Představitelé vlád více než sto devadesáti států od pondělí jednají v tureckém letovisku Antálie na klimatickém summitu OSN, a to v době, kdy planeta zažívá bezprecedentní globální oteplování způsobené především masivním spalováním fosilních paliv. Summit pořádá Turecko, jednání však podle loňské dohody řídí Austrálie, druhý největší exportér uhlí na světě a významný dodavatel zkapalněného zemního plynu.

Hlavním tématem budou takzvané klimatické finance. Změna klimatu a stupňující se extrémy počasí dopadají především na zranitelné komunity a méně bohaté státy, které ale historicky mají jen malý podíl na emisích skleníkových plynů. Tyto země mají dostat přístup k největší části fondu ztrát a škod, ze kterého by mohly financovat opatření na přechod k udržitelné ekonomice a adaptaci na změnu klimatu.

Do fondu mají přispět především nejbohatší státy. Jejich zástupci ale požadují záruky kontroly nad tím, jak vlády chudých zemí naloží s prostředky z fondu ztrát a škod. To budí velké napětí.

„Ačkoli většina zemí uznává, že je potřeba více financovat opatření v oblasti klimatu, nadále panují neshody ohledně toho, kdo bude platit kolik a kdo na peníze získá nárok,“ uvedl Martin Krause, ředitel oddělení pro změnu klimatu Programu OSN pro životní prostředí.

Vedle dohody o klimatických financích budou delegáti jednat i o „akčním plánu“, který představilo turecké předsednictví summitu. Jde o dobrovolné kroky směřující k naplnění cílů Pařížské dohody z roku 2015: státy mají o polovinu zpomalit růst množství odpadu a urychlit budování cirkulárního hospodářství, snížit emise metanu, posílit potravinovou bezpečnost a elektrifikovat průmysl, dopravu a energetiku.

Dosažení konsenzu i za cenu rozvratu klimatu

„Nejprve si musíme uvědomit, že globální politika selhala. Je čas na sebekritiku,“ uvedl ve vyjádření pro odborný časopis Nature Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu v Německu. Rockström je jedním z vedoucích vědeckého panelu, který poskytuje podklady pro mezinárodní koalici téměř šedesáti zemí. Jejich zástupci se letos na jaře setkali na paralelní klimatické konferenci v kolumbijské Santa Martě a podpořili plán na odklon od fosilních paliv.

Právě konec fosilních paliv na klimatických summitech OSN dlouhodobě blokují bohaté státy a země vyvážející fosilní paliva. Přetrvávajícím problémem je i vliv fosilních lobbistů na průběh jednání: každoročně se summitů účastní stovky lidí s vazbami na fosilní korporace, kteří jsou často členy delegací mnoha vlád. Nechybějí ani na letošním summitu v Antálii.

Rockström proto spolu s dalšími předními klimatology a diplomaty již několik let prosazuje reformu klimatických summitů OSN. Pro Nature Rockström uvedl, že je nutné, aby summity začaly rozhodovat většinou hlasů. „V současné době musejí klimatické dohody vycházet z konsenzu všech zemí. Znamená to, že malá skupina států může zablokovat rozhodnutí podporované většinou,“ řekl Rockström. Podle kritiků tak klimatická jednání dlouhodobě upřednostňují diplomatický konsenzus před dosažením reálných opatření k zastavení změny klimatu.

Novým impulzem pro reformu je podle Rockströma zrychlující se klimatická krize. Letošní rok bude podle evropské služby Copernicus nejspíš druhý nejteplejší v historii měření: nezvykle silné vlny veder sežehly Evropu, bleskové záplavy po zhroucení tajících ledovců zničily rozsáhlé území v Nepálu, přirozený, opakující se jev El Niño, jehož dopady zesiluje oteplování způsobené spalováním fosilních paliv, vystaví desítky milionů lidí riziku akutního hladu.

Emise skleníkových plynů přitom dál stoupají a odborníci Programu OSN pro životní prostředí letos na podzim upozornili, že stávající opatření povedou k oteplení o 2,8 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Pokud tak státy světa nepřijmou ambicióznější klimatická opatření, oteplení bude dvakrát vyšší, než jaké zažíváme nyní, což dále posílí již tak drtivé extrémy počasí a celkový rozvrat klimatu.

Odpovědí má být „dočasné“ překročení teplotních hranic stanovených Pařížskou klimatickou dohodou a následný návrat k teplotám odpovídajícím stabilnímu klimatu. To ale předpokládá rychlý rozvoj a masivní využití technologií na zachytávání uhlíku a obnovu obrovských částí přírodních ekosystémů, které by přebytečný uhlík ze spalování fosilních paliv pohltily.

Mezi vědci a klimatickými experty však panuje skepse, zda takové překročení teplotních mezí a následný návrat jsou vůbec možné a zda se nejedná jen o bianco šek pro další spalování fosilních paliv na planetě, která se nekontrolovatelně otepluje.

Úvahy o překročení teplotních limitů jsou podle Rockströma faktickým přiznáním, že stávající model klimatického vyjednávání ztroskal. V kombinaci s eskalujícími klimatickými katastrofami jde podle něj o další důvod k reformě summitů. „S planetou se vyjednávat nedá,“ zdůraznil pro Nature Rockström.