Červnová vlna veder mohla v Evropě způsobit až devět tisíc úmrtí

Matěj Moravanský

Tisíce Evropanů, zvláště seniorů, zemřely vinou červnových veder. Podle vědců jsou extrémy přímým důsledkem fosilních emisí, systémový krizový plán přesto chybí řadě států včetně České republiky.

Bohatí se před vedry ukryjí do svých klimatizovaných kanceláří a bytů. Na ostatní doléhá rozvrat klimatu v plné síle. Foto Oli Scarff, AFP

Během poslední vlny veder zemřelo v Evropě více než devět tisíc lidí nad rámec toho, co statistici pro dané období očekávali. Vyplývá to z dat zdravotnického portálu EuroMOMO, který shromažďuje údaje o úmrtích v sedmadvaceti evropských zemích. Nejvíce zasaženou skupinou byli lidé starší 45 let. Podle vědců by tak intenzivní vedra bez člověkem způsobené změny klimatu nebyla možná.

Tým klimatologů World Weather Attribution vlnu veder přičítá spalování fosilních paliv. Doktor Theodore Keeping z Imperial College v Londýně uvedl, že vědecké poznatky jsou jednoznačné. „Trvající emise z fosilních paliv jsou přímo zodpovědné za potíže, s nimiž se lidé během této vlny veder ve svých domovech, školách a na pracovištích potýkali,“ uvedl Keeping v tiskové zprávě.

Evropa přitom zažívá smrtelné vlny veder opakovaně. V roce 2022 v jejich důsledku zemřelo 60 tisíc lidí. Vedra ničí přírodní ekosystémy a přispívají k rostoucímu počtu a intenzitě požárů.

Bez konce fosilních paliv se vedra budou zhoršovat

Jak denní maxima, tak noční teploty zaznamenané během nedávné vlny veder by byly v tomto ročním období ještě v roce 1976 prakticky nemožné. Podle klimatologů World Weather Attribution by podobná vlna veder byla bez změny klimatu o 3,5 stupně Celsia mírnější. Obzvláště nebezpečné je spojení nárůstu teploty s vysokou vlhkostí vzduchu — tato kombinace ztěžuje lidskému tělu zvládání teplotního stresu pocením.

Profesorka Friederike Ottová z Imperial College v Londýně přiznává, že se cítí jako „zaseknutá deska“. „Rok co rok vydáváme prohlášení v reakci na extrémní vedra, ale ta dosahují stále vyšších hodnot. Ano, může za to změna klimatu. Ano, jsme za to zodpovědní my. Ano, máme řešení. Ne, neprosazujeme je dostatečně rychle,“ shrnula. Podle Ottové jde nyní o volbu: chceme-li žít v klimatu příhodném pro lidi, musíme skončit se spalováním fosilních paliv.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě. Mezivládní panel pro změnu klimatu předpovídá, že vlny veder budou silnější i častější. Červnová vlna zlomila teplotní rekordy v Německu, Polsku i České republice — klimatologové upozorňují, že při pokračující změně klimatu nové rekordy dlouho nevydrží.

Ředitel evropské sekce Světové zdravotnické organizace Hans Kluge pro EuroNews uvedl, že Evropa na takové vlny veder není připravená. Nouzový plán má jen přibližně polovina evropských zemí. „Země s dobře fungujícími plány vědí předem, kdo za co odpovídá, které skupiny jsou nejvíce ohroženy a při jaké teplotní hranici se aktivuje jednotlivá úroveň reakce,“ řekl Kluge. Jasno mít ještě před příchodem vlny veder je podle něj „rozdíl, který zachraňuje životy.“

Česká republika jednotný plán postrádá. Jediným krajským městem s podrobnějším krizovým plánem pro vlny veder je Praha.