Strom do pět minut od domu. To je jeden ze slibů, s nímž vyráží do letošních komunálních voleb brněnské uskupení ODS, TOP09 a nezávislých. Je to současně jeden z bodů volebního programu, které vyvolaly největší vlnu posměšných reakcí na sociálních sítích.

Strany v programu doslova slibují, že prosadí „standard strom a stín do pěti minut od domu jako praktické měřítko kvality života“. Právě stromy jsou jedním z nejlepších opatření proti narůstajícím vlnám veder ve městech, navíc také zlepšují ovzduší a pomáhají proti hluku.

Slib splněný už před volbami

Deník Referendum se rozhodl zmapovat aktuální stav a prověřit, zda — a jak — by slib koalice pod vedením ODS změnil aktuální stav zeleně ve městě. Z analýzy vyplynulo, že už nyní se v Brně nachází naprosto zanedbatelný počet obytných domů, které by program pravicových stran nesplňovaly. V širším centru města — jak ukazuje naše mapová analýza — má strom spadající pod správu příspěvkové organizace Veřejná zeleň města Brna dostupný do pěti minut od domova každý rezident. Platí to i pro všechny lokality, které letošní vedra sužovala obzvlášť vysokými teplotami.

Budov, v jejichž bezprostřední blízkosti se žádný strom z městské zeleně nenachází, je v širším centru jenom několik a de facto ani jedna z nich není určená k bydlení. Jedná se konkrétně o brněnské výstaviště, dolní nádraží včetně přilehlých neobytných budov a dále o jeden z domů v ulici Schovaná za pivovarem Starobrno, kolem nějž se však nacházejí stromy mimo městskou zeleň — zpravidla jde o stromy na soukromých zahradách.

Analýza Deníku Referendum ukázala také na několik domů v ulici Cejl, od nichž však i přesto, že nemají strom v bezprostřední blízkosti, trvá dojít k k tomu nejbližšímu maximálně tři minuty.

Právě ulice Cejl, již obývá početná romská komunita, je jedním z míst, která trpí nedostatkem zeleně nejvíce v celém městě. Na více než kilometr dlouhé ulici neroste ani jeden strom spadající pod správu veřejné zeleně a okolní ulice na tom nejsou o moc lépe. Přesto ani tady podle programu ODS, TOP 09 a nezávislých není stromů nedostatek.

Město způsobující popáleniny

Zastupitelka města Brna a městské části Brno-střed za stranu Zelených Jasna Flamiková v uplynulých třech letech pravidelně během letníc měsíců měří teplotu v ulicích v centru. Právě na Cejlu, ale také v horní části ulice Pekařská naměřila letos v létě na povrchu chodníků přes šestašedesát stupňů. „Teplotu mezi padesáti a šedesáti stupni měřím v centru Brna a jeho okolí běžně. V neklimatizované tramvaji jsem letos naměřila na podlaze pětačtyřicet stupňů. Takto rozpálené povrchy jsou obzvlášť nebezpečné pro psy, ale také pro malé děti,“ shrnuje.

V srpnu ošetřila Fakultní nemocnice Brno pět pacientů s popáleninami způsobenými právě rozpálenými povrchy ve městě. Během letošních veder také umíraly rekordní počty lidí.

„Strom pět minut od domu“ splňuje také naprostá většina budov ve zbytku Brna. Pokud někde stromy městské zeleně chybí, jde především o průmyslové areály a komerční budovy, v nichž sídlí firmy. Takovým případem je i bývalá Královopolská strojírna nebo areál výrobce traktorů Zetor. Městská zeleň chybí také okolo brněnského letiště.

„Městský“ strom nemají ve své blízkosti ani domy a chaty na okrajích města, a to z prostého důvodu — nacházejí se totiž v okolí lesů ve správě státu, Mendlovy univerzity nebo soukromých vlastníků. Mají tedy spoustu jiné zeleně.

Strom jako symbol

Podle brněnského ekologa a odborníka na péči o krajinu Viléma Jurka je slib stromů do pěti minut od domu nedostatečný. „Adekvátní rozestup by byl spíše v rozmezí jedné minuty, aby mělo opatření nějaký význam,“ vysvětluje. Stromy by podle něj měly být doprovodným prvkem každého domu ve městě. „Každý člověk by měl mít nárok na strom před svým bytem nebo domem. Spíše než volební program zde vidím populistické prohlášení,“ dodává Jurek.

„Těch pět minut berte s rezervou, je to myšleno samozřejmě v rámci technických možností a toho nejbližšího okolí,“ uvedla na vysvětlenou k programovému slibu koalice její lídryně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková (nezávislá). „Pět minut, tedy asi tři sta metrů, vypadá jako velká vzdálenost, ale nechceme výsadbě nijak bránit. Naopak chceme, aby byly stromy pro město priorita. Na technických službách už jsme řešili třeba možnosti výsadby stromů i v ulicích, kde to hustota technických sítí nedovoluje,“ dodala Zlatušková.

„Do těch tři sta metrů by mělo jít spíše o velké plochy, to znamená ideálně parky. Ne strom jako takový, ale strom jako symbol,“ doplnila Zlatušková.

Podle výzkumnice Heleny Duchkové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd však nemusí být vysazování stromů na základě vzdálenosti dostatečným řešením v boji s vedry. „Strom stojící v několikaminutové vzdálenosti od bydliště nemusí nutně stínit místa, kde se lidé pohybují,“ upozornila Duchková.

„Pokud koruna stromu stíní převážně parkoviště, její přínos je omezený pro člověka jdoucím po nezastíněném chodníku nebo čekajícího na zastávce,“ dodala výzkumnice s tím, že je rozhodující spíše to, kde přesně se strom nachází, než jak je vzdálený od bydliště.