Klimatický systém Země se rychle destabilizuje. Vyplývá to z nové Zprávy o stavu klimatu v roce 2026, kterou v říjnu zveřejnil odborný časopis BioScience. Sestavil ji tým klimatologů vedený Williamem J. Ripplem z americké Oregonské státní univerzity, mezi spoluautory jsou i přední klimatologové Michael E. Mann a Johan Rockström.

Autoři zprávy sledují šestnáct ukazatelů souvisejících s klimatem a sedm z nich je nyní na rekordních hodnotách. U některých se trend zrychluje nebo se náhle mění. To podle vědců „vzbuzuje obavy z rostoucí klimatické nestability, vzájemně se ovlivňujících zpětných vazeb a rostoucího rizika překročení kritických bodů zlomu“.

Hlavní příčinou je podle autorů ekonomický růst závislý na spalování fosilních paliv. Světové hospodářství nedokáže růst, aniž by rostly i emise skleníkových plynů.

Klimatologové ale vidí i povzbudivé náznaky technologických změn: rychle roste výroba energie z obnovitelných zdrojů a zdokonalují se bateriová úložiště. Ke stabilizaci klimatického systému Země to však podle autorů zdaleka nestačí. K tomu je podle nich nezbytné rychle snižovat emise skleníkových plynů, chránit ekosystémy a prosadit „transformativní společenské změny“.

Zrychlování klimatického rozvratu

Z průměrného tempa, jímž letos přibývá skleníkových plynů v atmosféře, vědci usuzují, že světové emise v roce 2026 opět překonají úroveň roku 2025. V květnu překročila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 428 částic na milion (ppm), což je zhruba o polovinu víc než před průmyslovou revolucí.

Koncentrace skleníkových plynů, pocházejících převážně ze spalování fosilních paliv, nadále roste. Prohlubuje se tak energetická nerovnováha zemského klimatu, což se projevuje růstem globální teploty i četnějšími a silnějšími extrémy počasí.

Vědci navíc počítají s tím, že od počátku podzimu 2026 nastupuje velmi silný El Niño. Tento periodicky se opakující klimatický jev podle autorů zprávy způsobí výrazné oteplení v mnoha částech světa, provázené extrémy počasí. Rok 2026 se proto podle klimatologů může zařadit mezi nejteplejší v historii měření.

I samotný charakter klimatické změny se podle klimatologů mění. Dříve globální teplota stoupala postupně, jak v atmosféře přibývalo skleníkových plynů. Datové řady však nyní ukazují zlomy a náhlé zrychlení oteplování.

„Rostoucí energetická nerovnováha, zvyšující se objem energie vstřebané oceány, oslabující schopnost zemských ekosystémů absorbovat přebytečný uhlík a zrychlující se úbytek ledu — to vše naznačuje, že klimatický systém akumuluje energii tempem, které může překročit dřívější očekávání,“ stojí ve zprávě.

Mezi lety 1880 a 1970 se Země oteplovala tempem přibližně 0,05 stupně Celsia za deset let. V letech 1970 až 2010 se tempo zrychlilo na zhruba 0,19 stupně a mezi lety 2010 a 2024 na 0,36 stupně za desetiletí.

Klimatologové z týmu fyzika Jamese Hansena z Kolumbijské univerzity část zrychlení paradoxně přičítají nižšímu znečištění ovzduší z lodní dopravy. Kolem částic popílku a škodlivin z lodního paliva totiž kondenzovala vodní pára a rostla oblačnost odrážející část slunečního záření zpět do vesmíru. Znečištění tak část oteplení „zakrývalo“, zatímco nyní se projevuje naplno.

„Rychlejší oteplování zkrátí náš čas na přizpůsobení se změnám klimatu, zvýší pravděpodobnost překročení prahových hodnot, které vedou k nezvratným změnám, a zmenší prostor pro to, aby se zabránilo nevratným dopadům,“ varují autoři zprávy.

Zrychlující se oteplování dokládá i přibývání extrémních projevů počasí. „Vlny veder, povodně, sucha, bouře a lesní požáry jsou v posledních letech čím dál ničivější. Způsobují rostoucí ztráty na životech, poškozují infrastrukturu a ohrožují potravinovou bezpečnost, biologickou rozmanitost i ekonomickou stabilitu,“ uvádí zpráva.

Fosilní ekonomický růst jako hlavní příčina

„Lidská činnost, včetně spotřeby energie, produkce potravin, hospodářského růstu a změn ve využívání půdy, i nadále určuje mnoho rychlých změn, jimiž prochází celý zemský systém,“ shrnují autoři zprávy. Světové hospodářství podle nich v posledních čtyřech letech rostlo tempem kolem tří procent ročně. Poptávka po energii má podle Mezinárodní energetické agentury vzrůst zhruba o dvě procenta.

Obnovitelné zdroje sice rychle přibývají, jejich podíl na celkové spotřebě energie je ale stále mnohem menší než podíl fosilních paliv. Spalováním uhlí, ropy a plynu svět podle databáze Our World in Data pokrývá více než osmdesát šest procent své spotřeby energie. Výsledkem je podle zprávy rekordní spotřeba fosilních paliv i rekordní emise skleníkových plynů.

Navzdory sílícím dopadům klimatické krize ale autoři zprávy zaznamenávají první známky „společenské transformace“. „Rychlý pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie v bateriích, plánování adaptace, obnovy ekosystémů a nástrojů pro reakci na změnu klimatu naznačuje, že změna ve velkém měřítku je stále možná,“ píší.

Za milník považují konferenci v kolumbijské Santa Martě, které se zúčastnilo přes padesát států. Šlo o první světový summit věnovaný výhradně praktické otázce, jak ukončit spalování fosilních paliv.

„Ačkoli současný pokrok stále zdaleka nedosahuje úrovně potřebné ke stabilizaci klimatického systému, budoucí směřování klimatického systému a lidských společností ještě lze změnit,“ uzavírají klimatologové. Rozhodnutí přijatá v nadcházejících letech podle nich zásadně ovlivní, „zda budoucí generace zdědí planetu s nestabilním klimatickým systémem nebo odolnější a udržitelnější svět“.