Zpráva●Vojtěch Petrů
ANO opouštějí členové v regionech. Pro Babiše vážný problém, varují experti
Po říjnových volbách a po vládním tlaku na zrušení mediálních poplatků opouštějí hnutí ANO regionální členové. Strana tak dokonce přišla o jednoho poslance. Podle expertů jde o příznak poklesu Babišovy schopnosti ovládat stranu napříč.
Sloupek●Jiří Pehe
Výsledky voleb Trumpa neodstraní. Trumpismus však jistě
Drtivá prohra republikánů ve volbách do obou komor amerického Kongresu neznamená, že je po Trumpovi veta. Část své politiky bude totiž moct vykonávat i bez Kongresu. Jisté však je, že volebním výpraskem končí to nejtemnější — éra trumpismu.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Mám strach. A proto jsem tady.“ Francouzští studenti se vrátili na barikády
Po podzimních prázdninách zamířili francouzští studenti místo do lavic na barikády. Mladá generace se politicky probouzí a do ulic s ní vycházejí také její rodiče, prarodiče či odboráři. Přinášíme reportáž z jihofrancouzské Marseille.
Komentář●Jan Gruber
Babišova vláda plánuje zdražit podzemní vodu, a to znatelně. Její cena má vzrůst o dvě stě padesát procent. Argumentuje přitom potřebou její vyšší ochrany. Ledasco ovšem nasvědčuje tomu, že o přírodu jde vládě až na posledním místě.
Komentář●Matěj Moravanský
Občanský odpor v Krkonoších ukázal cestu, jak čelit motoristické destrukci
Petice a příprava stávky jsou odpovědí občanů a odborářů na kroky Motoristů sobě a jimi dosazeného ředitele Správy KRNAP Petra Moravce. Ukazují tak cestu, jak čelit vládním snahám o destrukci veřejných institucí.
Komentář●Nikola Jelínek
Znečišťovatele známe. O skutečném rozsahu chemické zátěže ale stále nevíme dost
Věčné chemikálie, dioxiny či formaldehyd. Žebříčky největších znečišťovatelů ukazují, kdo vypouští nejvíce škodlivin. Důsledný monitoring však stále chybí. Dodržování emisních limitů navíc samo o sobě nezaručuje zdravější životní prostředí.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Ohrožené děti nejsou jen ty, na kterých je utrpení vidět
Ohrožené dítě nemusí vyrůstat v chudobě či nést viditelné známky zanedbávání. O tom, jak rozpoznat skryté potíže, proč pomoc rodinám často přichází pozdě a v čem selhává spolupráce institucí, hovoří expertka na ochranu dětí Martina Koplová.
Komentář●Jan Jařab
Paraguay: pád prezidenta Peni otřásl „dokonalým“ oligarchickým režimem
Odvolání paraguayského prezidenta, blízkého „trumpistické internacionále“, je výsledkem vnitřních sporů zdejší státostrany Colorado. Hlubší změny v zemi ovládané po řadu desetiletí agrární oligarchií jsou však málo pravděpodobné.
Komentář●Lubna Masarwa
Volební úspěch arabských stran a festival nenávisti vůči Palestincům
Veřejná debata v Izraeli před volbami i bezprostředně po nich ukázala, že s palestinskými občany se v zemi nepočítá — a to ani s těmi, kteří se proklamovaně vzdali boje za svá národní práva. Účast ve volbách se tak stává otázkou přežití.
Komentář●Błażej Szymankiewicz
Polská ústavní krize jako tanec chocholů
Polsko už léta svírá mocenský souboj Donalda Tuska a Jarosława Kaczyńského, jehož další dějství se odehrává kolem Ústavního soudu. Problémy, které Poláky skutečně tíží, přitom dlouhodobě zůstávají stranou.
Komentář●Linda Piknerová
Babiš v Alžírsku a spolupráce s „diktaturou“? Vždy jde o otázku priorit
Návštěvy hlav států a vlád otevírají v Africe tradičně cestu k důležitým obchodům a energetickým dealům. Mohou pomoci i nyní. Ani v případě Alžírska však nejsou takové dohody bez rizika, a to i když zcela pomineme lidskoprávní kontext.
