Dne 4. února 2026 uspořádala křesťansko-konzervativní organizace Political Network for Values (PNfV) ve spolupráci s krajně pravicovými frakcemi Patrioti pro Evropu a Evropští konzervativci a reformisté jednodenní konferenci s názvem Free Speech vs Regulated Speech. Na pódiu se střídali řečníci z Heritage Foundation, Alliance Defending Freedom (ADF), Family Watch International a dalších amerických think tanků blízkých Trumpově administraci. V projevech hájili „lásku k Bohu, vlasti a rodině“ a současně útočili na „online cenzuru“ a „extrémní environmentalismus“.

Konference proběhla jen pár dní poté, co Financial Times odhalily plán amerického ministerstva zahraničí financovat v Evropě think tanky a charitativní organizace blízké hnutí MAGA s cílem šířit „americké hodnoty“. Heritage Foundation, jedna z nejvýznamnějších MAGA organizací, je považována za architekta autoritářského plánu Project 2025 — intelektuálního základu druhého Trumpova mandátu. Alliance Defending Freedom zase sehrála klíčovou roli při zrušení ústavního práva na potrat ve Spojených státech v roce 2022.

Útoky na Digital Services Act

Hlavním terčem kritiky se stal Digital Services Act (DSA), vlajkový právní předpis EU, který ukládá velkým online platformám povinnost transparentněji moderovat obsah, rychle odstraňovat nelegální příspěvky, umožnit uživatelům zpochybnit rozhodnutí o smazání obsahu a nabídnout možnost nepersonalizovaného chronologického feedu namísto algoritmických doporučení.

Zástupkyně evropské pobočky ADF Adina Portaru označila DSA za „jednu z největších hrozeb svobodě projevu v západním světě“. Slovinský poslanec Branko Grims šel ještě dál a prohlásil DSA za „totalitární akt“, který musí být zrušen. Účastníci rovněž požadovali zrušení pokuty ve výši 120 milionů eur, kterou Evropská komise v prosinci 2025 udělila platformě X (dříve Twitter) za klamavý modrý odznak, netransparentní reklamu a neposkytování dat výzkumníkům.

Tato rétorika není nová ani ojedinělá, neboť zapadá do širšího vzorce. Trumpova administrativa zakázala bývalému komisaři Thierrymu Bretonovi, který na DSA dozíral, vstup do Spojených států. Kongresová zpráva z roku 2025 označila DSA za nástroj „zahraniční cenzury“. A samotný Elon Musk reagoval na prosincovou pokutu tak, že rozhodnutí označil za „regulatorní přepad“. To vše napovídá, že nejde o útoky krajní pravice na izolovaný zákon, ale o systematickou kampaň proti jakékoliv formě regulace digitálního prostoru v Evropě.

Když o „svobodě projevu“ rozhoduje cizí algoritmus

Heritage Foundation a další MAGA organizace rámují svůj boj jako obranu „absolutního práva na svobodu projevu“. Tento narativ má ale zásadní trhlinu: velké platformy jako X, Facebook či TikTok nejsou neutrální nástěnky. Jsou to korporace, které pomocí umělé inteligence určují, které příspěvky uvidí miliardy lidí a které zmizí v šumu.

Jak připomněl americký Open Markets Institute, tyto firmy „zesilují některé hlasy, zatímco jiné umlčují, potlačují nezávislou žurnalistiku a manipulují tím, co miliardy lidí čtou, vidí a sdílejí — a to bez veřejné odpovědnosti“. Institut přímo vyzývá Spojené státy, aby se inspirovaly evropskou cestou: DSA a související Digital Markets Act podle něj nejsou útokem na svobodu, ale naopak omezují svévolnou moc platforem a posilňují hospodářskou soutěž.

Představme si to konkrétně. Napíšete příspěvek na sociální síť. Nikdo vám nezakáže ho zveřejnit — to je vaše svoboda projevu. Ale algoritmus následně rozhodne, že z vašich pěti set sledujících ho uvidí jen pět, zatímco provokativní dezinformace z jiného účtu se zobrazí milionu lidí. Zato vy se rozhodnout nemůžete — algoritmus je totiž tajemstvím soukromé korporace. Je tohle ještě svoboda projevu?

Nedávná studie vědců ze Stanfordu, Northeastern University a University of Washington tuto otázku převedla do tvrdých dat. Vědci vytvořili rozšíření prohlížeče, které pomocí umělé inteligence hodnotilo příspěvky na platformě X podle míry antidemokratických a polarizačních postojů a poté je posouvalo výše nebo níže ve feedu.

Po deseti dnech experimentu s více než 1200 účastníky se ukázalo, že zobrazení méně polarizujícího obsahu zlepšilo postoj vůči opoziční straně v průměru o dva body na stobodové škále — změna, která se v populaci běžně odehrává během tří let. Studie publikovaná v prestižním časopise Science přinesla kauzální důkaz, že algoritmické řazení feedu přímo ovlivňuje politickou polarizaci a emoce uživatelů.

