Komentář●Tomáš Petříček
Mekka místo Washingtonu. Na Blízkém východě vzniká nové mocenské centrum
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán budují nové bezpečnostní partnerství. Spíše než o „muslimské NATO“ jde o signál, že významné regionální mocnosti už nechtějí svou bezpečnost stavět pouze na garancích Washingtonu.
Komentář●Michaela Pixová
Chceme zadržovat vodu v krajině? Bez konce agrooligarchie to nepůjde
Levné potraviny mají svou skrytou cenu: veřejné dotace, vyčerpanou půdu a krajinu, která ztrácí schopnost zadržovat vodu. Současný systém přenáší tyto náklady na společnost a přírodu — a těží z něj především agrobyznys.
Komentář●Petr Bittner
Odešla Dolly Partonová. Zůstali miliardáři
Dolly Partonová ukázala, že bohatství nemusí sloužit jen k dalšímu vlastnímu obohacování. Miliardy, které vydělala, vracela společnosti. Ve světle jejího odkazu je nenasytnost dnešních miliardářů o to zřetelnější.
Komentář●Hluštíková, Pomahač
Přehrady na Žatecku a Rakovnicku sucho nevyřeší. Profitovat bude Agrofert
Vláda Andreje Babiše se rozhodla bojovat se suchem výstavbou několika desítek přehrad. Takový plán ovšem vyjde na stovky miliard korun, bude trvat řadu let, pomůže hlavně úzké skupině podnikatelů a vodu do krajiny nevrátí.
Komentář●Michal Lebduška
Ztratil Zelenskyj politický cit? Jeho styl vládnutí může být stále větší problém
Komentář●Jiří Koželouh
Budou přehrady novým jádrem? Hromady betonu nás před suchem nezachrání
Komentář●Anna Řídká
Až jednou všichni skončíme bez smlouvy
Česká republika naléhavě potřebuje posílení ochrany zaměstnanců v expandující platformové ekonomice, a nikoli zaměstnání bez zaměstnaneckých práv a podnikání bez skutečné podnikatelské svobody.
Komentář●Patrik Eichler
Umýt si na nádraží ruce nebo jablko
Nádraží bez volného přístupu k pitné vodě ukazují, že prim u nás pořád hraje soukromý zájem, osobní odpovědnost a kontrola jednotlivce. Pořád přitom platí, že svět můžeme měnit slovy, jakými ho popisujeme, a přáními, která vyslovujeme.
Komentář●Ondřej Holub
Rakouské hlasy, československé naděje. O snu a odkazu pražského jara
Jeden z duchovních otců pražského jara, marxistický teoretik umění Ernst Fischer i jeho mentor Otto Bauer byli hluboce přesvědčeni, že demokratický socialismus má ve střední Evropě budoucnost. Jejich sen si nezaslouží být zapomenut.
Sloupek●Jiří Pehe
Babišova politická estráda jménem Národní koalice proti suchu
Andrej Babiš se před volbami rozhodl předstírat, že bude řešit katastrofální sucho. O přírodu ani zájmy běžných občanů mu rozhodně nejde. Ostatně s Babišovým krizovým managementem má Česká republika bohaté a velmi tristní zkušenosti.
Komentář●Dalibor Zíta
Třebíčský festival židovské kultury zakázal koncert. Z politických důvodů
Třebíčský festival židovské kultury Male Chajim zcenzuroval kapelu Ganifim. Víc než o umění totiž organizátorům jde o ideologickou čistotu, podporu izraelské ultrapravice, agresivního osadnického hnutí a apartheidu na okupovaných územích.
Komentář●Radek Kubala
Zatímco my v krizi chudneme, fosilní korporace si opět připisují rekordní zisky
Dvě analýzy prokazují, že fosilní korporace dosáhly v prvním pololetí tohoto roku bezprecedentních zisků. Vydělávají totiž na válce v Íránu a růstu cen ropy. Korporace bohatnou, my chudneme a k tomu na nás tvrdě dopadá klimatická krize.