Komentář●Kateřina Stojanová
Střet zájmů Andreje Babiše nadále existuje. Platit za něj můžeme všichni
Vládní koalice chce oslabit opatření proti střetu zájmů a zkrátit lhůty pro vymáhání neoprávněně udělených dotací. Evropská pravidla však nepřepíše. Hrozí tak, že účet za premiérův střet zájmů zaplatí česká veřejnost.
Komentář●Pavel Havlíček
Nová fronta hybridní války: Kybernetické útoky na potravinářská zařízení
Útoky narušily provoz supermarketů i chladicí systémy krevních bank. Přestože většina napadených zemí neurčila jejich původce, za některými pravděpodobně stojí státní aktéři. Česká republika musí posílit ochranu kritické infrastruktury.
Komentář●Jitka Komendová
Novaja gazeta končí: Rusko se stává ještě temnějším místem, než bylo dosud
Na konci nejsmělejších ruských novin je nejpřekvapivější to, že vydržely až do teď. Nakonec je ale neuchránila ani autorita a věhlas jejich mnohaletého šéfredaktora, nositele Nobelovy ceny míru, Dmitrije Muratova.
Vzpomínka●Jakub Patočka
Patrik Eichler: vzácný, nezištný člověk, který se rozdal pro druhé
V Patriku Eichlerovi odešel vynikající novinář, schopný organizátor, pronikavý veřejný intelektuál, neobyčejně hodný člověk. Pro českou demokracii a společnost vykonal víc, než o sobě může říct velká většina polistopadových ministrů.
Vzpomínka●Petr Bittner
Patrik Eichler, můj kamarád a spojka k vědění
Byl kolegou, kamarádem i učitelem. Člověkem, jehož přirozená laskavost se projevovala také v tom, jak svou inteligenci dával do služeb lepšího světa.
Vzpomínka●Jan Gruber
S červeným praporem nad hlavou za spravedlivější a svobodnější svět
Vzpomínka na Patrika Eichlera: „Neznám nikoho, kdo by bez dalšího všem kolem sebe — alespoň tam, kam jsem dohlédl — neustále otevíral dveře. Ať už ty skutečné opatřené kovovou klikou nebo ty pomyslné.“
Vzpomínka●Radovan Bartošek
Za emancipačním smyslem přátelství
Možná je tohle ta poslední lekce, kterou se můžeme díky Patrikovi Eichlerovi naučit: Když si nebudeme pomáhat a nebudeme se mít lidsky rádi, nepřežijeme. Nemáme peníze ani moc, ale máme sebe. Není to málo.
Reportáž●Jindřich Janíček
Je lovecká sezóna, a tak je dobré mít oranžovou vestu…
„Dopředu říkám, že pokud za dva roky budeme v prezidentských a sněmovních volbách řešit červenou vlnu způsobenou kolapsem AI bubliny, na další reportáž se vykašlu.“ Přinášíme čtvrtou reportáž Jindřicha Janíčka z letošních voleb v USA.
Reportáž●Jindřich Janíček
Na dva roky je demokracie zase v pořádku…
„Je to tu nadále neuvěřitelně napínavé. Dnes jsem viděl na ulici v jeden moment čtyři lidi. Mimo volební den a po skončení sezóny výletních lodí jde o neobvyklý počet.“ Přinášíme třetí reportáž Jindřicha Janíčka z letošních midterms v USA.
Zpráva●Petr Jedlička
Midterms v USA: Demokrati vyhráli tentokrát, co mohli. Trumpova hvězda pohasíná
Republikáni ztratili senátory v Iowě, Ohiu, Kansasu, obou Karolínách, v Mainu i v Texasu. Demokrati ovládnou obě komory federálního parlamentu a vedení čtyři dalších států. Trumpovi zůstane velký díl moci, jeho vliv se však značně omezí.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jak modrá tsunami smetla Trumpovy republikány
V úterních volbách demokraté porazili Trumpovy republikány a ovládli obě komory Kongresu Spojených států. Vedoucí zahraniční rubriky Deníku Referendum Petr Jedlička vysvětluje, proč demokraté vyhráli i v pevných republikánských baštách.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Psychiatrička Duchoňová: Ne každé dítě v krizi potřebuje psychiatra
Česká dětská psychiatrie často supluje pomoc, kterou by děti a jejich rodiny měly dostávat jinde. Psychiatrička Kateřina Duchoňová vysvětluje, proč nestačí léčit příznaky, ale je třeba pracovat také s prostředím, v němž dítě vyrůstá.
