Horkovod z Dukovan do Brna je v současnosti druhým největším energetickým projektem v České republice. Dráž vyjdou už jen připravované nové bloky samotné jaderné elektrárny Dukovany.

Stavbu vede městská společnost Teplárny Brno. Pod příslibem osvobození od drahého — a ruského — zemního plynu ji prosadila ODS. Teplo má do města přicházet koridorem dlouhým čtyřicet dva kilometrů, který se následně bude větvit do jednotlivých čtvrtí. Podle aktuálního rozpočtu vyjde horkovod na téměř osmnáct miliard korun. Jak jsme již popsali, projekt se může prodražit — a zvýšit tak ceny tepla pro brněnské domácnosti.

Vedení města a tepláren přitom dlouhodobě slibuje opak: levné a stabilní teplo. Brno navíc nezvážilo jiné cesty, jak se zbavit závislosti na zemním plynu. Právě ten hnal během série energetických krizí uplynulých let ceny tepla nahoru.

Kdyby se naplnil některý z černých scénářů — třeba prodražení stavby

Kritici přesvědčivě argumentují, že se stavba projektu s vysokou mírou rizika může prodražit, což by vedlo k vyšším cenám tepla. Odpovědnost by v takovém případě šla kromě manažerů Tepláren Brno také za těmi, kdo projekt prosazují. Konkrétně tedy za primátorkou Markétou Vaňkovou a náměstkem pro energetiku Robertem Kerndlem (oba ODS), označovaným za její pravou ruku.

Idea horkovodu se do debaty o energetice vrací v různých obdobách již od dob normalizace. Projekt ale dlouhodobě finančně nevycházel. ODS ho oživila v dubnu 2022 během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu a zařadila ho do svého programu pro tehdejší komunální volby. Podle programu brněnské pravice horkovod „bude zásobovat Brňany bezpečným, bezemisním a co nejlevnějším teplem“.

Mezi ambasadory projektu, respektive do jeho odborného týmu, který má horkovodu zapůjčit expertizu i politickou váhu, pak občanští demokraté jmenovali další své členy: starostu Blanska a náměstka jihomoravského hejtmana Jiřího Crhu a europoslance Ondřeje Krutílka. Právě Krutílek se podle svých slov stal „tykadlem“ pro projekt horkovodu v bruselských institucích a pomáhal mu zde proklestit cestu. Na naše opakované žádosti o rozhovor však europoslanec nereagoval.

Dalšími politickými členy odborného týmu jsou pak europoslanci za ANO Ondřej Knotek a Tomáš Kubín nebo také motoristický poslanec Filip Turek.

Srovnání, které v Brně nikdo neudělal

Nelze doložit, že by rozhodnutí o stavbě horkovodu předcházela jakákoliv transparentní a odborná diskuse. Vše naopak nasvědčuje tomu, že jde o čistě politické rozhodnutí.

Bývalý ministr životního prostředí a brněnský zastupitel Petr Hladík (KDU-ČSL) to přičítá rozložení politických sil ve městě. „My jsme nevyhráli, vyhrála ODS. ODS má primátorku, ODS si vzala pod sebe energetiku a ODS šla tou cestou, kterou sama navrhovala ve svém volebním programu, tedy horkovodem z Dukovan,“ říká Hladík.

Faktem ale je, že lidovci plán na výstavbu horkovodu přijali a nyní s ním počítají i ve svém aktuálním programu. Byl to ostatně právě Hladík, kdo loni v zimě ještě jako ministr životního prostředí schválil pro dukovanský horkovod rekordní dotaci z Modernizačního fondu.

„Nevím o tom, že by se udělalo nějaké opravdu validní srovnání, které by porovnalo horkovod z Dukovan třeba s velkými tepelnými čerpadly,“ popsal Hladík pro Deník Referendum úroveň odborné diskuze. A právě v tom spočívá základní problém rozhodování o stavbě horkovodu: vedení Brna se spolu s Teplárnami Brno dostatečně nezabývalo jinými variantami, jak by se město mohlo zbavit své závislosti na zemním plynu.

Dosluhující brněnské primátorce Markétě Vaňkové i řediteli Tepláren Brno Petru Fajmonovi jsme položili otázku, zda se jinými energetickými scénáři město či podnik zabývaly. Odpověď pro Deník Referendum koordinovali a primátorka Vaňková nám spolu s mluvčí Tepláren Radkou Mistrovou odpověděla: „Variantní řešení budoucího zásobování Brna teplem byla posuzována v rámci aktualizace Územní energetické koncepce města Brna schválené v roce 2024.“

Brno v roce 2024 aktualizovanou územní energetickou koncepci skutečně schválilo. Jejím odborným garantem byl ale samotný městský podnik Teplárny Brno.

Koncepce srovnává scénář s horkovodem s jedinou další variantou — takovou, v níž by dodávky tepla do centrální soustavy zůstaly z většiny závislé na zemním plynu. Jinými slovy s jen mírně vylepšenou stávající situací, nikoliv se zcela jiným řešením.