Komentář●Karolína Brabcová
EU zakázala obaly s obsahem věčných chemikálií. Další kroky musí následovat
Od 12. srpna nesmějí obaly na potraviny nikde v Evropské unii obsahovat věčné chemikálie. Průmysl se zákazu bránil do poslední chvíle a ČR mu v tom vydatně pomáhala. Většina PFAS kolem nás ale zůstává bez omezení dál.
Komentář●Matěj Pomahač
S vlnami veder a sucha se přehnala i vlna klimatických dezinformací
Klimatické dezinformace představují účinný nástroj fosilní oligarchie i autoritářských režimů. Zápas o demokracii a obyvatelnou planetu se neobejde bez regulace technologických platforem a sociálních sítí.
Komentář●Matěj Pomahač
Extrémní sucho se bude vracet. Řešení jsou známá, chybí politická vůle
Letošní extrémní počasí naplno odhalilo hloubku klimatické krize a její dopady na každodenní lidské životy. Lidstvo má historické zkušenosti se zvládnutím krizí podobných rozměrů. Česká vláda však řešení ignoruje. Slouží totiž oligarchům.
Sloupek●Jiří Pehe
Způsob tohoto léta se zdá být poněkud apokalyptický
Klimatická změna, umělá inteligence, války a další globální hrozby se násobí. Navzdory rostoucí technologické a ekonomické propojenosti jsme stále méně schopni jednat ve společném zájmu. Apatie přitom není jen český problém.
Komentář●Filip Holub
Svědectví z lesních požářišť. Mrtvé dřevo nehoří, hoří tráva a živé jehličnany
Extrémní sucho vede k množení lesních požárů. Jejich průběh dobře ukazuje, kde lze hospodaření v lesích zlepšit. Cesta rozhodně nevede přes odstraňování mrtvého dřeva. Řešení tkví v přirozené obnově a zadržování vody. Návody na to máme.
Sloupek●Radek Kubala
Babiš povolal krizového manažera z Wishe. Brabec nevyřešil sucho ani posledně
Komentář●Miroslav Štross
Jez u Děčína počítá s průtokem, jaký mělo Labe v poslední dekádě jen jediný rok
Recenze●Sylva Fischerová
Velké příběhy světové literatury podněcují ke stále novým interpretacím. Vždy se přitom něco ztrácí a nové podoby často vypovídají především o době, v níž vznikají. Platí to i pro Nolanovu filmovou adaptaci Homérovy Odysseie.
Analýza●Petr Jedlička
Gaza 2026: situace se stále moc nelepší
Od vyhlášení příměří loni v říjnu umírá méně lidí, izraelské údery ovšem pokračují. Palestinci byli vytlačeni do oblasti při pobřeží. Většina Pásma byla prohlášena za izraelskou bezpečnostní zónu. Hranice Gazy jsou stále zavřené.
Reportáž●Eva Karlíková
Nový Bor a Bílina: dva příběhy k rozvratu Agentury pro sociální začleňování
Nový Bor může sloužit jako vzorový příklad účinnosti práce Agentury pro sociální začleňování. Bílina naopak jako memento. A právě tam byla starostkou ministryně, která o likvidaci mimořádně užitečného nástroje veřejné politiky rozhodla.
Analýza●Petr Jedlička
Tři věci, jež si zapamatovat ze střetu Farage vs. Popelnice
Letní volební souboj britského recesisty s jednou z nejznámějších tváří soudobé krajní pravice sice dějiny nepřepsal, ukázal ale leccos zajímavého, a to i pro naši debatu.
Komentář●Otevřený dopis
Otevřený dopis architektek a architektů k novele stavebního zákona
Zveřejňujeme výzvu již více než 200 architektů a architektek, kteří odmítají aktuální novelu stavebního zákona. Upozorňují, že mj. oslabuje ochranu veřejného zájmu, závaznost územního plánování a neřeší příčiny pomalého stavebního řízení.
