V americké politice se čas od času vynoří mladý charismatický politik, který vzbudí nebývalý zájem veřejnosti už tím, že boří zavedené stereotypy. Většina těchto politiků se „zrodila“ v táboře demokratů, přičemž všechny spojuje několik rysů: mají nejen charisma a nabízejí nové ideje, ale jsou také vynikajícími řečníky a diskutéry.

Objevují se často v momentech, kdy veřejnost už přestává věřit, že lze v Demokratické straně najít osobnosti, které by se mohly postavit vládnoucímu republikánskému establishmentu. John F. Kennedy oslnil americkou veřejnost v roce 1960 po osmi letech prezidentství republikána Dwighta D. Eisenhowera — v době, kdy se zdálo, že cestu do Bílého domu má jistou další republikán Richard Nixon.

Podobě překvapil v roce 1992 Bill Clinton, který porazil George Bushe. Ten byl přitom pokračovatelem politiky ikony republikánů Ronalda Reagana. Barack Obama, známý do té doby spíše jen ve státě Illinois, vtrhl na celostátní scénu v roce 2008 — po osmi letech vládnutí Bushova syna, George W. Bushe, když přednesl na demokratickém sjezdu strhující projev.

V současné Americe se po zvolení Donalda Trumpa dlouho zdálo, že demokraté nemají osobnosti, které by mohly dominanci republikánů ohrozit. Z kvasu před volbami do obou amerického Kongresu se ale mladí charismatičtí politici začínají vynořovat.

Pozornost je upřena zejména na devětatřicetiletého senátora Jona Ossoffa ze státu Georgia. Ten je nejmladším stávajícím členem horní komory Kongresu, kam byl zvolen v roce 2021. V té době byl nejmladším politikem zvoleným do Senátu od roku 1980.

Ossoff, který je židovského původu, na sebe během současné kampaně strhl pozornost sérií projevů, v nichž kritizoval politiku prezidenta Donalda Trumpa — často s využitím osobních útoků a ostré rétoriky. Pokud bude v listopadových volbách zvolen do Senátu, očekává se, že vyhlásí kandidaturu na prezidenta.

Fenomén Talarico

Druhým relativně mladým demokratem, který otřásá americkou politikou, je sedmatřicetiletý kandidát na senátora ve státě Texas James Talarico. Podobně jako Ossoff — a podobně jako výše zmínění velikáni Demokratické strany v minulosti — je Talarico vynikající řečník a diskutér.

Stejně jako Ossoff kandiduje v „červeném“ státě, tedy ve státě, v němž tradičně dominují republikáni. Zatímco ovšem v Georgii, kterou zastupuje v Senátu Ossoff, došlo v posledních letech přece jen k posunu směrem k větší přijatelnosti demokratů, takže tam dokonce v roce 2020 porazil demokrat Joe Biden v prezidentských volbách Donalda Trumpa, Texas byl až dosud skoro nedobytnou baštou republikánů.

Demokraté naposledy získali v Texasu senátorské křeslo v roce 1994. Průzkumy však ukazují, že Talarico by mohl na tento ojedinělý úspěch demokratů navázat.

Stejně jako celá řada dalších demokratů kandidujících do Senátu a Sněmovny reprezentantů Talarico samozřejmě těží z extrémního propadu Trumpovy popularity. A pomáhá mu i skutečnost, že republikáni — s Trumpovým přispěním — zvolili v primárkách jako jeho protikandidáta Kena Paxtona, který proslul celou řadou korupčních skandálů nejen coby politik, ale i jako nejvyšší státní zástupce Texasu.

I tak lze ale mnohé z Talaricova vzestupu přičíst jen jemu samotnému. V politice není úplný novic — momentálně zastupuje demokraty už po čtvrté v dolní komoře texaského Kongresu, kam byl zvolen poprvé v roce 2018 ve věku pouhých 31 let. V texaské politice budil zájem už v minulosti, ale skutečnou pozornost si získal, až když oznámil, že bude kandidovat do Senátu amerického Kongresu.

V primárkách porazil populární Jasmine Crockettovou a už během kampaně na sebe upoutal nejen svými řečnickými schopnostmi, ale také nabídkou programu, který se dost lišil od tradičních demokratů.

