Internet už dávno není neutrálním a svobodným prostorem. Stal se kolonizovaným prostředím, kde jsou naše osobní údaje proměňovány v cennou obchodovatelnou komoditu a model sociálních sítí a aplikací je postaven na toxických a návykových algoritmech, které ovlivňují chování uživatelů, formují veřejné mínění a doléhají na celé generace.

Tento byznys model má reálné dopady na demokracii, bezpečnost, duševní zdraví a práva jednotlivců. Právě proto k němu Evropská unie přistupuje prizmatem ochrany uživatelů, s cílem zajistit, aby práva, která lidé mají offline, platila stejně i online a digitální prostředí respektovalo principy právního státu. To vše ve snaze vyvážit inovace s odpovědností a bezpečím digitálního prostoru.

Začátkem prosince uložila Evropská komise platformě X (dříve Twitter) pokutu ve výši 120 milionů eur za porušení nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Jedná se o vůbec první pokutu, kterou Evropská komise uložila digitální platformě za porušení povinnosti plynoucí z DSA.

Jde o významný precedens, který ukazuje, že EU má k dispozici reálné regulační nástroje digitálních služeb a že velké online platformy mohou být volány k odpovědnosti za praktiky, které klamou uživatele, způsobují společenské škody nebo narušují demokratické procesy.

Komise dospěla k závěru, že X porušila DSA hned v několika bodech. Především změnila význam tzv. modré fajfky — z nástroje ověřování identity se stal placený prvek, což podle Komise vedlo ke klamání uživatelů. Zároveň platforma neposkytla výzkumníkům přístup k datům v rozsahu, který DSA výslovně vyžaduje, a napadla netransparentnost týkající se reklam. Platforma X má nyní devadesát dní na nápravu, jinak jí hrozí další sankce.

Nařízení o digitálních službách (DSA) není otázku cenzury, jak se někdy šíří v určitých politických kruzích a jak slýcháme čím dál častěji z USA. Má za cíl zajistit transparentnost velkých platforem, jejich férovost vůči spotřebitelům a respekt k právnímu státu.

Politický tlak a zastrašování

Reakce vlastníka platformy X Elona Muska na sebe nenechala dlouho čekat. Jeho vyjádření, vyzývající k oslabení či dokonce rozkladu Evropské unie, stejně jako jeho otevřená podpora nacionalistických politických hnutích usilujících o oslabení či přímo vystoupení z EU jsou z tohoto pohledu vlastně logické.

Musk nepokrytě podporuje krajně pravicové proudy, které dlouhodobě usilují o oslabení ochrany demokracie i základních principů právního státu v Evropě a systematicky bojují proti DSA, stejně jako další regulační legislativě EU v oblasti digitálních služeb a trhů a umělé inteligence.

Muskova reakce navíc nezůstala izolovaná. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil pokutu pro X za útok na americké firmy a za formu cenzury, zatímco náměstek ministra zahraničí Christopher Landau varoval, že evropská digitální regulace může poškodit společné západní bezpečnostní zájmy a hodnoty.

Tyto výroky zapadají do širšího rámce nové americké Národní bezpečnostní strategie, která byla shodou okolností publikována den před udělením pokuty. Americká bezpečnostní strategie Evropu zřetelně odsouvá na okraj svých priorit, otevřeně kritizuje její politický a regulační směr, dokonce vyzývá k „pěstování odporu“ vůči současné trajektorii EU a chválí krajně pravicové „vlastenecké“ strany po celém kontinentu.

Právě v tomto kontextu se obzvlášť zřetelně ukazuje, jak důležité je, aby evropské instituce nepolevily v prosazování digitálních regulací ani tváří v tvář politickému zastrašování či korporátnímu tlaku.

Klíčový moment pro evropskou digitální politiku

V současné době je evropská digitální regulace vystavena silným geopolitickým tlakům, návrhům na deregulaci i agresivnímu lobbingu technologických firem.

Případ X je sice první, ale zcela jistě nebude poslední. Stovky, možná tisíce dalších stížností jsou stále v posuzování u národních koordinátorů digitálních služeb napříč EU a týkají se řady oblastí: cenzury a zablokovaných účtů či příspěvků, netransparentnosti nebo nelegálního obsahu.

Tedy kromě České republiky. U nás stále chybí implementační zákon pro DSA, přestože lhůta dávno uběhla. Implementační zákon je totiž stále interpretován jako zákon legalizující cenzuru — tedy v souladu s narativem Muska, který DSA prezentuje jako nástroj omezování svobody slova. Občané v ČR mají tím pádem omezené možnosti domáhat se svých práv a odpovědnosti platforem i proto, že stále nemáme národního koordinátora digitálních služeb.

Evropská digitální legislativa, která se v globálním měřítku jako jediná snaží regulovat digitální prostředí a chránit uživatele je mnohem robustnější. Nařízení o digitálních trzích DMA (Digital Markets Act) se například zaměřuje na tržní moc tzv. gatekeeperů a má zabránit zneužívání dominantního postavení platforem, narušování hospodářské soutěže a poškozování menších firem a digitálních developerů.

