Krátká historie tlaku českobudějovické radnice a Jihočeského kraje na koupi místního fotbalového klubu Dynamo je dobrým příkladem toho, jak v praxi vypadá provoz populistické, nebo přesněji řečeno „facebookové“ politiky především lidí z okruhu Martina Kuby. Tedy těch lidí, kteří si letos na jaře začali říkat Naše Česko.

Před dvěma týdny jsme v DR vydali článek, který upozornil na schůzku vrcholných zastupitelů Českých Budějovic Petra Maroše (Naše Česko) a Viktora Lavičky (ANO) se zástupci fanouškovského kotle SK Dynamo. Chtěli jsme zvláště zdůraznit, že oficiální a klubem podporovaní Ultras Dynamo Budweis dlouhodobě srůstají s místními hooligans, násilnickým segmentem fanoušků, kteří ve veřejném prostoru šíří neonacistický obsah — nálepky s textem „Budweis Jugend“ a neonacistické symboly, gesta i hudbu.

Oba politici proto buď s nejkrajnější pravicí nemají přílišný problém, anebo si nezjistili, s kým se hodlají potkat.

Schůzka místo jednání

Zpráva, kterou vydáváme paralelně s tímto komentářem, přináší informace o tom, že neonacismus se běžně pěstuje i přímo mezi českobudějovickými ultras. Dokládáme to fotografiemi hajlování, nápisy vzývajícími nadřazenost bílé rasy, ale třeba i snímkem tetování s hákovým křížem.

Zpráva ale přináší i něco překvapivějšího, co vposledku považujeme za podstatnější. Jde o to, že oba zastupitelé, kteří na schůzce s vlajkonoši byli, s odstupem času předkládají různé a vzájemně rozporné verze příběhu.

Zatímco předseda finančního výboru města Lavička na dotazy DR odpověděl, že se chtěl sejít se zástupci fanoušků výhradně proto, aby mu řekli, co se děje v klubu, první náměstek Maroš uvedl, že se sešel s trenérem místního Sportovního klubu policie (SKP), aby se s ním poradil o budoucnosti Dynama. To, že Jan Příhoda, který v policejním klubu trénuje děti, na schůzku přivedl své kamarády z ultras, byla prý jen jeho věc.

„S kým jsem se domlouval, to je trenér, trenér mladých fotbalistů SKP, takže já ho znám jako trenéra dětí. Jak jsme se potkávali, přivedl další tři kluky, které jsem neznal. Prostě viděl jsem je tam poprvé,“ řekl DR Maroš.

To ale není vše. Nesoulad ve výpovědích Lavičky a Maroše je o to podstatnější, že různý výklad důvodů a okolností schůzky nacházíme přímo už u náměstka Maroše. Ten totiž bezprostředně po schůzce s ultras na svůj Facebook napsal, že spolu s Viktorem Lavičkou „zašli na pivo se zástupci fanklubu Dynama“.

Krajně podezřelým aspektem je přitom i to, že Maroš nyní tvrdí, že se potřeboval sejít s trenérem jiného klubu, aby s ním probral „co bude, až tady jednou bude jiný majitel“. O budoucnosti klubu s ambicí hrát první ligu tak hovořil s amatérským trenérem z jiné instituce, a navíc s trenérem přípravky, tedy dětí a mládeže.

Pikantní je, že podle jednoho z trenérů mládežnické Akademie Dynama, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován a který Jana Příhodu z SKP mimochodem vůbec neznal, město s Akademií nejedná. „Pokud se [Maroš s Lavičkou] bavili s Janem Příhodou jako s trenérem, musím se ptát, proč komunikují s ním, a ne přímo s lidmi z Akademie Dynama? Jakou pro to má právě on kompetenci? Načež oni budou argumentovat, že s lidmi z Akademie Dynama jsou v pravidelném kontaktu. Nejsou. Zavolají jen, když daný telefonát můžou účelově využít.“

