Zprávy, které v posledních měsících přicházejí ze Spojených států o činnosti imigrační a celní agentury ICE (Immigration and Customs Enforcement), by ještě před několika lety působily jako orwellovská dystopická fikce. Dnes jde o realitu.

V roce 2025 dosáhla americká imigrační politika nového, tragického milníku: dle deníku The Guardian v zařízeních Imigračního a celního úřadu zemřelo 32 lidí, což z ní učinilo nejtragičtější rok za posledních dvacet let. Tento nárůst úmrtí, ke kterým v lednu přibyli američtí občané Renee Goodová a Alex Pretti, je přímým důsledkem eskalace takzvaného imigračního dohledově-represivního průmyslového komplexu — propleteného systému, který profituje z kriminalizace migrace, militarizace hranic a masového honu na migranty.

Tento komplex spojuje státní agentury, soukromé vězeňské korporace a technologické firmy, které společně vytvářejí infrastrukturu dohledu, represe, násilí, detence a deportací. Technologie a umělá inteligence jsou v tomto systému novými nástroji represivních opatření. Celý tento komplex jen prohlubuje dehumanizaci stíhaných a zadržovaných. Smrt Renee Goodové a Alexe Prettiho vyvolala v USA vlnu protestů a otázky po odpovědnosti a kontrole nejen agentury ICE, ale i roli velkých technologických firem v tomto represivním průmyslu.

Americký Imigrační a celní úřad přitom není běžný správní úřad. Jde o paramilitární složku, která disponuje rozsáhlými pravomocemi, těžce vyzbrojenými jednotkami — a především sofistikovaným digitálním aparátem. Ten využívá umělou inteligenci, masivní datovou integraci a sběr či těžení (scrapování) dat včetně využívání biometrických údajů. Takto komplexní propojení státního násilí a digitální infrastruktury představuje bezprecedentní a extrémně nebezpečné zneužití technologií.

Jde o exemplární případ technofašismu: situace, kdy technologické systémy nejen podporují autoritářskou moc, ale přímo ji umožňují a aktivně se na ni podílí.

Digitální ekosystém ICE: udávání, scraping a zneužití dat státních databází

Imigrační a celní úřad Spojených států amerických dnes funguje jako datově řízená represivní průmyslová infrastruktura. Její systém takzvané predictive policing je založen na kombinaci několika klíčových prvků, které jsme si ještě donedávna dokázali představit snad jen v totalitních režimech typu Severní Koreje.

ICE provozuje veřejné udavačské linky pro hlášení „podezřelých osob“. Tipy získané přes udavačské systémy jsou od roku 2025 zpracovávány pomocí velkých jazykových modelů (LLM), které automaticky shrnují obsah hlášení, překládají jej a postupují k dalšímu vyhodnocení. Další využívání technologií umožňuje takzvané scrapování (neboli těžení) dat online, například ze sociálních sítí, webů spolků, škol či církví a jejich propojování s databázemi federálních i lokálních orgánů.

Při honu na migranty jde jakákoliv etika a právo na soukromí, jak jej známe z Evropy, stranou. ICE se neštítí využívat dat z databází Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb, která následně propojuje s dalšími databázemi — například daňovým úřadem USA, registrem motorových vozidel a Úřadem pro imigraci a občanství. Z těchto státních registrů a databází využívá ICE mimo jiné adresy a kontaktní informace k lokalizaci osob prostřednictvím systému ELITE, vyvinutým firmou Palantir.

Technologie tak umožňují ICE nejen efektivněji plánovat zátahy a přesně lokalizovat své cíle, ale také každé osobě nebo adrese přiřazovat „důvěryhodnostní skóre“ (trust score) na základě analýzy sebraných dat. Výsledkem je komplexní sběr a tok dat, kde hranice mezi soukromím, sociální politikou, zdravotní péčí, dohledem a represí prakticky mizí.

Za těmito praktikami stojí především firmy Palantir Technologies a Clearview AI, které mají úzké vazby na Trumpovu administrativu. Firma Clearview AI, jejíž technologie rozpoznávání obličejů je využívána ICE k identifikaci migrantů, prošla v posledních letech personálními změnami. Jedním z jejích vedoucích představitelů se stal bývalý fundraiser Donalda Trumpa Hal Lambert, který má pomoci firmě „využít nové příležitosti“. Jeho role je především ekonomická a strategická, zaměřená na maximalizaci zisku a využití svého vlivu v politických kruzích.

