Jihočeský kraj minulý týden nečekaně zveřejnil studii, která měla popsat, jaké jsou příčiny dramatického propadu kvality vody v lipenské přehradě. Ústy hejtmana Martina Kuby (Naše Česko) kraj uvedl, že problémem Lipna je kombinace lidského a přírodního „znečištění“. Podle vedení kraje je příčinou špatného stavu největší české vodní nádrže především fosfor, uvolňující se z rašelinišť na horním toku Vltavy, která Lipno napájí.

Jak však zjistil Deník Referendum, s Kubovým výkladem nesouhlasí sami autoři analýz. Kde příčiny vidí experti, nám v rozhovoru vysvětlil docent hydrobiologie z Biologického centra Akademie věd Petr Znachor. Hlavním důvodem žalostného stavu Lipna je podle Znachora developerská výstavba, rostoucí teplota a liknavost úřadů.

Jihočeský hejtman Martin Kuba minulý týden prezentoval výsledky studie, na níž jste se coby spoluautor podílel. Jeho tvrzení, že většina „znečištění“ přitéká do Lipna Vltavou, způsobilo rozčarování. Jak to tedy s fosforem v Lipně je?

Problematické je už jen to, že nemá smysl mluvit o celkovém fosforu. Velký podíl fosforu je pevně vázaný, a tudíž pro sinice nevyužitelný. Sinice využívají primárně fosfor rozpuštěný ve fosforečnanech. A jejich zdroj je za normálních podmínek lidský minimálně z poloviny.

Takže nikoli 70 % z přírody a 30 % od lidí, jak tvrdil hejtman. Chápu, že sedmdesát ku třiceti se pro bagatelizaci lidského vlivu hodí víc. Proti grafu, s nímž hejtman pracoval, nelze nic namítat, pro ilustraci toho, o čem hovořil, je ale lepší používat graf s biologicky dostupnou formou fosforu.

Podloží proti proudu Vltavy obsahuje relativně velké množství fosforu, který se samozřejmě přirozeně uvolňuje. Ale je absolutní nesmysl, že by tento fosfor z přirozeného prostředí byl zodpovědný za nárůst množství sinic a za zhoršování kvality vody v posledních letech. To prostě ne.

Hovořil jste o normálních podmínkách. Na co tím narážíte?

Na poměr přírodních a antropogenních vlivů. Těch odhadem 50 na 50 procent totiž platí pro hydrologicky průměrné sezóny. Ale v okamžiku, kdy přijde suchý rok, což je a bude zřejmě stále častější, význam splachů z povodí klesá, a naopak roste podíl antropogenních zdrojů.

Hlavní autor a garant studie ing. Vlček mi také říkal, že když je sucho a sníží se průtok, sníží se i množství látek, které přitékají. Zatímco sucho nemá žádný vliv na množství znečištění ze sídel v okolí nádrže. Je to tak?

Ano, zcela. Méně srážek a větší výpar, což jsou průvodní jevy klimatické změny, zátěž Lipna ze strany člověka jen posilují. Lipno má navíc zcela specifické vlastnosti, kvůli nimž v něm některé procesy probíhají jinak než v jiných přehradách.

O co jde?

Je specifické tím, že je jednak obrovské a jednak relativně mělké. Není to typická kaňonovitá nádrž jako třeba Orlík nebo Římov. A obecně platí, že čím je nádrž mělčí, tím náchylnější je k tomu, aby se v ní voda míchala větrem. A to sinicím nahrává, protože se do vodního sloupce opakovaně dostává fosfor ode dna. Což ovšem nic nemění na tom, že od léta do podzimu je v jezeře vodní sloupec velmi stabilní — dole je voda chladnější než u hladiny. Úplně na povrchu může voda mít klidně 25 stupňů Celsia, což je pro sinice ideální.

Představte si to tak, že v létě voda třeba stojí, pak foukne vítr, sloupec se zamíchá a do vyšších vrstev se doplní fosfor ode dna. A pak se vše zas teplotně ustálí, což se stane poměrně rychle. A stabilita vodního sloupce roste s teplotou vody u hladiny, což samozřejmě úzce souvisí s klimatickou změnou.

Můžete být konkrétní?

Vyšší teplota zkrátka vede k tomu, že takzvané období teplotní stratifikace, kdy je vodní sloupec stabilní, se prodlužuje — od 70. let 20. století o celé dva měsíce. V roce sedmdesát osm koupací sezóna, kdy byly teploty vyšší než dvacet stupňů, probíhala od poloviny července do poloviny srpna. Teď začíná v červnu a končí v půlce září.

Vraťme se ještě k tomu srovnání. Na Orlíku se problém vodního květu řeší dlouhodobě. Jaká je situace tam?