Praha postupovala jinak. Její městská rada přijala koncem letošního srpna novou energetickou strategii věnovanou přímo teplárenství. Dokument vypracovaný experty z ČVUT srovnává řadu variant budoucího teplárenství v hlavním městě. Doporučený scénář pak staví na vyšším podílu obnovitelných zdrojů, kombinované výrobě elektřiny a tepla a na využití odpadního tepla — především prostřednictvím velkokapacitních tepelných čerpadel, která by odebírala teplo z čistíren odpadních vod.

Brněnská koncepce s výraznějším zapojením alternativních bezemisních zdrojů v nejbližších letech nepočítá. Odhaduje sice, že různé typy tepelných čerpadel by mohly dodávat okolo deseti procent tepla v Brně. V detailněji rozpracovaných scénářích dodávek do centrální soustavy ale velká tepelná čerpadla prakticky chybí.

Co mohlo Brno stavět místo horkovodu

Tepelná čerpadla využívají teplo z okolního prostředí, například zbytkové teplo z čistíren odpadních vod či průmyslových procesů. Toto teplo pak — zjednodušeně řečeno — pomocí elektřiny a stlačovaného chladiva dále ohřejí a rozešlou k odběratelům.


Řada evropských měst už velká tepelná čerpadla zařadila mezi své zdroje tepla nebo jejich výstavbu připravuje. Nejvýkonnější evropské tepelné čerpadlo, které využívá teplo z čistíren odpadních vod, stojí ve vídeňském Simmeringu a město chystá jeho rozšíření.

„Současný plán rozvoje tepelných čerpadel zmiňovaný v brněnské energetické koncepci není příliš ambiciózní,“ upozorňuje energetický expert Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle předloňské studie Teplárenského sdružení, asociace zastupující zájmy českých teplárníků, by přitom tepelná čerpadla mohla do roku 2040 dodávat třetinu tepla i v České republice.

„Takovou míru zastoupení tepelných čerpadel v Brně bych považoval za skutečně ambiciózní,“ říká Sklenář. V Brně se nabízí k využití prostřednictvím tepelného čerpadla především čistírna odpadních vod v Modřicích, o níž město uvažuje. Ve hře je ale i odpadní teplo z chladírenských provozů, výpočetních procesů nebo průmyslových podniků včetně nedaleké cementárny v Mokré.

Na výraznější zapojení tepelných čerpadel sázeli před komunálními volbami v roce 2022 lidovci. „Při tvorbě programu pro Brno na konci minulého volebního období jsme se zamýšleli — měli jsme to tak formulované i v programu —, že bychom využívali spíš bezemisní zdroje modernějšího charakteru, především velká tepelná čerpadla, jako stojí třeba ve Vídni,“ popisuje Hladík, kam se brněnská energetika mohla teoreticky vydat, kdyby jeho strana vyhrála v roce 2022 volby.

„Dnes jsme v jiné situaci, horkovod se připravuje, je na něj schválená dotace,“ vysvětluje Hladík, proč lidovci od záměru investovat veřejné prostředky do tepelných čerpadel opustili.

Ke snížení závislosti na zemním plynu by mohla významně přispět i brněnská spalovna odpadů. „Hlavní součást variantního energetického scénáře pro Brno by mělo být výrazné navýšení tepla ze spalovny,“ uvedl pro Deník Referendum expert z prostředí brněnské teplárenské infrastruktury, který si nepřeje být kvůli svým kritickým názorům na horkovod jmenován.

Předpokladem takového scénáře by muselo být dokončení už rozběhnuté stavby třetího kotle spalovny, ale i investice do infrastruktury, která teplo ze spalovny odvádí. Bez toho potenciál spalovny využít nelze.

Dnes spalovna dodává zhruba dvanáct set terajoulů tepla ročně. Podle zmíněného experta by reálně zvládla i dva tisíce — tedy podobné množství, jaké si Teplárny Brno slibují od horkovodu. Srovnatelný objem tepla, který chce ODS do Brna přivádět více než čtyřicet kilometrů dlouhým potrubím z Dukovan, je přitom v podstatě už nyní k dispozici přímo ve městě a využívá se jen částečně.

Stavba horkovodu zapříčiní, že tepelný potenciál spalovny nebude plně využitý. „Máme určitou velikost soustavy, do ní se dá ze spalovny vyvést až dva tisíce terajoulů, ale to se nestane, protože kapacitu zaberou jiné zdroje, zejména horkovod,“ vysvětluje expert.

Právě spalovna přitom do brněnské soustavy dlouhodobě dodává vůbec nejlevnější teplo, protože za likvidaci odpadů dostává zaplaceno. Se spalováním odpadu a výrobou elektrické energie bude přitom spalovna pokračovat i v případě, že Brno plně nevyužije teplo, které spalováním vzniká.


