Nejsilnější vládní hnutí ANO opouštějí v regionech členové. Nejvýznamnějším pro celostátní politiku je odchod poslance Davida Pražáka z poslaneckého klubu ANO, oznámený již koncem října, v jehož důsledku vládní koalice oslabila svou dosavadní většinu sto osmi hlasů o jeden mandát. Pražák byl v říjnových volbách ještě jako člen hnutí ANO znovuzvolen do zastupitelstva Semil v Libereckém kraji, poté ale spolu s dalšími semilskými zastupiteli ANO opustil a vystupuje nyní jako nezávislý.

To usnadnilo vznik radniční koalice se Starosty pro Liberecký kraj a uskupením Moje Semily a následné zvolení Pražáka semilským starostou: proti tomu, aby vznikla koalice s hnutím ANO, totiž podle týdeníku Respekt vystupovala tamější buňka organizace Milion chvilek pro demokracii.

Poslanec Pražák uvedl, že jedním z důvodů odchodu bylo vyhrocené říjnové jednání o zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, vládou nečekaně zařazené v pátek s pevným hlasováním před pátou ranní a provázené omezováním opozice. „Celkově to ve mně dozrálo. Páteční jednání bylo vyústění delší úvahy. Nešlo o poplatky, ale o formu, jak se to prosazovalo,“ uvedl Pražák pro Respekt.

ANO v posledních týdnech ztratilo čerstvě zvolené zastupitele i v dalších městech, zejména na severu Čech. Část zastupitelského klubu ANO hnutí opustila v České Lípě, aby následně podpořili vznik nové koalice s SLK a ODS v čele s Jakubem Menclem (SLK), která do opozice poslala nynější starostku Jitku Volfovou (ANO).

O všechny čtyři zvolené zastupitele přišlo ANO rovněž v Turnově, o další tři potom v Mimoni. „Chci dělat komunál jako nezávislý zastupitel a nechci být zatížen tou celostátní politikou. A to není jenom otázka ANO, to je i otázka ostatních stran okolo. Ti lidé se už neumějí slušně chovat,“ uvedl pro ČTK bývalý turnovský lídr ANO Jaroslav Knížek. Vedení ANO ústy prvního místopředsedy Karla Havlíčka odchody bagatelizovalo s tím, že hnutí počet členů od začátku roku celkově navýšilo.

Poplatky a volby

Za odchody členů stojí krom vyhrocené debaty o změnách ve financování veřejnoprávních médií také neúspěšné komunální a senátní volby, po nichž předseda ANO Andrej Babiš ohlásil restart hnutí formou krajských sjezdů, jež mají proběhnout do března příštího roku. „Musíme se zamyslet nad tím, kdo v hnutí pracuje a nepracuje, kdo si zprivatizoval krajské organizace,“ uvedl předseda vlády po volbách.

Rozchody ve zlém provázejí hnutí ANO od samotného vzniku v roce 2013, přičemž odchozí si zpravidla stěžují na autoritářskou strukturu hnutí či odklon od původní údajné liberální, proevropské, spíše pravicové a protikorupční orientace k nacionalismu a politice sociálních benefitů. Nedlouho po prvním sněmu hnutí na jaře 2013 ANO po předchozích sporech o kompetence opustili čtyři z pěti tehdejších místopředsedů.

„Pochopil jsem, že Babišovi nejde o budování hnutí nespokojených občanů, ale o to dostat svou moc také do parlamentu, potřebuje si ohlídat dotační podtituly. Celé se mi to v ten moment úžasně rozkrylo a propojilo a bylo mi hned jasné, že u toho nechci být,“ zdůvodňoval pro Deník Referendum jeden z tehdy odcházejících místopředsedů Peter Harvánek. Ten po odchodu z ANO vystřídal několik politických stran a v současnosti je členem SPD, za níž je zastupitelem Moravskoslezského kraje.

Ve volebním roce 2017, kdy se ANO začalo namísto zklamaných voličů pravice elektorálně orientovat na někdejší voliče koaliční sociální demokracie, se s hnutím rozešel europoslanec Pavel Telička, který si založil vlastní neúspěšné hnutí Hlas.

„Začali jsme se střetávat v tom, kam by politika hnutí ANO měla směřovat. Zároveň se objevily první kauzy Andreje Babiše, které neuměl a nechtěl vysvětlit. V prezidentských volbách chtěl podpořit Miloše Zemana pro jeho druhé funkční období, přestože o něm dříve mluvil v zásadě s despektem,“ shrnul důvody svého odchodu letos zpětně Telička pro Forum24.

Ve volbách 2017 už Telička svůj poslanecký mandát neobhajoval a hnutí posléze opustil i bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, otec současné první náměstkyně brněnského primátora Kamily Zlatuškové (za ODS a TOP 09). „Bylo to postupné poznávání toho, že o boj s korupcí nejde, respektive jde o její posílení ve prospěch Babiše. Byl tam výrazný nárůst xenofobie a nahnědlých postojů i tolerance proruských pozic,“ uvedl Zlatuška pro Forum24.