Fejeton●Zuzana Vlasatá
Chybějící čárka nad „a“ rozběhla sekvenci takřka neuvěřitelných událostí. Reportérka DR líčí nedávný zážitek, kdy si na hlavním nádraží v Brně zamýšlela vyzvednout svou novou In Kartu.
Analýza●Matěj Moravanský
Falešné zestátnění ČEZ: Babiš s Tykačem chystají stamiliardovou privatizaci
Babišův kabinet hodlá rozbít skupinu ČEZ. Půjde o jednu z největších privatizací státního majetku od devadesátých let. Soukromý sektor dostane zisková aktiva a stamiliardy za výkup akcií. Státu zůstane rizikový segment výroby energie.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Nový stavební zákon pomůže developerům na úkor veřejnosti
Podle architektky Anny Vinklárkové z občanské organizace Arnika je nový stavební zákon šitý na míru developerům. Pod záminkou boje s byrokracií podle ní novela oslabuje práva běžných občanů i pravidla ochrany přírody.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Fotbalový šampionát ukázal pravou tvář Trumpovy Ameriky
Mistrovství světa přineslo strhující zápasy, ale provázely jej také rasistické útoky či sbližování FIFA s Donaldem Trumpem. O tom, proč od fotbalu nelze oddělit politiku, jsme hovořili se sportovní novinářkou Kristinou Němcovou.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: České filmy o závislosti, tradicích a hledání identity
Které české filmy letos zaujaly na karlovarském festivalu? Dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato zachycuje závislost bez příkras, Volklore zase proměnu tradic ve zboží. Snímky hodnotí kulturní publicistka Julie Šafová.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Jak stát pomohl vybudovat Babišův byznys s biopalivy
Řepka zmizela z politických debat, byznys kolem biopaliv ale pokračuje dál. Agrofertu přináší významné tržby, přestože přínos biopaliv pro ochranu klimatu zůstává přinejmenším diskutabilní, upozorňuje reportérka DR Zuzana Vlasatá.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Evropa zpřísňuje pravidla migrace. Lidská práva ustupují do pozadí
V platnost vstoupil nový evropský migrační pakt. Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové ovšem znamená spíše další omezení práv lidí na útěku, nikoli jejich větší ochranu.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Četné korupční případy ANO i ODS komunální volby ovlivní jen málo
V říjnu se uskuteční komunální volby a ve dvaceti sedmi obvodech také volby do Senátu. Navzdory řadě korupčních kauz lze očekávat, že hnutí ANO své pozice uhájí. Hostem nové epizody Podcastů DR byl redaktor Deníku Referendum Vojtěch Petrů.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Chování hejtmana Martina Kuby kolem Lipna je ozvěnou sporů o Šumavu
Jihočeský hejtman Kuba byl usvědčen z dezinterpretace studie o Lipně. Místo toho, aby přijal zodpovědnost, povolal úředníky, kteří obvinili média i aktivisty a zpochybnili výsledky výzkumu, říká v nové epizodě Podcastů DR Michal Hořejší.
Komentář●Kryštof Chytrý
Co jsme utopili pod Novými Mlýny, může znovu ožít
Po téměř čtyřiceti letech se ukazuje, že ekologické problémy vodního díla Nové Mlýny převyšují jeho přínosy. Otevřme proto debatu o budoucnosti spodní střední nádrže a jejich možné proměně v suchý poldr s obnovenou lužní krajinou.
Rozhovor●Michal Hořejší
Rozhovor s biology: Klimatické podmínky, za nichž Nové Mlýny vznikly, už neplatí
Po enormním suchu a masivním úhynu ryb to vypadá, že Nové Mlýny projdou změnou. Ve hře je i částečné upuštění. O tom, jak nádrže fungují a proč jsou úvahy o zmenšení namístě, jsme hovořili s biology Jindřiškou Bojkovou a Janem Sychrou.
