Více než pět let dělí současnost od otravy řeky Bečvy. O tom, že by vinu nesla odsouzená firma Energoaqua, ale nadále panují silné pochybnosti. Podle reportérky a zástupkyně šéfredaktora Deníku Referendum Zuzany Vlasaté je to i vinou České inspekce životního prostředí. Instituci dlouhodobě řídili lidé napojení na Andreje Babiše, kteří v osudný den otravy nezajistili dostatečné množství důkazů, které by mohly vést k usvědčení viníka.

Soud přesto, že sám mluví o chybějících důkazech, rozhodl o vině Energoaquy. „Následně pak přehodnotil tento případ z trestního řízení do správního, načež jej předal k dokončení právě inspekci životního prostředí,“ vysvětluje Vlasatá. Inspekce koncem loňského roku firmě vyměřila pětimilionovou pokutu. Vlasatá ale připomíná, že ani inspekce si nedala práci s prokázáním viny, a dokonce opět — stejně jako dříve soud — nepřipustila do celého procesu důkazy, které vinu firmy Energoaqua fakticky zpochybňují.

Vlasatá v nové epizodě Podcastu DR vysvětluje také okolnosti nedávného odchodu ředitele inspekce Petra Bejčka, který na pozici nastoupil v roce 2023 za vlády Petra Fialy. Byl to podle ní právě Bejček, kdo se mohl zasadit o nastolení spravedlnosti v případu otravy Bečvy, ale neudělal tak.

Celý příběh podle Vlasaté vrhá světlo na mocenské praktiky Andreje Babiše. Na klíčová místa ve státní správě se dostávají Babišovi loajální úředníci. Naopak ta část státních institucí, která nesouvisí s podnikáním Babišova konglomerátu Agrofert, může zůstat nedotčená. Jako de facto represivní a kontrolní orgán je ale Česká inspekce životního prostředí pro chemicko-zemědělský holding potenciálně velmi riziková.

V nové epizodě Podcastů DR tak Zuzana Vlasatá popisuje nejen nový vývoj v případu otravy řeky Bečvy, ale i obecné mechanismy toho, jak funguje moc Andreje Babiše.

Podcasty DR můžete poslouchat, odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts i dalších podcastových platformách.