Letošní vedra si v evropských městech vyžádala podle klimatologů a epidemiologů přes padesát tisíc obětí, nejvíc od začátku století. Výzkumníci sledovali 854 měst nad padesát tisíc obyvatel v sedmadvaceti zemích Evropské unie, ve Velké Británii, v Norsku a ve Švýcarsku. Celkem analýza pokrývá oblasti, v nichž žije čtyřicet procent obyvatel třiceti zkoumaných zemí. V osmnácti českých městech zahrnutých do analýzy zabilo horko zhruba sedm set lidí.

Vyplývá to ze dvou nových studií. Vypracoval je tým klimatoložky Clair Barnesové a biostatistika Garyfallose Konstantinoudise z Imperial College v Londýně s kolegy z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a z dalších univerzit. První studie se zabývá oběťmi veder v letech 2000 až 2025. Druhá studie stanovuje počet obětí letních veder v letošním roce.

Obě studie se zabývaly také tím, jak velkou část úmrtí lze přičíst změně klimatu. Horko by v létě přišlo v každém případě. Modely vědců tedy stanovují, o kolik se počet úmrtí zvýšil čistě v důsledku lidmi způsobeného oteplení atmosféry.

Autoři studií dospěli k závěru, že oteplení v důsledku člověkem zaviněné klimatické krize lze připsat přibližně třicet tisíc z padesáti tisíc obětí veder. Pro osmnáct zkoumaných českých měst to znamená, že změnám klimatu padá na vrub přes čtyři sta lidí ze sedmi set, kteří v nich celkově přišli o život v důsledku vln veder. V Čechách a na Moravě byla zahrnuta následující města: Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Havířov, Karviná, Zlín, Most, Chomutov, Jihlava, Kladno. Přesné údaje k nim uvádí vložený graf.

Spalování fosilních paliv klima otepluje, vlny veder jsou proto delší, četnější a s výrazně vyššími teplotami. Letošní léto bylo podle autorů v evropských městech v průměru o více než dva stupně teplejší, než by tomu bylo bez klimatické změny.

Vedra sílí, obětí přibývá

Globální oteplování stále akceleruje a objevují se i náznaky rozpadu klíčových klimatických systémů. S tím souvisejí i častější a silnější extrémní projevy počasí: bouře, záplavy, sucha i vlny veder. Ty zabíjejí čím dál víc lidí.

Podle Pierra Masselota, statistika a epidemiologa z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a spoluautora obou studií, jsou vlny veder vlivem klimatické změny čím dál nebezpečnější. Vysoké teploty ve dne i v noci pomalu vyčerpávají lidský organismus. „Vedra jsou problémem téměř pro všechny v Evropě, dokonce i pro severnější země. Není to už jen hrozba pro obyvatele Středomoří,“ řekl Deníku Referendum Masselot. Upozornil také, že vedra zabíjejí daleko „neokázaleji“: příčinná souvislost není tak zjevná jako v případě tornád či povodní.

Vlny veder zabíjely hlavně na jihu Evropy. Situace se ale horší i v severních regionech kontinentu. Data UJN Graf DR 

Právě stanovení pravděpodobné souvislosti jednotlivých úmrtí s ohříváním atmosféry, které je projevem klimatické krize, je nejnáročnějším aspektem práce vědců. Takzvané atribuční studie, tedy studie přisuzující úmrtí klimatické krizi jako hlavní příčině, musí velmi pečlivě propracovat metodologii, aby obstála v odborné debatě.

Autoři nových studií se zaměřili na situaci ve více než osmi stech vybraných evropských městech nad padesát tisíc obyvatel a zkoumali souvislost mezi počty i příčinami úmrtí a záznamy denních teplot. Úmrtní listy uvádějí horko jako příčinu či jako jeden z faktorů úmrtí jen zřídka.

Mnohé oběti veder se navíc najdou až po několika hodinách, kdy už jejich tělesná teplota klesne. Je pak často takřka nemožné stanovit, zda hlavní příčinou jejich skonu bylo přehřátí organismu — zvlášť pokud dotyční trpěli i jinými zdravotními problémy.

Horko sice dopadá obzvlášť tíživě na seniory, ale mohou mu podlehnout i mladší lidé. Ve věkové skupině dvacet až čtyřiačtyřicet let odhadují autoři jen během letošního léta v 854 sledovaných městech přes 830 úmrtí v důsledku horka.

Z měření a klimatických modelů autoři odhadli teploty, jaké by města zažila ve světě bez klimatické krize. Díky tomu mohli určit, kolik úmrtí lze přičíst klimatické změně způsobené člověkem.

Z výsledků vyplývá, že roste počet úmrtí způsobených klimatickou změnou. Mezi lety 2000 a 2025 vzrostl podíl obětí horka, které lze přičíst klimatické změně, z devětatřiceti na osmašedesát procent.

Léto 2026 přineslo v evropských městech nejvyšší počet úmrtí z horka v tomto století a překonalo i nechvalně proslulá léta 2003 a 2022. Nejenže na rozsáhlých územích kontinentu padaly teplotní rekordy, ale mnohá města navíc zasáhly vlny veder opakovaně.

V roce 2003 připadla většina z odhadovaných osmadvaceti tisíc obětí na jedinou intenzivní vlnu veder, která vyvrcholila začátkem srpna. Šlo ale o výjimku.

V letech 2000 až 2014 se počty obětí většinou pohybovaly kolem deseti tisíc ročně, v roce 2015 nastal skok a od té doby jich bývá zhruba dvacet tisíc ročně. Letos v létě si ale lidé v evropských městech prošli hned několika po sobě jdoucími vlnami veder. Výsledkem je rekordních padesát tisíc mrtvých.