Zpráva●Michal Hořejší
Zastupitelé Českých Budějovic kolem schůzky s fotbalovými ultras mlží
Budějovičtí zastupitelé se sešli s fotbalovými ultras, jež na sítích šíří neonacistický obsah. Politici ke schůzce vydávají rozporná vyjádření a náměstek Maroš z Našeho Česka sdělil, že místo problémů města řeší volební kandidátky strany.
Zpráva●Michal Hořejší
Za znečištěním Lipna je lidská činnost. Jihočeský kraj zkreslil klíčovou studii
Po tlaku místních obyvatel nechal Jihočeský kraj vypracovat studii k příčinám propadu kvality vody v nádrži Lipno. Způsob, jímž nyní hejtman Kuba odprezentoval její výsledky, však budí podezření, že kraj chce především podpořit investory.
Zpráva●Matěj Moravanský
Evropský parlament bude řešit stížnost na Alexandra Vondru. Zatajil střet zájmů
Europoslanec Alexandr Vondra tají před Evropským parlamentem svou funkci na CEVRO Univerzitě, jejíž sponzoři — uhlobaron Pavel Tykač a zbrojař René Holeček — přímo těží z legislativy, na níž se Vondra podílí.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Kandidátky podzimních komunálních voleb mají zřetelné kontury
Zpráva●Vojtěch Petrů
SPD podněcovalo nenávist, uznal soud. Hnutí má zaplatit třímilionovou pokutu
Zpráva●Baxová, Jedlička
Nejen bezdomovectví. Andy Burnham slibuje rozsáhlé sociální reformy
Nový britský premiér chce reformovat sociální péči, bytovou i dopravní politiku. V duchu své zkušenosti z Manchesteru by se přitom rád dohodl s opozicí. Podpora Labour Party od jara stoupla. Stále však nedosahuje ani corbynovské úrovně.
Zpráva●Jedlička, Karlíková
„Plameňákové“ protesty v Albánii přerůstají do vícevrstvého hnutí
Původní odpor vůči výstavbě luxusních nemovitostí v přírodně cenné lokalitě doplňují dnes požadavky politických změn, kritika legislativy, debata o vlivu oligarchů i různé lokální přímé akce. Protestující přitom věří v podporu i od EU.
Analýza●Petr Jedlička
Brexit deset let po referendu: ztráty, lítost, minulost
Odchod z EU hájí v současnosti už jenom necelá třetina Britů. Dopady rozhodnutí na hospodářství i politiku jsou neoddiskutovatelné. Paradoxní je přitom, že aktuální průzkumy preferencí vede strana nejznámějšího brexitáře Nigela Farage.
Komentář●Petr Jedlička
Evropská zkušenost: o nezávislost veřejných médií se musí bojovat všude
Známe příklady z Polska či Maďarska, přesto máme spíš sklon vnímat boj za nezávislost České televize a rozhlasu jako naši specifickou záležitost. Snahy ovládat veřejná média se přitom objevují třeba i v Rakousku, Řecku nebo v Itálii.
Analýza●Petr Jedlička
Co zbylo z maďarského orbánismu: Může se vrátit i jinde v Evropě?
Systém vybudovaný Viktorem Orbánem měl svá nepřenositelná specifika, řadou rysů však zároveň inspiruje obdivovatele na celém kontinentu. Maďarské opozici se přitom podařilo konečně nasvítit zpuchřelost všech jeho pilířů.
Zpráva●Matěj Moravanský
Fosilní firmy dál vydělávají, zatímco klimatická krize sílí
Analýza humanitární organizace Oxfam upozorňuje, že největší ropné a plynárenské společnosti navzdory klimatické krizi rozšiřují těžbu fosilních paliv. Přispívají tím i k nárůstu extrémních projevů počasí.
Analýza●Matěj Moravanský
Rozmach větrné energetiky v Rakousku pohání veřejný sektor. U nás stojí stranou
Převážnou většinu z čtrnácti set rakouských větrných elektráren provozuje veřejný sektor. Turbíny vlastní obce, zemské samosprávy nebo energetická družstva. Je to základní důvod, proč se tam rozvoji větrné energetiky tak daří.
