DR

Žlutý baron, Normalizace nenávisti, Na prahu krize bydlení, Do hloubky z pohraničí... Naše reportážní cykly pomáhají pochopit svět kolem nás takový, jaký skutečně je. Prosíme, podpořte nás v další práci.
×

Je jim třináct a už přemýšlejí o sebevraždě. Jaké je být gay a Rom současně

O sexuálních menšinách se mezi Romy mluví teprve posledních deset let. Dlouholetá tabuizace sexuality má pro romskou LGBT menšinu mnoho důsledků: někteří svou orientaci potlačili a založili rodinu, jiní byli z rodiny vyloučeni.

Agenturní pracovníci v době krize: Z hladu zkoušejí lovit ryby

Agenturních pracovníků jsou v zemi desítky tisíc. V době krize ztrácejí ze dne na den práci i bydlení. Zpravidla neznají svá práva, netuší, kam se obrátit pro pomoc. Vzhledem k moci agentur v některých regionech se navíc bojí mluvit.

A vy na virus věříte? Sociálně vyloučené lokality v době pandemie

Jedním z nejzranitelnějších míst jsou v době pandemie dlouhodobě opomíjené sociálně vyloučené lokality. A ačkoliv se v nich zatím nový koronavirus nešíří, život nejchudších občanů ovlivňuje již nyní.

Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu

Na březích Evropy: Ostrovy výjimečného stavu

Vydáváme čtvrtý a závěrečný text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: Vzpoura všemi opuštěných ostrovanů

Vydáváme třetí text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: řecké ostrovy jako obětovaná zóna Evropy

Vydáváme druhý text z volného cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Na březích Evropy: zrození hotspotů jako středisek uprchlické beznaděje

Vydáváme úvodní text z původního cyklu reportáží Mezi moři: ostrovy výjimečného stavu, v nichž jejich autor, etnolog a dokumentarista, přináší svědectví o důsledcích evropské migrační politiky.

Fotbal jinak

První slovenský komunitní fotbalový klub: fotbal je hra, Kozmos je všechno

Bratislavský fotbalový klub Kozmos funguje prvním rokem. Hraje nejnižší slovenskou ligu, ale atmosféru, kterou vytvářejí jeho fanoušci, mu závidí i kluby z první ligy. Fanoušci jsou totiž součástí klubu; jsou zároveň jeho spolumajitelem.

Fotbalová Mongaguá mezi paneláky: zboř zeď, oprav hřiště, hraj proti rasismu

Ústecký fotbalový nadšenec Lukáš Pulko před sedmi lety založil fotbalový klub, který trénuje na zrekonstruovaném sídlištním hřišti. Věří, že tak pomáhá lepšímu soužití Romů a české majority. A vychovává nové sportovní talenty.

Holky a kopačák

Ženský fotbal má stejně dlouhou historii jako ten mužský. Fotbalistky byly ale na rozdíl od fotbalistů okradeny o půl století příležitostí a tréninku. S o to větší vervou se dnes hráčky k míči navracejí. Třeba jako tým SK Trefa.

Ze světa

Obrazy libanonské „revoluce“: Mejdan vystřídal slzný plyn

Libanon má za sebou sto dní protestů. Čerstvě jmenovanou vládu ale vede favorit Hizballáhu a demonstrantům dochází trpělivost. Zatímco v prvních dnech revoluce se na náměstí Mučedníků tančilo, dnes tu syčí slzný plyn a létají gumové kulky.

Žijeme tu, ale jako bychom nebyli. Jak krajní pravice získala město čtyř kultur

Ceuta, španělská enkláva na území Maroka, proslula jako multikulturní město čtyř náboženství. Říjnové volby tu vyhrála krajní pravice. Není se čemu divit. Městské hradby dodnes oddělují křesťanské centrum od chudých muslimských periferií.