Cizince nechceme

Vše tedy nasvědčuje tomu, že schůzka s lidmi, z nichž někteří figurují na snímcích hajlujících ultras, pravděpodobně nebyla součástí snahy o pochopení dění v klubu. O co tedy šlo? Odpověď je nasnadě a je zásadní — je totiž klíčem k pochopení pracovní metody nejen českobudějovické radnice, ale přímo i Našeho Česka. Podstatné přitom je, že tato „případová studie“ nasvěcuje, že předmětem zájmu a cílem investic této strany může být především manipulace s veřejným míněním.

Stačí, když vedle sebe postavíme nejdůležitější fakta, mezi něž patří a) velmi nepravděpodobný příběh o Marošově potřebě sejít se kvůli Dynamu s trenérem přípravky amatérského klubu, b) Lavičkovo nepřesvědčivé tvrzení o tom, že ultras měli jemu a Marošovi předat informace o dění mezi hráči a trenéry, c) ultras sdíleli neonacistický obsah hooligans a bezprostředně před schůzkou poškodili vlak, ve kterém útočili na cestující, d) město s vedením Dynama ve skutečnosti nejedná.

Vyplývá z toho jednoduchý obraz, podle něhož se zástupci města se zástupci ultras setkali zkrátka výhradně proto, aby potvrdili svůj dlouhodobě budovaný příběh o tom, že město spolu s ostatními „srdcaři“ kolem Dynama stojí proti současným majitelům klubu. Čemuž ostatně odpovídá i Marošova odpověď DR, že veškeré projevy nenávisti bude řešit, „až bude klub vlastnit kraj“.

Maroš s Lavičkou museli navíc dobře vědět, že ultras jsou s vedením klubu v trvalém konfliktu, čehož se prostě rozhodli využít. V situaci, kdy velká část veřejnosti reflektuje, že město jednání s klubem nezvládlo, jsou agresivní ultras, respektive hooligans vítaným „hlasem lidu“, který se nebojí vyhrotit postoje a své oponenty zastrašit.

Důkazy jsou k dispozici třeba ve facebookových diskusích, kde radikální fanoušci píšou o britské majitelce nigerijského původu jako o „tupé opici“ nebo „černý k*ndě“.

Dění kolem ultras/hooligans tak velmi dobře ukázalo základní politický modus operandi českobudějovické radnice: bez jakékoli vůle najít skutečné řešení krmí sociální sítě populistickým obsahem, jehož výhradním účelem je vytvořit tlak na oponenty a zároveň budit dojem, že tvrdě pracují i ve volném čase — podle hesla Našeho Česka „poprvé pořádně“.

O žádný fotbal radnici zjevně nejde. Smyslem je udržovat konflikt, na jehož půdorysu lze vyprávět příběh o „nás“ a o těch „proti nám“.

Jaké škody tím páchají, se skvěle ukázalo právě na kauze Budweis Jugend a hajlujících ultras. V tomto případě totiž radnice mimoděk legitimizovala aktivity rváčů, kteří zamořují českobudějovický veřejný prostor neonacistickou propagandou. A to je i důvod, proč se dění kolem jinak zcela okrajového českobudějovického fotbalu věnujeme.

Palčivé zůstává, že z celého nepoctivého marketingu Našeho Česka, potažmo ANO, které však v této kauze ne zcela typicky hraje druhé housle, dostává na světlo jen jeho nejkřiklavější špička. O to důležitější je mít naše zjištění na paměti, to znamená alespoň odteď přistupovat k mediálním a online aktivitám především Našeho Česka s obezřetností.

A s vědomím toho, že zdánlivě izolované projevy, jako je třeba fotka s „kluky z Dynama“, patří ke komplexní strategii, jejímž smyslem je vmanipulovat veřejnost k volebnímu rozhodnutí, které nemusí být v souladu s jejími skutečnými zájmy a preferencemi.