Nepochybně mu pomohlo i to, že když se ho do svého ikonického pořadu „Late Night Show“ pokusil pozvat komik Steven Colbert, Federální vysílací komise (FCC), která v současnosti fakticky hraje do rukou Bílému domu, jeho vystoupení zakázala coby politickou kampaň. Využila k tomu archaického ustanovení, které se jen málokdy dodržuje, že během kampaně musejí televizní stanice s celostátní licencí dát stejný prostor všem kandidátům.

Colbert to odmítl jako cenzuru, a rozhovor s Talaricem umístil na YouTube. Podobně se zachoval komik Jimmy Kimmel, když i jemu pod tlakem FCC stanice NBC zabránila, aby odvysílal rozhovor s Talaricem.

Oba incidenty vzbudily rozruch i proto, že potvrdily, že republikánský establishment se rostoucí popularity Talarica bojí. Jedním z důvodů je skutečnost, že ačkoliv řada postojů Talarica může být považována za „progresivismus“, on sám není typický liberál.

Talarico, který se narodil coby James Collins, a získal italsky znějící příjmení až po druhém sňatku své matky, byl známý jako skvělý řečník už na střední škole, kde vyhrál řadu soutěží v debatování.

Bakalářský titul získal na Texaské univerzitě v Austinu, kde se zaměřil na studium politiky. Magisterské studium pedagogiky absolvoval na Harvardské univerzitě a následně několik let vyučoval na středních školách. Zároveň se ale zapsal na studia teologie a je aktivním členem presbyteriánské církve.

Často zdůrazňuje svoji víru. Zejména jeho vztah k náboženství je pro texaské republikány, kteří mají se sekulárními demokraty obvykle snadnou práci, tvrdým oříškem.

Republikáni se tak snaží na Talaricovi najít jiné „charakteristiky“ liberála. Obvinili ho kupříkladu, že je vegan. A ačkoliv má přítelkyni, v některých reklamních spotech je vykreslován jako gay. Do této kampaně se zapojil i Trump, který se snažil Talarica zobrazovat jako kandidáta, který postrádá maskulinitu hodnou politika z Texasu.

Talarico tuto kampaň, v níž Trump v několika svých vystoupeních komolil anglickou výslovnost slova „vegan“, ukončil originálně: poskytl rozhovor novinářům v restauraci, kde si objednal barbecue z hovězího masa. A celou dobu přitom mluvil o svém programu, tedy nikoliv o absurdních debatách tom, zda je, či není vegan.

Talaricova agenda

Talarico je především tvrdým kritikem korporátního kapitalismu v jeho současné podobě. Ve svých vystoupeních tvrdí, že američtí miliardáři a velké korporace nepřispívají společnosti a státu spravedlivými podíly ze svého bohatství, a měli by být více daněni. V poslední době pak tuto kritiku zaměřil zejména na velké technologické giganty v oblasti vývoje umělé inteligence.

Kritizuje je za to, že s pomocí korupce, nátlaku a dalších metod ničí Texas výstavbou obřích datových center. Talarico požaduje, aby stavba těchto center podléhala veřejné kontrole, třeba v podobě pořádání referend. A aby datová centra, pokud už existují, využívala vlastní energetické zdroje a recyklovala vodu, kterou v obrovském množství plýtvají.

Republikáni na něj útočí také kvůli jeho liberálním postojům k lidem, kteří si chtějí změnit pohlaví. Některé reklamní spoty podpásově naznačují, že i on sám si možná není svojí genderovou identitou jistý.

Náboženská pravice na něj útočí i kvůli tomu, že odmítá zákaz potratů. Dle Talarica se potraty staly obětí kulturních válek, přičemž se ve skutečnosti jedná primárně o lékařský problém a problém týkající se práv žen. Přimlouvá se spíše za osvětovou politiku, která by snížila počet nechtěných početí. A nebojí se coby student teologie vést se svými odpůrci zajímavé hovory o tom, zda Bible potraty skutečně zakazuje.

Nejliberálnější je Talarico ve svých pohledech na dostupnost lékařské péče, kde už jako zákonodárce v dolní komoře texaského Kongresu předložil návrhy na různé změny. Argumentuje, že zdravotní péče by měla být s pomocí univerzálního zdravotního pojištění dostupná ideálně pro všechny, což paradoxně není většinový postoj ani v samotné Demokratické straně.