Z turecko-syrského pohraničí: Zeď mezi rodinami a ve vzduchu kardamom

Kvůli nacionalismu spolu kdysi obyvatelé netureckého původu mluvili v Mardinu gesty. Dnes je Mardin prezentován jako příklad multikulturního soužití. Je rájem turistů, útočištěm uprchlíků a dějištěm příběhů o nepřekonatelných vzdálenostech.

Obrazy ze země pod sankcemi: Írán je jako cibule. Každá jeho vrstva tě rozbrečí

Ekonomické krize si člověk v Íránu nemusí na první letmý pohled všimnout. Chléb ani olivy zatím nedošly. Někteří pracovníci však měsíce nedostali výplatu. Ceny infikovala nevyzpytatelná inflace. Není Íránce, kterého by se krize nedotkla.

DR

Prosíme, podpořte práci reportážního oddělení DR. Pomozte nám udržet unikátní tým, který zpracovává do hloubky zásadní společenská témata, jimž se média vlastněná oligarchy vyhýbají.
×

Analýzy

Město je epicentrum krize, ale i model budoucnosti. Jak bude vypadat?

Do měst po celém světě se dnes upírá politická pozornost, naše naděje i obavy. Jak se do nich vepíše pandemická zkušenost? Promění se k lepšímu, anebo k horšímu?

Pandemie mezi vědou, politikou a politikařením

Odborníci se shodují v tom, že nový koronavirus jsme zatím zdaleka nezvládli, že je to úkol spíše na roky než na týdny a především: že o něm stále více nevíme, než víme. Zmatkování Babišovy vlády se tak stává zásadním rizikovým faktorem.

Pohodička na home officu? S chválením digitálních technologií buďme opatrní

Karanténa přinesla boom práce z domova a dalších typů využívání digitálních technologií, jejichž popularita i objem využití skokově narůstá. Přehlížíme přitom závažná dlouhodobá rizika. Je třeba otevřít o nich kritickou debatu.

Sami doma. Teprve karanténa ukázala, jak hlubokým problémem je osamění

Osamělost má na lidské tělo podobně zhoubný vliv jako patnáct cigaret denně. Přesto toto téma v diskusi o zdraví chybí. Karanténa znamená naději, že se o osamělosti začneme konečně seriózně bavit.

Krize bydlení

Nouzový stav usvědčuje v otázce bydlení z alibismu skoro všechny

Zanedbalo se mnohé. V současné situaci proto nezbývá než požadovat proveditelná opatření, jimž stát může zabránit tomu, aby se nájemníci octli na ulici. Otevírá se ale také možnost vyřknout věci dosud nemyslitelné.

Kde domov můj: bydlení se stává nedostupným i pro střední třídu

Ceny bytů rostou do astronomických výšek, zvedá se i výše nájmů. Mladým lidem se možnost dostupného bydlení vzdaluje. Mezi jejich problémy s bydlením a těmi, s nimiž bojovala generace jejich rodičů, je velký rozdíl. Příběhy dvou žen o hledání bydlení to potvrzují.

Restituce, privatizace, deregulace: a politika bydlení je v troskách

Představovali si, že budou mít vlastní byt a namísto toho stěží vydělají na nájem. Na vině je polistopadová politika, která bydlení vyloučila z veřejného zájmu. Mezi lidmi vyhloubila příkopy, jež je rozdělují dodnes.

Krizi bydlení nemůže vyřešit trh. Je totiž její příčinou

Na pokraj hypoteční krize nás přivedly touha vlastnit a uměle vyšponované ceny. Nikoli zdlouhavá stavební řízení, jak tvrdí developeři. Nekontrolovaná výstavba ceny nájmů v Praze nesníží, ale vytlačí další část střední třídy za hranice města.

Řešení vašeho bydlení. A nejsou to hypotéky

Mladý pár očekávající narození dítěte se vydal do banky pro radu jak sehnat bydlení. Nepochodil. Jak by stát měl, a jak by naopak neměl, řešit bytovou krizi, vysvětluje závěrečná analýza našeho seriálu.