Na Orlíku je na rozdíl od Lipna skutečně problémem celé povodí, tedy fosfor na přítoku do nádrže. Pamatuji si, jak obce kolem Orlíku někdy v nultých letech doufaly, že prostě postaví čistírny odpadních vod, vyčerpají dotace a problém bude vyřešen. Není to tak. Náprava Orlíku spočívá v řešení zdrojů živin z obcí a zemědělství daleko proti proudu Vltavy. Na Lipně je to úplně jinak, naopak.

Mimochodem, dobrým ukazatelem toho, že Lipnu neškodí Vltava, ale přiléhající obce, jsou satelitní snímky nádrže. Podívejte se na fotografie z družice Sentinel 2 a srovnejte si to třeba s Římovem nebo Orlíkem. To vás trkne hned. Zatímco Orlík má obrovskou akumulaci vodního květu u přítoku a u hráze je voda dobrá, na Lipně je přítoková část čistá až někam k Horní Plané a kvete nejvíc ve střední části nádrže nebo u hráze. Kdyby byl hlavním zdrojem fosforečnanů přítok, Lipno by kvetlo zejména v horních partiích.

Pojďme si ještě povídat o „přírodním fosforu“. Hejtman Kuba ve svém videu uvádí, že k uvolňování fosforu z povodí začalo ve větší míře docházet po skončení kyselých dešťů. Opírá o to své tvrzení, že zdrojem „znečištění“ je přítok. To už jste sice vyvrátil, i tak mě ale zajímá, jaký vliv na živiny kyselé deště měly.

Vůbec nevím, kde to vzal. On se tam snaží vysvětlit, že ty půdy byly okyselené, takže se z nich tolik neuvolňovaly organické látky. A jak se ta acidifikace snižovala, tak se začalo vyplavovat víc organických látek, které obsahují fosfor. I kdyby to takhle fungovalo, jako že to tak nefunguje, problém by byl, že v těch organických látkách příliš fosforu není. Navíc by zase šlo o ten „nedostupný“ fosfor, který sinice neupotřebí. Čili to je nějaký renonc. To prostě takhle nefunguje.

Berme tedy jako fakt, že zátěží Lipna jsou lidské aktivity. Mohl byste popsat, kde konkrétně se to znečištění bere? V čem je problém?

Odpověď je vlastně prostá — problémem je sám počet lidí kolem Lipna, který je enormní a nadále se zvyšuje. Všichni totiž produkují odpadní vody. Něco málo teče výpustěmi rovnou do nádrže, něco se vsakuje, něco jde do lokálních čistíren a podstatná část odpadních vod do těch velkých obecních. Výpustě i vsaky jsou samozřejmě špatně, sám ale větší problém spatřuji především v menších čističkách.

Čističky u hotelů a apartmánových resortů samozřejmě mohou fungovat dobře, když se jim důsledně věnuje péče. Což se ale nejspíš neděje, a proto je jejich fungování spíše špatné. Data máme neúplná, ale vypadá to, že ty čističky, kde jsme odebírali vzorky, fosfor nečistily skoro vůbec. Proto doporučujeme tyto malé čističky vůbec nepovolovat a u případné nové výstavby požadovat výstavbu kanalizace a připojení na centrální čističky, které fungují dobře, dokonce nad zákonnými limity. Byť by tedy mohly čistit ještě líp.

Problém je v legislativě. Ty stávající normy jsou pro to, aby Lipno nekvetlo, příliš mírné. A tyto limity pro vypouštění fosforu navíc platí jen pro větší čističky odpadních vod, pro ty malé žádné neexistují. Příslušný vodoprávní orgán sice může jít nad rámec legislativy a nařídit přísnější limity, jenže to se prostě příliš často neděje.

Jak to tedy vypadá?

Celý „rozvoj“ oblasti je postavený na hlavu. Přijde developer se záměrem postavit nějaký areál. Sám jsem se s několika zástupci investorů sešel a oni říkají: „Nám ta kvalita vody leží na srdci. To my samozřejmě postavíme čističku odpadních vod.“

Jenže oni sice čističku postaví, zákon jim však žádné limity na fosfor neukládá. A je jasné, že nikdo dlouhodobě miliony navíc investovat nebude, pokud nemusí. I kdyby to mysleli vážně, v momentě, kdy celý resort nebo hotel prodají, což je běžná praxe, kdo zaručí, že tento dobrovolný závazek přebere nový majitel?

U nás na Radslavi se například chystala výstavba velkého komplexu s domy, apartmány a hotelem — 1500 až 2000 lůžek. Domy se samozřejmě vydávají za byty pro trvalé bydlení, aby nemusel být posuzován vliv na životní prostředí. Místní spolky se bránily a zvítězily. A co myslíte, že se stalo? Tentýž investor přišel s novým plánem postavit na tom samém místě sanatorium. Samozřejmě s patnácti sty lůžky.

I kdyby tyto resorty čistily poctivě, fosfor zcela neodbourají. Vždycky skončí v nádrži. A tito investoři mají podporu, zaštiťují se totiž rozvojem regionu.