Zpráva●Matěj Moravanský
Podvod s DPH? Motoristé sobě jen zakrývají čistky na Správě KRNAP
Reportáž●Jindřich Janíček
Jde o takový propad republikánů, že můžu jít bezstarostně spát
Zpráva●Vojtěch Petrů
Odborníci: Zásah Ústavního soudu proti zrušení poplatků za ČT a ČRo je nejistý
Podle oslovených expertů na média a ústavní právo je zásah Ústavního soudu proti zrušení poplatků nepravděpodobný. Procesní důvody k tomu nestačí, změny financování by však mohly být v rozporu s evropskou legislativou.
Analýza●Anna Absolonová
68 bytů vs. 0: Jak bytová politika Brna přispívá k zachování vyloučených lokalit
V Brně se nacházejí dvě stovky sociálních bytů, většina z nich však v pouhých dvou městských částech. Zbytek Brna totiž sociálně slabé na svém území nechce. Podle odborníků tím magistrát přispívá k zachování vyloučených lokalit.
Komentář●Jakub Patočka
Noční útok na veřejnoprávní média je přímým ohrožením demokracie
Krajní pravice, má-li si udržet moc, potřebuje změnit podmínky politické soutěže tak, aby ji strukturálně zvýhodňovaly. Veřejnoprávní média lze hájit, aniž by se přitom rezignovalo na kritiku některých jejich nepřijatelných stránek.
Komentář●Jakub Patočka
Lidé ve městech odmítli nejen ANO, ale i ODS. STAN i lidovci by to měli vnímat
Výsledky letošních komunálních a prvního kola senátních voleb těžko mohly být o mnoho lepší. Lidé ve větších městech odmítli nejen ANO a další strany vládní krajní pravice, ale také ODS. Kde je to možné, měly by vznikat koalice bez ní.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Analýza●Michal Hořejší
Portrét Martina Kuby: Muž, který přišel do politiky zbohatnout, se nezmění
Analýza●Andrea Braščajko
Mladí Ukrajinci na cestě do Evropy: mezi válkou, integrací a návratem domů
Od roku 2022 opustilo Ukrajinu asi 1,2 milionu mladých lidí. Další dva miliony mladých nemají zaměstnání ani se dál nevzdělávají. Jaké možnosti jim nabízí evropská spolupráce?
Zpráva●Amanda Baxová
Nejen Francie. Mladí Evropané vycházejí do ulic od Lisabonu po Tiranu
Podobně orientované protesty jako ve Francii jsou dnes k vidění i v dalších částech Evropy. Někde je středobodem rovněž školství, jinde například bydlení. Společný je přitom generační rozměr, pocit oslyšení a dlouhodobého zanedbávání.
Zpráva●Petr Jedlička
Volby v Izraeli: Konec Netanjahua předpokládá dohodu s izraelskými Palestinci
V novém Knesetu nebude mít čistou většinu ani blok dosavadního premiéra, ani hlavní opoziční síla. Ta nyní může překročit svůj stín a domluvit se s izolovanými stranami izraelských Palestinců — anebo se rozštěpit a vyjednat velkou koalici.
Analýza●Amanda Baxová
Meloniovou v Evropě spíše chválí. Doma však naplňuje mnohé obavy
Populistická vláda současné italské premiérky překvapila svou stabilitou i jasnou podporou Ukrajiny, třebaže i za cenu roztržky s USA. Doma však zároveň pokračuje v kulturních válkách, útocích na instituce a snahách posílit vlastní moc.
Zpráva●Petr Jedlička
Letošní Nobelovu cenu míru dostane soudkyně specializující se na genocidu
Navi Pillayová proslula prací v tribunálu pro Rwandu, vedením vyšetřování ohledně palestinských území i tematizací represí barmských Rohingů. Podle Norského Nobelova výboru podstatně přispěla k budování právního řádu, a tím i míru ve světě.
