Letos v červnu se v brněnských ulicích objevila nová celoplošná reklama, a to na tramvajích dopravního podniku. Vůz pojmenovaný po fyzikovi Arminu Delongovi, průkopníkovi elektronové mikroskopie, jehož práce je úzce spjatá s Brnem, začal čtyři měsíce před komunálními volbami hlásat: „Horkovod z Dukovan do Brna — Vaše jízdenka k levnému teplu.“

Kampaň městského podniku Teplárny Brno, která poběží do půlky února, propaguje aktuálně druhý největší energetický projekt v zemi. Dráž vychází už jen rozšiřování samotné jaderné elektrárny Dukovany. Jenomže právě rozsah investice budí obavy, zda se rozpočet, pohybující se zatím kolem osmnácti miliard korun, podaří udržet. Pokud ne, projekt, který slibuje levné teplo, může ve výsledku zatížit nejen městský podnik, ale i Brňany.

Potrubí za osmnáct miliard

Horkovod z jaderné elektrárny Dukovany do Brna připravují Teplárny Brno ve spolupráci s polostátní skupinou ČEZ. Podle aktuálního rozpočtu má stavba vyjít na 17,8 miliardy korun.

Město si od projektu slibuje snížení emisí skleníkových plynů ve svém teplárenství, ale především osvobození od závislosti na zemním plynu, a tím i stabilizaci cen za teplo pro Brňany. Zvláštní naléhavost tomuto záměru přidala energetická krize z let 2021 až 2023, kdy výpadek zemního plynu z Ruska vedl ke strmému nárůstu cen za energie.

Nicméně horkovod nepředstavuje jediný způsob, jak těchto cílů dostát. A zda město horkovod transparentně porovnalo i s jinými variantami, představuje zásadní téma, jemuž se budeme věnovat ve zvláštním textu.

Větší část z necelých osmnácti miliard má být pokryta historicky nejvyšší dotací z Modernizačního fondu — ten má za cíl z výnosů z prodeje emisních povolenek financovat ozelenění hospodářství v nízkopříjmových státech Evropské unie. Konkrétně výše dotace činí 10,6 miliard a brněnským teplárnám ji schválil ještě loni v zimě, na konci svého mandátu, tehdejší ministr životního prostředí a v Brně žijící lidovec Petr Hladík.

Zbytek chtějí Teplárny Brno doplatit převážně z úvěru. Vedle toho má skupina ČEZ investovat další tři miliardy přímo v Dukovanech, aby zajistila vyvedení tepla ven z elektrárny.

Nepůjde však o odpadní teplo, jak opakovaně tvrdili někteří představitelé minulé vlády. Nepravdivou informaci šířil například bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), o „nevyužitém teplu“ hovořil také expremiér Petr Fiala (ODS). Tvrzení politiků následně opakovala i média.

Dukovany ve skutečnosti budou na výrobu tepla pro Brno odebírat z turbíny část páry, která by jinak sloužila na výrobu elektrické energie. Z hlediska celé elektrárny jde ale o poměrně malé množství.

Do Brna se pak má teplo z Dukovan přivádět potrubím dlouhým dvaačtyřicet kilometrů, z velké části uloženým pod zemí. Deset metrů široký potrubní koridor do města povede nezastavěnou krajinou v blízkosti čtrnácti obcí na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Krom samotných Dukovan mezi ty největší patří Moravský Krumlov, Ivančice, Oslavany a Střelice. Potrubními mosty horkovod překříží dvě řeky: Jihlavu a Oslavu. Horkovod má také vést trojicí tunelů. Více než kilometr dlouhým tunelem povede pod kopcem Bučín u obce Tetčice, který je součástí Přírodního parku Bobrava.

Poté co se teplá voda rozvede městskou potrubní sítí po Brně a využije se například v radiátorech, druhým potrubím se již ochlazená voda pošle zpět do Dukovan k dalšímu ohřevu. Součástí projektu je i napojení některých okrajových městských částí na centrální soustavu zásobování teplem. Tyto čtvrti pak přestanou být závislé na místních plynových výtopnách.

Z prezentace Tepláren Brno pro zastupitele města, kterou má Deník Referendum k dispozici, vyplývá, jak se rozpočet dělí: větší část připadá na samotný horkovod, menší na rozvody po Brně. Rozvody však město plánovalo i bez ohledu na horkovod.

