O skutečnou politickou hru tu nikdy nešlo
Jindřich JaníčekV USA začínají klíčové volby do Kongresu a části Senátu. Přinášíme ilustrovanou reportáž Jindřicha Janíčka, který je letos opět na místě. Midterms glosuje ze státu Maine.
↗
Spojené státy jsou velké. Tak velké, že lze vcelku bez problému najít místa, kde si ani nevšimnete, že země právě prochází značně amatérským pokusem o fašistický převrat. Převrat, který slouží jen jako zástěrka pro rozkradení veškerého vládního majetku ve prospěch pár kamarádů prezidenta se zhoršující se stařeckou demencí. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Jeden den do voleb v nejvýchodnějším městě Spojených států, Eastportu ve státě Maine. Nic nenasvědčuje, že se blíží nejdůležitější volby v historii Spojených států… Tedy hned po těch v roce 2024, které nedopadly moc dobře, a po těch v roce 2020, které někdo vyhrál, ale nikdo už si vlastně nepamatuje, kdo to byl. Stejně jako volby v roce 2022. Nějací senátoři si vyměnili pozice, hádám. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Je pár dnů po Halloweenu, který způsobil, že spousta volebních cedulek na trávnících před domy byla nahrazena sváteční výzdobou. A pak už je nikdo nevrátil. Na hlavní ulici, hned za nedávno zrušeným obchodem s potravinami, se statečně drží cedulka vyzývající k volbě Alana Skinnera do městské rady. Volí se pouze na rok, jde totiž o pozici, na kterou nedávno rezignoval pan A. J. Seeley. Protivnicí Alana Skinnera je Victoria Ganz, jejíž volební cedulka stále leží na trávníku jedné opuštěné parcely vedle městské knihovny. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Tenhle klid bude způsoben prázdnotou místa. Kdysi — na vrcholu sardinkového průmyslu — žilo v tomhle přístavním městě pět tisíc lidí. Dnes je to 1290. Továrny zavřely v 70. letech, železniční koleje vedoucí na ostrov byly vytrhány v roce 1980. Domy nemají na trávnících volební preference svých obyvatel, protože jsou často prostě prázdné. Mimo letní sezónu zavřené. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Celkem se volí do pětatřiceti senátorských pozic. Do většiny z nich s už dopředu vcelku jasným výsledkem. Ale o třináct z nich probíhá poměrně zuřivý souboj mezi republikány a demokraty. Zuřivý v tom ohledu, že demokraté přestali mluvit o Gaze, protože se shodli, že se ani interně neshodnou na probíhající genocidě. A demokratická členka sněmovny podpořila republikánského kandidáta, protože její kampaň dotuje Izrael. Ze strany republikánů jde o nekonečný zástup rasistických, islamofobních nadávek směřujících proti kandidátovi v Michiganu Abdulu El-Sayedovi (celé jméno je Abdulrahman Mohamed El-Sayed, což jako záminka podle všeho stačí). Případně republikáni zmiňují, že kandidát v Texasu James Talarico vypadá trochu jako homosexuál. Jde zkrátka jen o rozkrádání státního majetku. O skutečnou politickou hru nikdy nešlo. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Maine je jediným z těchto třinácti států, kde v roce 2024 vyhrála Kamala Harrisová. A to se značným náskokem. Křeslo v Senátu, které je ve hře, však drží republikánská senátorka Susan Collinsová už od roku 1996. Nějakým způsobem. Nelze popřít, že pro stát Maine je schopna získat hodně peněz ve federálních programech a zároveň se celou kariéru prezentuje jako centristka, která má blízko ke spolupráci i s Demokratickou stranou. Což se v době Donalda Trumpa a radikalizace strany projevuje tak, že v souladu s republikány volí až třeba napotřetí. I když kdo jsem, abych hodnotil. Ten nátlak ze strany padesáti kolegů v kanceláři musí být tak hrozně otravný, že kdo by nakonec nepodpořil na doživotní pozici v Nejvyšším soudu i někoho obviněného ze znásilnění. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Až v posledních dnech průzkumy naznačují vedení jejího demokratického protikandidáta Troye Jacksona. I když to vlastně nic moc neznamená. V roce 2020 Susan Collinsová v průzkumech ztrácela po celou dobu a pak nad demokratickou kandidátkou zvítězila o devět procent. Výsledek tehdy překvapil i ji samotnou. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Troy Jackson měl ztíženou startovní pozici. Pouze pár dnů před termínem zápisu konečných jmen na volební lístky totiž nahradil vítěze demokratických primárek Grahama Platnera. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Graham Platner byl progresivní kandidát jdoucí ve stopách populárních kampaní Bernieho Sanderse či Alexandrie Ocasio-Cortezové. Obyčejný, tvrdě pracující rybář, tematizující stoupající životní náklady, bojující za státem hrazené zdravotnictví pro všechny, odmítající peníze od izraelských lobbistických skupin a otevřeně mluvící o genocidě v Gaze. To znělo tak dobře, že by mu člověk odpustil i ty nacistické symboly vytetované na hrudníku. A hodně lidí mu je i odpustilo. Koneckonců byl mladý a v armádě. A stejné tetování si nechala dělat celá jednotka. Kdo může soudit. Kdo z nás by odolal nátlaku padesáti kamarádů… Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Je pravda, že jeho lítost nad touto částí života zněla věrohodně. Pravděpodobně i upřímná byla. V době kandidatury opravdu šlo o tvrdě pracujícího lovce humrů, který už má po krk nefunkčního systému. A navíc si tetování překryl. Vše dobré. Mohl se dál soustředit na kampaň a poražení Susan Collinsové. Dokud ho Jenny Racicotová neobvinila ze znásilnění. Věrohodně. A jeho kampaň tak ukončila. Demokratické straně se musí nechat dvě věci. Okamžitě volala po jeho odstoupení. A když o pár dnů po zveřejnění obvinění skutečně odstoupil, nahradila chudého chovatele ústřic a lovce humrů bývalým dřevorubcem Troyem Jacksonem, který se začal objevovat v národním televizním vysílání v ošuntělé kšiltovce. Kontinuita kandidáta z dělnické třídy mohla pokračovat. Ilustrace Jindřich Janíček
↗
Den do voleb. Předchozí den odplula poslední výletní loď letošní sezóny. Další domy se vyprázdnily, auta s floridskou poznávací značkou odjela. Volební místo v místní střední škole, která je dimenzovaná na úplně jinou, již neexistující populaci ostrova, asi nenabídne nic dramatického. Uvidíme, zda tu všichni svorně pokrčí rameny i zítra. Ilustrace Jindřich Janíček
Svět → Reportáž
3. listopadu 2026 v 9.08
Související
Diskuse