Analýza●Petr Jedlička
Střet nad Grónskem dopadl nakonec dobře, byl ale úplně zbytečný
Analýza●Petr Jedlička
Přibývá indicií, že Izraelci chtějí Palestince z Gazy skutečně vyhnat
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jak srbské studentské hnutí ukončilo vládu Aleksandra Vučiće
Po čtrnácti letech skončí v Srbsku vláda autokrata Aleksandra Vučiće. V nedělních volbách získala kandidátka studentského hnutí většinu v srbském parlamentu. V Bělehradě toho byla svědkyní i naše reportérka Ema Polívková.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Kdo po volbách zastaví krajní pravici a nabídne alternativu?
Výsledky komunálních a senátních voleb podle šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky neznamenají konec Babišova hnutí ani porážku krajní pravice. Proč česká politika potřebuje věrohodnou levicovou alternativu a jak ji vybudovat?
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jedno Ústí rozdrtilo ANO. Pomohly hospody i skandály Babišova hnutí
Komunální volby oslabily vládní tábor: propadli Motoristé sobě i SPD Tomia Okamury, slabě dopadlo i hnutí ANO Andreje Babiše. Posílilo hnutí STAN a překvapili Zelení, říká v novém podcastu Deníku Referendum politolog Aleš Michal.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Obecní byty v Brně. Proč město potřebuje investigativní novináře
Ředitelka Realitní společnosti města Brna bydlí dvacet let v obecním bytě. Mezitím koupila tři byty. Jejím případem startuje nová brněnská rubrika Deníku Referendum Rozjezd. Hovořili jsme s reportérkou Annou Absolonovou, která rubriku vede.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Horkovod slibuje levné teplo. Jeho cena ale zůstává nejasná
Brno chce téměř za osmnáct miliard přivést teplo z Dukovan. Projekt má město zbavit závislosti na plynu, jeho rozpočet ale roste a jiné možnosti Brno důkladně neporovnalo. O horkovodu jsme hovořili s reportérem DR Danielem Koteckým.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Děti nepotřebují být online, potřebují to firmy
Parlament bude jednat o vládním návrhu, který má omezit používání mobilů ve školách. O tom, proč je ve hře především pozornost dětí a jak do debaty vstupují zájmy technologických firem, jsme hovořili s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Problémem českého rozpočtu nejsou výdaje, ale nízké příjmy
Český stát má podle redaktora DR Matěje Moravanského problém především na příjmové straně. Místo škrtů potřebujeme spravedlivější zdanění majetku a omezení odlivu kapitálu, jinak bude dál klesat kvalita veřejných služeb.
Komentář●Kryštof Chytrý
Voda v krajině, nebo voda v přehradách?
V obdobích extrémního sucha mají přehrady svůj význam, právě tak důležitá je ale zdravá říční krajina. Kroky k zadržování vody v krajině jsou přitom snazší než budování nových přehrad a mnohé lze vykonat už na úrovni obcí či krajů.
Zpráva●Matěj Moravanský
Změna klimatu zabíjí. V evropských městech si vedra vyžádala desetitisíce obětí
Evropská města zažila nejsmrtonosnější léto tohoto století. Přibližně tři pětiny z celkového počtu úmrtí lze dle vědců připsat klimatické krizi. V českých městech zemřelo během letošních veder vinou klimatické krize přes čtyři sta lidí.
Analýza●Oldřich Rakovec
Krajině ubývají zásoby vody. O suchu nerozhodují jen srážky
Vědecké studie ukazují jasný trend: v teplejším klimatu se zvyšuje výpar vody do atmosféry, klesají zásoby podzemní vody i ledovců. Nutně musíme změnit náš způsob nakládání s vodou a půdou.
Komentář●Hluštíková, Pomahač
Přehrady na Žatecku a Rakovnicku sucho nevyřeší. Profitovat bude Agrofert
Vláda Andreje Babiše se rozhodla bojovat se suchem výstavbou několika desítek přehrad. Takový plán ovšem vyjde na stovky miliard korun, bude trvat řadu let, pomůže hlavně úzké skupině podnikatelů a vodu do krajiny nevrátí.
