Zisky šesti největších fosilních korporací světa mají ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhnout 45 miliard dolarů. Podle analýzy humanitární organizace Oxfam jde téměř o dvojnásobek oproti prvnímu čtvrtletí. „Zatímco extrémní vedra, povodně a bouře pustoší komunity po celém světě, fosilní průmysl se připravuje na další závratné zisky,“ uvedla Mariana Paoliová v tiskové zprávě Oxfamu.

Podle předběžných odhadů červnová vlna veder v Evropě způsobila více než dvacet tisíc úmrtí. Vědci z iniciativy World Weather Attribution doložili, že bez změny klimatu by v Evropě tak silná, dlouhá a rozsáhlá vlna veder byla prakticky nemožná. Meteorologové přitom předpovídají, že do Evropy míří další vlna veder. Podle prognózy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky bude zejména na jižní Moravě vedro působit sedm dní v kuse.

Plány na další těžbu i fosilní lži

I přes zrychlující se změnu klimatu a sílící vlny veder plánuje fosilní průmysl rozšiřovat těžbu fosilních paliv. Podle analýzy Centra pro globální klimatickou tranzici při Londýnské škole ekonomie a politických věd chystají fosilní korporace do roku 2030 zvýšit těžbu ropy a fosilního plynu o čtrnáct procent.

Zástupci Mezinárodní energetické agentury v září 2025 upozornili, že k udržení oteplení atmosféry pod 1,5 stupně Celsia je nutné zastavit další rozšiřování těžby ropy a plynu.

Fosilní korporace přitom systematicky zakrývají skutečné informace o svém podnikání. Podle Centra pro klimatickou integritu pracují na tom, aby vykreslily fosilní plyn jako čistou alternativu k uhlí a ropě i přesto, že mají data o jeho škodlivosti.

Fosilní plyn je podle propočtů Roberta W. Howartha z Cornellovy univerzity ve Spojených státech pro klimatický systém planety podobně ničivý jako uhlí. Na klima mají totiž vliv nejen emise ze spalování, ale také emise z těžby a přepravy fosilního plynu. Právě tehdy se uvolňuje metan, který je vedle oxidu uhličitého jedním z hlavních skleníkových plynů. Podle Howartha tak například využívání amerického zkapalněného plynu převezeného tankery do Evropy může být škodlivější než využívání uhlí.

Zdanit bohatnoucí korporace

S pokračujícími americkými a izraelskými útoky na Írán přetrvává také nejistota na trzích s ropou a fosilním plynem. Podle Mezinárodní energetické agentury může další eskalace ztížit snahu evropských států doplnit zásoby plynu před nadcházející zimou. „V současnosti ze situace těží především globální trhy s ropou,“ uvedli zástupci agentury s tím, že pokračující blokáda Hormuzského průlivu přispívá k růstu cen ropy.

Podle Mariany Paoliové z organizace Oxfam nesou náklady těchto zisků především běžní lidé, kteří čelí dopadům klimatické krize. „Chamtivost velkých fosilních společností je neslučitelná s obyvatelnou planetou. Pokud vlády neomezí moc fosilních korporací, stane se z mezinárodních klimatických cílů pouhá fraška,“ uvedla Paoliová. Jedním z vhodných nástrojů by podle ní mohla být daň z nadměrných zisků.

Oxfam odhaduje, že taková daň by mohla v prvním roce od jejího zavedení přinést celosvětově až čtyři sta miliard dolarů. Tato částka by stačila na pokrytí ročních nákladů na adaptaci na změnu klimatu v zemích globálního Jihu.

„Dokud vlády nepřimějí nejbohatší znečišťovatele platit, budou nás fosilní korporace stále rychleji hnát přímo do klimatického chaosu,“ upozorňuje Paoliová. „Tlak musí pocítit korporace bohatnoucí na fosilních palivech, ne my ostatní,“ shrnula Paoliová.