Komentář●George Monbiot
Smiřte se s osudem, pozemšťané. Kapitalismus se stal kultem smrti
Brilantní polemiku sloupkaře Guardianu s britskými pravicovými odpůrci řešení klimatické krize zveřejňujeme, poněvadž přesně promlouvá i k českým poměrům, v níž se to podobnými tlučhuby, jako je Allister Heath, jen hemží.
Komentář●Matěj Moravanský
Sucho nabývá katastrofálních rozměrů. Vláda agrobaronů a uhlobaronů mlčí
Česká krajina, lidé i příroda čelí stále horšímu suchu. Babišova vláda přitom neřeší jeho příčiny ani nepřipravuje zemi na další oteplování a vysychání. Účinná řešení by totiž zasáhla zájmy fosilního a agrobyznysu.
Reportáž●Ema Polívková
„Lidé se tu chodí ochladit do skleníku.“ S klimatem se mění i botanické zahrady
Českou republiku tak jako celou Evropu postihlo rekordně teplé léto. Kromě lidí a zvířat dopadá změna klimatu i na rostliny, jak ty v botanických zahradách, tak na ty rostoucí volně v přírodě.
Komentář●Renata Placková
Voda nám mizí před očima. Se suchem se budeme muset naučit žít
Přehrady ani studny všechnu vodu nezadrží a na srážky se už nemůžeme spolehnout tak jako dřív. Co s tím? Méně betonovat, nesplachovat pitnou vodou a hlavně dát vodě prostor, aby mohla zůstat tam, kde je potřeba.
Analýza●Daniel Kotecký
Podnikatel Kirnig sponzoroval Motoristy, ti odvolali jeho oponenta z KRNAP
Firma krkonošského podnikatele Richarda Kirniga ve volbách sponzorovala Motoristy sobě. Ti pak odvolali šéfa národního parku Böhnische. Firma popírá, že by sledovala politické cíle, dle pozorovatelů se ale se správou parku opakovaně přela.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Rozkrýváme: Zelené dotace tečou do špinavých projektů i k ruským oligarchům
Nový mezinárodní novinářský projekt koordinovaný DR odhaluje, jak státy nakládají s dotacemi z fondu určeného pro dekarbonizaci energetiky. Třetina dotací v klíčových zemích končí ve špinavých projektech. Vydělávají i ruští oligarchové.
Data-analýza●Daniel Kotecký
„Průmysl to tak chtěl.“ Modernizační fond je promarněnou šancí dekarbonizace
Z více než dvou set miliard rozdělených v rámci dotací pro přechod k bezemisní energetice získaly dvě pětiny projekty, jež budou poškozovat klima. Stát vyšel vstříc energetickým korporacím a promarnil příležitost pro dekarbonizaci.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jak korporace vytěžily Modernizační fond na úkor zelených projektů
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Komentář●Petr Jedlička
Z íránského tažení se rýsuje totální blamáž. Snad se však alespoň chýlí k závěru
USA slíbily Íránu za otevření Hormuzu klid a peníze. Írán slíbil jen to, co sliboval vždycky. Po válce zůstávají ohromné škody, region o nic bezpečnější a režim v Teheránu, který se útokem ještě zatvrdil.
Analýza●Petr Jedlička
Trump u Íránu potřebuje velkou dohodu či změnu. Jinak pověsti břídila už neujde
Soustavné střídání apokalyptických hrozeb a slibů brzké dohody sice otupuje burzovní paniku, rostoucí inflaci a ceny paliv ale nezastaví. Škody počítá Evropa, Asie i třetí svět. Postup amerického prezidenta hájí snad už jen Izrael.
