Velké ropné a plynárenské korporace po desetiletí lhaly o nebezpečí, které pro klima Země představuje spalování fosilních paliv. Ve své zprávě to uvádějí Eva Carpenterová a Davis Allen z americké občanské organizace Centrum pro klimatickou integritu. Opírají se o sto jedna interních dokumentů společností ExxonMobil, Shell, BP, Chevron a dalších z let 1957 až 2026.

Už v roce 1957 zveřejnili vědci americké ropné společnosti Humble Oil, dnešního ExxonMobilu, studii, podle níž za růstem koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stojí z velké části spalování fosilních paliv. O dva roky později varoval fyzik Edward Teller manažery ropných korporací na sympoziu Amerického ropného institutu, že poroste-li spotřeba fosilních paliv dál, Země se do roku 2000 může měřitelně oteplit. Oteplení podle něj mohlo roztavit ledovou čepičku planety a zatopit New York.

„Odvětví fosilních paliv podkopalo důvěru v klimatologii, zbrzdilo přijetí smysluplných politických opatření a spotřebitelům zkreslilo vnímání dopadů fosilních paliv,“ shrnují Carpenterová s Allenem své závěry. Korporace tím podle nich vystavily lidstvo riziku klimatické katastrofy. Právě před takovou katastrofou přitom varovaly jejich vlastní interní prognózy — desítky let předtím, než se o rizicích globálního oteplování začalo veřejně mluvit.

Ropní experti v klimatickém panelu OSN

Vliv fosilního průmyslu na klimatickou vědu trvá. Podle zjištění britského deníku Guardian je jedním z vedoucích autorů připravované sedmé hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu analytik Mustafa Babiker, který dvacet let přitom pracoval pro saúdskoarabskou státní ropnou společnost Saudi Aramco. Panel ho loni jmenoval vedoucím autorem.

Babiker podle Guardianu není jediný. Nejméně dvanáct dalších vedoucích autorů pracuje nebo v minulosti pracovalo pro Saudi Aramco, mezi nimi i jeden z místopředsedů panelu. Nejvíc expertů z ropného průmyslu působí ve třetí pracovní skupině. Ta posuzuje, jak snižovat emise skleníkových plynů a jak z atmosféry odstraňovat ty již vypuštěné. Její závěry se tak podle Guardianu přímo dotýkají ekonomických zájmů ropných společností i států, jež fosilní paliva vyvážejí.

Celkem Guardian napočítal dvacet autorů s možným střetem zájmů. Více než polovina z nich je spojena se saúdskoarabskými institucemi. To podle deníku otevírá širší otázku, jaký vliv má Saúdská Arábie na klimatický panel OSN.

Saúdská Arábie dlouhodobě patří k největším vývozcům ropy na světě. Její vyjednavači přitom na klimatických konferencích OSN opakovaně blokují globální dohodu o ukončení spalování fosilních paliv.

„Už nyní máme přesvědčivé vědecké důkazy, že se Země stále víc vzdaluje od svého bezpečného provozního prostoru. Nezávislý vědecký proces v Mezivládním panelu pro změnu klimatu je třeba ubránit,“ uvedl v prohlášení na podporu panelu klimatolog Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. „Stejně důležité však je, aby vlády začaly okamžitě jednat podle vědeckých poznatků, které už máme k dispozici,“ dodal.