Své sněmovní angažmá dobrovolně s volbami 2017 ukončila i další známá tvář ANO, novinář Martin Komárek, který se po odchodu ze strany vrátil do médií a dnes je šéfkomentátorem Deníku.

Další poslankyně zvolená v roce 2013 za ANO, Kristýna Zelienková, se zase v roce 2017 neúspěšně pokoušela mandát obhájit za TOP 09 — poslanecký klub Babišova hnutí opustila v roce 2016, Babiše kritizovala kvůli kauze Čapí hnízdo i kvůli odmítavému přístupu ANO vůči pomoci blízkovýchodním uprchlíkům.

Politický obrat

Při další vlně odchodů v roce 2020 ANO opustili bývalá pražská primátorka a někdejší ředitelka české pobočky Transparency International Adriana Krnáčová, europoslankyně a bývalá poslankyně Radka Maxová a bývalý primátor Brna Petr Vokřál. Maxová, která přitom do ANO přišla z Agrofertu, kde byla ředitelkou jakosti Kosteleckých uzenin, se do politiky vrátila letos v říjnu jako nově zvolená zastupitelka Tábora: z pozice nestraníka totiž vedla zdejší kandidátku STAN. Vokřál se opakovaně neúspěšně snažil do politiky vrátit jako člen hnutí Přísaha Róberta Šlachty.

Několik měsíců před sněmovními volbami 2021 z ANO vystoupil také někdejší ministr financí, bývalý ředitel české pobočky Microsoftu Ivan Pilný, který Babiše obvinil z absence demokratické diskuse v partaji.

Zatím poslední vlna odchodů před těmi letošními proběhla okolo prezidentských voleb v roce 2023, kdy se ve druhém kole o nástupnictví Miloše Zemana utkali Andrej Babiš a nakonec úspěšný Petr Pavel. Po volbách ANO opustili tehdejší moravskoslezský hejtman a poslanec Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura, kteří se hlásili k pravicové frakci hnutí a ve volbách podpořili Pavla proti Babišovi.

Vondrák založil hnutí Osobnosti pro kraj, s nímž se dostal v roce 2024 do krajského zastupitelstva a po letošních volbách má primátora Opavy a senátora za Karvinsko. V roce 2024 ANO v tichosti opustil herec a bývalý ministr zahraničí Martin Stropnický, další dřívější významná tvář.

Slábnoucí Babiš

Redakcí oslovení odborníci hodnotí současnou vlnu odchodů v severních Čechách jako kombinaci nespokojenosti s celostátní politikou ANO spočívající v tom, že se programově stále více stírají rozdíly mezi ním a krajně pravicovými partnery, a pragmatické potřeby ve specifickém prostředí komunální politiky.

„Výrazným rysem odchodů v prvních letech hnutí byl nesouhlas s tím, jak politický podnikatel Andrej Babiš formuloval priority a strategii, a posléze s posunem hnutí z pozic liberálních k ekonomické levici a kulturní pravici. Vidím značné analogie i s odchody současnými,“ říká pro DR politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze.

Věc však úzce souvisí se situací v některých městech po říjnových komunálních volbách. „Na nižších úrovních slabší výsledky ANO, a hlavně jeho celostátních partnerů vytvářejí prostor pro alternativy a současně vytěsňují ANO mimo koaliční jednání. Odchody z ANO tak mohou vypadat jako primárně pragmatické — upřednostnění účasti v radniční koalici před programem, ale reálně jde i o rozchod s programem,“ doplňuje Cabada.

„Značka ANO začíná být pro povolební jednání čím dál větší přítěží. Ve vyjednávání jsme viděli, že se rozevřely nůžky. Tam, kde se místní představitelé dokázali viditelněji odstřihnout od centrálního vedení, se jejich koaliční potenciál zvýšil,“ potvrzuje politolog Aleš Michal z pražské Univerzity Karlovy. „Jako vysvětlení to noční jednání o veřejnoprávních poplatcích samo o sobě nestačí, pro různé organizace v Libereckém kraji to ale například byla příležitost, jak dát najevo svoji déle trvající nespokojenost,“ dodává.

Oba odborníci varují, že pro ANO jsou odchody členů v regionech problematické. „Odchody ze stran či přesuny mezi nimi se občas stávají, nicméně nepochybuji, že i samo vedení hnutí ANO tuší, že se jedná o výrazný problém. Hnutí sice celostátně dominuje, má ale málo členů, zhruba tři tisíce. Kandidátky často staví na principu franšízy nebo přesunuje lidi ze skupiny kolem Agrofertu do politiky,“ říká politolog Cabada.

„Potenciálně problematické to určitě je. Předně mi připadá, že Andrej Babiš už nemá dostatek energie na to, aby své vzpurné organizace ovládal. Celý princip hnutí ANO je od začátku postavený na tom, že rozhoduje jeden člověk, svoji práci obvykle nedeleguje. Babiš tedy po druhém kole senátních voleb vyhlásil očistu, ale zatím ji není schopen smysluplně provést. Právě limitovanou Babišovu schopnost tyhle problémy řešit se stejnou razancí jako dřív pokládám za to, co je tady omezující,“ říká politolog Aleš Michal s poukazem na množství rušených místních sdružení ANO po komunálních volbách v roce 2014.