Komentář●Petr Jedlička
Z útoku na Írán profituje zatím nejvíce Rusko
Odhad příjmů ruského státního rozpočtu je postaven na ceně ropy 59 dolarů za barel. Útok na Írán ji posunul na dvojnásobek. Moskva zároveň znovuzískává asijské trhy. Vše důležité, co chtěla po Íránu, přitom dostala už před válkou.
Komentář●David Hearst
Trump a Netanjahu jsou dva nejnebezpečnější lidé na planetě
Zatím se zdá, že Trumpova a Netanjahuova agrese proti Íránu namísto zničení teheránského režimu mu spíše vlije novou krev do žil. Pošetilý sen Izraele o hegemonii na Blízkém východě se rozplývá. A USA válka fatálně oslabí.
Zpráva●Petr Jedlička
Trump: Až skončíme s Íránem, zastavíme se možná na Kubě
Navzdory neukončenému tažení na Blízkém východě mluví americký prezident už o další intervenci, tentokrát v Karibiku. K možnosti plnohodnotné vojenské invaze jsou znalci skeptičtí. Nevylučují ale venezuelský scénář.
Analýza●Fatima Rahimi
Alí Hossejní Chameneí: Muž, který vládl ze stínu
Smrt íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při americko-izraelském útoku uzavírá jednu éru. Byl symbolem represivního režimu — i aktérem světa, v němž mezinárodní právo přestávalo platit.
Komentář●Fatima Rahimi
Emancipace íránských žen nepřijde z kokpitu stíhačky
Svoboda íránských žen nevznikne z fotografie žen bez šátku či pilotek v kokpitu stíhačky. Přinesou ji desetiletí každodenního odporu, který Západ přehlíží — a když si ho všimne, pak jen jako položky do vlastní verze příběhu o záchraně.
Reportáž●Anna Absolonová
Malé zuby, velké výdaje. Dětská zubní péče má problémy
Počkat půl roku, nebo zaplatit desetitisíce. Před takovým rozhodnutím často stojí rodiče malých dětí, které potřebují ošetřit zuby v narkóze. Špatně nastavený systém vytlačuje rodiče do soukromých klinik.
Data-analýza●Anna Absolonová
Datová analýza: Kolik zubařů je dost zubařů? Nikdo neví
Máme dostatek zubařů? Jednoduchá otázka, na kterou neznáme odpověď. Neexistují totiž data, která by ve věci udělala jasno. Jedno je ale jisté — zubaři chybí v regionech a malých obcích. Podle odborníků je to neřešitelný problém.
Analýza●Anna Absolonová
Otevřít pusu i peněženku. Výdaje za zubaře rostou rychleji lidem než pojišťovnám
Reportáž●Anna Absolonová
Zubní pohotovosti od nového roku omezí činnost. Hrozí zhoršení péče
Komentář●Filipe Ribeiro
Izraelské útoky na lékaře jsou pokusem o absolutní ovládnutí Palestinců
Lékaři v Gaze jsou přímými svědky násilí páchaného na Palestincích. Okupační moc útoky na nemocnice a lékaře nepřipravuje zraněné a nemocné jen o akutní péči. Snaží se také umlčet ty, kteří mohou o válce a utrpení svědčit.
Komentář●David Hearst
Karim Khan měl odvahu pohnat Izrael k odpovědnosti. A proto byl odstaven
Khanovo jméno zůstane navždy spojeno s vydáním zatykačů na Netanjahua a Gallanta, což je doposud nejpádnější odpověď mezinárodního společenství na genocidu v Gaze.
Komentář●Ašraf Afifi
„Tati, vedle nás dopadají kulky.“ Svědectví z Gazy
Příměří v Gaze násilí nezastavilo. Operátor radiokomunikací Lékařů bez hranic, popisuje den, kdy ho při střelbě z izraelského dronu zasáhla kulka přímo ve stanovém táboře, kde žije se svou rodinou.
Komentář●Petr Štefan
Ticho a příměří na papíře dětem v Gaze naději nepřinese
V Gaze nadále umírají děti. V regionu je dnes nejvyšší koncentrace dětí s amputovanými končetinami na světě. Psychické problémy dětí sice nejsou tak očividné, ale jsou neméně závažné. Světová veřejnost raději odvrací zrak.
