V Tichém oceánu nabývá na síle klimatický jev El Niño. Teplá fáze přirozeného klimatického cyklu přichází do podmínek zásadně proměněných dekádami spalování fosilních paliv, odlesňování a dalšího narušování přírodních ekosystémů. Právě souběh silného El Niña a globálního oteplování podle klimatologů „roztrhá na kusy“ dosavadní globální teplotní rekordy a přinese do tichomořského regionu řadu extrémních projevů počasí.

„To, co se děje v rovníkovém Pacifiku, je ohromující,“ napsal pro britský deník Guardian klimatolog Bill McGuire. Podle McGuira, specialisty na vulkány a dopady klimatických extrémů, by mohlo přicházející „super“ El Niño znamenat „jednu z největších globálních klimatických změn za celé tisíciletí“. Ve zbývající části tohoto roku a v roce 2027 to podle něj vyvolá řadu klimatických katastrof po celém světě.

Fosilní paliva mění přirozený jev v monstrum

El Niño je teplá fáze přirozené cirkulace energie mezi oceánem a atmosférou v Tichomoří. Proces připomíná výměník energie: při neutrálních podmínkách stoupá studená voda ze dna oceánu u pobřeží Jižní Ameriky a následně ji větry ženou na západ, kde se postupně ohřívá a výpar pak přináší do západního Tichomoří srážky. V chladné fázi pojmenované La Niña jsou větry silnější a způsobují v západním Pacifiku silné bouře.

Naopak během El Niña západní větry zeslabí nebo se obrátí. Povrch oceánu se začne zahřívat a teplá voda blokuje vzestup studené vody z hloubky oceánu. Výměník se tak začne chovat jako topné těleso; teplota povrchu oceánu stoupne o dva, v extrémních případech až o čtyři stupně.

V Jižní Americe tato odchylka způsobuje záplavy, v Austrálii, jihovýchodní Asii a Africe sucho a požáry, v Karibiku méně hurikánů, ale v Mexickém zálivu víc bouří. Jde o malý rozdíl teplot, ale na tak velké ploše oceánu jde o obrovské množství energie, která mění nejen regionální počasí, ale i teplotní vzorce po celé planetě.

Zřejmě nejsilnější El Niño v historii záznamů dávají klimatologové do souvislosti se sérií po sobě jdoucích období sucha v letech 1876 až 1878, kdy rozsáhlé neúrody v Asii, Africe a Brazílii vyústily v ničivý hladomor, při němž zahynulo více než padesát milionů lidí. Současné El Niño zesiluje a zřejmě pokoří veškeré dosavadní rekordy.

Dopady sílícího jevu El Niño lze pozorovat již nyní. V Indii probíhá nejslabší monzun za poslední dvě dekády, v jižní a jihovýchodní Asii, Austrálii a na druhé straně oceánu i v oblasti Amazonie se čekají vlny veder, sucha a lesních požárů. Na konci tohoto roku nejspíše zasáhnou západní pobřeží Jižní Ameriky a západ Spojených států přívalové deště, závažné povodně a sesuvy půdy.

„El Niño představuje obrovskou hrozbu pro potravinovou bezpečnost milionů lidí, kteří se již nyní nacházejí v ohrožené situaci,“ uvedl Carl Skau, úřadující výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN. „Čím dříve pomůžeme rodinám připravit se na tyto klimatické šoky, tím větší budeme mít šanci zachránit životy a ochránit zdroje jejich obživy,“ varoval Skau.

Urychlování rozvratu

Každá tuna oxidu uhličitého uvolněná do atmosféry spalováním fosilních paliv podle klimatologa McGuira přispívá k zesílení jevu El Niño. Přicházející „monstrum“ by podle něj mohlo přinutit celý svět k razantnímu přehodnocení klimatické politiky. McGuire ale varuje, že vlády místo aby posilovaly opatření, od nich ustupují, a fosilní korporace nadále připravují další expanzi těžby.

Vyplývá to mimo jiné i z nového výhledu jedné z největších fosilních korporací ExxonMobil. Firma očekává, že stále rostoucí poptávku po energiích budou uspokojovat fosilní paliva. Zcela proti varováním Mezivládního panelu pro změnu klimatu tak ExxonMobil počítá s dalším rozšiřováním těžby ropy a fosilního plynu. Fosilní korporace se přitom dovolává „bezpečnosti“ a „ekonomického růstu“.

Vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu nyní upozornili, že nejen klima, ale i další klíčové planetární systémy, které udržují lidské společnosti v chodu, jsou pod dlouhodobě neúnosným tlakem. „Diagnóza je jednoznačná. Tlak roste napříč všemi planetárními hranicemi a nacházíme se mimo bezpečný prostor,“ uvedl Boris Sakschewski, hlavní autor zprávy o překročení takzvaných planetárních mezí.

Podle Sakschewského to znamená, že se zvyšuje riziko rozsáhlých, trvalých a potenciálně nevratných změn, zatímco prostor pro jejich odvrácení se zmenšuje.

„Nemáme čas otálet: máme znalosti, kapacity a řešení, abychom změnili směr. Zrychlení opatření vedoucích k návratu do bezpečného provozního prostoru u všech planetárních hranic je nezbytné pro ochranu životů a živobytí a pro splnění slibu společné budoucí prosperity,“ uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu a spoluautor zprávy.