Ve stáří na ulici? Senioři řeší trable s bydlením

Vysoké ceny bytů a nájmů ohrožují zejména chudší skupiny obyvatel, mezi něž patří i senioři. Jaké problémy jim nedostatek dostupného bydlení přináší a jak by jim měly pomoct obce a stát?

Nepodvolit se a bydlet. Hledači cest, jak se vymanit z trhu s nemovitostmi

Stále nedostupnější bydlení a nechuť politiků situaci řešit nutí obyvatele k přemýšlení, jak by se mohli rostoucím cenám nájmů a bytů na neregulovaném trhu vzepřít. S jedním z řešení přišla iniciativa Sdílené domy.

Normalizace nenávisti

Kde ty holé hlavy jsou? Z normalizace nenávisti neonacisté zatím nevytěžili nic

Hajluje se maximálně v tmavém koutě hospodského sálu za Prahou. O devadesátkového nácka člověk zakopne leda na demonstraci Dělnické strany. Krajní pravice hledá přijatelnější podobu. Mnohé její myšlenky se ale uhnízdily v mainstreamu.

Případ Nishita Timothyho: odsouzen bulvárem, osvobozen soudem

Loňské Vánoce trávila Lucia Timothy se svými malými dětmi u rodičů. Její manžel byl ve vězení. Usmrtil totiž člověka, který ho napadl. Oběť zločinu z nenávisti skončila sama za mřížemi. Dnes už je na svobodě. Co má celá rodina za sebou?

Ortel: Říkejme mu válka, nenávist i zlost

Hudebník Tomáš Ortel sebe sama charakterizuje jako disidenta, který šíří zakázanou pravdu. Ve skutečnosti je to ale úspěšný obchodník se strachem a nenávistí, který si libuje v nacistické historii.

Byl jsem nácek. Teď chci lidem pomáhat zbavit se nenávisti

Christian Ernst Weissgerber byl nejvýraznější postavou neonacistické scény v německém Durynsku. Deníku Referendum popsal, jak se mu krajně pravicovou scénu podařilo opustit.

Pohltí-li vás krajně pravicová scéna, nebudou k odchodu stačit jen fakta

Jak se stane, že člověk nenávidí ty, které osobně vůbec nezná? Otevřená zpověď bývalých neonacistů může pomoci pochopit, jak dnes čelit situaci, kdy nenávistné a rasistické názory prostupují společnost od Sněmovny po hospodu v Horní Dolní.

Žlutý baron

Osvobozující rozsudek nedělá z Babiše bezproblémového politika

Městský soud v Praze i napodruhé zprostil expremiéra Andreje Babiše obžaloby v takzvané dotační větvi kauzy Čapí hnízdo. Pokračování Andreje Babiše ve vrcholné politice není pro Českou republiku dobrou zprávou.

Mafra je definitivně pryč z Babišových rukou. Oligarchu střídá oligarcha

Po schválení antimonopolním úřadem přestává být vlastníkem Mafry a rozhlasové Londy Agrofert. Novým majitelem je někdejší Kellnerův blízký spolupracovník Karel Pražák. Výraznou změnu ve směřování médií Mafry však očekávat nelze.

KDU-ČSL hájí zájmy Agrofertu. Měla by vysvětlit proč

Z čísel jasně vyplývá, že v celém řetězci, v němž vznikají ceny potravin, zdaleka nejvíc vydělávají agrokorporace jako Agrofert. Ziskovost českého agrosektoru loni činila 14 %. Ministři přesto útočí na řetězce, jejichž ziskovost byla 2,5 %.

Jaromír Volek: Prodej Mafry jako pozitivní změna? Jednoho oligarchu nahradí jiný

Se předním českým expertem na média a sociologem médií jsme hovořili o dopadech a souvislostech prodeje vydavatelství Mafra a změně ředitele České televize.