Není to tak dávno, co během takzvané energetické krize v letech 2022 a 2023 naše účty za elektřinu a teplo rostly rapidním tempem. Naopak fosilní firmy nevídaně bohatly a jejich rozpočty násobně rostly. Situace, kterou jsme příhodně nazvali velkou energetickou loupeží, se opakuje v první polovině letošního roku. Ukazují to dvě na sobě nezávislé analýzy.

První zveřejnil britský deník Guardian na začátku měsíce. Podle této analýzy osm největších ropných společností, mezi které patří například Shell, BP nebo Saudi Aramco, vydělalo ve druhém čtvrtletí letošního roku dohromady téměř třiadevadesát miliard dolarů. Oproti minulému roku, kdy tyto firmy společně vydělaly padesát miliard dolarů, jde o takřka zdvojnásobení zisků.

Pro Shell to byl druhý největší výdělek za čtvrtletí v dějinách firmy. U ExxonMobil a BP jde největší čtvrtletní zisk od ruské invaze na Ukrajinu. A tak bychom mohli pokračovat.

K podobnému výsledku došla i analýza byznysové platformy Sustainibility online, která se zaměřovala na nadměrné zisky, tedy na profit nad běžnou úroveň, u osmi největších fosilních korporací operujících v Evropě.

Jen v zemích Evropské unie tyto firmy zaznamenaly přes sedm a půl miliardy eur nadměrného zisku, celosvětově pak osmnáct miliard. V rámci Evropy tyto firmy nejvíce vydělaly v Polsku, Německu a Francii.

Důvody jsou prosté. Vlivem americko-izraelské války s Íránem a s tím spojenými výpadky v dodávkách ropy roste cena této komodity. Přitom podle některých analýz se situace ještě výrazně zhorší, pokud se poměry na Blízkém východě neuklidní.

Sečteno a podtrženo, na rekordní zisky fosilních korporací se skládáme my všichni. Stejně jako jsme to dělali v letech 2022 až 2023. Říká se, že krize je příležitost. Od roku 2020 ale vidíme, že opakující se zdravotní i válečné krize jsou hlavně příležitostí pro nejbohatší oligarchy a investory, jak z nás vytáhnout co nejvíc peněz a přesunout je na svá již tak tučná konta.

Navíc ještě neseme hlavní dopady klimatické krize, kterou fosilní průmysl způsobil, v podobě vln veder, sucha či lesních požárů, jež letos enormním způsobem postihly Francii, Španělsko či Belgii. Vzhledem k vysokým teplotám moří kolem Evropy lze na podzim očekávat další extrémy, například v podobě povodní a supercelárních bouřek.

Řešení samozřejmě existuje a jmenuje se zdanění nadměrných zisků. Zisky fosilních korporací totiž nevznikly jejich přičiněním, ale situací na globálním trhu. O dani zvané windfall tax se debatovalo už před čtyřmi lety a některé státy ji i víceméně úspěšně zavedly. Dál se můžeme bavit o progresivní dani, zdanění extrémního bohatství a dalších podobných řešeních. Nicméně u windfall tax lze začít.

Když vám někdo bude zase tvrdit, že nejsou peníze na sociální programy, ochranu životního prostředí nebo na veřejné služby a že se musí škrtat a privatizovat, ukažte mu grafy růstu zisků fosilních či digitálních korporací. Řekněte mu, že jsme letos měli na krátký čas poprvé v historii lidstva bilionáře. Peníze jsou, jen se v současnosti redistribuují od většiny společnosti směrem k úzké hrstce nejbohatších.