Obnovení Národní koalice proti suchu bylo doprovozeno tiskovou konferencí, které nechyběly prvky estrádní show. Premiér Andrej Babiš oznámil, že se staví do čela této koalice, a bude tedy zase jednou vrcholným krizovým manažerem. Co na tom, že poslední vystoupení tohoto polického chaota a oportunisty v roli hlavního krizového manažera v boji s epidemií covidu-19 vyneslo zemi několik neblahých, ba tragických světových prvenství.

Vedle Babiše stáli na pódiu politici, jejichž účast v krizovém řízení boje se suchem by též měla vzbuzovat obavy. Ministr zemědělství Martin Šebestyán proslul jako bývalý generální ředitel Státního zemědělského intervenčního zemědělského fondu v časech minulé Babišovy vlády, kde se staral především o hladký přísun dotací do Babišova podnikatelského impéria.

Obhajoba dotací pro Agrofert navzdory šetření Evropské unie je mezi jeho prioritami i nyní — v roli ministra za SPD. K jeho politickým úkolům patří i předložení skandálního zákona o předkupním právu k zemědělské půdě, který by zvýhodňoval při koupi pozemků velké zemědělské korporace, jako je Agrofert.

O jeho expertíze v oblasti boje se suchem není známo skoro nic. Na rozdíl od vládních Motoristů ale alespoň uznává existenci klimatických změn a před dopady sucha varuje. Nejnověji se nechal slyšet, že aktuální hydrologická situace v České republice je velice nepříznivá a v současné době dochází k dalšímu prohlubování sucha napříč celým územím státu.

O opatřeních v boji proti suchu mluvil na zmíněné tiskové konferenci i ministr životního prostředí za Motoristy Igor Červený. Podle něj ministerstvo životního prostředí už investovalo každou dostupnou korunu do boje se suchem. Vyjmenoval opatření, která se prý chystají, načež představil Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Přitom poněkud krypticky prohlásil: „Odpoutali jsme ho od náboženství oxidu uhličitého a zaměřili jej na zadržování vody v krajině.“

Ze slov Červeného by se dalo přinejmenším soudit, že Motoristé snad uznali existenci klimatických změn — poté, co předseda strany Petr Macinka prohlásil při dočasném přebírání ministerstva životního prostředí na konci minulého roku, že klimatická změna u nás skončila. Jelikož je ale Červený jen jakousi politickou fasádou pro faktického ministra životního prostředí Filipa Turka, kterého kvůli jeho skandálům odmítl ministrem jmenovat prezident Petr Pavel, je třeba se především podívat na to, co o klimatických změnách a suchu říkají nyní jeho straničtí šéfové.

Petr Macinka se po návratu z dovolené do boje proti suchu ironicky trefoval. Prohlásil, že „zapršelo, tak co“. Všiml si prý, že se v České republice v minulých dnech řešila takzvaná klimatická krize. Tam, kde byl na dovolené, obden lehce sprchlo, a když se vrátil, pršelo. Teď zase prší, takže prý „neví“.

Tyto rozpory ve výrocích Motoristů je důležité zmínit. To, co Babiš bombasticky označil za obnovení Národní koalice proti suchu se totiž — navzdory prohlášením politicky nesvéprávného ministra Červeného — jeví především jako politické představení hnutí ANO, kterému se navíc představitelé Motoristů fakticky vysmívají.

Nemění na tom nic ani skutečnost, že na pódiu stál během tiskové konference vedle Červeného z Motoristů i již zmíněný Šebestyán z SPD, protože nevíme zatím nic o tom, jak se k boji se suchem staví předseda SPD Tomio Okamura. Jeho prioritou je momentálně údajný nedostatek toaletního papíru v rychlících Českých drah.

Na tiskové konferenci byl přítomen i bývalý ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec, který v roce 2018 Národní koalici v boji proti suchu spustil. S pomocí vládních investic se tehdy podařilo vybudovat několik retenčních nádrží a investovalo se do obnovy mokřadů, ale pak „boj se suchem“ postupně usnul, když v několika příštích letech nebylo sucho tak dramatické. Navíc k moci přišla vláda, s jejímiž představiteli, když byli ještě v opozici, se o Národní koalici pro suchu nikdo z Babišovy vlády příliš nebavil.

Účast Brabce se zdá být snahou poněkud odstínit Motoristy. Jejich ministr — navzdory prohlášením o tom, jak se suchem bojuje — totiž nemůže být kvůli skeptickým postojům jeho strany ke klimatickým změnám brán vážně.

