V roce 2025 si lidé přes tři hlavní platformy zprostředkující krátkodobé bydlení — Airbnb, Booking a Expedia — zarezervovali 952 milionů noclehů. Každou minutu si lidé rezervovali přibližně 126 pobytů v krátkodobých ubytováních. Ukazují to data Eurostatu za rok 2025 zveřejněná ve čtvrtek. Data tří hlavních ubytovacích platforem zahrnují krátkodobé pronájmy, jako jsou apartmány, nikoliv ale tradiční formy ubytování, například hotely či kempy.

Po prudkém propadu během covidu-19 se trh krátkodobých pronájmů nejen zotavil, ale dokonce se už dostal na úroveň vyšší než před pandemií. Ačkoliv růst v roce 2025 zpomalil, stále pokračuje — počet zarezervovaných noclehů narostl o 11,4 % oproti roku 2024.

Znamená to, že nadále roste obliba krátkodobých pronájmů, anebo lidé jednoduše více cestují? Data Eurostatu o hotelovém ubytování poukazují na celkový růst cestovního ruchu. Tradiční segment však vykazuje výrazně nižší nárůst než ubytování prostřednictvím platforem. Eurostat zároveň upozorňuje, že data o ubytování přes platformy nelze přímo sčítat s daty poskytovanými hotely, protože některé typy ubytování se mohou překrývat.

Přesto porovnání vývoje obou segmentů naznačuje, že sektor pronájmů zprostředkovaných platformami roste rychleji než sektor tradičních ubytovacích zařízení. Nejvýrazněji je daný rozdíl patrný ve Švédsku, v Norsku či na Maltě.

V České republice hotely drží s platformami krok

Naopak v České republice se hotelům daří tempo s platformami držet. V roce 2025 se v Praze ubytovalo rekordních 8,27 milionů turistů. Jejich počet meziročně vzrostl o 3,9 %, a to především díky zahraničním návštěvníkům.

Podle Kláry Janderové, mluvčí Prague City Tourism, by jedním z důvodů mohla být dlouhodobá strategie města v cestovním ruchu. „Ta cílí na jiný typ cestovatelů, než tomu bylo například v roce 2019. My v Prague City Tourism cílíme na bonitní cestovatele ve věkové skupině nad pětatřicet let, kteří vyhledávají kvalitnější a luxusnější služby,“ nabízí možné vysvětlení Janderová. „Takovýto typ cestovatelů se ubytuje právě spíše v luxusním hotelu než v krátkodobém ubytování typu Airbnb.“

Tomuto vývoji podle ní odpovídají i data od společnosti STR sledující hotelový trh. V prvních čtyřech měsících roku 2026 pokračoval růst obsazenosti hotelů i cen ubytování. Sám luxusní segment dosáhl obsazenosti 66,7 %. Meziročně si tak polepšil o 7,1 %, uvedla Janderová.

Jiné vysvětlení nabízí Jan Sýkora, analytik z pražského Institutu rozvoje a plánování. Podle něj může hrát roli také profesionalizace trhu s krátkodobými pronájmy, kvůli níž se ceny ubytování na platformách typu Airbnb postupně přibližují hotelům. „Běžné hotely se tak mohou stávat konkurenceschopnější,“ vysvětluje.

Dalším faktorem může být zmíněné oživení turismu po pandemii. „Cestovní ruch se nadále zintenzivňuje po propadu a zpomalení v důsledku covidové pandemie, následných post-covidových ekonomických krizí i opětovným rozjetím kongresové turistiky. Počet ubytovaných hostů tedy roste ve všech typech zařízení,“ upozorňuje Sýkora.

Graf ukazuje, že počet návštěvníků využívajících krátkodobé pronájmy se v Praze vrátil téměř na úroveň roku 2019. Zatímco před pandemií turisté strávili v těchto typech ubytování celkem 6,2 milionu nocí, v roce 2025 to bylo přibližně 5,6 milionu nocí. Na rozdíl od jiných evropských měst však Praha nezaznamenala výrazný nárůst nad předpandemickou úroveň. Důvody tohoto vývoje zatím nejsou z dostupných dat zřejmé. „Nemáme konkrétní data o důvodech, proč se to děje,“ říká Sýkora.

V jiných evropských městech, například v Amsterdamu či ve Vídni, bývá podobný vývoj spojován s regulací krátkodobých pronájmů. Ačkoliv i v Praze musí pronajímatelé plnit některé zákonné povinnosti, speciální pravidla zaměřená přímo na krátkodobé pobyty zde zatím zavedena nebyla.

Podle Sýkory by se případná regulace měla ubírat dvěma směry. Aktuálně projednávaná novela Zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu má přinést přesnější data prostřednictvím systému eTurista. Ten má sloužit k registraci ubytovacích zařízení. Původně měl být spuštěn již na začátku července 2026, novelu však doprovázely spory o rozsah shromažďovaných osobních údajů. Druhým krokem by podle Sýkory mělo být posílení pravomocí obcí, které by si nastavily pravidla pro krátkodobé pronájmy podle místních potřeb.

Nájemní trh pod tlakem platforem a protitahy evropských měst

Řada evropských měst v posledních letech přistoupila k regulaci krátkodobých pronájmů poskytovaných platformami, často s cílem zmírnit jejich dopady na dostupnost bydlení. Jedním z nich je Amsterdam.

Počty turistů využívajících krátkodobé ubytování se zde nikdy nenavrátily na úroveň z doby před pandemií, což potvrzují i data za rok 2025. Již v roce 2019 město přijalo nový zákon, který ukládá pronajímatelům povinnost registrovat svou nemovitost.

