USA: případ v Minnesotě není u ICE první. Loni vykázala 16 střeleb, 32 zemřelých
Petr JedličkaRenée Goodová je již pátou zastřelenou při zátazích ICE od začátku Trumpových masových deportací. Osmadvacet lidí navíc zemřelo v detencích nebo při raziích ICE z dalších příčin. Letos bude ICE přitom disponovat třikrát větším rozpočtem.
Velkou pozornost po celém západním světě budí již od středy případ z minnesotského Minneapolis, kde ozbrojenec z jednotek americké Imigrační a celní správy (ICE) zastřelil Renée Goodovou, odpůrkyni deportačních razií ICE a sedmatřicetiletou matku tří dětí. Z dosavadních šetření se zdá, že střelec, který se postavil Goodové před vůz, jednal buď ve zkratu — patrně v domnění, že jej Goodová chce přejet, ač to se nestalo — , anebo ženu zastřelil záměrně, jako nějakého nebezpečného prchajícího zločince.
Členové Trumpovy administrativy i Trump osobně přitom hovoří o Goodové jako o „placené agitátorce“, ba i „teroristce“, která chtěla dotyčného usmrtit či zranit. „Ta žena násilně, záměrně a se zlým úmyslem najela do příslušníka ICE, který ji v sebeobraně zřejmě zastřelil (…) Divím se, že to vůbec přežil,“ napsal prezident Trump na své sociální sít Truth Social.
V USA se kauza stává pomalu symbolem všeho kritizovaného na Trumpově aktuálním tažení proti imigrantům — bezohlednosti a násilnosti kampaně vykonávané zakuklenci ICE s nedostatečným výcvikem, kampaně, která rozděluje zemi i rodiny a bezpečnost spíše zhoršuje.
Podobných případů jako v Minnesotě se událo už několik — byť ne tak explicitních a s ženskou obětí, navíc americkou občankou. Podle oficiálních statistik zemřelo jen v roce 2025 při zásazích ICE či následné internaci dvaatřicet lidí. Do podobné konfrontace jako v Minnesotě se agenti ICE dostali loni celkem devětadvacetkrát, šestnáctkrát pak při ní stříleli. Vedle Goodové takto zabili čtyři další osoby.
Ozbrojenci ICE přitom nejsou ani policisté, ani agenti FBI. Na rozdíl od nich nemají právo zadržovat nikoho jiného než osoby důvodně podezřelé z nelegálního pobytu v USA. Podstupují také jen krátký, ani ne padesátidenní výcvik. Pro současnou administrativu však představují nástroj k naplnění jednoho z hlavních Trumpových předvolebních slibů, totiž „největší deportační vlny v americké historii“. Vláda je proto soustavně hájí.
V roce 2025 bylo z USA přičiněním ICE deportováno oficiálně přes 527 tisíc lidí. Dalších přibližně 1,2 milionu odešlo dobrovolně. V posledním Bidenově roce 2024 šlo o 271 tisíc, respektive 414 tisíc lidí. Celkově v USA žilo v roce 2023 až čtrnáct milionů lidí takzvaně bez dokumentů.
V době Trumpova návratu do úřadu minulý rok podporovala kampaň razantních masových deportací přibližně polovina Američanů. Šestašedesát procent Američanů pak podporovalo vyhošťování přistěhovalců bez dokladů, když se v dotaznících neupřesňovalo, že má jít o deportaci tvrdě vynucovanou a masovou. Práci ICE schvalovalo výrazně více Američanů, než ji kritizovalo.
Během roku 2025 se míra podpory ICE ve společnosti propadla o více než třicet bodů a podpora vyhošťování klesla na čtyřicet procent. Těsná většina Američanů se dnes shodne, že ICE používá příliš násilné metody.
Právě brutální forma zátahů ICE, jako například razie v supermarketech, školách, rozdělování párů přímo na ulicích a před dětmi apod., mobilizovala během loňska v USA i vlnu občanského protestního aktivismu. Odpůrci deportací si začali organizovaně akce ICE natáčet, doprovázet její ozbrojence ve městech a pískat přitom varovně na píšťalky. Právě na tomto typu aktivismu participovala dle slov své ženy v Minneapolis i Renée Goodová.
V důsledku schválení Trumpova balíčku obřích rozpočtových změn v minulém roce (tzv. Big Beautiful Bill) by měla ICE dostat v příštích čtyřech letech 29,9 miliard dolarů na provoz a deportační kampaně plus dalších 45 miliard na výstavbu a rozšíření detenčních zařízení. To je přibližně třikrát více prostředků, než s jakými hospodařila dosud.