Vládní koalice minulý týden zařadila na program schůze projednání novely zákona o střetu zájmů. Její obsah ukazuje, jak si představuje řešení problému svého premiéra: zúžit zákazy, oslabit kontrolu a zkrátit dobu, během níž může stát požadovat vrácení neoprávněně vyplacených dotací, a to i zpětně. Andreji Babišovi tím může pomoci, veřejné finance však vystavuje dalšímu riziku.

Jako právnička považuji za zásadní zdůraznit, že střet zájmů ještě neznamená korupci. Může se do něj dostat prakticky každý z nás, aniž by udělal něco špatného. Záleží však na tom, zda ho přizná a řeší, nebo před ním zavírá oči.

Právě proto máme pravidla, která mají zneužití moci předcházet. Smyslem je zajistit, aby se při rozhodování o veřejných penězích funkcionář vůbec nedostal do situace, která by vzbuzovala pochybnost, zda svým rozhodnutím nepřináší prospěch sobě nebo své rodině. Rozhodující je přitom také zkoumat skutečný rozsah vlivu a soukromého zájmu — u předsedy vlády totiž zdaleka nekončí na jednom ministerstvu.

Premiér mimo dosah vlastních pravidel

Navrhovaná novela však u členů vlády nově váže zákaz vyplácení dotací a přidělování veřejných zakázek pouze na ústřední správní úřad, v jehož čele politik stojí. Firma propojená s ministrem by tak od jiných resortů mohla získávat podporu či zakázky bez dosavadní plošné překážky. Ostatní pravidla pro řešení střetu zájmů by platila dál, podstatná zákonná pojistka by ale zásadním způsobem zeslábla.

U premiéra je mezera ještě výraznější. V čele Úřadu vlády totiž podle zákona stojí jeho vedoucí, nikoli předseda vlády. Pokud premiér současně neřídí ministerstvo ani jiný ústřední správní úřad, navrhované omezení by se na něj z titulu samotné premiérské funkce nevztahovalo. Obdobný problém se týká ministrů bez portfeje, kteří neřídí žádný ústřední správní úřad. Navrhovaná úprava by tak mohla vyjmout z dosahu této pojistky právě některé členy vlády s rozsáhlým politickým vlivem.

Tady však česká novela naráží na evropská pravidla. Andrej Babiš si může zákon o střetu zájmů přizpůsobovat, povinnosti podle článku 61 finančního nařízení Evropské unie tím nezmizí. Nařízení je přímo použitelné a český zákon je nemůže vyloučit. Vztahuje se na osoby podílející se na nakládání s unijním rozpočtem na všech úrovních, včetně přípravy, auditu a kontroly. Rozhoduje skutečný vliv a osobní zájem, nikoli jen název funkce nebo podpis pod konkrétní dotací.

Evropská úprava navíc výslovně zohledňuje rodinné a citové vazby i nepřímý osobní zájem. Při posuzování premiérova střetu proto nelze pominout prospěch jeho dětí a dalších blízkých osob. Nejde o automatický zákaz dotací pro všechny příbuzné politiků, ale o ochranu nestranného rozhodování o evropských penězích. Ani převedení majetku do svěřenského fondu nestačí, pokud rodinný nebo jiný osobní zájem tuto nestrannost nadále ohrožuje.

Právě to je pro Babiše podstatné. Evropská komise v dopise Transparency International ze 14. září uvedla, že premiérův střet zájmů podle článku 61 nadále trvá a dosud oznámená opatření k jeho řešení nestačí. Už v září také na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení výdajů spojených s Agrofertem z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jde o přibližně 3,18 milionu eur, tehdy zhruba 77 milionů korun.

Komise přitom upozornila, že mezi potenciální příjemce plnění z fondu RSVP Trust patří Babišovi potomci a že premiér zná jeho portfolio. Babiš i Agrofert střet zájmů odmítají. Přerušení platební lhůty ještě není konečným odmítnutím úhrady, ukazuje ale, že evropské posouzení nelze obejít přepsáním českého zákona.

Evropská pravidla neztrácejí význam ani u nárokových dotací, které česká novela vyjímá ze zvláštního zákazu i nových kontrolních postupů. Nárok na dotaci přitom podle návrhu může vyplývat i ze samotných pravidel dotačního programu. Vláda a její úřady by tak nastavením programu mohly ovlivnit, zda dotace spadne do režimu nárokových, nebo nenárokových podpor, a tím i to, zda se na ni budou vztahovat zvláštní vnitrostátní pojistky. Automatická výplata všem, kdo splní stanovené podmínky, ovšem sama o sobě nezaručuje, že tyto podmínky byly nastaveny nestranně. A označení dotace za nárokovou samo o sobě nevylučuje použití článku 61 evropského finančního nařízení, pokud jde o prostředky z rozpočtu EU.

