Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba v pátek představil studii k příčinám masivního znečištění nádrže Lipno. Kuba sdělil, že hlavním zdrojem znečištění je splach ze šumavských rašelinišť. S tím ale nesouhlasí autoři studie, podle nichž je na vině kombinace lidských faktorů a klimatické změny.

Jihočeský kraj v pátek 29. května odprezentoval studii, kterou objednal v roce 2022 coby reakci na dlouhodobé spory o příčinu rapidního poklesu kvality vody v přehradě Lipno. Podle zprávy ČTK, kterou obratem přetiskly další noviny a která cituje výhradně jihočeského hejtmana Martina Kubu (Naše Česko), je příčinou špatného stavu největší české vodní nádrže především fosfor, uvolňující se z rašelinišť na horním toku Vltavy, která Lipno napájí.

Proti hejtmanovým tvrzením, jak byla prezentována ve zprávě ČTK, se bezprostředně ohradil jeden z autorů studie. Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR v diskusi pod článkem na serveru Budějcká Drbna napsal: „Titulek článku a údajný závěr studie o tom, že ‚za zhoršenou vodu v Lipně může fosfor z rašelinišť‘, je nepravdivý a zavádějící. Opak je pravdou: za zhoršenou kvalitu vody a zničený ekologický potenciál lipenské nádrže může nikoli fosfor z přírodního odtoku z povodí, ale různé lidské aktivity.“

Souvislost mezi zvýšeným obsahem fosforu, který je základní živinou řas a sinic, a rašeliništi nedokládá ani sama studie, již jsme prostudovali.

Přesně naopak

Deník Referendum proto oslovil přímo Martina Kubu. Jeho kancelář nás však odkázala na hejtmanův pravidelný páteční „brífing“ s tím, že vše k Lipnu nalezneme právě tam. Kuba v něm tvrzení, že hlavní příčinou znečištění jsou „přírodní zdroje“, opakuje.

Argumentuje přitom tím, že fosfor v půdě dlouhodobě blokovaly kyselé deště: „Paradoxně v momentě, kdy za revoluce tady komunisté kašlali na ochranu přírody a byly mnohem kyselejší deště, tak to vedlo k tomu, že ten fosfor díky těm kyselejším dešťům více držel v té půdě a tolik se neuvolňoval,“ říká Kuba ve svém vystoupení.

Studie se však o kyselých deštích nezmiňuje. A souvislost mezi fosforem v povodí Vltavy a kyselými srážkovými depozicemi nezná ani hlavní autor studie ing. Lukáš Vlček z VRV a. s., kterého redakce oslovila.

Vysvětlení nám poskytl výše zmíněný spoluautor analýzy doc. Hejzlar, který hovoří o tom, že se po skončení kyselých dešťů začaly zvyšovat odtoky tzv. huminových látek. To však se zvýšením koncentrace fosforu, jak tvrdí hejtman Kuba, podle limnologa Hejzlara souviset nemůže.

„Koncentrace huminových látek v horských povodích začaly v devadesátých letech narůstat. Tento nárůst se připisuje zlepšení kvality ovzduší, hlavně snížení kyselé srážkové depozice. V povodí nádrže Lipno se na přírodních povodích neukazuje, že by nárůst koncentrace huminových látek byl v posledních asi pětadvacet letech doprovázen nárůstem koncentrace fosforu,“ sdělil konkrétně Hejzlar.

Změna klimatu

Kuba v „brífingu“ dále uvádí, že sedmdesát procent fosforu, který do nádrže přitéká, je přírodního původu. Tento fakt, který potvrzují Vlček i Hejzlar, však hejtman podává, jako by z přírody pocházely takřka tři čtvrtiny „znečištění“. Není tomu tak. Fakticky totiž nejde o „znečištění“, nýbrž o splach, který se děje zcela nezávisle na člověku a bez něhož by ekosystém ani nefungoval.

Množství tohoto splachu je navíc podle Vlčka dáno výhradně množstvím srážek, což znamená, že prší-li málo, podíl látek „z přírody“ se v nádrži snižuje. Vedle toho podíl ze splachů z „lidských zdrojů“ v sušších obdobích narůstá — ač totiž přitéká méně vody, zdroj znečištění (tedy počet lidí a případně dobytka) se neměnní.

Poměr sedmdesát procent příroda versus třicet procent člověk se tak zejména s klimatickou změnou stále častěji vychyluje „ve prospěch“ člověka. „Klesne-li přítok, koncentrace prvků s přirozených zdrojů bude pořád stejná, ale látkově toho přiteče méně, protože je méně vody. U těch druhých zdrojů průtok klesne, ale látkové množství zůstane,“ uvedl pro DR Vlček.

Z vyjádření obou autorů studie, kteří se s Kubovou prezentací v ledasčem shodnou (coby jedno z budoucích řešení například připouštějí vyvedení lipenských odpadních vod mimo povodí), tak zřetelně vyplývá, že Jihočeský kraj ústy svého hejtmana výsledky výzkumu prezentoval nesprávně, význam základního grafu zobrazujícího podíl „přírodního“ a „lidského“ fosforu pak přímo obrátil.

Vlček s Hejzlarem se shodují, že hlavní příčinou „zeleného Lipna“ jsou především látky z odpadních vod, jejichž míra roste v závislosti na „zalidnění“ příbřežních sídel. Druhým podstatným faktorem je pak podle autorů studie rostoucí teplota, která mimo jiného významně snižuje přítok. A nejde podle nich o výkyv, jak v „brífingu“ naznačuje Kuba, nýbrž o trend plynoucí ze změny klimatu.

Umlčet kritiku

Způsob, kterým Jihočeský kraj naložil s prezentací studie, jež je zásadní pro další provoz přetížené lipenské aglomerace, tak napovídá, že kraj ani jeho hejtman výstavbu rozhodně omezovat nehodlají.

Ba co víc, Kubova dezinterpretace výsledků krajem objednané studie budí podezření, že její zadání nemělo za cíl zjistit fakta, nýbrž umlčet kritiku. V tomto smyslu reagoval i klíčový odpůrce další lipenské výstavby, spolek Lipensko pro život.