Počet úmrtí v důsledku veder v evropských městech dosáhl v roce 2026 rekordní úrovně. Data UJN. Graf DR

Přehřátá evropská města

Autoři se soustředili na města nejen proto, že v nich žije mnoho lidí, ale i proto, že v nich vznikají takzvané tepelné ostrovy. Zpevněné povrchy a budovy pohlcují sluneční energii, chybí stín stromů, vysoké domy brání proudění vzduchu a auta i další stroje vypouštějí do ulic odpadní teplo. Letní teploty proto mohou být ve městech — zejména v hustě zastavěných a chudších čtvrtích — o několik stupňů vyšší než v okolní venkovské krajině.

V absolutních číslech zabilo horko letos nejvíc lidí ve velkých městech jižní a západní Evropy. Podle odhadů vede Paříž s více než 2500 oběťmi, následuje Řím s více než 2200 oběťmi. V Londýně a Madridu horko zabilo shodně přes 1000 lidí. V Madridu přitom lze klimatické krizi přičíst 91 procent obětí. V Praze zabila klimatická krize podle odhadů 154 lidí, v Brně 65.

Po přepočtu ponuré statistiky na počet obyvatel jsou na tom nejhůře italská města: osm z deseti měst s nejvyšší odhadovanou úmrtností v důsledku vedra v létě 2026 leží v Itálii. Savona, Pavia, Florencie i Turín měly podle nových odhadů přes tisíc úmrtí na milion obyvatel.

Města na severu Evropy zaznamenala předvídatelně mnohem nižší počty úmrtí v důsledku horka. O to větší podíl jich ale padá na vrub klimatické krizi. V Estonsku, Finsku či Švédsku to bylo kolem osmdesáti procent. Tamní léto bývalo relativně chladné, takže bez globálního oteplování by tam teploty jen stěží dosáhly život ohrožujících hodnot.

Obětí veder v evropských městech přibývá. Nejvíc jich podle odhadů připadá na Paříž. Data UJN. Grafika DR

Řešením je přestavba měst i úpravy domácností

„Mnoho lidí si stále myslí, že vedro znamená maximálně úžeh. Ve skutečnosti může rozhodnout o tom, zda člověk přežije další den,“ řekla Deníku Referendum Klára Matoušková, lékařka a vědkyně z projektu Klimatická změna v ordinaci. „Vysoké teploty zatěžují srdce, ledviny i mozek a jejich dopady se často skrývají pod jinými diagnózami,“ vysvětlila Matoušková.

Nejvíce ohroženi jsou podle ní senioři, malé děti a chronicky nemocní, ale také lidé bez domova. „Extrémní vedra už nejsou výjimkou, ale novou realitou, na kterou musí být připraveni nejen jedinci a samosprávy, ale i zdravotnictví,“ dodala Matoušková.

Podle Andrewa Hartla, specialisty na veřejné zdraví z Imperial College v Londýně, se lze v mnoha ohledech inspirovat jižní Evropou. „Venkovní stínění a žaluzie dokážou zásadně zmírnit vedra v domácnostech,“ řekl Deníku Referendum Hartle.

O počtu obětí podle autorů studií nejvíc rozhoduje, jak vysokým teplotám jsou lidé vystaveni. Proto horko tak tvrdě zasáhlo Itálii. Svou roli ale hrají i sociální a ekonomické poměry: zranitelnější jsou oblasti se znevýhodněným obyvatelstvem, hustou zástavbou, malým počtem stromů poskytujících stín a omezeným přístupem ke zdravotní péči.

Nejvíc na horko doplatili senioři: lidé ve věku pětaosmdesát let a starší letos tvořili téměř polovinu odhadovaných obětí. Horko obvykle zabíjí tím, že zatěžuje kardiovaskulární systém a ledviny — člověk se potí a tělo pumpuje krev do kůže, aby se zbavilo tepla. Senioři a lidé s onemocněním srdce, cév nebo ledvin se rostoucím teplotám přizpůsobují hůře.

Autoři studií ze svých zjištění vyvozují, že státy a města musejí zavádět opatření ke zmírnění smrtících dopadů extrémního horka. Z dlouhodobého hlediska to znamená změny v územním plánování včetně výsadby stínících stromů.

Když přijde vlna veder, jsou zásadní také opatření na ochranu nejzranitelnějších — zejména seniorů. Patří mezi ně zpřístupnění klimatizovaných veřejných budov jako chladicích center a zajištění dopravy do nich.

Podle Masselota by mezi priority mělo patřit také omezení automobilové dopravy. „Nejsnáze dosažitelné je snížit počet aut ve městech a prostor, který zabírá automobilová infrastruktura, aby se uvolnilo místo pro víc zeleně,“ řekl Deníku Referendum.

Program Organizace spojených národů pro životní prostředí ve své nejnovější zprávě o vývoji emisí skleníkových plynů varoval, že svět při současných klimatických opatřeních směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia oproti předindustriální éře. To je takřka dvojnásobek dnešního oteplení.

„Pokud nezpomalíme tempo oteplování tím, že urychleně snížíme emise takřka k nule, zdravotní zátěž bude dál narůstat a systémy veřejného zdravotnictví budou vystaveny rostoucí krizi,“ uvedl Hartle. Potvrzuje to i Mezivládní panel pro změnu klimatu, který v šesté hodnotící zprávě z roku 2022 upozorňuje, že přizpůsobení klimatickému rozvratu má své meze: bez „zásadního“ omezení využívání fosilních paliv se budoucí změně klimatu přizpůsobit nepůjde.