Babiš také oznámil, že se aktivit Národní koalice v boji proti suchu budou účastnit i odborníci, jako je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho, nebo ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík. V koalici proti suchu podle Babiše budou i zástupci státního podniku Povodí Vltavy a Českého hydrometeorologického ústavu.

Budou volby

Logickou odpovědí na otázku, proč Babiš aktivoval Národní koalici proti suchu právě nyní, je, že katastrofální sucho v České republice už prostě nebylo možné ignorovat. Dopadalo na všechny, včetně voličů hnutí ANO. Ekonomické ztráty začaly sčítat i Babišovy firmy působící v zemědělství.

Možná ještě důležitější je ale skutečnost, že se za dva měsíce budou konat komunální volby, v nichž chce hnutí ANO předvést, že je nadále nejsilnějším politickým subjektem. I proto byla Národní koalice proti suchu aktivována během mediálního představení, v němž se premiér sám postavil do čela boje suchem.

Lze očekávat, že Babiš teď teatrálně bude oznamovat, jaká dílčí opatření se pod jeho vedením uskutečňují. Vláda má uvolnit na boj se suchem až 5 miliard korun a připravuje se prý zákon, na jehož základě bude vybudováno dvacet přehrad a retenčních nádrží.

Co na tom, že případné zprovoznění takových přehrad spadá daleko za dobu existence současné Babišovy vlády, protože přijetí zákona je jen začátek dlouhé cesty, kterou v českých podmínkách už dobře známe: nekonečné spory při vykupování pozemků, spory s okolními obcemi atd. Jisté je, že reálně má zatím začít jen stavba přehrady Nové Heřminovy.

Komplexní problém

To, že se problému katastrofálního sucha zmocnil Babiš, nevěstí nic dobrého. Komplexní problém, který nelze vyřešit jen stavbami retenčních nádrží a přehrad či obnovováním mokřadů, bude nyní využíván v politickém divadle, v němž bude hrát hlavní roli chaotický premiér. A jelikož v tomto divadle jde do značné míry o výsledky nadcházejících voleb, je otázkou, co se stane s Národní koalicí proti suchu po nich.

Problémem je také nejednotnost vládní koalice. Zejména Motoristé mohou jen těžko Národní koalici proti suchu plně podporovat, protože by museli částečně zpochybnit to, co jejich představitelé říkají o klimatických změnách.

Je totiž stále zřejmější, že období katastrofálního sucha, doprovázené extrémním horkem a často následované jinými extrémními jevy, jako jsou náhlé povodně, nelze od klimatických změn dnes už oddělit. Macinka nyní tvrdí, že smyslem jeho vyjádření o konci klimatické krize nebylo zpochybnit existenci klimatických změn jako takových, ale jen „ekologické náboženství“, podle něhož za klimatické změny může lidská činnost.

Jinými slovy, proti změnám nelze dle něj či jeho guru Václava Klause bojovat regulacemi industriálních aktivit člověka či ekologickými opatřeními, lze se jen přizpůsobit. I proto jsou Motoristé proti evropskému Green Dealu a dalším opatřením Evropské unie v boji s klimatickými změnami.

Takový postoj ovšem zásadně oslabuje možnost vládní koalice se domluvit na rozumných opatřeních. Vezmeme-li v úvahu, že proti Green Dealu bojuje i SPD a že i Babiš a jeho hnutí mluví neustále o potřebě ho rozmělnit, bude velmi těžké s dopady klimatických změn u nás účinně bojovat. Navíc v pozadí některých těchto politických postojů jsou zjevně velkopodnikatelé, zvláště uhlobaroni.

Navíc klimatické změny, včetně extrémního sucha, nejsou jen domácí problém. Jsou působeny globálními jevy daleko za českými hranicemi, tudíž i jejich řešení musí být z podstaty věci „nadnárodní“, má-li mít šanci na úspěch. Jestliže ale část vládní koalice zpochybňuje nutnost takových nadnárodních řešení a útočí i na opatření dohodnutá na úrovni EU, je skoro nemožné nabídnout i efektivní národní řešení.

Už proto, že se řada opatření, která by Národní koalice proti suchu mohla přijmout, neobejde bez evropských peněz. V tomto kontextu navíc nepomáhá, že šéf Národní koalice proti suchu Babiš je vyšetřován Evropskou komisí kvůli střetu zájmů při čerpání dotací pro jeho podniky.