Nepřehlédněme přitom důležitý detail: platformy samotné takovou studii nikdy neumožnily. Vědci museli vyvinout nezávislou metodu právě proto, že velké sociální sítě odmítají poskytovat data výzkumníkům — a to i přesto, že jim to DSA přímo nařizuje. Pokuta pro X v prosinci 2025 tento problém jen potvrdila.

Průkazný je i český kontext. Studie týmu Online Risk Labs ukázala, že na TikToku stovky anonymních účtů šíří proruské narativy a podporují radikální strany, přičemž jejich videa dosahují 5 až 9 milionů zhlédnutí týdně — více než oficiální účty českých politických lídrů. Algoritmus těmto účtům dává dosah, o kterém se českým demokratickým politikům může jen zdát.

Tyto výzkumy jasně dokazují, že bez regulace získává hrstka firem moc formovat veřejný diskurz a politiku — a to i v jiných zemích, než kde sídlí.

Decentralizace jako skutečné řešení

Digital Services Act je důležitý krok. Zajišťuje, že platformy musí vysvětlovat mazání příspěvků, umožňuje uživatelům odvolat se proti moderátorským rozhodnutím, zakazuje cílenou reklamu dětem i manipulativní designové praktiky a nařizuje nabídku chronologického feedu. Evropská komise jasně říká, že cílem je vytvořit bezpečný a důvěryhodný digitální prostor a posílit ochranu základních práv občanů.

Reálné prosazování však naráží na gigantickou moc korporací. Pokuta pro X ukazuje, jak těžké je donutit platformu dodržovat zákon: firma může žalobu v EU roky protahovat, mezitím vydělávat miliardy a dál testovat limity práva. Navíc — a to je zásadní bod — DSA řeší důsledky centralizace, nikoli její příčinu. V digitálním prostoru dnes existuje jen několik „gatekeeperů“, kteří ovládají toky dat a pozornosti. DSA se snaží řídit provoz na dálnici, ale nemění fakt, že dálnice patří jedné firmě.

Skutečnou odpovědí na moc velkých platforem je decentralizace sociálních sítí. V decentralizovaných sítích není jeden algoritmus, který by určoval, co kdo uvidí. Uživatelé si mohou vybrat server (instanci), na kterém chtějí být, a přesto komunikovat s lidmi z celé sítě — podobně jako funguje e-mail. Není potřeba mít všechny na jednom Gmailu, abyste si mohli psát.

Nejznámějšími příklady jsou Mastodon, postavený na otevřeném protokolu ActivityPub, a Bluesky, využívající AT protokol. Oba přístupy sdílejí klíčový princip: oddělují sociální síť od platforem, takže vaše data, vaši sledující a vaše identita patří vám, ne korporaci.

Co konkrétně decentralizace přináší? Za prvé transparentnost: příspěvky se zobrazují chronologicky nebo podle algoritmu, který si uživatel sám zvolí. Není tu žádná „černá skříňka“, která tajně určuje, co uvidíte. Za druhé svobodu volby: pokud se vám nelíbí pravidla nebo moderátory vašeho serveru, můžete odejít jinam a vzít si s sebou celý svůj účet a kontakty. Za třetí odolnost: neexistuje jeden bod, jehož ovládnutí by umožnilo manipulovat s veřejným míněním celé země. A konečně lepší ochranu dat: uživatelé mají kontrolu nad tím, co je veřejné a co soukromé.

Decentralizované sítě nejsou utopií — už dnes na nich působí novináři, akademici, veřejné instituce i běžní uživatelé. Nabízejí to, co centrální platformy nikdy nemohou: digitální prostor, který je sdílenou infrastrukturou, nikoli monopolním podnikem.

Konference v Bruselu ukázala, že americká krajní pravice se snaží přenést boj proti regulaci technologických gigantů do Evropy. Rétorika o „svobodě projevu“ však slouží k zakrytí faktu, že velké platformy samy nejsou neutrálními arbitry — používají umělou inteligenci k zesilování některých hlasů, potlačují jiné a mohou se stát nástrojem zahraničního vlivu. Organizace, které na bruselském pódiu žádaly zrušení DSA, tak de facto fungují jako pátá kolona režimu, který z nekontrolovaných platforem přímo těží.

Digital Services Act je nedokonalý kompromis. Zavádí transparentnost a právo na chronologický feed, ale neruší moc centralizovaných sítí. Skutečným řešením je přechod na decentralizované sociální sítě, kde algoritmus není tajným vlastnictvím korporace, ale volitelnou službou, a kde můžete kdykoli odejít s celou svou sociální sítí.

Přestaňme tedy spoléhat na „černé skříňky“ velkých platforem a společně budujme digitální prostředí, které patří komunitám, ne monopolům.