Když se potom na veřejné diskusi ptáte třeba starostky Černé v Pošumaví, co z toho teda bude obec mít, tak i ona nakonec přizná, že téměř nic, že obec bude muset zajistit svoz odpadů a údržbu příjezdových komunikací. A pracovní místa? To je chiméra. Pracovat tam budou převážně cizinci.

A vůbec nejlepší je, když zastánci výstavby tvrdí, že jestli nám něco vadí, měli jsme si v roce 2000 pohlídat územní plán. Tehdy si ale všichni říkali, že se prostě jen rozšíří chatové osady. No jenomže za těch dvacet pět let se situace dost změnila. Malá chata už nikoho neláká. Jde přinejmenším o nové domy, s pračkami a myčkami.

Zpátky k vodě. Mě zaráží, že ten vývoj, který došel až k dnešnímu stavu, nikdo nepředvídal. Jak to?

Osobně se Lipnem zabývám dlouhodobě. Vzorky vody zpracovávám od roku 1993. A roky, kdy to bylo zelené fakt hodně, jsem registroval i v minulosti. Nebylo to sice tak dlouho během celé letní sezóny tak jako dnes a nebyl patrný trend, který přišel až s tím, jak se prodlužovala časová řada a prohlubovaly se dopady klimatické změny.

Nikoho to však příliš tehdy nezajímalo. Lidi ani úřady. To se změnilo až poměrně nedávno. Díky médiím a neskromně říkám, že i díky aktivitě nás vědců. Nedávno jsme se věnovali nezmapovaným výpustím, které vloni odhalila extrémně nízká úroveň hladiny, zabývali jsme se také zeleným ledem. A rostoucí veřejný tlak přiměl úřady k nějaké aktivitě. Veřejný tlak ostatně vyprovokoval také vznik studie, o níž se spolu bavíme.

To mě zajímá. Jak jste se vůbec ke studii dostal? Jaké je její pozadí?

Studii zadal Jihočeský kraj někdy na podzim 2023. Bylo to však narychlo a s nízkým rozpočtem. Zpětně to hodnotím tak, že se mělo raději počkat a zajistit pro studii vyšší financování, které by umožnilo detailnější analýzy a větší rozsah měření. Zpracovatelem studie je VRV a. s., za Biologické centrum se na ní podílel zejména doc. Hejzlar, přes nějž jsem se ke studii dostal také já.

Kdybychom měli víc prostředků, mohly se provést analýzy sedimentů, přesněji spočítat vliv zemědělství, rybářství nebo třeba i vlivu odpadních vod z jachet — jde pravděpodobně o marginální zdroje fosforu, čísla zatím ale vůbec neznáme.

Zaznamenal jsem, že do studie vstupovali také další aktéři. Povodí Vltavy, obce a další.

Ano, v závěrečné fázi vzešlo hodně připomínek. Zásadní připomínky měl především Svazek obcí Lipenska a vodohospodářská společnost ČEVAK, která měla technické výhrady k modelování fosforu. Pokud se nemýlím, připomínky plně vypořádány zatím nebyly.

Od spolku místních obyvatel Lipensko pro život vím, že sám způsob zveřejnění studie kdekoho zarazil. Řeknete mi k tomu něco?

Na posledním jednání kontrolních skupin, kde se potkali autoři studie, zadavatelé a další zúčastnění a které proběhlo letos na jaře, byli všichni zúčastnění požádáni, aby do oficiálního zveřejnění studie výsledky veřejně neprezentovali. To jsme akceptovali, neboť jsme byli ujištěni, že studie půjde ven až koncem roku, kdy bude k analytické části doplněna také část návrhová.

To, že kraj minulý pátek studii zveřejnil a rovnou i komentoval do médií, mě proto trochu zaskočilo, ale nepřekvapilo. Kraj a hejtman coby zadavatelé na to jistě měli plné právo. A kdo by se v dnešním politickém klimatu zabýval takovou drobností jako informovat autory studie…

Mám poslední otázku, které se nelze vyhnout. Je-li jasné, že propad kvality vody v Lipně má na svědomí člověk, co teď s tím?

Vyřešit odpadní vody. Ideálně je vyvést mimo nádrž. Což bude stát miliardy. Úřady ale zaspaly. Tohle se mělo řešit před deseti patnácti lety, kdy na to byly prostředky z EU. Dokud se odpadní vody neodbourají, kvalita vody na Lipně se bude zhoršovat.

Nádrže u nás mají své místo a svou strategickou hodnotu jako zásobárny vody. A když už tady jsou, snažil bych se dělat všechno pro to, aby byly co nejčistší, protože i nádrž Lipno kdysi sloužila jako vodárenský zdroj. Zdroje vody zkrátka zaslouží ochranu.

Sám si upřímně myslím, že by se mělo jasně říct, že dokud se tento problém nevyřeší, měla by se nová výstavba velkých rekreačních areálů na Lipně omezit. To je ale, jak vidno, politicky neprůchozí.

MICHAL HOŘEJŠÍ