Ve Spojených státech rostou obavy, že se prezident Donald Trump a jeho sekta MAGA, do níž přetvořil většinu své Republikánské strany, budou snažit zpochybnit výsledky voleb do Kongresu, pokud v nich zvítězí demokraté. Ve světle nepříznivých předvolebních průzkumů mluví o „poslední bitvě“, což je jazyk, za nějž by se nemuseli stydět nacisté a komunisté ve 20. století před nástupem jejich diktatur.

Přitvrzení ve způsobu, jakým se Trump vyjadřuje o nadcházejících volbách, přišlo poté, co Trump a jeho spojenci neuspěli s výraznou změnou volebních pravidel, která by republikány silně zvýhodnila. Pokusili se prosadit zákon zvaný SAVE America Act, který by donutil americké voliče, aby si opatřili volební průkazy dokazující jejich občanství. A který by omezil korespondenční hlasování.

Pro Evropany je existence občanského průkazu, jímž se prokazují i při volbách, normální věcí. V USA se ale zatím ověřovala totožnost lidí jinými způsoby, které mohou být v ojedinělých případech nepřesné.

Trump tvrdí, že dosavadní způsob ověřování totožnosti voličů vedl k masivním podvodům v podobě účasti nelegálních imigrantů ve volbách. Nic takového se neprokázalo, Trump a jeho spojenci ale využili tohoto tvrzení k pokusům zavést voličské průkazy.

To by samo o sobě nemuselo být špatné, protože by jednou provždy ustaly spekulace o nelegálním hlasování imigrantů. Jenže taková reforma by vyžadovala delší přípravu. A právě v tom je háček.

Milióny Američanů by si totiž musely opatřit ověřené kopie rodných listů, pokud nemají k dispozici originály. Ženy, které si změnily po sňatku příjmení, by musely svoji identitu prokazovat s pomocí rodného listu a dalších dokumentů. A milióny lidí, kteří žijí dočasně jinde než v místě trvalého bydliště, by musely urazit kvůli příslušnému úřednímu úkonu dlouhé vzdálenosti do míst trvalého pobytu.

Bílý dům dobře věděl, že by si spousta Američanů při případném přijetí zákona několik měsíců před volbami voličské průkazy opatřit nestihla, přičemž by se to týkalo zejména voličů demokratů, a především voličů z řad menšin. I omezení či zrušení korespondenčního hlasování by postihlo především demokraty, jejichž voliči hlasují korespondenčně mnohem více než voliči republikánů.

Návrh zákona však uvázl v Kongresu. Prošel sice Sněmovnou reprezentantů, ale v Senátu by potřeboval kvalifikovanou většinu. Ta je zapotřebí na základě dohod mezí demokraty a republikány při přijímaní většiny důležitých zákonů. Trump sice nabádal republikánské senátory, aby pravidlo porušili, jenže ti se bojí, že by se návrat k hlasování prostou většinou mohl obrátit v budoucnosti proti nim, získají-li demokraté v Senátu těsnou většinu.

Trump se tedy pokusil omezit korespondenční hlasování prezidentským výnosem. Protože organizace voleb spadá do působnosti jednotlivých států Unie, chtěl k tomu využít, či spíše zneužít federální poštu. Té měly jednotlivé státy zasílat ověřené seznamy voličů před tím, než by mohla začít doručovat zaregistrovaným voličům obálky pro hlasování. Navíc pošta měla přepracovat dosavadní systém tak, aby se používaly jiné obálky a čárové kódy.

Nejvyšší soud implementaci tohoto výnosu pozastavil. Zdůvodnil to jak nedostatkem času na zavedení změn, tak i obecnějším argumentem, že výnos může být neústavní, protože organizace voleb spadá do kompetence jednotlivých států.

V jiném rozhodnutí ale podpořil Trumpovo opatření, na jehož základě by se namátkově ověřovalo občanství lidí, kteří jsou podezřelí z toho, že nemají americké občanství. To je ovšem ve srovnání se snahami změnit celý systém korespondenčního hlasování jen menší úprava, která nanejvýš může v některých případech způsobit zmatky a soudní pře.

Republikáni se také pod Trumpovým tlakem rozhodli přerýsovat volební obvody v řadě států tak, aby jejich kandidáti měli větší šanci se probojovat do Sněmovny reprezentantů. Demokraté ale odpověděli přerýsováním volebních obvodů v řadě států, kde mají většiny v místních zastupitelských sborech.

Konzervativní Nejvyšší soud některé pokusy republikánů i demokratů změnit volební obvody zrušil, ale republikánům pomohl, když zrušil pravidlo, na jehož základě byly v některých státech nastaveny volební obvody tak, aby zvětšily šance zástupců menšin, zejména Afroameričanů, probojovat se do Sněmovny reprezentantů.