Zpráva●Jedlička, Karlíková
Izraelská vláda uznala arménskou genocidu. Pokrytectví, zní z Turecka
Výrazné gesto Netanjahuova kabinetu přichází v čase dalšího zhoršení izraelsko-tureckých vztahů a střetávání obou expanzivních mocností, zvláště v syrském prostoru. Obě současně pokračují v opresivní politice vůči nepoddajným menšinám.
Dokument●Otevřený dopis
Evropa musí skončit s podporou nelegálních izraelských osad
Vzhledem k rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora i s ohledem na vlastní historickou úlohu je Evropa povinna ihned ukončit obchod s ilegálními izraelskými osadníky. Otevřeným dopisem k tomu vyzývají osobnosti izraelského veřejného života.
Komentář●Ferčíková Konečná, Hájek, Rehek Horváth
Zelený paradox: nominace Martina Dvořáka je selháním, a přesto neznamená rozkol
Dva členové a jedna členka Zelených vysvětlují, proč nesdílejí rozhodnutí strany podpořit senátní kandidaturu Martina Dvořáka, který byl pravomocně odsouzen za projev rasismu. Vysvětlují zároveň, proč nesouhlas neznamená stranický rozkol.
Reportáž●Petra Dvořáková
O incelech s empatií. A to obzvlášť o těch slovanských
O incelech bylo napsáno mnoho. Většina médií však při psaní o nich nadále vychází z anglosaského kontextu a nevěnuje dostatečnou pozornost příčinám jejich trápení. Ty přitom nasvěcují škodlivost sociálních norem, jež zraňují nejen incely.
Reportáž●Petra Dvořáková
Hon na Maročany a nikým nehledaná žena. S islamofobií má problém i Španělsko
V červenci uspořádali neonacisté ve městě Torre Pacheco na jihu Španělska „hon na Maročany“. Atmosféra strachu s nimi nezmizela — rasistické nálady ve španělské společnosti přetrvávají a podpora ultrapravicové strany Vox sílí.
Reportáž●Petra Dvořáková
Reportáž ze „zahrady Evropy“: Masová legalizace migrantů ve Španělsku je nutnost
Španělsko umožní všem bezúhonným migrantům bez dokumentů legalizovat svůj pobyt. Jak ukazuje reportáž ze zemědělské provincie Murcia, jde o šanci migrantů na důstojný život, ale i o ekonomickou nutnost, s níž souhlasí i mnozí konzervativci.
Reportáž●Petra Dvořáková
Evropská unie financuje deportace syrských uprchlíků z Libanonu
EU dlouhodobě přenáší zodpovědnost za kontrolu svých hranic na své mimounijní sousedy. Uprchlíky však nikdo nechce — a výsledkem nové dohody mezi EU a Libanonem je především posílení bezpečnostních složek a nárůst deportací.
Reportáž●Petra Dvořáková
Obrazy z „bašty Hizballáhu“: Zvykli jsme si, že Libanon nemá na mír naději
Od dohody o příměří mezi Hizballáhem a Izraelem uplynul více než rok. Izrael na Libanon však nepřestává útočit a vyhrožuje další válkou. Jak žijí lidé na bejrútském šíitském předměstí Dahíja, kde válka připravila o domovy tisíce lidí?
Reportáž●Petra Dvořáková
První udržitelná olympiáda? Vykácený modřínový les a stoupající ceny pro místní
Reportáž●Petra Dvořáková
„Strach obrátil strany.“ Studentské hnutí semklo srbskou společnost
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Komentář●Benčíková, Kyrc
Hlína, asfalt, beton. Co zůstane z brněnského velodromu?
Brněnský velodrom je nejstarší funkční cyklistickou dráhou na světě. Vedle sportu hostí i kulturní program, v těchto dnech například hudební festival. Brno nový velodrom potřebuje, ne však za cenu ztráty této jedinečné historické stavby.
