Radikální fanoušci českobudějovického fotbalového Dynama ve veřejném prostoru i na sociálních sítích šíří neonacistický obsah. Jde přitom o lidi, s nimiž se nedávno sešli dva vrcholní zastupitelé města. Na dotaz DR, z jakého důvodu se schůzka konala, každý z politiků uvedl něco jiného. Vedení města situaci komentovat nechce.

Deník Referendum před dvěma týdny upozornil, že v Českých Budějovicích působí skupina fotbalových hooligans pojmenovaná Budweis Jugend, která ve veřejném prostoru šíří neonacistický obsah. Jde přitom o skupinu, k níž se otevřeně hlásí i oficiální, klubem akceptovaní, radikální fanoušci — „ultras“ — českobudějovického Dynama. Obvyklé přitom je, že hranice mezi ultras a hooligans zůstává ostrá a obě skupiny se alespoň formálně neprolínají.

S několika příslušníky ultras se přitom nedávno sešli vrcholní představitelé města Petr Maroš (Naše Česko) a Viktor Lavička (ANO). Stalo se tak ani ne týden poté, co chuligáni podle svědků po cestě ze zápasu napadali cestující, hajlovali a poničili vlak Českých drah.

Vzory v nacistickém Německu i v současném Rusku

Podle odborníků oslovených Deníkem Referendum lze z projevů radikálních fanoušků za problematický krom vlastního názvu Budweis Jugend považovat především užití symbolu takzvaného kolovratu, gesto „Occupy Pedophilia“ či hudbu soudně potrestané kapely Buldok.

Podle historika Jana Ciglbauera z jihočeské pobočky Paměti národa, která se ke kauze vyjádřila bezprostředně po publikaci zprávy v Deníku Referendum, není pojmenování Budweis Jugend prostým projevem inklinace chuligánů k němčině, jako tomu může být v případě některých jiných klubů. Označení Budweis Jugend se za války užívalo coby hovorového synonyma pro českobudějovické oddíly Hitlerjugend, upozornil Ciglbauer.

Podle experta na politický extremismus Miroslava Mareše z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je důležité symboliku vnímat právě v kontextu. „Kombinace hudby Buldoku, symbolu kolovratu a symboliky Occupy Pedophilia má v celkovém kontextu neonacistické vyznění,“ řekl DR Mareš a zároveň upozornil, že motivy užívané Budweis Jugend pocházejí z prostředí ruských putinovských i protiputinovských radikálů.

Podobně věc vidí také politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ačkoli je symbol označovaný jako kolovrat zhusta užíván různými skupinami vzývajícími slovanskou identitu, které rozhodně nelze označit za neonacistické, jeho užití lidmi z krajní pravice je typické. Objeví-li se třeba v kontextu hudby kapely Buldok, vyznění je zkrátka neonacistické,“ sdělil Charvát DR.

Rozsudek Nejvyššího soudu z letošního května pak označil „kolovrat“ za symbol „zastupující hákový kříž“. Užívají jej kupříkladu české paramilitární skupiny hlásící se k ruskému motorkářskému gangu Noční vlci nebo k vojenské jednotce Rusič, která byla součástí ruských separatistických operací na Donbase.

Vazbu Budweis Jugend na výrazivo ruských neonacistů podtrhuje odkaz na zmíněné hnutí Occupy Pedophilia. To v Rusku založil neonacistický aktivista Maxim Marcinkevič řečený Tesák. Hnutí tvrdí, že svou činnost zaměřuje na potírání pedofilie, v praxi ale provádí především útoky na LGBTQ+ lidi.

V České republice sympatizanti Occupy Pedophilia působí také — se skupinou jedenácti nezletilých „lovců pedofilů“, kteří se dopouštěli násilí po vzoru ruských předchůdců, právě probíhá soudní řízení.

Z facebookových profilů je zřejmé, že neonacistické symboly běžně užívají i lidé, kteří se nehlásí k Budweis Jugend, ale přímo k Ultras Dynamo Budweis. Opakovaně jsme narazili na zmíněný kolovrat, na otevřeně (neo)nacistický obrazec nazývaný „černé slunce“, ale také na další variace na hákový kříž. Nechybí ani nápisy vyzdvihující „bílou rasu“ a v neposlední řadě také otevřené hajlování.

Partneři města na fotce s hajlujícími muži

Mezi lidmi, kteří se na fotografii hajlujících ultras objevili, jsou podle zjištění DR přinejmenším dva muži, kteří se letos v dubnu sešli s předsedou finančního výboru Města České Budějovice Viktorem Lavičkou (ANO) a prvním náměstkem primátorky Petrem Marošem (Naše Česko).

Viktor Lavička na dotaz DR ohledně pozadí schůzky odpověděl, že jednoduše absolvoval setkání se zástupci fanoušků. Prý proto, že potřeboval informace o dění v klubu. „Na hráče a trenéra jsem nebyl napojen a potřeboval jsem informace, co se děje uvnitř klubu… Informace, které jsem potřeboval, jsem částečně dostal, a v tu chvíli to pro mě bylo uzavřená záležitost,“ uvedl Lavička. O žádném hajlování či dalších projevech inklinace k neonacismu podle svých slov nevěděl.

Petr Maroš řekl, že „rasismus v Budějovicích není“ a název „Budweis Jugend“ považuje za „blbý“. Deníku Referendum sdělil: „Všichni bychom si uměli představit, že by ti mladí nemuseli mít vůbec žádný název. Jestli ale mají pocit, že se mají prezentovat takhle blbě, tak ať se tak prezentují.“ Na dotaz DR, zda by nebylo namístě projevy neonacismu odsoudit jednoznačně, Maroš odpověděl, že problémy kolem ultras a hooligans bude řešit, „až bude klubu vládnout kraj“, který se právě chystá Dynamo koupit.

Podle Maroše se oba politici v dubnu sešli výhradně s trenérem českobudějovického Sportovního klubu policie Janem Příhodou (na titulní fotce zcela vpravo). To, že s sebou přivedl další tři lidi, byl prý jen jeho problém. Vyjma Příhody šlo o lidi, které Maroš viděl poprvé a neznal je. „Prostě jsem se domluvil s jedním a přišli další. Kdo tam bude, jsem neurčoval,“ řekl DR Maroš.

Na další dotazy týkající se konkrétních projevů neonacismu Maroš odpověděl, že se kauzou nezabýval: „Zabýval jsem se úplně jinými věcmi, protože se to celé trefilo do sestavování kandidátek, které teď představujeme napříč republikou. Jako člen předsednictva Našeho Česka jsem se fakt zabýval úplně jinými věcmi, v tu chvíli pro mě mnohem důležitějšími,“ odpověděl Maroš DR.

Mluvčí ultras/hooligans fotbalového Dynama České Budějovice Aleš Svoboda se pro DR vyjádřit odmítl. Primátorka města Dagmar Škodová Parmová (Naše Česko) Deník Referendum odkázala na mluvčího města České Budějovice Petra Lamače (Naše Česko). Lamač Deník Referendum odkázal na „orgány činné v trestním řízení“. K nálepkám odkazujícím na Hitlerjugend uvedl, že mu vadí „úplně stejně jako jiné nálepky“, což označil za svůj „soukromý názor“.