Amsterdam taktéž omezil jejich pronajímání na třicet dní ročně. Mluvčí společnosti Airbnb v roce 2023 pro Dutch News uvedl: „Absolutní počet nabídek na naší platformě v Amsterdamu zůstává výrazně pod maximem, kterého jsme dosáhli před zavedením povinné registrace.“

Ve Vídni je od července 2024 pro krátkodobé pronájmy přesahující devadesát dní ročně vyžadováno speciální povolení. Data za rok 2025 zároveň ukazují mírný pokles ve využívání daného typu ubytování.

Také v Berlíně meziročně klesl počet zahraničních turistů využívajících krátkodobá ubytování o čtyři procenta. Klesající trend taktéž potvrzují místní statistiky celkového ruchu, ty však zahrnují i registrovaná zařízení jako hotely.

Odlišnou cestou se vydala Barcelona. Město oznámilo ambiciózní plán postupně ukončit všechny krátkodobé pronájmy do listopadu 2028 s cílem zlepšit dostupnost bydlení. Nejnovější data ale ukazují, že využívání krátkodobého ubytování tu zatím nadále roste, byť pomalejším tempem.

Snahy o regulaci podporují také akademické výzkumy. Případová studie z Barcelony z roku 2019 ukazuje, že rozmach krátkodobých ubytování měl dopad jak na zvýšení nájemného, tak na rostoucí ceny nemovitostí. Výsledky naznačují, že v katalánské metropoli byl dopad na ceny nemovitostí výraznější než na nájemné. V čtvrtích s vysokou koncentrací krátkodobých pronájmů dosáhl odhadovaný růst nájemného až 7 %, přičemž skutečné prodejní ceny nemovitostí vzrostly o 19 % a inzerované ceny o 14 %.

Platí přitom, že trh s bydlením bývá pod největším tlakem zejména ve městech, kde počet krátkodobých pronájmů rychle roste. Může se navíc prohlubovat, pokud zároveň roste počet obyvatel nebo podíl mladých lidí hledajících bydlení.

Chování turistů začíná měnit klimatická krize

Podrobná mapa Evropy ukazuje, že nejvíce návštěvníků stále přitahují regiony podél pobřeží Středozemního moře. Mezi oblastmi s nejvyšším počtem přenocování se v první pětici umístily hned tři: Málaga, Alicante a Barcelona. Nejnavštěvovanější pětici doplňují Řím a Paříž.

Velký podíl zahraničních návštěvníků cestuje také do Chorvatska, Řecka, Portugalska a na Maltu. Naopak na pobřeží Francie převažují domácí turisté. Celkově v roce 2025 připadlo šest z deseti přenocování v Evropě na zahraničí turisty. Na ostrovech, jako jsou Island nebo Malta, jejich podíl dokonce přesahoval 96 procent.

Malta je taktéž příkladem ostrova s vysokou úrovní cestovního ruchu, pokud jde o počet strávených nocí v poměru k počtu obyvatel. Krátkodobé pronájmy jsou tu obzvlášť v oblibě, stejně jako na řeckých ostrovech, na chorvatském pobřeží nebo na Kanárských ostrovech. Pro představu: na řeckém ostrově Lefkada připadá přibližně 56 tisíc rezervovaných nocí na tisíc obyvatel, zatímco v turisticky exponované Paříži je to „pouze“ něco přes osm tisíc nocí na tisíc obyvatel.

Třetina všech turistických přenocování připadla na červenec a srpen. Nejsilnější letní špičku zaznamenaly Chorvatsko, Slovensko, Švédsko a Řecko. V Řecku a Chorvatsku připadlo až třicet procent všech přenocování přímo na srpen, a to především díky zahraničním návštěvníkům.

Turisty však už nelákají jen tradiční destinace u Středozemního moře. Rostoucí oblibě se těší také severské země a chladnější přímořské destinace, například polské pobřeží Baltského moře. I zde přibývá turistů využívajících krátkodobé pronájmy.

Teplejší destinace jako Sicílie, Kréta či Baleárské ostrovy zaznamenaly nárůst v přenocování v měsících před tradiční letní sezónou, a to zejména v dubnu. Data naznačují, že rostoucí počet lidí se těmto oblastem v nejteplejších měsících raději vyhýbá.

Společné výzkumné Středisko Evropské komise (JCR) nedávno zveřejnilo zprávu modelující dopady klimatické změny na poptávku po cestovním ruchu, v níž uvádí: „Předpokládá se, že regiony střední a severní Evropy budou stále atraktivnější pro celoroční turistické aktivity. Naopak u dvaapadesáti evropských regionů v Bulharsku, Řecku, Kypru, Španělsku, Francii, Itálii, Portugalsku a Rumunsku se očekává pokles turistů oproti aktuálnímu stavu.“ Právě duben by se v důsledku klimatické krize mohl stát měsícem s „nejvyšším nárůstem turistického ruchu v Evropě“.

Výrazným příkladem rozmachu trhu s krátkodobými pronájmy je norské město Tromsø. Osmdesátitisícové město na severu země, proslulé výpravami za polární září, láká stále větší počet turistů. Podle dat Norské daňové správy, zanalyzované redakcí iTromsø, vzrostly příjmy z Airbnb a krátkodobých pronájmů za poslední čtyři roky téměř o pět set procent. Počet krátkodobých ubytování se za stejnou dobu ztrojnásobil. Město v současné době prošetřuje několik případů, v nichž má podezření, že se ke krátkodobým pronájmům nelegálně využívaly nájemní byty.

Článek vznikl rámci sítě Urban Journalism Network. Jedná se o síť evropských médií, která se věnuje výzkumu společných problémů, jimž čelí evropská města. Vizualizaci dat koordinoval Hendrik Lehmann.