Vzniká tak paradox, že město bude složitě dopravovat teplo speciálně vyrobené jadernou elektrárnou, namísto, aby využilo to, které má doslova po ruce. Teplo ze spalovny tak zbytečně uteče oknem.


Obdobně se Brno mohlo s mnohem větší razancí zaměřit také na úspory. Územní energetická koncepce vyčísluje potenciál úspor tepla v celém Brně na více než třetinu toho, co do města přivede horkovod. Je ale nutné poznamenat, že údaj zahrnuje všechny budovy v Brně, tedy i domy mimo centrální soustavu. Horkovod bude zásobovat pouze centrální soustavu.


Zkušenost dlouholeté starostky Nového Lískovce Jany Drápalové (Zelení) nicméně ukazuje, že ambice města mohly být vyšší. Právě radnice Nového Lískovce se pod jejím vedením v posledních desetiletích soustřeďovala na modernizaci panelových domů a vytvořila ze sídlištní čtvrti vzor pro celou republiku.

„Potenciál úspor je v městské energetické koncepci odhadnutý vždy velmi opatrně. V minulých koncepcích se ukázalo, že se úspor dosahovalo rychleji, než se předpokládalo,“ upozorňuje Drápalová. Podle její zkušenosti se Teplárny Brno úsporám tepla v budovách historicky spíše bránily — v jejich současném obchodním modelu jim totiž snižují zisky.

Sázka na jednu kartu

Stavba druhého největšího energetického projektu v České republice dostala posvěcení bez otevřené politické debaty, opřené o expertní scénáře různých cest osvobozujících Brno od zemního plynu. Všechny politické tábory dnes stavbu horkovodu podporují, nebo ji tolerují — přestože mnozí jejich reprezentanti jsou k ní kritičtí. Politické odpůrce projekt fakticky nemá.

Jak ale současné rozhodnutí uskutečnit druhou největší energetickou investici současnosti v České republice dolehne na budoucnost brněnské energetiky? Primátorka Vaňková si nemyslí, že by se Brno stavbou horkovodu svazovalo. „Město Brno ani Teplárny Brno neuvažují o tom, že by jeho realizace znamenala automatické opuštění dalších projektů, které mohou přispět k diverzifikaci zdrojů tepla a vyšší efektivitě celé soustavy,“ uvedla Vaňková pro Deník Referendum.

Brno na sebe ale horkovodem váže finanční břemeno, které mu na dlouhá léta zúží manévrovací prostor. A nedává už tolik smysl investovat například do tepelných čerpadel a horkovodu současně — ani kdyby na obojí byly peníze.

„Investice bude mít výrazný vliv na budoucí profil zdrojové základny brněnských tepláren,“ vysvětluje Sklenář. Lokální zdroje, například tepelná čerpadla, a vyšší míra zateplení budov by odolnost města vůči výkyvům trhu zvýšily. S horkovodem zůstane Brno velmi závislé na vnějším dodavateli. „Budování alternativních zdrojů, například tepelných čerpadel, je dnes odsunuto na vedlejší kolej. Teplárny Brno se primárně budou snažit splatit horkovod, tak aby investici měl podnik co nejdřív z krku,“ doplňuje Sklenář.

Sázkou na jednu kartu se Brno navíc připraví o šanci stát se průkopníkem v energetických inovacích. Výchozí pozici má přitom velmi výhodnou: kontroluje nejen zdroje tepla, ale i distribuční síť. Tato kombinace znamená, že město může složení své energetiky ovlivňovat samo — a mohlo také celé zemi ukázat cestu například právě k velkým lokálním tepelným čerpadlům.

Z již citované studie Teplárenského sdružení vyplývá, že investice 14,4 miliard korun by v České republice do roku 2030 reálně mohla zajistit objem tepla z velkých tepelných čerpadel, který by byl trojnásobný oproti objemu tepla, který přivede horkovod. I kdyby dotace pokryla stejné procento nákladů jako u celého horkovodu, byla by navíc stále nižší.

„Jinými slovy, za méně peněz by teoreticky šlo ve stejném časovém horizontu nahradit až trojnásobek nevyhovujících fosilních zdrojů,“ shrnuje Sklenář, proč horkovod nepovažuje za efektivní využití dotací na dekarbonizaci. „Národní i evropské prostředky tu dnes jsou, ale zítra tu již nebudou a není jedno, jak je utratíme,“ uzavírá.

Brněnská politická reprezentace tak volí cestu, ke které se čeští politici ve své lásce k velkým stavbám uchylují opakovaně. Místo přírodě blízkých protipovodňových opatření — obnovených říčních koryt, suchých poldrů — stavíme velké přehrady. Místo intenzivních investic do obnovitelné energetiky stavíme nové jaderné bloky. A místo tepelných čerpadel a dalších lokálních zdrojů tepla chce Brno stavět jeden horkovod. Ve všech případech je řeč o megalomanských projektech, už ve svém zárodku předurčených k průtahům a komplikacím.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.