↗

Zavedení trvalé daně z nadměrných zisků by proto mělo být součástí debaty o spravedlivějším zdanění v době krizí. Samo o sobě sice nerovnosti nevyřeší, může však být jedním z nástrojů, jak omezit situace, kdy nejbohatší dále bohatnou na úkor zbytku společnosti. Foto Michal Čížek, AFP

Český stát přišel v letech 2022 a 2023 o desítky miliard korun, protože nedokázal účinně zdanit mimořádné zisky energetických společností. Nová studie Greenpeace s názvem Daň z nadměrných zisků znečišťovatelů: nevyužitý potenciál ukazuje, že trvalý rámec pro zdanění nezasloužených zisků (tzv. windfall tax) by mohl ročně vynést až jednatřicet miliard korun jen v energetice.

Pokud by se daň vztahovala i na další sektory, které profitují z krizových situací, mohl by výnos dosáhnout až 200 miliard korun ročně. V obou případech počítají autoři studie se se sazbou 33 procent, která má naplňovat princip „znečišťovatel platí“, oficiálně prosazovaný Evropskou unií.

Podle Greenpeace má být daň kompenzací za škody způsobené „špinavým“ byznysem — od znečištění ovzduší po dopady na klima a veřejné zdraví. Studie zároveň navrhuje kroky, které by umožnily potenciál této daně plně využít.

Autoři připomínají, že obdobná daň v České republice fungovala v letech 2023 až 2025, její nastavení však nebylo dostatečné. Nevztahovala se na rok 2022, kdy energetické firmy v důsledku vysokých cen energií dosahovaly rekordních zisků. Část firem jako EPH či Sev.en Energy se jejímu placení navíc vyhnula přesunem aktivit do daňových rájů. Jak ukázala investigativa Deníku Referendum, jen v případě EPH tím stát přišel přibližně o 40 miliard. Největší část výnosu tak nakonec pocházela z polostátní společnosti ČEZ.

Podle studie by nicméně i při těchto únicích mohl stát získat minimálně 31 miliard korun ročně. Riziko obcházení daně pak lze omezit mezinárodní koordinací v rámci Evropské unie a větší transparentností — například povinností zveřejňovat zisky a zaplacené daně podle jednotlivých zemí.

Studie přichází v době, kdy kvůli válce v Íránu rostou ceny fosilních paliv a hrozí další energetická krize. Během té poslední energetické firmy rekordně bohatly a my všichni jsme společně zchudli.

Zavedení trvalé daně z nadměrných zisků by proto mělo být součástí debaty o spravedlivějším zdanění v době krizí. Samo o sobě sice nerovnosti nevyřeší, může však být jedním z nástrojů, jak omezit situace, kdy nejbohatší dále bohatnou na úkor zbytku společnosti.

V našem státě ovládaném oligarchy půjde tento nástroj prosadit jen velmi složitě. Nicméně pokud válka v Íránu způsobí podobnou situace jako před čtyřmi lety, může návrh na zdanění nadměrných zisků získat celospolečenskou oblíbenost. Každopádně by měl patřit do repertoáru navrhovaných opatření všech hnutí i stran, které chtějí proti tuzemské oligarchii bojovat.

V prostředí, kde má významný vliv velký kapitál, natož v našem státě s extrémní rolí oligarchů, nebude prosazení takového opatření snadné. Pokud se však energetická krize zanedlouho zopakuje, může návrh získat širokou podporu. Daň z nadměrných zisků by proto měla patřit do repertoáru navrhovaných opatření všech hnutí i stran, které chtějí omezit rostoucí ekonomické nerovnosti i moc tuzemské oligarchie.