Ředitelka městské realitky v Brně bydlí v obecním, mezitím ale koupila tři byty
Anna AbsolonováByty za více než jedenáct milionů korun vlastnila ještě nedávno ředitelka Realitní společnosti města Brna Petra Vítková. Sama přitom bydlí v obecním bytě. Poté, co se o případ začal zajímat Deník Referendum, Vítková převedla byty na dceru.
Tři byty za celkem 11 390 000 korun koupila v Brně mezi lety 2019 a 2024 ředitelka Realitní společnosti města Brna Petra Vítková. Dlouhodobě přitom bydlí v obecním bytě v městské části Brno-Žabovřesky, kde platí nízký nájem: cena za metr čtvereční je podle informací městské části 165 korun. Nájmy v domě se tak pohybují v závislosti na ploše bytu od 4060 do 13 850 korun.
Vítková působí od roku 2022 jako ředitelka Realitní společnosti města Brna, městské akciové společnosti, která spolupracuje s Brnem na projektech družstevního bydlení, momentálně například na Kamenném vrchu, v Holáskách nebo na ulici Mostecká v městské části Brno-sever. Dále společnost zajišťuje například prodej městského majetku či pronájem nebytových prostor a parkovacích míst.
V minulosti Petra Vítková působila také v dozorčích radách dvou městských firem: Brněnských komunikací a Tepláren Brno. Od roku 2010 byla po jedno volební období zastupitelkou města Brna a zároveň zastupitelkou Žabovřesk za TOP 09.
Byty podle svých slov pořídila příbuzným, kteří v nich nyní bydlí. „Koupila jsem je, protože moji rodinní příslušníci neměli možnost si tehdy vzít hypotéku, takže jsem jim s tím takto pomohla,“ řekla Vítková Deníku Referendum. Na dotaz, proč tedy byty patří jí, a nikoliv daným rodinným příslušníkům, odpověděla: „Protože jsme se tak dohodli.“
Nájem, nebo hypotéka?
Před dvěma roky koupila Vítková byt v ulici Bayerova, která se nachází v širším centru města nedaleko parku Lužánky. Za příbytek o velikosti šestačtyřicet metrů čtverečních zaplatila celkem 5 490 000 korun. Na přibližně polovinu částky si vzala půjčku u banky, druhou polovinu zaplatila přímo.
Redaktorům Deníku Referendum se podařilo mluvit se ženou, která v bytě bydlí. Podle svých slov platí Vítkové nájem přibližně osmnáct tisíc korun. „Platím hodně, přesně vám to teď nepovím. O věci kolem bytu se stará moje vnučka,“ uvedla starší žena. Pokud by byla částka skutečně osmnáct tisíc korun, šlo by o více peněz, než kolik platí Vítková v obecním bytě.
Redakce se snažila ověřit výši nájmu přímo u vnučky nájemnice, ta však částku odmítla potvrdit. „To vám přesně neřeknu, z hlavy nevím. Asi ani nechci sdělovat takové informace, a vůbec nevím, jestli můžu,“ uvedla žena, jejíž totožnost redakce zná.
Podle Petry Vítkové však seniorka obývající byt neplatí nájem, nýbrž splátku hypotéky. „Byla to hypotéka, která se prostě musela zaplatit. Moje příbuzná (Poznámka DR: Redakce podobu příbuzenského vztahu zná, z respektu k soukromí se ho však rozhodla nezveřejnit.) ji platila, já jsem do toho investovala svých dva a půl milionu korun,“ uvedla Vítková.
Další dva byty
Ředitelka městské realitní agentury Petra Vítková přitom nekoupila pouze jeden byt v ulici Bayerova. V roce 2019 pořídila jen o pár domů dál malý byt o rozloze dvaadvacet metrů čtverečních. Zaplatila za něj 2 350 000 korun, přičemž téměř milion uhradila rovnou a na zbytek si opět vzala půjčku od banky.
Redaktoři Deníku Referendum se po několik dní opakovaně pokoušeli kontaktovat obyvatele bytu, na zvonění však nikdo nereagoval. Kdo tedy v bytě bydlí a zda skutečně jde o příbuzné Petry Vítkové, nebylo možné ověřit.
Podobné to je také u posledního bytu. Ten se nachází v panelovém domě v ulici Vychodilova v Brně-Žabovřeskách. Tedy v městské části, kde bydlí i sama Vítková v obecním bytě.
Byt v ulici Vychodilova o rozloze pětadvacet metrů Petra Vítková koupila v roce 2021. Přišel ji na tři a půl milionu korun. Z toho 1 900 000 korun zaplatila rovnou, zbytek pokryla půjčka od banky.
Ani tady se redakci nepodařilo zjistit, kdo v bytě bydlí. Po zaklepání na dveře se z bytu začal ozývat hluk, nikdo však neotevřel.
Byty kvapně převedené na dceru
Na dotaz, proč svým příbuzným nepomohla zajistit bydlení v nájmu a rovnou jim kupovala byty, odpověděla Vítková jen částečně. Vyjádřila se pouze k obyvatelce v prvním zmíněném bytě v ulici Bayerova.
„Do bytu ji nikdo nechtěl, hlavně z toho důvodu, že je na vozíku, kterým by poškrábala podlahy. Pro starší lidi je obecně těžké sehnat nájem,“ uvedla Vítková v SMS. Na otázku, proč kupovala další dva byty, neodpověděla.
