V následujících dnech se na většině území republiky rozšíří nejvyšší stupeň sucha. Stav půdy na Moravě a v části Čech podle portálu Intersucho překračuje takzvaný „bod vadnutí“ — vláhy je v krajině tak málo, že rostliny umírají a už ani následný přísun vody je nezachrání.

„Taková intenzita sucha není obvyklá,“ zhodnotil pro Deník Referendum situaci klimatolog Pavel Zahradníček z CzechGlobe při Akademii věd České republiky. V referenčním období 1961—2015 se srovnatelné sucho vyskytovalo jen výjimečně. Epizody sucha podle Zahradníčka k naší krajině sice patří, ale v důsledku změny klimatu jsou delší, intenzivnější a nastávají i mimo letní měsíce.

Sucho podle Zahradníčka umocnila i nedávná vlna veder, která v červnu zasáhla velkou část Evropy včetně České republiky. Z výzkumu portálu World Weather Attribution vyplývá, že tak silná vlna veder by bez člověkem způsobené změny klimatu nemohla nastat. V České republice během ní padl i teplotní rekord — v Doksanech naměřili 41,9 stupně Celsia. Podle předběžných odhadů vedra zabila jen ve Francii více než 2700 lidí.

Agroprůmysl ruku v ruce se změnou klimatu

Podle farmáře Libora Kožnara panují na velké části Jižní Moravy téměř pouštní podmínky. „Naposledy tady pěkně pršelo v listopadu, tedy ještě před zimou. Od té doby jen pár milimetrů, ale to hned odteče,“ řekl Kožnar, který hospodaří v jihomoravském Šanově.

Nejhorší je podle něj pás u hranice s Rakouskem. „Místy je tu půda podobná spíše betonu — zasadíte plodinu, ale vůbec se s ní nespojí a za pár dní uhyne,“ popsal Kožnar Deníku Referendum.

Velké agropodniky podle něj využívají závlahové systémy a pesticidy, čímž udržují plodiny naživu. Malí farmáři takové možnosti nemají a musí doufat, že alespoň část úrody přežije. „Každý rok je to horší,“ uvedl Kožnar. Klimatická změna je podle něj v tamní krajině vidět na každém kroku.

Kožnarovu zkušenost potvrzuje Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství. Česká krajina je podle něj na změnu klimatu nepřipravená kvůli převažujícímu průmyslovému přístupu k hospodaření. „Krajina nebude fungovat, pokud z ní budeme dělat továrnu na pšenici,“ řekl Šebek.

Velké lány s jedinou plodinou jsou náchylné na teplo i sucho. Při deštích navíc nezadržují vodu, která stéká a způsobuje erozi. Podle Šebka tím klesá výnosnost průmyslového zemědělství, což si velcí producenti kompenzují tlakem na navýšení zemědělských dotací.

„Není striktně dané, že velký hospodář zachází s půdou hůř než malý farmář, ale vidíme, že k trvalým změnám — jako je obnova krajinných prvků a pestřejší skladba plodin — přistupují spíše menší sedláci než velké agropodniky,“ uvedl Šebek.

Jak Kožnar, tak Šebek očekávají, že situace se bude dále zhoršovat — a klimatologové jim dávají za pravdu. Evropa i Česká republika se oteplují podle dat Mezivládního panelu pro změnu klimatu dvakrát rychleji než globální průměr. Loni přitom emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv opět dosáhly rekordní úrovně — a právě jejich hromadění v atmosféře pohání rozvrat klimatického systému Země a další zrychlování již tak kritických změn v české krajině.