V roce 2000 jsem v našem esperantském věstníku Starto napsal, že potřebujeme v esperantu vytvořit všeobecnou encyklopedii. Nevěděl jsem sice jak, ale byl jsem na to naladěn. A tak když jsem se v březnu 2002 z našeho rotterdamského ústředí dozvěděl, že byla založena esperantská verze internetové encyklopedie Wikipedie, do které může přispívat každý, ihned jsem se přihlásil.

Zpočátku jsem byl z toho, jak Wikipedie vlastně funguje, trochu zmatený, naštěstí si mě ale všiml zakladatel esperantské verze Chuck Smith, tehdy třiadvacetiletý americký student, a vysvětlil mi, jak založit nový článek, jak tvořit tučné a kurzívní písmo apod. Nakonec mě dokonce požádal, abych napsal pro nováčky úvodní přivítání, protože se umím lépe vžít do člověka, který tápe stejně, jako jsem tápal já.

V listopadu téhož roku jsme měli v Dobřichovicích u Prahy seminář o aplikaci esperanta ve vědě a technice, na který přijeli i hosté ze zahraničí včetně Chucka. A tak jsme se osobně seznámili. Oba jsme o Wikipedii přednášeli, on hlavně z hlediska technického, já obsahového.

Snažil jsem se na Wikipedii propagovat českou kulturu (umění, vědu, sport) a vyzýval jsem ostatní, aby dělali totéž. Chuck pak bydlel u svých studentských vrstevníků a v polovině prosince odjel do Maďarska. Cestoval přes Brno, a tak se u mě na pár hodin zastavil. Dohodli jsme se, jak budeme esperantskou Wikipedii rozvíjet, a Chuck mě pak vyzval, abych založil i českou.

6. ledna 2003

Když jsem mu řekl, že netuším, jak se to dělá, stáhl odněkud z webu čtyřiadvacetistránkový text ve formátu TXT, řekl mi, že co je anglicky, to jsou pokyny pro stroj, to mám nechat, ale co je v uvozovkách esperantsky, to jsou texty, které lidé uvidí na obrazovce. To mám přeložit do češtiny a poslat Brianu Vibberovi, jednomu ze správců Wikipedie, který umí i esperanto.

Hrál jsem si s tím dva týdny. Nejtěžší bylo přeložit názvy asi dvou set jazyků, hlavně afrických a amerických, o kterých jsem nikdy neslyšel, ale po pátrání v různých papírových encyklopediích jsem to zvládl a překlad na Silvestra 2002 odeslal. Brian Vibber mi pak 6. ledna 2003 oznámil, že česká Wikipedie už funguje.

Podíval jsem se a viděl, že už do ní přispívají lidé, které vůbec neznám, a že systém žije vlastním životem. Někteří přispěvatelé mě upozornili, že mám v překladech pár chybiček. Brian Vibber mi dal přístupová hesla, abych mohl chyby opravit, což jsem provedl, a tím jsem považoval svou úlohu za splněnou.

Později jsem se dozvěděl, že česká Wikipedie byla spuštěna už v květnu 2002, jenže v angličtině, protože správcové česky neumí, dokud jsem ji však nepřeložil do češtiny, nikdo do ní nechtěl přispívat.

Ze začátku se česká Wikipedie potýkala s dětskými nemocemi, jak se u nových věcí říká, a dokonce s vandalismem. Jeden přispěvatel například zveřejnil urážku čelného politika, ale hned následující den jiný uživatel nahradil nevhodný text seriózním článkem. Jistý básník začal vkládat své texty, další člověk popisoval své zážitky z cyklovýletů po české krajině. Další osoba zase opisovala články z papírových encyklopedií, aniž by měla autorská práva.

Tito lidé se poté, když jejich příspěvky byly smazány, rozčilovali. Přispěli tím vytvoření k etického kodexu Wikipedie. Článek by měl být vlastním dílem přispěvatele, který by měl uvést, z jakých ověřitelných zdrojů čerpal. Získané informace musí zpracovat novým způsobem, vlastními slovy, ne však ryze subjektivně.

Zpět k esperantské verzi

Já jsem se následně vrátil k esperantské Wikipedii, protože jsem věděl, že v češtině máme encyklopedií dost. Jen občas jsem přispěl jako běžný uživatel, věštšinou právě s esperantskými náměty. Když jsem se dozvěděl, že jsem veden jako správce české Wikipedie, této funkce jsem se vzdal, aby ji mohl zastávat někdo, pro koho je prioritou.

Asi za rok nebo dva se na mě začala obracet média, časopisy, rozhlas i televize, abych popsal, jak jsem českou Wikipedii založil. Což se občas opakuje, když se připomínají některá výročí. Spolek Wikimedia Česká republika mi udělil čestné členství. Před dvěma lety mě pozvali do Prahy na oslavu mých 70. narozenin, kam přijel i Chuck Smith, který žije v Německu. Mladý wikipedista a esperantista Marek Blahuš k té příležitosti dokonce napsal brožuru Jak se zrodila česká Wikipedie.

Potěšilo mě, že jsem byl za wikipedisty pozván do brněnského rozhlasu, při oslavách založení brněnského studia, ve kterém působilo i esperanské vysílání zvané Zelená stanice (účinkovali tam Karel Höger, Vladimír Leraus, Jarmila Kurandová, František Kožík, třináctiletý básník Ivan Blatný a další). Jsem mimochodem rád, že se k Zelené stanici brněnský rozhlas stále hlásí.

V posledních letech jsem se více věnoval tvorbě velkých slovníků a k Wikipedii jsem se vrátil už jen v souvislosti se světovým kongresem esperanta na Mendelově univerzitě v srpnu 2025, když jsme potřebovali vytvořit nebo doplnit některé články.