Plamenná varování před demokraty

Jak už bylo řečeno, když Trump neuspěl s pokusy změnit volební pravidla ve prospěch republikánů tak, aby zajistil jejich volební vítězství, začal v poslední době přitvrzovat ve své rétorice týkající se voleb. Na předvolebních shromážděních opakovaně „apokalypticky“ varoval, že vítězství demokratů bude mít zničující dopady nejen na další vývoj ve Spojených státech, ale ohrozí i jeho.

I kdyby totiž demokraté získali většinu jen ve Sněmovně reprezentantů, mohou začít ustavovat vyšetřovací komise, před nimiž musejí předvolaní vypovídat pod přísahou. Spustilo by se znovu vyšetřování Trumpovy účasti v aktivitách organizátora sexu s nezletilými Jeffreyho Epsteina, jehož součástí by bylo zpřístupnění miliónů dokumentů známých jako Epsteinovy složky.

Demokraty by nepochybně zajímalo i neobyčejné zbohatnutí Trumpa a jeho rodiny od Trumpova nástupu do funkce. Někteří demokratičtí politici také slibují vyšetřování Trumpova syna, Donalda Trumpa juniora, který si nechal zaplatit svatební hostinu ruským oligarchou blízkým Putinovi.

Trump byl před svým vítězstvím ve volbách vyšetřován v řadě trestních kauz, v jedné dokonce odsouzen, ale trestní řízení bylo ve všech případech pozastaveno, když byl zvolen. Demokraté by mohli v případě vítězství o těchto kauzách rozpoutat nepříjemnou diskusi, i když Trumpa je možné případně znovu stíhat až po skončení jeho mandátu.

Jak velké obavy mají republikáni zejména ze znovuotevření debaty o Epsteinových složkách, dokumentuje i skutečnost, že předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, už nyní ukončil zasedání Sněmovny, která se měla Epsteinovými složkami zabývat. Ta se má znovu sejít až po volbách. Zabránil tím také skoro jistému „impeachmentu“ ministra obrany Peta Hegsetha.

Senát zatím pracuje, a republikánská většina využívá čas kupříkladu tak, že se na poslední chvíli pokouší zpochybnit integritu zvláštního vyšetřovatele Jacka Smitha. Ten vyšetřoval Trumpovy snahy zvrátit s pomocí útoku jeho příznivců na Kapitol 6. ledna 2021 výsledky voleb v roce 2020, jakož i Trumpovo nelegální držení tajných dokumentů po odchodu z Bílého domu.

Smith, který v úvodním proslovu k senátní komisi zopakoval, že se Trump dopustil závažných trestných činů, byl v následujícím slyšení republikány nevybíravě napadán jako nedůvěryhodný. Vrcholem bylo obvinění ze strany republikánského senátora Erica Schmitta ze státu Montana, který tvrdil, že má důkazy, že Jack Smith navštívil v únoru 2024 basketbalové utkání ve státě Georgia. Tam se měl tajně setkat s prokurátorkou Fanni Willisovou, která vyšetřovala Trumpovy pokusy ovlivnit výsledky voleb ve státě Georgia. Oba prý měli konspirovat proti Trumpovi.

Senátor nazval Smitha „špinavcem“ a obvinil ho z křivého svědectví, což je v USA trestný čin. Vzápětí se ovšem ukázalo, že Smith sice skutečně navštívil v uvedený den basketbalové utkání, ale ve zcela jiném státě. Republikáni se se mu za útok založený na chybných údajích dosud neomluvili a dál pokračují ve snahách ho zdiskreditovat.

Republikánský sjezd

Ve snaze zvýšit šance na úspěch ve volbách republikáni také uspořádali předvolební sjezd v Dallasu. Byla to událost zcela mimořádná, protože obě velké americké strany sjezdy pořádají jen před prezidentskými volbami.

Sjezd se odehrál plně v režii Trumpa, který znovu zopakoval, že demokraté nesmí zvítězit i kvůli tomu, že by se pokusili o jeho impeachment. Celá řada republikánských kandidátů ale na sjezd nedorazila kvůli obavám, že Trumpova propadající se popularita může ohrozit jejich šance na zvolení.

To Trumpovi nezabránilo, aby zdůrazňoval, že jedinou šanci na zvolení republikánských kandidátů je jejich loajalita k němu. Přítomné delegáty a diváky u televizních obrazovek vyzval, aby si republikánští voliči představovali, že volí jeho.

Shromážděné delegáty pak donutil k odříkávání „slibu“, v němž se zavazují k loajalitě k němu a k tomu, že přijdou k volbám. Zejména tento okamžik na sjezdu mimochodem silně připomínal shromáždění náboženské sekty.

Vrcholem celé akce byl Trumpův slib, že pokud republikáni zvítězí ve volbách do obou komor Kongresu, dostane každý dospělý Američan od jeho vlády 5000 dolarů. Trump sice mluvil o tom, že se má jednat o jakousi „dividendu“ ze stovek miliard vybraných údajně Spojenými státy z cel, která uvalil na jiné země. Jenže skutečnost, že peníze slíbil Američanům jen v případě, že vyhrají republikáni, má nádech korupčního jednání. Jeho kritici, a to dokonce i z řad republikánů, mluví o nabídce úplatku.

