Při nástupu do světle modrých autobusů městské hromadné dopravy v Ostravě si cestující mohou občas všimnout nenápadného nápisu „electric“ na boční straně vozu. Na elektřinu jezdí zhruba třetina vozového parku ostravské hromadné dopravy, když nepočítáme trolejbusy a tramvaje. Zbytek tvoří převážně autobusy jezdící na zemní plyn.

Ostrava je prvním velkým městem v České republice, které se kompletně zbavilo dieselových autobusů na všech pravidelných linkách. Městu se tím podařilo snížit emise z hromadné dopravy o desítky tun ročně.

Přestože emise z hromadné dopravy tvoří jen zlomek celkového znečištění ovzduší, je podle odbornice Kláry Školníkové z Centra pro dopravu a energetiku důležité, aby města ekologické MHD zaváděla.

„Investice do ekologického vozového parku veřejné dopravy se městu může vrátit až několikanásobně. Elektrifikace může také pomoci připravit půdu pro rozvoj využívání osobních elektroaut a veřejného nabíjení. Pro město to zároveň znamená zdravější prostředí. Dopravní podniky tedy mohou napomáhat proměně celého města,“ říká Školníková.

Ostrava jde příkladem

Ostrava je v ekologicky poháněné veřejné dopravě premiantem nejen v České republice, ale i v Evropě. Kompletně bez dieselu jezdí autobusy také v Kodani, více než polovinu autobusů na alternativní pohon má také Tallin, Amsterdam nebo Paříž. Naopak ve městech na jihu Evropy, například v Nikósii nebo Římě, se přechod na ekologicky šetrnější dopravu nedaří.

Vyplývá to z datové analýzy projektu European Data Journalism Network, na níž se podílel i Deník Referendum a která je výsledkem analýzy více než stovky výročních zpráv a dalších zdrojů za více než deset let v osmadvaceti evropských městech.

Více než polovinu autobusů na alternativní pohon má také Brno. Naopak v Praze jsou takové prostředky spíše vzácností. V hlavním městě ale současně platí, že přes polovinu vozového parku tvoří tramvaje a metro, které jezdí na elektřinu.

Přestože autobusy se spalovacím motorem v evropských městech stále převažují, jejich počet se snižuje. Počty autobusů na elektrický pohon — včetně trolejbusů — naopak rostou: aktuálně tvoří asi čtvrtinu všech evropských autobusů. Na množství jde o nejčastější typ ekologicky poháněných vozů. Následují elektrické hybridy, autobusy na bio metan a zemní plyn.

I přes vyšší pořizovací cenu jsou elektrobusy ideální alternativou k dieselovým autobusům. Jsou tiché a nevypouštějí žádné emise — na rozdíl třeba od autobusů na zemní plyn, které emise produkují, byť v menší míře než vozy dieselové.

Nejdále jsou v elektrifikaci autobusové dopravy aktuálně Kodaň, Amsterdam a další města převážně v západní Evropě. Na špičce se však objevují i slovenská města — Prešov a Bratislava. Z českých měst jsou na tom nejlépe zmíněné Brno a Ostrava.

„Ozeleňovat“ veřejnou dopravu a pořizovat elektrobusy s nulovými emisemi se naopak nedaří například ve Varšavě, Stockholmu, Antverpách nebo Nikósii.

Evropská unie chce přitom do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Důležitou součástí plánu je snížit emise skleníkových plynů z veškeré dopravy o 90 procent oproti úrovni z roku 1990.

Ve většině zemí Evropské unie ale zatím celkové emise z dopravy naopak stoupají. Snižovat se je daří jen několika státům, například Finsku, Švédsku nebo Nizozemsku.

Klára Školníková z Centra pro dopravu a energetiku upozorňuje, že emise z dopravy rostou především proto, že lidé stále častěji cestují osobními automobily a letadly. Upozorňuje, že je to právě veřejná doprava — i ta dieselová — která může pomoci emise z dopravy snižovat.

„Eliminovat znečištění z dopravy lze třemi způsoby. Přesunout lidi v autech se spalovacím motorem do elektroaut. Umožnit lidem, aby více využívali takzvanou aktivní mobilitu, například chůzi nebo jízdu na kole. A podpořit právě hromadnou dopravu,“ uzavírá Školníková.