Projekt je zatím ve fázi majetkoprávní přípravy. Vzniká dokumentace pro povolení stavby a pro vypsání jednotlivých stavebních etap tendru. Letos podepsaly Teplárny Brno smlouvy na projektovou dokumentaci jednotlivých etap s firmami Afry a Sagasta. Jen za tuto ranou fázi zaplatí dvojici firem více než miliardu korun.

Bude se opakovat scénář temelínského horkovodu?

„Největším rizikem projektů tohoto objemu je zajistit, aby se z nich nestala černá díra na peníze,“ soudí dlouholetá starostka Nového Lískovce a opoziční zastupitelka města Brna Jana Drápalová (Zelení). Při rozhodování o horkovodu se v městském zastupitelstvu dlouhodobě zdržuje hlasování.

„U investice takového rozsahu je velmi těžké uhlídat každou korunu,“ doplňuje Drápalová a s ironickým úsměvem připomíná stavbu pražského tunelu Blanka. Pověstná pražská stavba nakonec nabrala čtyřletý skluz a stála více než dvaapůlnásobek původní ceny.

Nejde přitom o planou obavu. Skupina ČEZ v letech 2019 až 2023 stavěla horkovod z temelínské jaderné elektrárny do Českých Budějovic. Ačkoliv šlo o mnohonásobně levnější projekt, stavba se zpozdila o dva roky a z původní 1,5 miliardy se prodražila o šedesát procent na 2,4 miliardy korun.

V odpovědích na otázku, zda se podobný scénář může opakovat i u horkovodu z Dukovan do Brna, už teď zaznívají obavy. „Jedná se o realizaci čtyřiceti dvou kilometrů horkovodu, která zahrnuje podzemní tunely — jeden z nich je již s předstihem vybudovaný —, a celkem čtyři čerpací stanice pro udržování soustavného pohybu vody v horkovodu. Už jen z pohledu výkupu či vyvlastnění pozemků to bude náročné,“ vysvětluje specifika dukovanského horkovodu energetický expert Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky. Jen na trase mezi Dukovany a Brnem má potrubí křížit přes sedm tisíc pozemků.

Starosta brněnských Židenic Petr Kunc (Hlas pro Židenice), povoláním projektant, je ještě kritičtější. „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že horkovod z Dukovan se prodraží více než ten českobudějovický. Jeho výstavba bude mnohem náročnější,“ míní Kunc a odkazuje na složité majetkoprávní vyrovnání, delší potrubí i náročný terén. Trasa překonává dvě řeky a vyžádá si vyhloubení tunelů.

Zpoždění připouští i Petr Hladík, současný brněnský zastupitel. „Může se to stát stejně jako u jiných velkých liniových staveb,“ říká. Zásadní rozdíl oproti Českým Budějovicím ale vidí v tom, kdo staví: městský teplárenský podnik posledních patnáct let ve velkém přestavoval brněnské parovody na horkovody. „Jejich zkušenost s těmito typy investic je objektivně velká, nedělají to poprvé,“ soudí Hladík.

Rozpočet roste a termín se vzdaluje, aniž by se koplo do země

Míru rizika lze předem odhadnout jen těžko. Jistou indicií ale je, že ke skluzům a navyšování rozpočtu dochází už dnes. V květnu 2023 hovořil tehdejší premiér Petr Fiala o prvních dodávkách tepla v roce 2030. Stavět se mělo začít v roce 2026.

Od září loňského roku Teplárny Brno mluví o tom, že stavba by „mohla začít“ v roce 2027 a zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2032. Generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon letos v rozhovoru pro Šalinu, měsíčník brněnského dopravního podniku, zmínil jako termín zahájení stavby dokonce rok 2028. Projekt je teprve ve fázi majetkoprávních příprav, a termín spuštění se přesto už posunul.

Podobně je na tom rozpočet. Původní záměr počítal s investičními náklady 16,3 miliardy korun. Tuto částku uváděl ještě loni v létě i tehdejší ministr Petr Hladík.

Nejnovější údaj, který Teplárny Brno představily letos v létě, vyčísluje náklady na 17,8 miliardy korun. Byť roli mohla hrát i inflační vlna z let 2022 a 2023 a její dozvuky, rozpočet oproti první rozvaze narostl přibližně o devět procent.

