Kapitán Picard a víra v člověka. Za Patrickem Stewartem
Jiří DolejšOdešel Patrick Stewart, herec, který i ve svém životě ztělesňoval hodnoty Star Treku: důvěru v lidský rozum, solidaritu a respekt k odlišnosti.
Dne 28. října 2026 zemřela ve věku šestaosmdesáti let herecká legenda moderní doby, všestranný umělec britského původu sir Patrick Stewart. Narodil se v anglické dělnické rodině 13. července 1940 v městečku Mirfield ve West Yorkshire. Ve škole se ve dvanácti letech seznámil s dílem Shakespeara a dostal příležitost si zahrát Shylocka v Kupci benátském. Postupně se z chlapce vyrůstajícího v chudých poměrech stal uznávaným shakespearovským hercem. V roce 2010 byl dokonce královnou Alžbětou II. za zásluhy o drama povýšen do šlechtického stavu.
Z působení Patricka Stewarta v Royal Shakespeare Company asi český divák mnoho nezná. Každý nerd však jeho role, k nimž se dostal v Hollywoodu až ve svých 47 letech. Role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek: Nová generace, natáčeném v letech 1987 až 1994, mu přinesla globální věhlas. Patrick Stewart se stal doslova ikonou popkultury. Později přibyla ještě neméně slavná role telepatického profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Za lepší svět nebojoval jen ve filmu, věnoval se i charitativní činnosti a byl ambasadorem organizací bojujících proti domácímu násilí.
Přiznám se, že pro mne byl Patrick Stewart především můj nejoblíbenější kapitán vesmírné lodi USS Enterprise. Původní kapitán Kirk z 23. století byl spíše urputný bojovník, bonviván a improvizátor než badatel a diplomat. U Picarda v 24. století je jeho svědomí nad regulemi hvězdné flotily. Nepřekonali ho ani kapitáni Archer, Pike, Sisco či Janewayová. Picard je v už více než šedesátileté sáze o hvězdné lodi Star Trek možná nejlepším ztělesněním možná nejlepším ztělesněním civilizačního optimismu a víry v lidský rozum a potenciál pokroku. Patří k tomu i respekt k rozmanitosti civilizačních forem a možnost se s nimi sbližovat.
Tento kulturní fenomén je prodchnutý humanistickým univerzalismem a respektem k různorodosti života. V lecčems má blízko k levicovému vidění světa. Star Trek představoval optimistickou podobu sci-fi: věda sloužila lidstvu, člověk pronikal do vesmíru a dosahoval úspěchů v oblasti kybernetiky a genetiky. První milovníci Star Treku (tzv. trekkies) jsou dnes už boomeři v důchodovém věku, ale nejde jen o nostalgii. Věda ve Star Treku vychází z představ spojených s třetí průmyslovou revolucí a předjímá revoluci čtvrtou, zároveň inspiruje konkrétní technologické inovace.
Už ve vysokém věku natočil Stewart v letech 2020 až 2023 ještě samostatný seriál Star Trek: Picard. Ten navazuje na Star Trek: Nová generace a jeho děj se odehrává na přelomu 24. a 25. století. Ikonický kapitán Picard je v něm už vysloužilým admirálem. Jeho sentimentální altruismus je k stáru vystaven zkoušce osobní rezignace, ale touha zachraňovat vesmír se v něm znovu probouzí. Tak jako v minulosti dokázal čelit borgizaci, bytosti Q či záhadě Nexu, postaví se nyní i syntetickým bytostem, jejichž existence zpochybňuje utopický ideál Spojené federace planet.
Ani po letech tak Star Trek není pouhou sci-fi zábavou: stále se v něm řeší morální a civilizační otázky. Tak jako se jim ve svém životě věnoval i sir Patrick Stewart.