Podcasty DR: Jak stát pomohl vybudovat Babišův byznys s biopalivy

Filip Valíček

Řepka zmizela z politických debat, byznys kolem biopaliv ale pokračuje dál. Agrofertu přináší významné tržby, přestože přínos biopaliv pro ochranu klimatu zůstává přinejmenším diskutabilní, upozorňuje reportérka DR Zuzana Vlasatá.

S reportérkou DR Zuzanou Vlasatou hovořil Filip Valíček. Grafika DR

Řepka už dávno není symbolem politických sporů jako před deseti lety. Byznys s biopalivy ale i dnes zůstává významnou součástí podnikání koncernu Agrofert. Reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá v novém díle Podcastů DR připomíná, že rozvoj trhu s biopalivy původně souvisel se snahou snižovat emise z dopravy. „Na počátku byl globální konsenzus nad tím, že je potřeba nějakým způsobem se postavit globálnímu oteplování,“ říká.

Dominantní postavení Agrofertu na trhu s biopalivy podle Vlasaté přetrvává dodnes. Přesná čísla sice nejsou veřejně dostupná, z výrobních kapacit, registru smluv i dalších dostupných dat ale podle ní vyplývá, že právě společnosti PREOL a Primagra zůstávají dominantními dodavateli biosložek pro český trh.

Na skutečnost, že Babiš své řepkové impérium budoval i během svého působení ve vládách, reagovaly opoziční strany v čele s Petrem Fialou příslibem deagrofertizace státu. V oblasti biopaliv se však podle Vlasaté prakticky nic nezměnilo. Přestože vláda zrušila povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot, evropské závazky ke snižování emisí zůstaly zachovány a celý systém funguje dál. „Ve výsledku se vlastně nezměnilo vůbec nic. Vypadl jeden paragraf ze zákona, ale všichni pořád dělají to samé,“ popisuje.

Agrofert navíc podle reportérky DR nevydělává pouze na samotném pěstování řepky, které už dnes není příliš rentabilní. Klíčem je vlastnictví celého výrobního řetězce — od výroby hnojiv přes výkup a zpracování řepky až po produkci biosložek do pohonných hmot. Právě propojení jednotlivých článků výroby podle ní vysvětluje, proč zůstává byznys s biopalivy pro koncern výhodný i dnes.

Přestože podpora biopaliv vznikla jako součást klimatické politiky, jejich přínos odborníci stále častěji zpochybňují. Vlasatá odkazuje na propočty bruselské organizace Transport & Environment, podle nichž mohou biopaliva z řepky při započtení nepřímých dopadů na využívání půdy produkovat dokonce více emisí než fosilní paliva.

Co pomohlo Andreji Babišovi získat tak silné postavení na trhu s biopalivy? Proč podle Zuzany Vlasaté deagrofertizace v tomto odvětví prakticky neproběhla? A mohou biopaliva z řepky skutečně pomáhat klimatu, nebo je jejich přínos opačný? Poslechněte si nový díl Podcastů DR.

×

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube i dalších podcastových platformách.