Podle Oldřicha Sklenáře mohou být dosavadní zpoždění a změny rozpočtu indicií, že projekt bude trpět skluzem a rostoucími náklady. „U liniových staveb tohoto typu a rozsahu nejde o nic výjimečného. Plán se ve výsledku téměř vždy značně liší od reality. A to se stále ještě nekoplo do země,“ dodává Sklenář. Upozorňuje ale, že stejnými problémy by mohla trpět i jiná řešení brněnského teplárenství.

Deník Referendum se zeptal primátorky Markéty Vaňkové a ředitele Tepláren Brno Petra Fajmona, jaká opatření město s podnikem přijalo, aby se scénář z Českých Budějovic neopakoval a stavba se udržela v rozpočtu i termínu. Primátorka své odpovědi koordinovala s mluvčí Tepláren Brno a odpověděla, že městský podnik nemá žádné signály, že by dodávky nezačaly podle předpokládaného harmonogramu.

„Ve vztahu k rozpočtu projektu Teplárny Brno vynakládají maximální úsilí k dosažení výhodného financování projektu, stejně jako jeho vhodnou etapizaci za účelem zvýšení konkurence a tím snížení nabídkových cen v následných tendrech na realizaci výstavby,“ napsala primátorka Deníku Referendum.

Rizika z protahování stavby horkovodu a jeho prodražování

Důsledkem případného zpoždění horkovodu by mohlo být snížení dotace z Modernizačního fondu. Právě taková sankce přichází, pokud stavba není hotová do pěti let od uzavření smlouvy o dotaci se státem. Logickým důsledkem pak je navýšení rozpočtu na straně tepláren.

Jednu takovou zkušenost z nedávné doby už Brno má. Krácení dotace zřejmě nastane u stavby třetího kotle městské spalovny — i ten má do brněnské soustavy v budoucnosti dodávat teplo.

Stavba se zpozdila o dva roky a prodražila se o více než miliardu poté, co politici z ODS, TOP 09, ANO a SOCDEM prosadili v říjnu 2023 v brněnském zastupitelstvu tajné hlasování o přepracování projektu. Na rozdíl od spalovny ale smlouva o dotaci pro horkovod zatím uzavřená není. Riziko tedy půjde zhodnotit až podle ní a podle vlastního průběhu stavby.

Zdržení projektu horkovodu by však v každém případě vedlo k jeho prodražení. Oldřich Sklenář upozorňuje, že navýšení rozpočtové ceny by zatížilo nejen kasu Tepláren Brno, ale také jejich klientů — domácností a firem.

Naprostá většina nedotované části rozpočtu bude totiž financována úvěrem a splátky se promítnou do ceny tepla. Čím větší podíl budou Teplárny hradit z vlastního, tím vyšší může být cena tepla v Brně.

Podle Jany Drápalové spočívá hlavní úskalí horkovodu v tom, že obrovský projekt firmu na dlouho zadluží. Kdyby dluh kvůli zdražení stavby nebo krácení dotace příliš narostl, firma by to musela promítnout do cen tepla.

„Pokud by Teplárny musely cenu tepla zvýšit, aby se zachránily před bankrotem, mohly by se dostat na nebezpečnou cenovou hranici, jejímž překročením se spustí lavina odpojování od centrální soustavy zásobování teplem,“ načrtává Drápalová nejčernější scénář.

„Brněnské teplárny svým megalomanským projektem mohou dostat samy sebe do ekonomických potíží,“ shrnuje Drápalová.

Rozvaha, kterou nikdo neviděl

Ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon byl v rozhovoru pro deník E15 z letošního léta optimistický: „Když bych zkusil udělat predikci do budoucnosti a podaří se všechno, co se podařit má, tak budeme schopni nabídnout třicetiletou stabilní cenu tepla, která bude absolutně nezávislá na tom, co se tady děje. Ať se to týká ceny plynu, ať se to týká cen elektřiny.“

Před dvěma lety mluvila primátorka Markéta Vaňková s ještě výrazně větší sebejistotou: cena tepla z horkovodu bude podle ní „stabilní a nižší než jakákoli jiná cena z jiných zdrojů“. Oficiální web Tepláren Brno přitom ve stejné době uváděl, že přesnou koncovou cenu tepla pro brněnské domácnosti za daných podmínek vypočítat nelze. Sliboval pouze cenu srovnatelnou s tehdejšími obchodními cenami.

