České Budějovice mají v roce 2028 nést prestižní titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), nestihnou ale vybudovat stavby, ke kterým se ve své přihlášce zavázaly. Město tím poruší podmínky nabytí titulu, ohrozí průběh kulturního programu a nevyužije potenciál, který status Hlavního evropského města kultury poskytuje.

Hrozí navíc, že České Budějovice přijdou o příspěvek 288 milionů korun, který pro stavby vyčlenila Fialova vláda. Už nyní je jisté, že svou nečinností město ztratilo nejméně třicet milionů. Na vině jsou městští radní, kteří za investice přebrali zodpovědnost, ale pak nejednali.

Proč se nezačalo stavět

Ačkoli do titulárního roku zbývá jen zhruba patnáct měsíců, České Budějovice nezačaly stavět ani jednu z budov, které naplánovaly v přihlášce, na jejímž základě titul Evropské hlavní město kultury získaly. Původní plán, který město představilo v roce 2023 a o nějž se také státní dotace opírá, přitom sliboval celou „kulturní infrastrukturu“ zprovoznit mezi lety 2025 a 2027.

Výstavba kulturního zázemí, které bude sloužit i po skončení roku, kdy je vybrané město nositelem titulu Evropské hlavní město kultury, patří mezi základní podmínky pro jeho udělení. To ostatně dokládá i zpráva z auditu mezinárodního panelu Evropského hlavního města kultury při Evropské komisi, který se v Českých Budějovicích uskutečnil na konci roku 2024. Zástupci Evropské komise v něm požadují „objasnění přístupu města k zajištění připravenosti infrastruktury do roku 2028, vzhledem k jejímu významu pro celkový úspěch iniciativy EHMK“.

Podle vyjádření ředitelky českobudějovické organizace Evropského hlavního města kultury Karolíny Raabové záměr výstavby nejprve narazil na to, že město pro projekty, které do usnesení vlády prosadilo, již dříve vyjednalo jiné dotační programy, jež nedovolovaly souběžné financování z dalších státních zdrojů. Namísto toho, aby však radní problém obratem vyřešili tím, že peníze přesměrují do jiných projektů, rok nedělali nic.

Dlouhou nečinnost města lze podle bývalého zaměstnance města, který si nepřeje být jmenován, vysvětlit tím, že o veškerých českobudějovických investicích ve skutečnosti rozhoduje Martin Kuba (Naše Česko). Jihočeský hejtman podle něj projekt Evropského hlavního města kultury coby dědictví předchozího vedení města nikdy nepřijal a hledal zároveň cesty, jak prostředky určené pro EHMK utratit za jiné než ryze kulturní objekty.

Podle Juraje Thomy (Hnutí občanů pro Budějovice), který byl v předchozím zastupitelstvu náměstkem pro kulturu, se radní s opozičními politiky, kteří účast v soutěži o titul Evropského hlavního města kultury iniciovali a spolupracovali na přihlášce, vůbec nebavili. „O kolizi dotačních peněz radní vědět museli, ale ignorovali to. Město kultury je prostě nezajímalo,“ uvedl pro Deník Referendum Thoma.

„Pokud nechtělo město o další dotace přijít, muselo vybrat jiné stavby, které v kolizi nebyly. Rozhodování v oblasti infrastruktury si ale v Budějovicích drží v gesci výhradně město. My jsme na žádost primátorky řešili pouze formulaci dopisu, kterým žádala ministra o přesun prostředků na konci roku 2025,“ sdělila DR Karolína Raabová.

Deník Referendum se Martina Kuby na jeho roli v rozhodování města dotázal, do vydání článku jsme však nedostali odpovědět. Stejně tak jsme se dotazy obrátili na primátorku Českých Budějovic Dagmar Škodovou Parmovou. Ani ona na otázky do vydání článku nezareagovala.

Ohrožená dotace

Fialova vláda v roce 2025 na jednom ze svých posledních zasedání městu skutečně vyhověla a finance dovolila alokovat výhradně do stavby krajské Alšovy jihočeské galerie a do přestavby letního kina Háječek. Investice zároveň posunula o dva roky do let 2027 a 2028, ovšem s tím, že oba objekty budou v titulárním roce stát. U kina Háječek, které má být dotováno 114 miliony, pak vládní usnesení přímo uvádí, že „město počítá s vytížením areálu pro účely pořádání akcí EHMK“.

Téměř rok po změně vládního usnesení je však jasné, že České Budějovice peníze proinvestovat nestihnou. Zdroj z ministerstva kultury, který si v obavách o svou práci nepřál být jmenován, sdělil Deníku Referendum, že město České Budějovice bude vládu, tentokrát Babišovu, žádat o další změnu usnesení. A bude chtít, aby stavby mohly být kolaudovány až v roce 2029, tedy po titulárním roce.

To Deníku Referendum potvrdil také náměstek primátorky pro investice Petr Maroš (Naše Česko), který zároveň uvedl, že spoléhá na dohodu mezi primátorkou Škodovou Parmovou a ministrem Klempířem (Motoristé sobě). Maroš přitom přiznal, že žádnou písemnou záruku město nemá. O budoucnosti 288 milionů tak rozhodne až vláda.

Nervozitu městské rady dokládá ředitelka Raabová, která Deníku Referendum sdělila, že na pokyn města již požádala mezinárodní panel při Evropské komisi o vyjádření k variantě kolaudace infrastruktury až po roce 2028. Výše citovaný zdroj z ministerstva kultury pak potvrdil, že v úřadu kolem budoucnosti infrastrukturních financí pro českobudějovické EHMK „panuje rozčarování“.

I kdyby se městu podařilo ministerstvo kultury přesvědčit, že už druhé nedodržení závazků plynoucích z usnesení vlády je opodstatněné, jisté je, že se město svou liknavostí připravilo nejméně o třicet milionů. Zhruba o tolik totiž vzhledem k vývoji cen stavebních prací a materiálů, ale také k inflaci klesla za dva promarněné roky cena investičních peněz.

Projekt České Budějovice jako Evropské hlavní město kultury 2028 tak nejenže nebude mít vybudovanou infrastrukturu, a fakticky tím poruší podmínky titulu i průběhu soutěže, ale bude se muset uskutečnit v podmínkách masivní výstavby v centru města. Budování „infrastruktury“ probíhající souběžně s konáním akce přitom její kvalitu významným způsobem poškodí.

„Pro realizaci programu by samozřejmě bylo lepší, kdyby se v roce 2028 ve městě nestavělo nic. Pokud by měly být stavby dokončeny až v roce 2029, bude v roce 2028 probíhat v centru města masivní výstavba. Například centrem Ostrova kultury [prostor mezi divadlem, muzeem a kulturním domem Slavie, kde se má odehrát významná část programu] tak bude projíždět jedna tatra za druhou,“ říká Raabová.