Komentář●Jiří Koželouh
Budou přehrady novým jádrem? Hromady betonu nás před suchem nezachrání
Sloupek●Jiří Pehe
Babišova politická estráda jménem Národní koalice proti suchu
Zpráva●Matěj Moravanský
Začal klimatický summit COP 31. Hrstka států může zablokovat jakýkoli pokrok
V turecké Antálii v pondělí začal klimatický summit OSN. Delegáti více než sto devadesáti zemí se pokusí překonat neshody v otázce financování států zasažených klimatickými katastrofami a urychlit přechod na obnovitelné zdroje.
Zpráva●Matěj Moravanský
Fosilní firmy dál vydělávají, zatímco klimatická krize sílí
Analýza humanitární organizace Oxfam upozorňuje, že největší ropné a plynárenské společnosti navzdory klimatické krizi rozšiřují těžbu fosilních paliv. Přispívají tím i k nárůstu extrémních projevů počasí.
Analýza●Matěj Moravanský
Rozmach větrné energetiky v Rakousku pohání veřejný sektor. U nás stojí stranou
Převážnou většinu z čtrnácti set rakouských větrných elektráren provozuje veřejný sektor. Turbíny vlastní obce, zemské samosprávy nebo energetická družstva. Je to základní důvod, proč se tam rozvoji větrné energetiky tak daří.
Zpráva●Matěj Moravanský
Začal klimatický summit COP 31. Hrstka států může zablokovat jakýkoli pokrok
V turecké Antálii v pondělí začal klimatický summit OSN. Delegáti více než sto devadesáti zemí se pokusí překonat neshody v otázce financování států zasažených klimatickými katastrofami a urychlit přechod na obnovitelné zdroje.
Zpráva●Matěj Moravanský
Skleníkové plyny dosáhly rekordu. Nejbohatší znečišťují víc než miliardy chudých
Skleníkových plynů je v zemské atmosféře nejvíc v historii měření, uvádí Světová meteorologická organizace. Nejbohatších osm milionů lidí přitom podle organizace Oxfam vypouští víc emisí než 3,5 miliardy nejchudších.
Zpráva●Daniel Kotecký
Pod vlivem korporací: EU proškrtala zelenou legislativu, malé firmy ignorovala
Evropská unie oslabila klimatická pravidla pro firmy. Analýza Transparency International poukazuje na to, že rozhodující vliv při tom měly velké korporace včetně amerických. Evropská komise při tom také obešla zavedený legislativní postup.
Analýza●Daniel Kotecký
Podnikatel Kirnig sponzoroval Motoristy, ti odvolali jeho oponenta z KRNAP
Firma krkonošského podnikatele Richarda Kirniga ve volbách sponzorovala Motoristy sobě. Ti pak odvolali šéfa národního parku Böhnische. Firma popírá, že by sledovala politické cíle, dle pozorovatelů se ale se správou parku opakovaně přela.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Rozkrýváme: Zelené dotace tečou do špinavých projektů i k ruským oligarchům
Nový mezinárodní novinářský projekt koordinovaný DR odhaluje, jak státy nakládají s dotacemi z fondu určeného pro dekarbonizaci energetiky. Třetina dotací v klíčových zemích končí ve špinavých projektech. Vydělávají i ruští oligarchové.
Data-analýza●Daniel Kotecký
„Průmysl to tak chtěl.“ Modernizační fond je promarněnou šancí dekarbonizace
Z více než dvou set miliard rozdělených v rámci dotací pro přechod k bezemisní energetice získaly dvě pětiny projekty, jež budou poškozovat klima. Stát vyšel vstříc energetickým korporacím a promarnil příležitost pro dekarbonizaci.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jak korporace vytěžily Modernizační fond na úkor zelených projektů
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Komentář●Petr Jedlička
Z íránského tažení se rýsuje totální blamáž. Snad se však alespoň chýlí k závěru
USA slíbily Íránu za otevření Hormuzu klid a peníze. Írán slíbil jen to, co sliboval vždycky. Po válce zůstávají ohromné škody, region o nic bezpečnější a režim v Teheránu, který se útokem ještě zatvrdil.