V dubnu 2025 byly společnosti Apple a Meta pokutovány částkami 500 milionů EUR a 200 milionů EUR za nedodržení nařízení DMA. Pokuty byly uloženy za to, že Apple prostřednictvím svého App Store bránil evropským vývojářům aplikací ve volné komunikaci se spotřebiteli a že reklamní model Meta „zaplať nebo souhlas“ (pay or consent) nutil uživatele vzdát se svých osobních údajů, pokud neplatili předplatné.

Akt o umělé inteligenci zase chrání evropské spotřebitele tím, že omezuje používání nebezpečných AI systémů, vyžaduje transparentnost u rozhodování algoritmů a zajišťuje, aby lidé byli informováni o tom, kdy a jak je AI ovlivňuje. V neposlední řadě je ve hře nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které stanovuje jasná pravidla pro zpracování osobních údajů a dává nám kontrolu nad našimi daty.

To vše je pro Big Tech iritující a omezující. A není divu, že se deregulace digitálních služeb a trhů stala i jednou z priorit ekonomické diplomacie USA. Tento tlak má dnes i bezprecedentní diplomatickou podobu: Spojené státy uvalily vízové sankce na pět evropských osobností včetně bývalého eurokomisaře Thierryho Bretona, které obviňují z údajné „cenzury“ amerických platforem. Francie tento krok ostře odsoudila jako zásah do evropské suverenity v digitálním prostoru.

Omnibus, USA a tlak velkých technologických firem

Na konci listopadu 2025 představila Evropská komise legislativní balíček, tzv. digitální omnibus, který mění a upravuje více předpisů najednou. Omnibus reaguje na kritiku přílišné složitosti, přeregulovanosti a byrokracie a jeho deklarovaným cílem je zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem.

Digitální omnibus mění hned několik klíčových legislativ EU: od obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), přes Data Act a kyberbezpečnostní směrnici NIS2 až po Akt o umělé inteligenci (AI Act).

Právě tento záběr z něj činí politicky citlivý nástroj — jakékoli „zjednodušení“ zde totiž nevyhnutelně znamená zásah do ochrany soukromí, ochrany našich osobních údajů, bezpečnosti či práv spotřebitelů.

I když je cílem návrhu Evropské komise zjednodušit pravidla EU, kritici upozorňují, že ve skutečnosti ohrožuje klíčové evropské standardy jako GDPR, AI Act nebo Data Act. Digitální omnibus sice obsahuje drobné pozitivní změny, například automatické odmítání webových cookies, hlavní přínos z úprav budou mít především velké technologické firmy, nikoli malé a střední podniky. Tento aspekt zpochybňuje oficiální argumentaci Komise, že jde o zjednodušení a přínos především pro evropské technologické firmy.

V listopadu 2025 byl balíček představen jako vstřícné gesto Evropské komise vůči USA. Přesto americký ministr obchodu Howard Lutnick návrh odmítl jako nedostatečný. Při jednání Evropské komise s americkou administrativou Lutnick otevřeně podmínil případné snížení amerických cel na evropskou ocel a hliník oslabením klíčových digitálních regulací EU, zejména pak DSA a DMA. Místopředsedkyně Komise Teresa Ribera tuto taktiku výstižně označila za vydírání.

Směrem k dekolonizaci evropského digitálního trhu

Případ pokuty pro platformu X, následná reakce Elona Muska i otevřená kritika ze strany americké administrativy ukazují, že evropská závislost na mimoevropských digitálních platformách už není pouze otázkou ekonomickou, ale stále více i otázkou politické, bezpečnostní a hodnotové odolnosti.

V situaci, kdy americká Národní bezpečnostní strategie otevřeně zpochybňuje činnosti Evropské unie, se digitální prostor stává dalším místem, kde se rozhoduje o schopnosti Evropské unie nejen prosazovat vlastní pravidla, ale chránit demokratické principy a práva nás, uživatelů.

Pokud je dnes digitální trh v EU do značné míry formován externími aktéry, měla by se debata posunout k tomu, jak jej nejen rozvíjet, ale také postupně dekolonizovat. Tedy jak omezit strukturální závislost na digitálních infrastrukturách a platformách s dominantním postavením, které nejsou ochotny respektovat evropské právo a standardy ochrany práv uživatelů.

V této situaci je namístě položit si základní otázku: zda by Evropa neměla systematicky vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj vlastních digitálních služeb a technologií. Tedy řešení, která jsou v souladu s evropskými hodnotami, posilují bezpečnost a nabízejí transparentní digitální prostředí s důslednou ochranou osobních údajů. Tak, aby internet znovu sloužil veřejnému zájmu — jako bezpečné, férové a demokratické prostředí, nikoli jako prostor pro extrakci dat a mocenský nátlak.