V demokracii má být veřejná moc vykonávána otevřeně a radnice má být občanům odpovědná. Když jsem se však pokusil na špatnou správu veřejného majetku upozornit na stránkách radničního zpravodaje Králopolské listy, narazil jsem na skutečnou cenzuru. Koalice ODS a ANO, která v brněnské městské části Královo Pole vládne už osm let, můj text v rubrice „Názory zastupitelů“ odmítla zveřejnit. Podle mého názoru tím porušila zákon. Za odmítnutím podle mě stojí také obava z veřejné debaty o tom, jak městská část dlouhodobě nakládá s obecními byty.

Jak se v Králově Poli nakládá s obecními byty

Abychom pochopili, proč je toto téma v Králově Poli tak citlivé, je třeba se podívat na širší problém sociálního bydlení v Brně. Ve městě žijí tisíce lidí v bytové nouzi a další tisíce dělí od ztráty střechy nad hlavou jediný nečekaný výdaj. Jsou mezi nimi osamělé matky s dětmi, senioři ohrožení energetickou chudobou nebo lidé s chronickým onemocněním, kteří nemohou pracovat na plný úvazek.

Většina z nich v pořadníku na sociální bydlení ani není. Nemá totiž o něj smysl žádat, když na pomoc můžete čekat i desítky let. V pořadníku je aktuálně zhruba 1200 žadatelů, u kterých město provedlo šetření a uznalo jejich bytovou krizi. Ročně se však v celém Brně přidělí jen okolo třiceti takových bytů.

Jak na tuto alarmující situaci reaguje vedení Králova Pole? Naše městská část disponuje úctyhodným fondem 1455 obecních bytů. Do systému sociálního bydlení však koalice ODS a ANO vyčlenila pouhé čtyři z nich. Tyto byty pak předává městu Brnu, které je má ve své správě a přiděluje je lidem v bytové nouzi. Čtyři byty z celkového fondu 1455 je naprosto zanedbatelné číslo, které vůbec neodpovídá potřebám obyvatel.

Městská část přitom není soukromý investor, ale samospráva. Zákon jí ukládá pečovat o potřeby svých občanů a vytvářet podmínky pro bydlení. Obecní byty nejsou obyčejný majetek, se kterým lze libovolně nakládat. Jsou klíčovým nástrojem, kterým má městská část zajišťovat dostupné bydlení a pomáhat těm nejzranitelnějším.

O to varovnější je kontrast s tím, jak se s byty v Králově Poli zachází, když jde o lidi s vazbami na politiky ODS. Z minulosti si připomeňme případy, kdy žadatelé získávali městské byty krátce poté, co vstoupili do politické strany, a to díky netransparentnímu systému „plusových bodů“.

Vzpomenout můžeme i na bývalého místostarostu za TOP 09, který přidělil obecní byt vlastnímu synovi. Současný místostarosta za ODS Jaroslav Folprecht zase výhodně skupoval privatizované byty od seniorů, kteří neměli dost finančních prostředků. Přišel tak ke třem nemovitostem v hodnotě mnoha milionů korun, ke kterým by se jako běžný občan nikdy nedostal.

K těmto kauzám nedávno přibyl další případ. Bratr radního Králova Pole za ODS Zbyňka Šolce koupil v roce 2021 městský byt v naší městské části za 2,5 milionu korun. Znalecký posudek, na jehož základě byla tato částka určena, pocházel už z července roku 2018. Během téměř tří let ceny bydlení v Brně prudce vzrostly, díky zastaralému posudku však mohl kupující značně ušetřit. Letos v lednu pak tento byt přeprodal za 6,3 milionu korun, tedy za cenu zhruba dvaapůlkrát vyšší, než za jakou byt od města získal.

Asociální přístup radnice

To ale v oblasti asociálního nakládání s bytovým fondem není vše. Radnice totiž občas prodává obecní byty v dražbách. Jako důvod koalice ODS a ANO uvádí, že pokud městská část nevlastní v domě všechny byty, je pro ni náročné spravovat dům společně s ostatními vlastníky ve společenství vlastníků jednotek. Tyto praktiky dlouhodobě kritizuji, protože městská část se tímto způsobem zbavuje bytového fondu, který má sloužit právě její sociální politice.

Věc má však ještě temnější rozměr. Ozvalo se mi několik nájemníků obecních bytů, na které radnice tlačí, aby se vystěhovali. Radnice tvrdí, že si na ně stěžovali sousedi, konkrétní stížnost jim však nikdo neukázal. Jiní mají mít nedoplatek na energiích, jejichž vyúčtování ale reklamovali.

Tito nájemníci se shodují také v tom, že tlak začal až s příchodem místostarosty Aleše Kvíčaly z ANO do bytové agendy. Pan Kvíčala některým z nich dokonce osobně volal, překvapivě znal informace o jejich rodinách a z rozhovoru podle jejich popisu vyplynulo, že by raději měli byt uvolnit. Nájemníci tyto telefonáty popisují jako nestandardní a znepokojivé. Někteří navíc dostali nabídku: přestěhují-li se do jiného bytu — jinými slovy do bytu, který radnice nechce prodat v dražbě — výpověď stáhne.

Podle mého názoru tyto případy ukazují na zásadně asociální přístup vedení radnice, která o lidi v nouzi nemá zájem. Bydlení má ale sloužit lidem, nikoli fungovat jako výhodný byznys pro hrstku vyvolených.

Úkolem opozice je na takové přešlapy upozorňovat, pátrat po nich a ukazovat fakta občanům. Koalice ODS a ANO se nám v tom však snaží ze všech sil zabránit. Náš klub Piráti a Zelení nemá zástupce v kontrolním výboru ani v bytové komisi. Zřejmě se obávají, co bychom mohli dále odhalit. Cenzura nepohodlných textů v radničním zpravodaji je jen dalším logickým krokem lidí, kteří se bojí skládání účtů.

Rubrika „Rozjezd — Linka k pochopení Brna“ vychází s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.