Analýza●Petr Jedlička
Trump u Íránu potřebuje velkou dohodu či změnu. Jinak pověsti břídila už neujde
Soustavné střídání apokalyptických hrozeb a slibů brzké dohody sice otupuje burzovní paniku, rostoucí inflaci a ceny paliv ale nezastaví. Škody počítá Evropa, Asie i třetí svět. Postup amerického prezidenta hájí snad už jen Izrael.
Komentář●Petr Jedlička
Z útoku na Írán profituje zatím nejvíce Rusko
Odhad příjmů ruského státního rozpočtu je postaven na ceně ropy 59 dolarů za barel. Útok na Írán ji posunul na dvojnásobek. Moskva zároveň znovuzískává asijské trhy. Vše důležité, co chtěla po Íránu, přitom dostala už před válkou.
Komentář●David Hearst
Trump a Netanjahu jsou dva nejnebezpečnější lidé na planetě
Zatím se zdá, že Trumpova a Netanjahuova agrese proti Íránu namísto zničení teheránského režimu mu spíše vlije novou krev do žil. Pošetilý sen Izraele o hegemonii na Blízkém východě se rozplývá. A USA válka fatálně oslabí.
Zpráva●Petr Jedlička
Trump: Až skončíme s Íránem, zastavíme se možná na Kubě
Navzdory neukončenému tažení na Blízkém východě mluví americký prezident už o další intervenci, tentokrát v Karibiku. K možnosti plnohodnotné vojenské invaze jsou znalci skeptičtí. Nevylučují ale venezuelský scénář.
Analýza●Fatima Rahimi
Alí Hossejní Chameneí: Muž, který vládl ze stínu
Smrt íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při americko-izraelském útoku uzavírá jednu éru. Byl symbolem represivního režimu — i aktérem světa, v němž mezinárodní právo přestávalo platit.
Komentář●Fatima Rahimi
Emancipace íránských žen nepřijde z kokpitu stíhačky
Svoboda íránských žen nevznikne z fotografie žen bez šátku či pilotek v kokpitu stíhačky. Přinesou ji desetiletí každodenního odporu, který Západ přehlíží — a když si ho všimne, pak jen jako položky do vlastní verze příběhu o záchraně.
Reportáž●Anna Absolonová
Malé zuby, velké výdaje. Dětská zubní péče má problémy
Počkat půl roku, nebo zaplatit desetitisíce. Před takovým rozhodnutím často stojí rodiče malých dětí, které potřebují ošetřit zuby v narkóze. Špatně nastavený systém vytlačuje rodiče do soukromých klinik.
Data-analýza●Anna Absolonová
Datová analýza: Kolik zubařů je dost zubařů? Nikdo neví
Máme dostatek zubařů? Jednoduchá otázka, na kterou neznáme odpověď. Neexistují totiž data, která by ve věci udělala jasno. Jedno je ale jisté — zubaři chybí v regionech a malých obcích. Podle odborníků je to neřešitelný problém.
Analýza●Anna Absolonová
Otevřít pusu i peněženku. Výdaje za zubaře rostou rychleji lidem než pojišťovnám
Reportáž●Anna Absolonová
Zubní pohotovosti od nového roku omezí činnost. Hrozí zhoršení péče
Komentář●Naďa Johanisová
Hlasy, které nejsou slyšet: Gaza už zase hladoví
Potravinová agentura OSN oznámila, že půl milionu Gazanů přijde o měsíční podporu a dalšímu milionu lidí bude pomoc zredukována. Za strohou statistikou se však ztrácejí příběhy konkrétních zoufalých lidí. Takových, jako je maminka Nana.
Komentář●Natalie Bergman
Volit, nebo bojkotovat? Dilema Palestinců a antisionistů v izraelských volbách
V Izraeli se v úterý 27. října konají volby, na jejichž výsledku z hlediska tamějších obránců lidských práv prakticky nezáleží, protože „demokratický nátěr usnadňuje genocidu“. Přesto se mnozí Palestinci k volbám tentokrát chystají. Proč?
Rozhovor●Ema Polívková
Human Rights Watch: Palestinci dlouhodobě žijí v apartheidu. EU by měla konat
Claudio Francavilla z lidskoprávní organizace Human Rights Watch vystoupil ve Sněmovně na semináři o spoluodpovědnosti České republiky za situaci na okupovaných palestinských územích. Následně poskytl Deníku Referendum rozhovor.