Naproti tomu firmu Palantir Technologies, spoluzaloženou miliardářem Peterem Thielem, nelze vnímat jen jako příležitost pro komerční zisk, ale jako aktivního politického aktéra. Thiel, dlouholetý podporovatel Donalda Trumpa, otevřeně kritizuje demokracii jako neefektivní koncept a prosazuje vládu technologických elit na základě dat a algoritmů. Jeho názory vycházejí z ideologie temného osvícenství (Dark Enlightenment), která pokládá demokracii za historickou chybu bránící efektivnímu řízení společnosti a volá po jejím nahrazení autoritářskými, technokratickými nebo korporátně řízenými systémy moci bez účasti volených zástupců.

Alex Karp, výkonný ředitel Palantiru, zase ve svých projevech zdůrazňuje, že technologické korporace by měly hrát roli „strážců řádu“ a nahrazovat politická rozhodnutí daty, což rezonuje s Thielovými představami. Oba — Thiel i Karp — jsou známí svými politickými vazbami a aktivní podporou republikánské agendy, včetně militarizace imigrační politiky. To potvrzuje obavy, že nejde jen o zisk, ale o plíživý posun ve výkonu moci směrem k technokratickému autoritarismu.

Palantir a americký export digitální represe do Evropy

Podle analýzy serveru Euractiv využívá software Palantir několik evropských zemí a několik jejich použití zvažuje. V Německu například používají software policejní a bezpečnostní složky. Evropská policejní agentura Europol a francouzské bezpečnostní složky používají software Palantir při monitoringu rizik terorismu. Ve Velké Británii, Nizozemsku a Řecku se Palantir prosadil v oblasti zdravotnictví, kdy byl využíván při řízení opatření proti pandemii covid-19.

Proti nasazování technologií americké firmy Palantir se v Evropě čím dál častěji zvedá odpor kvůli obavám ze ztráty kontroly nad osobními údaji, narušení digitální suverenity a potenciálnímu zneužití dat pro účely masového sledování. Německá organizace Společnost pro občanské svobody podala loni ústavní stížnost proti policejnímu využívání Palantiru, které podle ní nepřiměřeně zasahuje do základních práv. Již v roce 2023 německý Spolkový ústavní soud označil některé aspekty automatizované analýzy dat za neústavní.

Ve Švýcarsku vedlo interní hodnocení bezpečnostních rizik k oficiálnímu odmítnutí nasazení softwaru Palantir pro vojenské i federální použití. Úřady dospěly k závěru, že centralizace extrémně citlivých dat v rukou zahraniční technologické firmy představuje nepřijatelné riziko. Klíčovým argumentem bylo ohrožení národní digitální a datové suverenity.

I ve Spojeném království proběhly protesty a politická výzva k přehodnocení smluv s Palantirem poté, co vyšlo najevo využívání této technologie pro represivní účely ze strany Imigračního a celního úřadu Spojených států.

Dystopie, které se musíme postavit

Technologie jako Palantir nachází však své příznivce především mezi krajněpravicovými a antiimigračními stranami. Například britská strana Reform UK (dříve Brexit Party) otevřeně volá po nasazení podobných technologií pro urychlení deportací migrantů a zpřísnění imigrační politiky.

Pokud jde o nasazení těchto technologií v rámci antiimigračních zásahů, je třeba zdůraznit, že platformy typu Palantir zpracovávají a propojují metadata celé populace, nikoli pouze jedné vybrané skupiny lidí. Migranti tak dnes slouží jako testovací skupina pro nástroje, které mohou být v budoucnu snadno namířeny proti jiným skupinám obyvatel.

Ve Spojených státech jsou technologie typu Palantir již využívány k automatizovanému skenování zdravotních a sociálních databází a grantových programů za účelem identifikace a potlačování obsahu spojeného s politikami DEI (diverzita, rovnost a inkluze) a takzvanou „genderovou ideologií“. To názorně ukazuje, jak snadno se může represivní digitální infrastruktura snadno rozšířit i mimo původně deklarovaný účel.

Technofašismus není sci-fi. Je to politická volba, maskovaná jazykem inovací a bezpečnosti. A právě proto musí být odmítnuta dřív, než bude normalizována.