I na národní úrovni by bylo samozřejmě možné přijmout systém opatření, která by mohla dopady období sucha či povodní a dalších extrémních jevů přinejmenším mírnit. Jenže k tomu nestačí oznamovat teatrálně soubor dílčích kroků, z nichž větší část spadne pod stůl už kvůli tomu, že přesahují jedno volební období.

V oblasti boje se suchem u nás bohužel existuje stejný problém, jako při „řešení“ jiných komplexních problémů. Aby měla taková řešení šanci alespoň na částečný úspěch, musela by být přijímána v debatě mezi vládní koalicí a opozicí, tedy napříč politickým spektrem a po debatě s odbornou veřejností.

Víme, jak dopadla „silou“ protlačená důchodová reforma z dob vlády Petra Nečase. Vidíme, co se děje ve vztahu ke změnám v důchodovém systému prosazeným Fialovou vládou nyní. Babišova vláda považuje za nutné zpochybňovat a „přeorávat“ dokonce i opatření, která přijala Fialova vláda ve vztahu k ruské agresi na Ukrajině. Tedy zásadní bezpečnostní priority státu.

Jestliže nyní Babiš oznamuje aktivaci Národní koalice proti suchu v personálním a politickém složení, které je ze všeho nejvíc spojeno s hnutím ANO, a nemá dokonce ani plnou podporu koaličních partnerů, je bohužel jasné, jak tato iniciativa dopadne. Bez diskuze s opozicí to pravděpodobně skončí jako Brabcova Národní koalice proti suchu po nástupu nové vlády.

Prezident apeluje na respekt k odborníkům

Dosti přesně pojmenoval problémy s českým přístupem k řešení klimatických změn prezident Petr Pavel po jednání s klimatology a odborníky na životní prostředí v Lánech.

Podle něj v přístupu k suchu a v reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně. Nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu navzájem propojených opatření. Diskuse by se měla také zaměřit na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.

Pavel připomněl, že v odborné komunitě je nejenom kumulované obrovské množství znalostí, dovedností, ale také návrhů, jak situaci řešit. Bohužel tyto návrhy se potom nepromítají do konkrétních politik.

Prezident argumentoval, že je potřeba dát prostor odborníkům z různých oblastí. Varoval, že často podléháme tlaku řešit věci rychle. Hledáme formu, která na první pohled vypadá akceschopně, ale neřeší spoustu ohledů, které nebyly vzaty v úvahu.

Na adresu Babišovy vlády v jejím „boji se suchem“ poznamenal, že od vlády zatím žádné ucelené kroky neviděl. Je dle něj samozřejmě dobře, že se kabinet problematikou sucha zabývá a že se snad chce věnovat i širším souvislostem, ale je zapotřebí, aby probíhala širší odborná debata. Což znamená, že je třeba dát prostor odborníkům z různých oblastí. A je také nutné se inspirovat v zahraničí a nevymýšlet za každou cenu vlastní českou cestu.

Bohužel prezidentova jasná a logická argumentace nenajde u současné vlády pochopení. Jak už bylo řečeno, jde o vládu, která už kvůli nacionálně-populistické politice stran, které ji tvoří, odmítá hledat „nadnárodní“ řešení. A pokud ano, tedy jedině ta, s jejichž pomocí může instituce, jako je EU, vychytrale finančně „dojit“.

Prezidentův apel, aby byla do debaty zapojena široká odborná veřejnost a aby se doporučením odborníků naslouchalo, naráží na další problém: doporučení odborníků ignoruje nejen tato vláda, ale činila tak i ta předchozí. Národní rozpočtová rada nebo Národní ekonomická rada vlády (NERV) přišly s řadou doporučení, jenže politici nakonec vše věděli a vědí lépe. Babišova vláda NERV rovnou zrušila a varování Národní rozpočtové rady, týkající se rozvolňování rozpočtových pravidel, ignoruje.

Je tak skoro jisté, že do debaty o boji proti klimatickým změnám, včetně extrémního sucha, nebude zapojena širší odborná veřejnost, ale spíše jen několik institucí „na ozdobu“. A je také jisté, že pokud odborníci přijdou s doporučeními, šéf Národní koalice proti suchu Babiš si z nich vezme jen to, co mu bude vyhovovat. Což, jak víme z jeho dalších aktivit, nemusí být nezbytně to, co pomůže České republice.