Zásah Ústavního soudu či Evropské komise v případě, že by vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila zrušení televizních a rozhlasových poplatků, je velmi nejistý. Vyplývá to z názorů ústavních právníků a mediálních odborníků, s nimiž redakce Deníku Referendum hovořila.

Pokud by totiž vláda napříště postupovala při projednávání změn konsensuálně a v souladu s jednacím řádem a zavedenými zvyklostmi, ani procesně sporné první čtení by patrně nepředstavovalo důvod k zásahu Ústavního soudu. Nejasné je rovněž, zda by Ústavní soud, případně Evropská komise vyhodnotily coby závadný obsah změn. Pokud by věc řešila Evropská komise, rozhodování by se navíc mohlo protáhnout i na několik let.

Porušení jednacího řádu? Ústavní soud bývá benevolentní

Koaliční vláda ANO, Motoristů sobě a SPD s PRO, Svobodnými a Trikolorou prosazuje zrušení dosavadního systému poplatků pro domácnosti a firmy za veřejnoprávní Českou televizi a Český rozhlas. Její návrh počítá s financováním ze státního rozpočtu a s omezením dosavadních příjmů pro obě instituce o 1,4 miliardy. Proti tomu ostře protestují ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral a varují před zásadním omezováním rozsahu veřejné služby.

Vládní poslanci na návrh Radima Fialy (SPD) zařazení bodu o změně financování veřejnoprávních médií prohlasovali nečekaně a bez předchozího projednání s opozicí v pátek 30. října. Oboustranně vyhrocené jednání bylo poznamenáno nerespektováním zavedených zvyklostí, opozičním politikům bylo zamezeno přednést své návrhy a opoziční místopředsedové sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Barbora Urbanová (STAN) nedostali možnost schůzi řídit.

Jednání vyvrcholilo schválením změn v prvním čtení, k čemuž došlo v sobotu před pátou hodinou ranní. Hlasování bylo pevně stanoveno na čas 4:36 a více než šedesát poslanců přihlášených do diskuse se v důsledku toho nedostalo ke slovu. Opoziční strany ODS, STAN, Piráti se Zelenými, KDU-ČSL a TOP 09 svorně avizovaly, že se kvůli způsobu projednání předlohy v prvním čtení obrátí na Ústavní soud i na Evropskou komisi.

Oslovení odborníci jsou však skeptičtí: samotný způsob projednání návrhu v prvním čtení podle nich nemusí být dostatečným důvodem k tomu, aby Ústavní soud zasáhl, a to i přes přešlapy předsedajícího schůze a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Ústavní soud by podle nich zasáhl až tehdy, pokud by vláda omezovala diskusi a postupovala procesně sporně i ve čteních dalších. Vládní politici včetně premiéra Babiše ale slíbili, že v dalších fázích schvalovacího procesu už diskusi omezovat nebudou.

„Je tam samozřejmě silný argument o momentu překvapení, o preventivním zkrocení obstrukcí i o porušení zavedených zvyklostí, tedy když se hlasovalo o přestávkách na jednání klubů. I kdyby se však porušily jak zvyklosti, tak přímo jednací řád, neznamená to nutně protiústavnost postupu,“ upozorňuje pro DR ústavní právník Ondřej Preuss z pražské Univerzity Karlovy.

„Ústavní soud byl historicky spíše benevolentní k některým dílčím porušením jednacího řádu, zvlášť, když měla opozice dost prostoru formulovat svůj postoj a koaličnímu počínání lze rozumět jako obraně vládní většiny před paralyzující obstrukcí menšiny,“ dodává Preuss.

„Záleží výrazně na tom, zda bude sněmovní většina i v dalších fázích zákonodárného procesu postupovat zhruba tak jako v prvním čtení. Pokud ne, samo sporné první čtení nemůže představovat podstatnou vadu zákonodárného procesu, jelikož jeho účelem je říci pouze principiální ano či ne ochotě se návrhu vůbec věnovat,“ upozornil pro DR ústavní právník Jan Kysela z pražské Univerzity Karlovy.

