Zatímco v České republice rozhodl ČEPS o prodloužení vyhlášení výsledků první aukce kapacitních mechanismů o čtyři měsíce, v Německu už je jasné, jak se budou podle tohoto mechanismu rozdělovat veřejné peníze energetickým firmám. Stovky miliard korun přímo z kapes německých občanů poputují firmám Daniela Křetínského a německé firmě RWE. A to ve velkém. Německo se doslova stává Křetínského dotačním automatem. Pro klima i budoucnost čisté energetiky je to špatná zpráva.

Kapacitní mechanismy umožňují, aby soukromé firmy dostávaly platby za to, že jejich elektrárny jsou připravené k provozu po celý rok. Přitom ale elektrárny skutečně vyrábějí elektřinu jen během několika měsíců nebo týdnů, kdy je to potřeba. Většinou v zimě, kdy je nedostatek elektřiny a tepla. Nejčastěji skrze tento mechanismus státy financují plynové elektrárny.

Už v červnu jsem psal, že Daniel Křetínský patří v rámci Evropy k suverénně největším pobiratelům veřejných peněz skrze kapacitní mechanismy. V Itálii, Spojeném království a Irsku si přijde na bezmála čtyři miliardy eur (takřka sto miliard korun). Druhý Orlen má nasmlouváno 2,8 miliardy eur. V Německu Křetínský dostane řádově větší částku, jelikož jeho elektrárny spadající pod firmu LEAG získaly sedm z jedenácti kontraktů soutěžených v aukcích.

Neuvěřitelný balík peněz

Podle odhadů analytiků z Beyond Fossil Fuels, založených na průměrných cenách energií z posledních let, by si tak měl v konečném součtu přijít až na sedm miliard eur (přibližně sto sedmdesát miliard korun). Pro srovnání, v naší analýze Černí pasažéři jsme s organizací Re-set veškeré dotace udělené evropskými státy mezi lety 2015—2025 Křetínskému energetickému byznysu vyčíslili na 10,4 miliardy eur. V rekordním roce 2023 všechny energetické firmy českého oligarchy zaznamenaly souhrnný zisk 180 miliard.

V těchto porovnáních tak vynikne, o jak velkou částku ve skutečnosti jde. Skládat se na ni budou všichni občané Německa skrze účty za energie, podobně jako je to v plánu i v České republice. Tyto peníze budou patnáct let, počínaje rokem 2031, udržovat stabilní provoz Křetínského plynových elektráren, z nichž většinu nemá ještě ani postavenou nebo jsou v různé fázi přestavby z uhelných na plynové zdroje. Jedná se konkrétně o elektrárny Jänschwalde a Boxberg v Lužici a jeden blok elektrárny Leipheim.

Analytici z poradenské firmy Enervis přitom upozorňují na fakt, že konkrétně plynové elektrárny firmy LEAG můžou reálně zvýšit cenu velkoobchodních cen energií natolik, že vymažou úspory získané zavedením kapacitních mechanismů.

Křetínského LEAG totiž v elektrárnách Jänschwalde a Boxberg neplánuje výstavbu nových moderních kogeneračních plynových elektráren, ale pouze výměnu paliva z uhlí na plyn. Spalování plynu v takto starých uhelných elektrárnách, postavených ještě na počátku osmdesátých let minulého století, tak bude zoufale neefektivní, což povede k nárůstu cen energií.

Německý plán vyvolal odmítavé reakce ekologických organizací, jako jsou Greenpeace nebo Beyond Fossil Fuels, stejně jako zástupců německého bateriového průmyslu, kteří upozorňují, že v parametrech aukcí byly prakticky vyloučeny jiné zdroje pro flexibilitu sítě než plynové elektrárny. Jak ukazují některé studie, stabilitu energetické sítě by přitom nejlépe zajistila právě bateriová úložiště v kombinaci s výstavbou sítí vysokého napětí mezi státy a flexibilní prací s poptávkou.

Německá vláda se však rozhodla odevzdat klíče od své energetiky RWE a Křetínskému. Vytvořila pro českého oligarchu dotační automat, skrze který si vytáhne z německého veřejného rozpočtu 1,7 miliardy eur na kompenzacích za uzavření uhelných elektráren, dalších sedm miliard si potom shrábne na provoz nových plynových zdrojů. A to zdaleka nekončíme, protože v Německu se v nejbližších měsících budou konat ještě dvě další aukce na kapacitní mechanismy.

Již brzy u nás

Podobný dotační automat si Křetínský chce otevřít i v České republice, byť co do celkově vytěžených veřejných peněz podstatně menší.

Už tak mu vlády Babiše i Fialy souhrnně odevzdaly bezmála dvacet miliard korun na stavbu tří nových plynových zdrojů, konkrétně v Komořanech, Opatovicích a Plzeňské teplárenské. U stejných elektráren se pak Křetínský celkem nepřekvapivě uchází o kapacitní mechanismy, které zavedla Babišova vláda.

Výsledek první české aukce jsme měli znát do konce října, nicméně ČEPS její výsledky odložil o čtyři měsíce. Na zprávu, zda jednomu z nejbohatších Čechů z veřejných peněz zafinancujeme stavbu nových plynových bloků, abychom se mu pak všichni od roku 2030 skládali na jejich stabilní provoz, si tak budeme muset ještě počkat do února.

Už dnes je však jasné, že z Daniela Křetínského se stává pijavice přisátá na veřejné rozpočty evropských států. Dosud vysával Itálii, Velkou Británii a Irsko. Nově přidává Německo a brzy zřejmě i Českou republiku. Až se příště budou hledat peníze na veřejné služby, dekarbonizaci energetiky nebo na podporu lidí v nouzi, nemusíme hledat dlouho. Odevzdáváme je lidem jako je Daniel Křetínský.