Zda nejde jen o plané sliby, je ale otázka. Dlouhodobě nejlevnější teplo v Brně dodává spalovna odpadů městské společnosti SAKO Brno: jako jediný zdroj dostává za své palivo zaplaceno, což cenu sráží. Už dnes tedy víme, že horkovod nejlevnějším zdrojem tepla nebude.

Těžko se hledá i odpověď na to, jak mohou Teplárny zaručit stabilně nízkou cenu tepla zcela nezávislou na cenách elektřiny a plynu, jak slibuje ředitel Fajmon. Podle starosty Židenic Petra Kunce budou cenu, za kterou Teplárny teplo od ČEZ nakoupí, zákonitě ovlivňovat výkyvy ceny elektřiny.

„ČEZ musí uvažovat ekonomicky, tudíž bude chtít adekvátní náhradu za ušlou elektrickou energii, kterou místo do sítě pošle do Brna formou tepla,“ říká Kunc. Rozčileně k tomu dodává: „Když se chcete někde dobrat té ceny, tak kolem toho Teplárny Brno neskutečně mlží. To teplo v důsledku horkovodu levnější nebude.“

I Petr Hladík souhlasí, že cena nebude zcela nezávislá na vnějších vlivech: „Já si to myslím taky, že cena bude logicky navázána na cenu elektřiny.“ Menší závislost na zemním plynu — Teplárny Brno jsou v současnosti jeho největším spotřebitelem v republice — podle něj cenu alespoň zbaví části výkyvů.

Na otázku, zda bude cena tepla vzhledem k popsanému skutečně zcela nezávislá na cenách elektřiny, odpověděla primátorka Vaňková spolu s mluvčí Tepláren Brno málo konkrétně. „Mechanismus nastavení nákupní ceny tepla od společnosti ČEZ v kombinaci s nákupním portfoliem ostatních zdrojů zcela zásadním způsobem eliminuje závislost ceny tepla na volatilitě cen zemního plynu a elektrické energie,“ napsala Vaňková Deníku Referendum.

Jinými slovy, primátorka stejně jako Teplárny tvrdí, že cena tepla v budoucnu nebude tolik závislá na výkyvech cen zemního plynu a elektrické energie na trhu, a to právě díky horkovodu, dalším zdrojům a smlouvě s ČEZ.

Za jakých podmínek budou Teplárny Brno od skupiny ČEZ nakupovat teplo, zatím ale není známo. „Nám zastupitelům to cenové rozpětí sdělili, celou smlouvu nám ale neukázali,“ říká Jana Drápalová.

Smlouva, která dnes visí ve veřejném rejstříku smluv, je v sekci popisující cenu tepla a platební podmínky prakticky zcela začerněná. Podle vyjádření mluvčí společnosti Radky Mistrové nemohou Teplárny Brno kvůli dohodě o zachování důvěrnosti bez souhlasu skupiny ČEZ zpřístupnit smluvní podmínky třetí osobě.

Podle Petra Hladíka je nezodpovězená otázka konečné ceny pro zákazníky „vadou na kráse projektu“. „Před takto stěžejní investicí je potřeba vědět, jaká bude finální cena tepla pro spotřebitele. Její finální rozvahu jsme objektivně neviděli,“ říká bývalý ministr, který dotaci pro horkovod schvaloval.

Není na takovou otázku pozdě? A lze rozběhnutý projekt vůbec zastavit, když jsou už podepsány smlouvy na projektovou dokumentaci za více než miliardu? Petr Hladík odpovídá s úsměvem: „Všechno jde zastavit.“

Mnohé tedy závisí na tom, zda se nenaplní pesimističtější výhledy. Optimistické sliby se zatím doložit nedaří a na straně města k tomu ani není vůle. Brno začne stavět, aniž budou mít jeho obyvatelé jistotu, že pro ně horkovod bude tou „jízdenkou k levnému teplu“.

Největším paradoxem zůstává, že druhý největší energetický projekt v zemi, který se s vysokou mírou rizika zpozdí a prodraží, a navíc slibuje nižší ceny, které však není možné transparentně doložit, má v Brně prakticky kompletní politickou podporu. A to navzdory tomu, že jej někteří členové zastupitelstva už nyní kritizují.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.