Naděje spíše z Evropy

Větší šanci na zásah vyšších instancí by opozice mohla mít kvůli obsahové, věcné podstatě změn. Zde však bude záležet na tom, jakou proměnou návrh projde ve čtením druhém, které by na sněmovním plénu mělo proběhnout v lednu. Babiš přislíbil, že částka pro Českou televizi a Český rozhlas nepůjde přímo ze státního rozpočtu, návrh podle něj má připravit ministerstvo financí vedené vicepremiérkou Alenou Schillerovou (ANO).

„Bude hodně záležet na kreativitě navrhovatelů. Je sice nepochybné, že kvalita médií veřejné služby významně souvisí s kvalitou demokracie, jde však o to, jaký to má ústavní rozměr. Zatím mne napadá jen právo na informace a garance svobodné soutěže politických sil. K tomu patří i evropská úprava v podobě nařízení a směrnice, jež by možná mohl Ústavní soud při výkladu našich domácích pravidel použít. Zatím se mi to však jeví dosti nezřetelně,“ zhodnotil pro DR ústavní právník Kysela.

„Vidím tu potenciál upozorňovat na vznik legitimního očekávání, že se návrh začne řešit až příští rok, ale zásah Ústavního soudu je zde spíš méně pravděpodobný, jelikož zrušení veřejnoprávních poplatků bylo navrženo už v červnu, strany koalice to slibovaly před volbami. Nelze vyloučit zevrubnější argumentaci směrem k tomu, že rychlá změna financování ohrožuje stabilitu ČT a ČRo, což může být problém kupříkladu z hlediska ústavního práva na informace,“ vysvětluje ústavní právník Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy.

Obsah změn představuje potenciální důvod i k zásahu Evropské komise na základě tzv. Evropského aktu o svobodě médií, který z většiny vstoupil v účinnost letos v srpnu. Prosadila jej v roce 2022 tehdejší česká eurokomisařka Věra Jourová (v té době ANO) a představuje sadu pravidel upravujících transparentnost vlastnictví médií či pravidla státní inzerce, které mají chránit novináře před špionáží a omezovat možnosti technologických platforem mazat obsah produkovaný profesionálními médii.

Tato nová evropská legislativa rovněž předpokládá udržitelnost a předvídatelnost financování veřejnoprávních médií. „Bude záležet například na tom, zda se v průběhu druhého čtení navýší částka, kterou by financován Českou televizi a Český rozhlas, a případně zda bude stanoven odkladný účinek zákona. Stávající výši navrhovaných částek může regulátor seznat jako neudržitelnou, jelikož fakticky vrací financování před změnu z loňského roku, před níž se výše veřejnoprávních poplatků neměnila od roku 2005 v případě ČRo a 2008 v případě ČT,“ říká pro Deník Referendum sociolog médií Jaromír Volek.

„Současně také může Komise seznat, že zákon neposkytuje dostatečný časový prostor, aby se mohla obě média adekvátně adaptovat na nové financování, zvláště z pohledu jejich dlouhodobých smluvních závazků,“ dodává Volek.

Pokud Evropská komise dospěje k závěru, že Česká republika porušuje evropské právo, může podle socioložky médií Maríny Urbánikové z Masarykovy univerzity zahájit řízení o porušení povinnosti, v němž by finální rozhodnutí učinil Soudní dvůr EU.

„Pokud by Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že Česká republika přijetím či uplatňováním zákona porušila své povinnosti vyplývající z evropského práva, jeho rozsudek by byl pro Českou republiku závazný. Česká republika by musela přijmout potřebná opatření k nápravě a uvést právní úpravu do souladu s právem EU, jinak by hrozily finanční sankce,“ popisuje Urbániková pro DR.

„Celý proces by však trval několik let, takže případný zásah evropských institucí by s vysokou pravděpodobností nepřišel včas, aby zabránil dopadům nového systému financování v mezidobí,“ upozorňuje však Urbániková.