Poslední bitva

Trumpova korupční nabídka je jen jedním z jeho kroků, kvůli kterým by mohl být v případě vítězství demokratů podroben vyšetřování vedoucímu k impeachmentu. To ho ovšem neodradilo od dalších kroků, které mohou být považovány za korupci.

Ačkoliv republikáni vybrali od miliardářských spojenců s Trumpovou pomocí více než čtyři sta milionů dolarů na financování volebních kampaní svých kandidátů, v amerických médiích se objevily reklamní spoty financované vládou, které jsou prý „veřejnou službou, ale ve skutečnosti nesou všechny znaky politické kampaně.

První z nich nabízí fotografie a záběry Trumpa s audionahrávkou, v níž prezident slibuje, že on a republikáni společně porazí komunismus, socialismus a marxismus v Americe. V pozadí zní píseň „Love Me“, v překladu „Milujte mě“ od interpreta JMSN.

V druhém, černobílém spotu Trump prochází ztemnělou chodbou, přičemž mluví o „poslední bitvě“. Opět slibuje, že on a republikáni vyženou komunisty a marxisty. Svrhnou prý zvrácenou politickou třídu, která nenávidí USA, a rozpráší média šířící falešné zprávy. Jednou provždy prý osvobodí Ameriku od těchto ničemů, jakož i od „deep state“.

Trumpovo blouznění o komunistech a marxistech, jimž je třeba zabránit v převzetí moci v USA je pikantní nejen tím, že za komunisty označuje i demokratické socialisty, jejichž agenda by byla zcela běžná v jakékoliv sociálně-demokratické straně v Evropě.

Je pikantní i tím, že v době, kdy straší nástupem komunismu, kterému zabrání v jakési „poslední bitvě“, si Trump zároveň pochvaluje přátelství se severokorejským komunistickým diktátorem Kim Čong-unem. Anebo hostí během dvoudenní bombasticky pojaté akce čínského komunistického prezidenta Si Ťin-pchinga.

Rétorika o „poslední bitvě“ je známá z 20. a 30. let, kdy Mussolini a Hitler také údajně „zachraňovali“ své země před komunisty a marxisty. „Poslední bitvy“ také vzplály při komunistických převratech. Sousloví o „poslední bitvě“ je ostatně i součástí komunistické hymny známé jako Internacionála.

Slogany vyzývající k „poslední bitvě“ navíc zní i od americké náboženské pravice. Ta se připravuje na poslední bitvu proti pilířům sekulární společnosti a na nový příchod Krista. A jak píšou v nové knize Naomi Kleinová a Astra Taylorová, jejíž titul End Times Fascism by mohl být do češtiny přeložen jako Apokalyptický fašismus, zahrává si s vizemi „poslední bitvy“ i fašizující krajní pravice okolo šéfů největších technologických firem.

Někteří z nich jsou přesvědčeni, že je zapotřebí možná až Armagedonu, který připraví cestu k nástupu nové společnosti, v níž budou hlavní roli hrát techno-oligarchové a další superbohaté elity.

Ačkoliv Bílý dům tvrdí, že odvysílané spoty jsou veřejnou službou, a proto je lze platit z veřejných peněz, ten druhý, v němž Trump slibuje „poslední bitvu“, nápadně kopíruje Trumpův předvolební spot z roku 2024, který byl čirou kampaní. V současném kontextu ale má jiné vyznění.

Zatímco v roce 2024 se Trump s pomocí pohádek o „deep state“, který mu ukradl v roce 2020 vítězství ve volbách, pokoušel mobilizovat část veřejnosti nespokojené s prezidentstvím Joea Bidena, nyní se s pomocí radikální rétoriky snaží zabránit svojí další porážce. A je zjevné, že se za žádnou cenu nechce dostat do situace, v níž by byl ve zbytku svého prezidentství nejen pověstnou „chromou kachnou“, ale byl by demokraty nejrůznějšími způsoby popotahován.

Otázkou je, co se stane, když Trumpova plamenná varování, jak ostatně ukazují průzkumy, nepomohou. Bude idea „poslední bitvy“, v níž jde o vše, použita k tomu, aby neuznal výsledky voleb? Pošle ve jménu „poslední bitvy“, která má zachránit USA, do ulic měst vojáky? Bude argumentovat, že USA si nemohou kvůli konfliktu s Íránem dovolit změnu, přičemž skutečnost, že jsou USA v ozbrojeném konfliktu, mu umožňuje za určitých okolností dokonce vyhlásit výjimečný stav, a zneplatnit volby?

Ať tak anebo tak, znepokojivé jsou už kroky, které Trump otevřeně plánuje. U volebních uren mají dohlížet na „podvody“ agenti FBI. A imigranty, kteří by snad chtěli volit, budou chytat agenti ICE. Spořádané uznání případné porážky republikánů se proto stále více jeví jako nepravděpodobné.