S republikány se shodne na dvou — v Texasu krajně důležitých — programových bodech. Je pro pokračování Trumpovy strategie přísnější ostrahy jižních hranic USA, a v této souvislosti otevřeně kritizuje Joea Bidena za jeho politiku značné prostupnosti hranic. Je také pro zavedení voličských průkazů, které prosazuje současný Bílý dům.

Zatímco ale Trump a jeho spojenci chtějí tyto průkazy urychleně zavést, protože se domnívají, že by to — alespoň dočasně — vedlo ke snížení účasti demokratických voličů, Talarico mluví o dlouhodobějším procesu, který by měl vyústit v cosi, jako je v Evropě využívaný „občanský průkaz“. A pomoci tak tomu, aby při volbách nedocházelo ke zbytečným sporům o to, zda hlasující jsou občany USA.

Pokud jde o imigrační politiku, Talarico kritizuje Trumpovu administrativu za to, že imigrační služba známá jako ICE, přerostla v cosi jako tajnou policii, která není řádně kontrolována. Nechce ji zrušit, ale zredukovat. S tím, že by se měla dle něj zaměřit zejména na boj s gangy a drogovými kartely, v nichž hrají prim ilegální migranti, nikoliv na persekuci řádně pracujících přistěhovalců.

Nekontrolovanému příchodu migrantů chce Talarico bránit, ale ti, kteří už v USA jsou, by dle něj měli mít s pomocí jasně nastaveného mechanismu otevřenu cestu k získání občanství.

V zahraniční politice je silným podporovatelem Ukrajiny ve válce s Ruskem. A je také silně kritický k Trumpově politice na středním Východě, včetně války s Íránem.

Někteří republikáni na něj útočí kvůli jeho kritice počínání Izraele v Gaze a na Západním břehu, ale Talarico na tyto útoky odpovídá, že jde z jeho strany o kritiku současné izraelské vlády a jejích podporovatelů v USA. Nikoliv o antisemitismus či apriori protiizraelské postoje.

Debata „Townhall“

Proč je Talarico tak populární i v konzervativním státě, jako je Texas, ukázala názorně dvouhodinová debata s ním, kterou před dvěma dny uspořádala televizní stanice CNN v texaském městě Fort Worth. Debata ve formátu, která je v USA známá jako Townhall, byla neobvyklá už tím, že Talarico souhlasil s tím, aby na jeviště přicházeli debatovat lidé z publika, kteří nesouhlasí s některými jeho postoji.

V těchto dialozích se pak snažil nejen vysvětlovat svoje názory, ale ukázal i snahu pochopit argumenty lidí, s nimiž diskutoval. V současné netolerantní atmosféře ve Spojených státech to bylo mnoha komentátory kvitováno. A to dokonce i těmi, jež sympatizují s republikány.

Talarico také vysvětlil, proč na týden přerušil svoji kampaň. Byl údajně nemocný s chřipkou, pracoval z domova. A když už o tom mluvil, vysmál se konspiračním teoriím, které se kvůli jeho absenci vyrojily. Uvedl, že právě ony jsou skutečným morem, jenž v době sociálních sítí postihuje americkou společnost.

Svému soupeři v klání o Senát, republikánu Paxtonovi, se během dvou hodin debaty skoro nevěnoval. Když byl dotázán proč, řekl, že chce především prezentovat svoje názory. Ale když už o Paxtonovi musí mluvit, všichni dle něj vědí, že jde o možná nejvíce zkorumpovaného politika v USA. Více k němu nemá co říct.

Je samozřejmě možné, že ani politika jako Paxton, z něhož si při svých vstoupeních v Texasu utahuje dokonce i Trump, nemusí v tradičně konzervativním státě Talarico nakonec porazit. Republikáni totiž utrácí na Paxtonovu kampaň desítky miliónů dolarů. Ve srovnání s ním má Talaricův tým k dispozici až čtyřikrát méně financí.

Ale právě v kontextu toho, že Paxtona tak vehementně podporuje republikánský establishment i navzdory jeho problematické minulosti, i toho, že si Talarico vede tak dobře v tradiční baště konzervativců, kterou Texas je, by jeho vítězství mohlo potvrdit zrození nové politické hvězdy. Hvězdy, jakou demokraté ve svých řadách už dlouho neměli.