Potom, co se případem začal zabývat Deník Referendum, Vítková opakovaně uvedla, že byty převedla přímo na příbuzné, kteří v nich bydlí. „Byty jsem převedla na ty rodinné příslušníky, kteří tam budou fungovat. Je to jejich věc a moje věc už to teď není,“ sdělila DR při telefonickém hovoru. Podle zápisu v katastru nemovitostí však Petra Vítková převedla všechny byty na jedinou osobu — a to Kristýnu Vítkovou.
Petra Vítková následně poslala redakci SMS, v níž popřela své původní tvrzení, že byty převedla na příbuzné, kteří v nich bydlí: „Byty byly primárně určeny pro Vítkovou Kristýnu v rámci závěti. Nyní se stala jejich oficiální majitelkou,“ napsala Petra Vítková.
Kristýna Vítková, na niž byty převedla, má přitom trvalé bydliště v obecním bytě na stejné adrese jako Petra Vítková. Ředitelka městské realitky přitom redakci dříve sama sdělila, že v obecním bytě bydlí se svou dcerou. Na zprávy s dotazem, kdo je Kristýna Vítková a zda se jedná o její dceru, ředitelka městské realitní společnosti neodpověděla a telefon už nezvedla.
Kontrola jen při podpisu smlouvy
Počínání ředitelky městské realitní společnosti porušuje pravidla městské části Brno-Žabovřesky upravující, kdo má na obecní byt nárok. V Brně-Žabovřeskách nesmí žadatel o obecní byt vlastnit jinou nemovitost nebo byt. Městská část však podmínku pochopitelně kontroluje pouze při podpisu smlouvy o nájmu.
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
„V tu chvíli bytový odbor hlídá, zda daný člověk něco nevlastní. Nájemník následně dostane byt na dva roky, na jejichž konci ověřujeme, zda situace stále platí. Pokud je vše v pořádku, dostane nájemník smlouvu na dobu neurčitou,“ sdělil Deníku Referendum člen bytové komise Brno-Žabovřesky Pavel Tyralík (ANO). „Případné vlastnictví potom zkoumáme, pouze pokud nám přijde oznámení, například od sousedů,“ doplnil Tyralík s tím, že situaci následně řeší majetkový a bytový odbor.
Petra Vítková bydlí dle svých slov v obecním bytě již dvacet let. Tři vlastní byty tedy pořídila až mnoho let poté, co tu dostala smlouvu na dobu neurčitou.
V době, kdy ještě byty vlastnila, redakci DR zajímalo, jak se bytový odbor k situaci postaví. „Beru to jako informaci, kterou si musím ověřit, a následně uvidíme, co a jak dál v této věci,“ uvedl vedoucí majetkového a bytového odboru Miloš Vorba.
Jak konkrétně budou postupovat, sdělit nechtěl. „Pokud nějak budeme postupovat, tak to bude dle zákona, ale nejsem oprávněný výsledek šetření sdělovat,“ dodal s tím, že každý případ je individuální a odbor ho řeší s právníky.
Nezákonné nikoliv, neetické ano
Podle právníků, které oslovila redakce DR, Vítková žádný zákon neporušila. Avšak situace, kdy člověk bydlí v obecním bytě a zároveň několik bytů vlastní, byť je obývají příbuzní, oslovení právníci pokládají za neetickou. „Nevidím důvod dávat někomu obecní byt, pokud v obci vlastní nemovitost, ve které se dá bydlet. Takový člověk nesplňuje účel obecních bytů,“ uvedl právník Platformy pro sociální bydlení Petr Baroch.
Podobně případ komentuje i právnička Eva Nehudková z kanceláře ombudsmana. „Takové jednání není protizákonné, z morálního hlediska to ale nemusí být úplně v pořádku, záleží na konkrétních okolnostech,“ řekla Deníku Referendum. Sama Vítková své jednání za nemorální nepokládá a argumentuje tím, že pomáhá lidem okolo sebe. „Zadlužila jsem se, aby ti lidé měli kde bydlet,“ hájí se.
Obecní byty by nicméně podle právníků měly sloužit především lidem v horší ekonomické situaci, kteří si bydlení v běžném nájmu nemohou dovolit — a to Petra Vítková vzhledem k částce, kterou sama investovala do nákupu nemovitostí, není. „Obecní byty by měly zvýhodňovat lidi, pro něž by bylo jinak náročné bydlení získat. Neměly by tedy být volně dostupné komukoliv,“ říká právník Platformy pro sociální bydlení Petr Baroch.
Podobně to vidí i právnička z kanceláře ombudsmana Jana Mikulčická. „Bylo by lepší, aby obce obecním bydlením pomáhaly řešit situaci sociálně slabých lidí na svém území,“ uvedla. „I ministerstvo vnitra upozorňuje, že obec není běžný pronajímatel. A některé sociální role obce vyplývají také ze zákona o obcích,“ upřesnila Mikulčická.
V Brně-Žabovřeskách je přitom o obecní byty extrémní zájem. „Momentálně máme přibližně tisíc žadatelů,“ sdělil člen bytové komise Pavel Tyralík (ANO). Úspěšných žadatelů je ale pouze zlomek. „Komise každý měsíc přidělí asi dva až pět bytů,“ dodal Tyralík.
Nájem v takových bytech je v porovnání s běžnými nájmy zhruba poloviční. Například tržní nájmy dvoupokojových bytů v Brně-Žabovřeskách se podle webu Sreality.cz nyní pohybují mezi osmnácti a osmadvaceti tisíci korunami. Tedy zhruba na dvojnásobku toho, co platí ředitelka Realitní společnosti města Brna Petra Vítková v obecním bytě v Brně-Žabovřeskách.