Když nastanou extrémní vedra, pociťují to především obyvatelé větších měst. Právě v nich totiž teploty šplhají na nejvyšší stupně.

Většina obcí má proto už řadu let zpracované klimatické plány, které obsahují dlouhodobá opatření v boji s čím dál vyššími teplotami. Města nejčastěji vysazují zeleň, staví stínicí prvky, posilují klimatizovanou hromadnou dopravu nebo zřizují pítka, mlžítka a jiné vodní prvky.

Při extrémních vlnách veder, jaké Česká republika v letošním roce zažívá už poněkolikáté, však ani tato opatření mnohdy nestačí. Na řadu proto přicházejí systémy takzvaných akčních postupů pro extrémní vedra.

Jeden takový akční plán na zvládání veder teď chystá Brno. Dokument kromě dlouhodobých opatření, jakými je výsadba zeleně nebo zřizování stínicích prvků, počítá také s bezprostředními opatřeními pro chvíle, kdy vlny veder udeří.

V plánu je například zavedení včasného varování obyvatel nebo stanovení standardů pro zdravotnická a sociální zařízení. „Vlny veder se v České republice vyskytují častěji a mnohdy jsou i delší, než bývalo zvykem. Především u seniorů, chronicky nemocných a malých dětí to představuje riziko pro jejich zdraví. Rádi bychom byli na situace, kdy se potýkáme s dlouhodobým vedrem, připraveni,“ uvedl brněnský náměstek pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Na konkrétní podobě jednotlivých opatření město v současnosti pracuje. Jasno by mělo být příští rok. „Akční plán bude hotový na konci jara příštího roku. Následně bude projednán vedením města. Platit by tedy mohl od příštího léta,“ uvedl Chvátal.

Vypracování plánu bude stát do 350 tisíc korun a město na něm bude spolupracovat s Nadací Partnerství a dalšími odborníky.

Pozdě, ale přece

Podle opozice však přichází Brno s plánem pozdě. „Už před dvěma roky jsem se na zastupitelstvu ptala koalice, zda má město pro takové situace nějaký akční plán. Tehdy nic neměli. Kdyby se plán začal chystat už loni, mohl být dnes hotový a mnoha lidem mohla opatření již pomáhat,“ uvedla opoziční zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení).

I přesto je ale Brno zatím jediné krajské město, které takový plán chystá. Jiná krajská města akční plány podle svých mluvčích nemají a neplánují. Když udeří vlna veder, dělají nanejvýš dílčí opatření, jako je kropení ulic. K tomu informují o blížících se vedrech na svých webech a sociálních sítích. V Olomouci a Jihlavě během extrémních teplot pomáhají policisté a sociální pracovníci lidem na ulici.

Nejdál v krizových opatřeních je Praha, která v době aktuálních veder zpřístupňuje pro veřejnost klimatizované prostory Škodova paláce v centru města a do budoucna plánuje počet míst navyšovat. Letos také město spustilo interaktivní mapu takzvaných oáz chladu, která obsahuje informace o pítkách, mlžítkách, fontánách, studánkách nebo místech vhodných ke koupání a ochlazení.

Oproti zbytku Evropy jsou však česká města v akutních opatřeních stále pozadu. Nejlépe připravená na vlny veder jsou logicky města na jihu Evropy. Propracované akční plány mají třeba Athény nebo Barcelona.

Obyvatelé těchto metropolí dostávají během veder automatická upozornění, města spouštějí síť ochlazovacích míst, jako jsou knihovny, muzea, galerie nebo městské budovy, koordinují pomoc seniorům, nemocným lidem a lidem bez domova. Pro poslední zmiňovanou skupinu letos Barcelona dokonce otevřela speciální ochlazovací centrum. Stejně učinila i chorvatská Rijeka.

U nás novinka, v Evropě běžné

Jeden z nejpropracovanějších a nejdéle fungujících akčních plánů má také Paříž, která při extrémních teplotách aktivuje krizový štáb. Město má například seznam osamělých seniorů a zdravotně postižených lidí, kterým během veder pracovníci města volají s nabídkou pomoci. Paříž zavedla také rozsáhlou síť ochlazovacích míst nebo režim, při němž zdravotní a sociální služby přecházejí do pohotovostního režimu.

V boji s extrémními vedry jsou na tom ale lépe i četná města na východ od nás. Například v mnoha rumunských městech fungují během veder stanoviště první pomoci ve veřejných institucích, nemocnicích, ale i lékárnách.

Vedení Bukurešti buduje také síť ochlazovacích míst, přičemž do dvou let by měl mít každý obyvatel dostupné ochlazovací místo do deseti minut chůze.

Ochlazovací stanoviště s klimatizací, pitnou vodou a zdravotnickou pomocí zřizuje i druhé největší rumunské město Kluž. Město zároveň nasazuje pohotovostní karavany a rozdává vodu lidem i domácím zvířatům.

Právě v evropských městech se chce inspirovat i Brno, které zavedlo první akutní opatření už letos — opakovaně zpřístupnilo obyvatelům historické interiéry Nové radnice, kam se mohou přijít ochladit a napít.

Taková opatření by mohla být i součástí připravovaného plánu. „Mohlo by jít například o otevření více ochlazovacích místností, zapojení většího množství klimatizovaných vozů hromadné dopravy nebo o cílenou pomoc lidem bez domova či těm, kteří mají ve vedrech neobyvatelné byty,“ říká Magdalena Maceková z Nadace Partnerství, která na přípravě akčního plánu s městem spolupracuje.