Star Trek slaví padesátku

Jiří Dolejš

Už půl století má za sebou vesmírná sága Star Trek. Je jiná než ostatní vesmírné příběhy: chápe vesmír nikoli jako prostor pro export lidské kultury, ale jako prostor opojné naděje na vymanění se z utrpení naší dosavadní zaostalosti.

Začátkem září 1966 — přesně 8. září večer na televizní stanici NBC — začali v USA vysílat slavný seriál Star Trek. Za půl století své existence se stal doslova kultovním dílem. Dodnes zahrnuje pět samostatných seriálů (725 epizod) a třináct celovečerních filmů. Nejde jen o oblíbené dílo o nekonečném cestování vesmírem spojené s nabídkou různých filmových triků a speciálních efektů. Tento kulturní fenomén odráží něco hlubšího. Jde v něm také o určitou filosofii lidské budoucnosti, která po celém světě již oslovila celé generace nadšených fanoušků, takzvaných „trekkies“.

Název série „Star Trek“ znamená doslova „hvězdná pouť“. A dává pozitivní odpověď na lidskou touhu po spravedlivějším světě a také po setkání s mimozemskými „bratry v rozumu“. Odráží civilizační optimismus a důvěru v lidský rozum a možnosti logikou řízeného pokroku. Hrdinové pozemské průzkumné hvězdné flotily v 21. až 24. století informují cizí inteligentní formy života o existenci lidstva, které se zbavilo válek a strachu, a po vesmíru osídleném četnými humanoidními rasami šíří vzájemné porozumění a mír.

Chronologicky začíná vše v dubnu 2063, kdy doktor Zefram Cochrane vyvine se svým týmem inženýrů takzvaný „warp drive“. Jde o fikci nadsvětelného pohonu využívající časoprostorových deformací v blízkém okolí kosmické lodi. Nad něčím podobným si lámou hlavu i dnešní teoretičtí fyzikové, kteří připouští, že taková subprostorová bublina by umožnila obejít limity dané obecnou teorií relativity. Pokusná pozemská loď Phoenix s tímto nadsvětelným pohonem prolétne Sluneční soustavou a zachytí ji první Emzáci.

Tímto prvním kontaktem s mimozemskou civilizací jsou Vulkánci. Humanoidi z horké pouštní planety v hvězdném systému Eridani (vzdáleném pouhých šestnáct světelných let), kteří objevili mezihvězdné lety už dávno, ale dosud zůstávali inkognito kvůli obavám z kulturní kontaminace. Považovali totiž naši společnost za nerozvinutou, a tak otevřený kontakt odkládali, aby nenarušili náš vývoj. Zjištění, že lidstvo disponuje nadsvětelným pohonem, je pro ně překročením základní bariery bránící v navázání komunikace.

×