Zpráva●Redakce DR
V Poslanecké sněmovně se diskutovalo o české spoluvině na genocidě Palestinců
Pod patronátem obou zelených poslankyň se ve Sněmovně konal seminář s trojicí špičkových expertů na lidská práva: představitelem izraelské organizace B’Tselem, renomovanou palestinskou právničkou a zástupcem ředitele Human Rights Watch EU.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Jako v Rusku.“ Německo hrubě porušuje základní lidská práva zadržených
V německém Stuttgartu probíhá soud s aktivisty, kteří poničili vybavení německé pobočky izraelské zbrojovky Elbit. Dle pozorovatelů podmínky vazby a soudního procesu s nimi od počátku porušují Evropskou úmluvu o lidských právech.
Komentář●Natalie Bergman
Jak Irena Kalhousová a Jakub Szantó manipulují obrazem dění v Palestině
Do formování českého obrazu o dění v Izraeli a na okupovaných palestinských územích se promítá nekritický český vztah k expertům, provinční rasismus a nepoučený orientalismus. Co by na to řekl Edward Said?
Komentář●Avi Šlaim
Izrael jako pachatel genocidy: liberální sionismus je mrtvý
Představa, že sionismus je slučitelný s demokracií, nebo i jen se základními humanistickými hodnotami, je absurdní a poslední tři roky to jasně ukazují, říká významný izraelský historik.
Reportáž●Ema Polívková
Srbští studenti vybojovali Vučićův konec. V Bělehradu se slaví v ulicích
Od naší reportérky z Bělehradu: Dva roky od tragédie na nádraží v Novém Sadu, po níž se zrodilo celostátní občanské hnutí, porazili srbští studenti vládu autokrata Aleksandara Vučiće. Jeho prohra byla natolik přesvědčivá, že ji hned uznal.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Největší výtržník je Macron.“ Ve Francii nad strachem z represe převládá vztek
V sobotu 24. října vyšlo do ulic napříč Francií podruhé za sebou až osm set tisíc lidí — a to policejnímu násilí a vládním snahám omezit základní občanské svobody navzdory. Přinášíme reportáž z jihofrancouzské Marseille.
Reportáž●Petra Dvořáková
O incelech s empatií. A to obzvlášť o těch slovanských
O incelech bylo napsáno mnoho. Většina médií však při psaní o nich nadále vychází z anglosaského kontextu a nevěnuje dostatečnou pozornost příčinám jejich trápení. Ty přitom nasvěcují škodlivost sociálních norem, jež zraňují nejen incely.
Reportáž●Petra Dvořáková
Hon na Maročany a nikým nehledaná žena. S islamofobií má problém i Španělsko
V červenci uspořádali neonacisté ve městě Torre Pacheco na jihu Španělska „hon na Maročany“. Atmosféra strachu s nimi nezmizela — rasistické nálady ve španělské společnosti přetrvávají a podpora ultrapravicové strany Vox sílí.
Reportáž●Petra Dvořáková
Reportáž ze „zahrady Evropy“: Masová legalizace migrantů ve Španělsku je nutnost
Španělsko umožní všem bezúhonným migrantům bez dokumentů legalizovat svůj pobyt. Jak ukazuje reportáž ze zemědělské provincie Murcia, jde o šanci migrantů na důstojný život, ale i o ekonomickou nutnost, s níž souhlasí i mnozí konzervativci.
Reportáž●Petra Dvořáková
Evropská unie financuje deportace syrských uprchlíků z Libanonu
Reportáž●Petra Dvořáková
Obrazy z „bašty Hizballáhu“: Zvykli jsme si, že Libanon nemá na mír naději
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Komentář●Benčíková, Kyrc
Hlína, asfalt, beton. Co zůstane z brněnského velodromu?
Brněnský velodrom je nejstarší funkční cyklistickou dráhou na světě. Vedle sportu hostí i kulturní program, v těchto dnech například hudební festival. Brno nový velodrom potřebuje, ne však za cenu ztráty této jedinečné historické stavby.
