↗

Hloubku porážky Trumpových republikánů symbolizují nejvýrazněji výsledky z tradičně konzervativního Texasu. Senátorský post zde získal po mnoha desítkách let demokrat James Talarico, guvernérský pak rovněž demokratka Gina Hinojosová. Zde oba při přípitku colou v lokálním řetězci Whataburger během volební noci. Foto Brandon Bell, AFP

„Čekala se modrá vlna. Toto má ale rozměry spíše tsunami.“ Těmito slovy zhodnotila výsledek letošních amerických midterms voleb zpravodajka France24 Kethevane Gorjestaniová a ostatní pozorovatelé jsou téhož názoru: kandidáti Demokratické strany USA vyhráli tentokrát, co mohli. Strana stojící v opozici k vládnoucím republikánům a prezidentu Trumpovi získala zpět většinu v Senátu, Sněmovně reprezentantů a nejméně čtyři nové guvernérské posty.

Jasně zvítězila ve všech nejsledovanějších střetech a státech, s výjimkou souboje o senátora na Aljašce a guvernérky New Hampshire. Udržela takřka všechny své dosavadní pozice a navíc uzmula republikánům senátorské posty v Iowě, Ohiu, Kansasu, Severní i Jižní Karolíně a dokonce i v Texasu. V guvernérské části voleb dobyla nově Georgii, Ohio, Iowu a opět i Texas.

K velmi sledovaným soubojům patřil dále i mainský senátorský střet, kde se konečně podařilo porazit republikánku Susan Collinsovou, která zde odsloužila celkově pět senátorských mandátů. Vítězství přinesla demokratům i výrazná kampaň levicového a silně propalestinského kandidáta do Senátu Abdula El-Sayeda ve středozápadním Michiganu.

„Mám-li vyzvednout ty nejpřekvapivější zisky, pak je to jihokarolínský senátorský, kde Trump prosadil do souboje osobní intervencí sestru zesnulého senátora Lindseyho Grahama, avšak demokratům se podařilo zmobilizovat afroamerické voliče; dále je to Texas, kde James Talarico porazil s pomocí hispánských voličů dalšího trumpistu Kena Paxtona, a to i navzdory jeho finanční podpoře od technomagnáta Elona Muska ve výši 200 milionů dolarů, a poté Kansas, kde Adam Hamilton porazil sloužícího senátora Rogera Marshalla díky hlasům místních farmářů drcených rostoucími cenami paliv a osiva,“ shrnul na BBC Anthony Zurcher, redaktor specializující se právě na USA.

Obecně vzato se demokratům podařilo zmobilizovat rozhodující část voličů nespokojených s Trumpovou politikou a získat zpět na svou stranu klíčové demografické skupiny: Latinoameričany, nižší sociální vrstvy a nejmladší voličskou generaci. Trump v první polovině svého druhého mandátu exemplárně porušil většinu předvolebních slibů, zejména závazek nezačínat, ale ukončovat války a snížit Američanům životní náklady. Reálně přitom zavedl obchodní tarify, pokazil vztahy s EU a rozpoutal na izraelský popud konflikt s Íránem, což mělo účinek přesně opačný.

Závazek splnil sice v otázce zátahů na přistěhovalce bez dokumentů, avšak pověřenci jeho ministerstev je začali provádět tak brutálně, že ani toto rozhodující část voličů nakonec neocenila.

S většinou v obou komorách Kongresu může teď opozice prezidentovi komplikovat zbylé vládnutí, a to zejména blokováním peněz či potřebné legislativy. Vlastní politiku vést nová kongresová většina příliš nemůže — k prolomení blokační obstrukce je v USA zapotřebí více než šedesát senátorských hlasů ze sta a k prolomení prezidentského veta dokonce dvoutřetinová většina. Bude však nyní možné prošetřovat členy vlády, její pověřence či aktivity a případně je i podrobit impeachmentu.

Kapitolou samou pro sebe jsou poté vítězství na úrovni jednotlivých států USA. V jižanské Georgii teď budou mít demokraté například možnost odstranit systémové překážky omezující volební právo chudších vrstev, zvláště Afroameričanů. V Texasu půjde zas účinněji bránit účelovému překreslování volebních obvodů.

Rozsah celkové porážky Trumpovy strany zároveň znesnadňuje prezidentovi využít obvyklou rétoriku a řečnit o zmanipulovaných volbách. Trump bude ve zbytku mandátu takzvanou chromou kachnou a éra přitažlivosti jeho stylu a politiky pro rozhodující skupinu voličů se podle mnohých už chýlí neodvratně ke konci.