O víkendu umřou v celé Evropě stovky možná tisíce lidí, kteří by umřít nemuseli. Nejedná se o temnou předpověď, ale o krutou realitu, která provází každou vlnu veder. Ta současná je však podle vědců výrazně silnější v důsledku klimatické krize. Kromě lidského zdraví není před následky extrémního horka ochráněná ani půda, řeky či úroda. Česká republika nedělá nic pro prevenci ani adaptaci, politici mlčí a na rozdíl od svých západních kolegů nedělají pro ochranu nejzranitelnějších nic.

Tepelná kupole. Jev, kdy se zvlní tryskové proudění obepínající planetu a do takto vytvořeného prostoru se nahrne oblast vysokého tlaku vzduchu, která na jednom místě uvězní extrémní horko uvolněné z tropických oblastí. Právě takovou etapou právě prochází celá Evropa. A to nejhorší nás teprve čeká teď o víkendu, kdy současná vlna vyvrcholí. V České republice by v neděli dokonce mohl padnout celkový teplotní rekord, teploty každopádně atakují hranici čtyřiceti stupňů.

Čerstvě vydaná atribuční studie od World Weather Attribution potvrdila, že současná vlna veder je nejmohutnější a nejzávažnější v historii měření. Zároveň by nebyla možná bez probíhající klimatické krize způsobené spalováním fosilních zdrojů. Celkově jsou podle studie podobné situace dvě stě krát pravděpodobnější než před dvaceti lety.

Kombinace vysoké vlhkosti a vedra ve městech způsobuje, že lidé zažívají velmi výrazný tepelný stres. Tedy stav, kdy tělo nedokáže účinně regulovat svou teplotu a přebytečné teplo se v něm hromadí.

Mrtví lidé i sucho

Noční nespavost, úpal nebo dehydratace jsou přitom tím nejmenším, co může v takové dny člověka postihnout. Tropická vedra mají každoročně na svědomí také tisíce mrtvých. V létě roku 2022 to bylo přes 60 tisíc lidí, kteří nepřežili vysoké teploty. Nejčastěji se jedná o nejohroženější skupiny, mezi něž patří senioři, malé děti nebo lidé vykonávající těžkou práci venku. Stovky mrtvých v důsledku kolapsů či srdečních selhání už ostatně sčítají státy, jako je Francie, Nizozemsko nebo Španělsko.

Velké škody způsobují vysoké teploty i v životním prostředí. Patří mezi ně prudký pokles půdní vlhkosti spojený s narušením půdní mikroflóry a urychlením rozkladu organické hmoty. Důsledkem je ještě další prohloubení sucha, které Českou republiku letos opět silně trápí, a s ním spojená slabá úroda. Kvůli nevýrazným srážkám a nízkým hladinám řek jsou pak v ohrožení i vodní živočichové.

Nejde přitom o to, že vlny veder by nezpůsobovaly problémy i v minulosti. Jde o to, že vědecké studie opakovaně dokládají, že podobné extrémy jsou kvůli spalování fosilních paliv častější, delší a silnější. Již výše zmiňovaná atribuční studie dokládá, že bez vlivu klimatické krize by současná vedra byla v průměru o tři stupně nižší.

Pracovní podmínky a třídní rozměr

Vedra však nedopadají na všechny stejně. Odborové organizace stále častěji upozorňují na nelidské pracovní podmínky lidí pracujících venku, ve fabrikách či v neklimatizovaných budovách a volají například po nucených a pravidelných pauzách na občerstvení po vzoru současného mistrovství světa ve fotbale. Ve Spojeném království pak kvůli vysokým teplotám zavírají školy, jinde se toho pracující ve školství dožadují.

Silněji dopadají vlny veder na chudé, kteří si nemohou v létě dovolit ochlazení a kteří častěji žijí v místech, jež nejsou na vysoké teploty připravená. Do popředí se tak dostává problém takzvané letní energetické chudoby, která stejně jako ta zimní častěji dopadá na lidi žijící v nájmech. I vlny veder tak mají svůj třídní rozměr.

V zajetí bludných politiků

S organizací Re-set jsme na začátku současné vlny veder vydali návod, jak v takovém období chránit sebe i své okolí. Dalo by se očekávat, že podobnou strategickou komunikaci v masivní míře zvolí i vláda s cílem ochránit co nejvíce lidí.

Zatímco ve státech jako je Francie nebo Španělsko jsou vedra jedním z hlavních politických témat a politici dělají maximum pro ochranu lidí, u nás jsem zatím zaznamenal jen jeden status ministerstva životního prostředí na sociálních sítích, zveřejněný navíc dost pozdě, a zvýšenou snahu Českého hydrometeorologického ústavu před vedrem varovat.

Přístup vlády shrnula ve svém cynickém a arogantním statusu poslankyně za Motoristy sobě Gabriela Sedláčková, podle níž jsou vedra normální a lidi beztak vědí, co mají dělat. Marně přemýšlím, v čem se tato arogance liší od slov Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která v zimě lidem doporučovala vzít si kvůli vysokým cenám energií dva svetry.

V takovém politickém prostředí se těžko prosazují i snahy o prevenci či adaptaci. Logickým politickým důsledkem by přitom mělo být řešení příčiny, tedy klimatické krize spočívající v co nejrychlejším omezení fosilních paliv. Nicméně ani to už v současné době četnost a intenzitu letních veder nesníží. Z hlediska adaptace se pak nabízí dostat do měst víc zeleně, zateplovat domy, a tím je i ochránit před vedrem, nebo dát lidem přístup do klimatizovaných veřejných budov, aby se tam mohli ochladit.

Stejně jako vše i toto ale budeme muset vybojovat. Včlenění ochrany před vedrem do požadavků pracujících je jistě důležitým krokem, v tomhle odbory na evropské úrovni prošlapávají cestu. Více zeleně do měst by pak mělo být jedním z hlavních leitmotivů komunálních voleb, a to u všech politických sil, které nechtějí mít z českých měst betonové džungle nasáklé motorovým olejem. A politiky volejme k odpovědnosti za současné mlčení a strkání hlav do písku.

Klimatická krize is not over. Naopak.