Zpráva●Gaby Khazalová
Brno chce koupit dům architektky Růženy Žertové
Rada města Brna schválila záměr odkoupit dům, jež je významným příkladem poválečné architektury. Majitelem je lékař, s nímž se Žertová seznámila v posledních měsících života.
Komentář●Benčíková, Kyrc
Hlína, asfalt, beton. Co zůstane z brněnského velodromu?
Brněnský velodrom je nejstarší funkční cyklistickou dráhou na světě. Vedle sportu hostí i kulturní program, v těchto dnech například hudební festival. Brno nový velodrom potřebuje, ne však za cenu ztráty této jedinečné historické stavby.
Recenze●Petra Widžová
Výstava Bydlet Ústí: Mezi utopií rozvoje a vytěženou realitou
Výstava Bydlet Ústí: Dostupné reality na příkladu severočeské metropole otevírá obecné téma bytové krize. Expozice nabízí především dobrý vhled do stoleté historie plné solidarity, městského plánování i neuvážených kroků lokální samosprávy.
Rozhovor●Karolína Munková
Města osamění. Vládne nám falešná představa „maximálního profitu“
Příznakem současných měst je osamělost. Rozvoj zvláště českých měst je určován maximálním ziskem, vůlí investorů a žalostnou představivostí politiky. Klíčem k řešení může být architektura, myslí si Tereza Kalousová.
Komentář●Kristýna Drápalová
Vrátí se do českých měst billboardy u silnic?
Provozovatelům venkovní reklamy spadla do klína nová příležitost — novela zákona, která upravuje definici nezastavěného území. Bude nejspíš na obcích a občanských iniciativách, aby se tomuto kroku postavily.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Komentář●Martin Pleva
Kreiského Rakousko: dotovaný tisk a plánovaná tržní ekonomika
Program rakouské sociální demokracie z roku 1978 má i k dnešku co říci. Současné levici, zmítané ve zmatcích, nabízí konkrétní, životodárnou inspiraci.
Komentář●Martin Pleva
Marx a Keynes usmíření v jedné vizi. Program rakouské SPÖ inspiruje i dnes
V pokračování série textů o inspiraci pro současnou levici u rakouské sociální demokracie Bruna Kreiského se Martin Pleva zaměřuje na program strany z roku 1978, který je překvapivě aktuální i pro naši dobu.
Komentář●Martin Pleva
Inspiraci pro reformu levice hledejme v Rakousku 70. a 80. let
Česká i evropská levice je v nebývalé krizi. Nenajde-li rychlé východisko, převálcuje ji krajní pravice. Dobrou cestou může být rekonstruovat pozadí úspěchu Kreiského vlád v Rakousku 70. a 80. let. A třeba jej srovnat s érou M. Thatcherové.
Komentář●Antonín Hořčica
Hodnotová levice u nás existuje. Musí se sjednotit a začít jednat
Česká politika se nachází v krizi reprezentace. Autentická levice se v této situaci musí sjednotit a trvat na hodnotách solidarity, rovnosti, klimatické odpovědnosti a mezinárodní spolupráce. Demokracie se přitom vzdát nejde.
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Analýza●Oto Novotný
Data-analýza●Černá, Khazalová
Turismus v roce 2025: krátkodobá ubytování rostou, stejně jako vzdor mnoha měst
Z dat o vývoji turismu v Evropě pro rok 2025 vyplývá, že stále ještě roste objem krátkodobých pobytů rezervovaných přes platformy, ale mnohá města hledají cesty, jak svůj sektor nájemního bydlení účinněji chránit.
Data-analýza●Absolonová, Khazalová
Drogy v evropských městech: V pervitinu vedou České Budějovice
Užívání kokainu dosáhlo rekordních hodnot, éra extáze končí. Ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. První příčky ve spotřebě pervitinu obsazují česká města.
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.