Volby v Izraeli: Konec Netanjahua předpokládá dohodu s izraelskými Palestinci

Petr Jedlička

V novém Knesetu nebude mít čistou většinu ani blok dosavadního premiéra, ani hlavní opoziční síla. Ta nyní může překročit svůj stín a domluvit se s izolovanými stranami izraelských Palestinců — anebo se rozštěpit a vyjednat velkou koalici.

↗
Hlavní opoziční sílu vedl proti Netanjahuovi (vlevo) tentokrát bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Foto Jewel Samad, AFP

Skupina stran stojících proti vládě Benjamina Netanjahua bude mít v novém parlamentu dostatečnou sílu, aby dosavadního premiéra odstavila od moci. Rozhodly o tom úterní volby. Netanjahuův blok, do něhož patří krom premiérova Likudu ještě náboženské ultraortodoxní strany a strany ultrapravicových extremistů, by měl dle dosavadních součtů držet 51 až 54 křesel ze 120. O zbytek, tedy o většinu 66 až 69 křesel, se rozdělí hlavní opoziční blok a strany izraelských Palestinců.

Stěžejní otázkou je nyní, jestli se bude chtít celý protinetanjahuovský tábor dohodnout. Ke spojenectví vyzval již lídr sociálnědemokratické strany Demokraté Ja'ir Golan. Nejsilnějším uskupením v bloku je ovšem nová strana Jašar bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota, který slíbil už během volebního večera vytvořit „silnou, stabilní a sionistickou“ vládu. To v izraelském prostředí, a navíc při absenci vlastní většiny, naznačuje spíše nějakou formu velké koalice.

„Je tu možnost menšinové vlády opřené o dohodu s arabskými stranami. To je ale jen jeden z možných scénářů (…) a navíc dost komplikovaný (…) Benjamin Netanjahu stále může najít cestu, jak se u moci udržet,“ píše v povolební analýze Michael Hauser Tov z deníku Haarec.

Blok stran izraelských Palestinců tvoří tři levicová uskupení a jedno islámské konzervativní. V izraelské politice zůstává většinou v opozici a jen zřídka je ostatními subjekty do politických dealů vtahován. Během posledních devastačních kampaní v Gaze i na Západním břehu se přitom jeho izolace ještě prohloubila.

Strany izraelských Palestinců také odmítají uznat Izrael jako z podstaty židovský stát, což je záležitost, přes niž se nechce přenést i část subjektů ve zbytku protinetanjahuovského bloku.

Premiér, zvyklý manévrovat v izraelském politickém prostředí typickém častým střídáním spojenectví a rozštěpováním starých či zakládáním nových stran, ihned po oznámení prvních čísel prohásil, že „jasnou většinu získala sionistická pravice“. Ta nyní musí podle něj sestavit „silnou, rozhodnou a pravicově orientovanou vládu“, jež „bude pokračovat v likvidaci všeho, co Izrael ohrožuje zvenčí“.

Gadi Eisenkot naopak zdůraznil, že jasná většina hlasovala pro změnu a proti Netanjahuově setrvání v premiérském křesle. Inklinaci k dohodě s Araby ale do středečního večera neprojevil.

Volební kampaň se letos v Izraeli točila opět okolo žádoucí podoby státu, zajišťování bezpečnosti i Netanjahua osobně. V zahraničí tak sledované vztahy s Palestinci byly jen okrajovým tématem.

Hlavní část protinetanjahuovské opozice vyčítá premiérovi soustavně zejména zištný boj proti justici a nadbíhání extremistům — osadnickým i náboženským. Ze všech otázek okolo Gazy však prosazuje intenzivně jen důsledné vyšetření chování státu a vlády ve spojitosti s útokem Hamásu ze 7. října 2023.