Zpráva●Gaby Khazalová
Brno chce koupit dům architektky Růženy Žertové
Rada města Brna schválila záměr odkoupit dům, jež je významným příkladem poválečné architektury. Majitelem je lékař, s nímž se Žertová seznámila v posledních měsících života.
Recenze●Petra Widžová
Výstava Bydlet Ústí: Mezi utopií rozvoje a vytěženou realitou
Výstava Bydlet Ústí: Dostupné reality na příkladu severočeské metropole otevírá obecné téma bytové krize. Expozice nabízí především dobrý vhled do stoleté historie plné solidarity, městského plánování i neuvážených kroků lokální samosprávy.
Rozhovor●Karolína Munková
Města osamění. Vládne nám falešná představa „maximálního profitu“
Příznakem současných měst je osamělost. Rozvoj zvláště českých měst je určován maximálním ziskem, vůlí investorů a žalostnou představivostí politiky. Klíčem k řešení může být architektura, myslí si Tereza Kalousová.
Komentář●Kristýna Drápalová
Vrátí se do českých měst billboardy u silnic?
Provozovatelům venkovní reklamy spadla do klína nová příležitost — novela zákona, která upravuje definici nezastavěného území. Bude nejspíš na obcích a občanských iniciativách, aby se tomuto kroku postavily.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Analýza●Viola Hertelová
Od iniciativy k politice: Anatomie záchrany smuteční síně v Brně-Židenicích
Obnova brněnské Rullerovy síně je příkladem ojedinělé a přitom úspěšné iniciativy, která supluje nefunkční systém ochrany kulturních památek. Zachovat a opravit hodnotnou chátrající stavbu je dnes největším úkolem architektonické péče.
Komentář●Martin Pleva
Kreiského Rakousko: dotovaný tisk a plánovaná tržní ekonomika
Program rakouské sociální demokracie z roku 1978 má i k dnešku co říci. Současné levici, zmítané ve zmatcích, nabízí konkrétní, životodárnou inspiraci.
Komentář●Martin Pleva
Marx a Keynes usmíření v jedné vizi. Program rakouské SPÖ inspiruje i dnes
V pokračování série textů o inspiraci pro současnou levici u rakouské sociální demokracie Bruna Kreiského se Martin Pleva zaměřuje na program strany z roku 1978, který je překvapivě aktuální i pro naši dobu.
Komentář●Martin Pleva
Inspiraci pro reformu levice hledejme v Rakousku 70. a 80. let
Česká i evropská levice je v nebývalé krizi. Nenajde-li rychlé východisko, převálcuje ji krajní pravice. Dobrou cestou může být rekonstruovat pozadí úspěchu Kreiského vlád v Rakousku 70. a 80. let. A třeba jej srovnat s érou M. Thatcherové.
Komentář●Antonín Hořčica
Hodnotová levice u nás existuje. Musí se sjednotit a začít jednat
Česká politika se nachází v krizi reprezentace. Autentická levice se v této situaci musí sjednotit a trvat na hodnotách solidarity, rovnosti, klimatické odpovědnosti a mezinárodní spolupráce. Demokracie se přitom vzdát nejde.
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Analýza●Oto Novotný
Data-analýza●Anna Absolonová
Data-analýza: Evropská města přecházejí na elektrobusy. Některá ale zaostávají
Do roku 2050 chce být Evropa prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Pomoci tomu má i ekologická veřejná doprava. V mnoha městech se ale přechod na čisté MHD nedaří, naopak. Mezi premianty jsou i česká a slovenská města.
Data-analýza●Černá, Khazalová
Turismus v roce 2025: krátkodobá ubytování rostou, stejně jako vzdor mnoha měst
Z dat o vývoji turismu v Evropě pro rok 2025 vyplývá, že stále ještě roste objem krátkodobých pobytů rezervovaných přes platformy, ale mnohá města hledají cesty, jak svůj sektor nájemního bydlení účinněji chránit.
Data-analýza●Absolonová, Khazalová
Drogy v evropských městech: V pervitinu vedou České Budějovice
Užívání kokainu dosáhlo rekordních hodnot, éra extáze končí. Ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. První příčky ve spotřebě pervitinu obsazují česká města.
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.