Novela oslabuje ochranu i jinde. Ruší výslovný zákaz zadávání zakázek malého rozsahu dotčeným firmám v zákoně o střetu zájmů. Nové důvody vyloučení v zadávacím řízení jej při zadávání mimo takové řízení plně nenahrazují. Účel a finanční rámec národních zemědělských dotačních programů má navíc místo Poslanecké sněmovny schvalovat vláda. Více rozhodování se tak soustředí do rukou moci výkonné, aniž by návrh odpovídajícím způsobem posílil nezávislou kontrolu.

Čtyři roky mohou ochránit staré platby

Nejzávažnější důsledky však může mít změna, která se týká už vyplacených peněz. Státní zemědělský intervenční fond by na zahájení řízení o vrácení neoprávněně vyplacené dotace měl místo deseti let jen čtyři. Přechodné ustanovení navíc výslovně vztahuje novou úpravu i na platby poskytnuté před účinností novely. Zkrácení lhůty by tedy zasáhlo také starší dotace, včetně těch nárokových.

U rozpočtových pravidel návrh zavádí čtyřletou lhůtu pro zahájení řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně. Desetiletou lhůtu pro vyměření odvodu a penále sice ponechává, ale její počátek posouvá přímo k porušení rozpočtové kázně. Tyto lhůty nelze zaměňovat. Pokud totiž řízení nepůjde včas zahájit, delší lhůta pro vyměření státu nepomůže.

Složité případy přitom vyžadují dlouhé prověřování. Kratší lhůta může u části starších plateb vymáhání znemožnit. Neznamená to automatické odpuštění všech sporných dotací ani zastavení všech řízení. Rozhodující bude právní režim konkrétní platby, běh lhůty a dosavadní kroky úřadů. U evropských peněz je nutné zohlednit také unijní pravidla, včetně přerušení běhu lhůt. Riziko pro veřejné finance je přesto obrovské.

Dlouhodobě zaznívá také požadavek na vymáhání dotací poskytnutých Agrofertu v objemu přibližně 7,5 miliardy korun. Piráti spolu s Asociací soukromého zemědělství kvůli jejich nevymáhání podali trestní oznámení. Nejde přitom o součet pravomocně uložených povinností k vrácení peněz. Jednotlivé platby mají různý právní režim a případy se nacházejí v odlišných fázích prověřování či řízení. Úřady proto musí mít prostor zákonnost plateb včas posoudit a případné neoprávněně vyplacené prostředky vymáhat. Zákonné omezení tohoto prostoru by šlo opačným směrem.

Peníze příjemcům, účet veřejnosti

Z obsahu návrhu se proto jako hlavní motiv jeho prosazování jeví snaha zpětně omezit vymáhání dotací, včetně těch nárokových, spíše než ambice vyřešit Babišův střet zájmů v očích Evropské komise. Česká novela povinnosti podle evropských pravidel neodstraní. Retroaktivní kratší lhůty ale mohou ochránit peníze, které už příjemci získali.

Pokud Unie výdaje kvůli střetu zájmů neuzná a český stát již vyplacené peníze nezíská zpět od příjemce, náklad zůstane českému rozpočtu. Zkrácení české lhůty totiž Unii nijak nezavazuje k proplacení takového výdaje. Babiš tak zřejmě počítá s tím, že jeho střet zájmů nakonec zaplatí český daňový poplatník.

Ochrana veřejných peněz vyžaduje pravidla, která zohledňují skutečný politický vliv, vztahují se i na premiéra a ministry bez portfeje a nedovolují obcházet omezení prostřednictvím dotačních programů. Nezbytná je také nezávislá kontrola a dostatek času na vymáhání neoprávněně vyplacených dotací. U propojených firem je třeba zkoumat, kdo je skutečně ovládá, kdo z nich má ekonomický prospěch a jaké vazby existují mezi jejich vlastníky a veřejnými funkcionáři. Čestná prohlášení ani samotné zřízení svěřenského fondu takové prověření nenahradí.

To vše má jednoduchý důvod. Lidé i podnikatelé bez přístupu k politické moci mají právo na stejná pravidla. Premiér musí výkon veřejné funkce účinně oddělit od osobních a rodinných podnikatelských zájmů. Český rozpočet nemá sloužit k tomu, abychom za něj platili důsledky toho, že to neudělal.

Důvod je přitom jednoduchý. Lidé i podnikatelé bez přístupu k politické moci mají právo na stejná pravidla jako ti, kteří ji mají. Premiér musí výkon veřejné funkce účinně oddělit od svých osobních a rodinných podnikatelských zájmů. Český rozpočet nemá nést náklady toho, že to neudělal.