I když jsou volby do Poslanecké sněmovny především střetem celostátně profilovaných stran či koalic — a jejich hlavních lídrů, programů a kampaní —, nejde v nich jenom o ně. V každém z krajů se totiž střetávají jiné kandidátky s jinými osobnostmi, z nichž mnohé mají vlastní ambice. V každém z krajů je tak trochu posunutý výběr a rovněž trochu jiné problémy.

Když pak například uspěje některá strana překvapivě jinak v kraji A než v kraji B, jde z pozorovatelského hlediska o podobně cennou informaci, jako je celkový výsledek. Může posloužit k analýze nálad ve společnosti. Často se ale stává i základem pro formování budoucích politik příslušné strany, pro úpravy linií či přímo změny ve vedení.

Letošní volby do Sněmovny se konají sice až 8. a 9. října; již od počátku srpna však známe jednotlivé krajské kandidátky, a víme tak, jaká křídla a osobnosti stran se komu kde postaví. Již dnes lze tedy, v kontextu výše napsaného, nastínit střety, jež má v aktuálních volbách smysl sledovat nad jiné. Zde několik obzvláště zajímavých.

1) Ústecký duel: Bartoš vs. Babiš (vs. Foldyna)

Co do poslaneckých mandátů, které lze v jednotlivých krajích získat, je Ústecký kraj průměrný. Ve sněmovních volbách se zde soutěží o podíl z obsazení celkem třinácti křesel ze dvou set. V Praze například jde o čtyřiadvacet, čili o takřka dvojnásobek. Přesto se právě na severozápadě Čech střetnou tento rok kandidátky vedené nejsledovanějšími stranickými předsedy: Ivanem Bartošem (Piráti) a Andrejem Babišem (ANO). Proč?

První si zvolil daný kraj Bartoš. Zjara se šířila informace, že chce v pirátském stylu využít popularitu seriálu Most!, soudě dle současného ducha pirátské kampaně šlo ale zřejmě o fámu.

Piráti, respektive Piráti a Starostové (PirSTAN), sami zdůvodňuji nasazení své nejvýraznější postavy do Ústí snahou nabídnout program, který řeší problémy všech obyvatel ČR, včetně těch z opomíjených regionů. Těžko prý přitom pohledat kraj, který má více vážných problémů než Ústecký.

Liberálům obecně se v Ústeckém kraji tradičně nedaří. Vítězství Pirátů právě v Ústí by tak bylo silným signálem, že i v zapadlejších koutech České republiky vyrostla poptávka po jejich typickém stylu a politice. A že když přesvědčili Severočechy, dokážou cokoliv.

V minulých volbách do Sněmovny získali Piráti v Ústeckém kraji sice jen 8,24 procenta hlasů a jejich letošní partner STAN 3,62 procenta; v krajských volbách v roce 2020 ovšem (kde je ale nízká účast) už deset a jedenáct procent. Teoreticky zde tedy potenciál na dobrý výsledek PirSTANu existuje — zvláště potáhne-li kampaň silná figura. V Ústeckém kraji se navíc tento rok započítávají hlasy z ciziny.

Na druhou stranu — Babišovo ANO dobylo v roce 2017 právě v Ústeckém kraji svůj nejlepší republikový výsledek: 37,55 procenta. V krajských volbách 2020 zde sice spadlo, ovšem stále na slušných 25 procent. V současnosti má v kraji hejtmana, továrnu Lovochemie se sedmi sty zaměstnanci a tisíce nevoličů, kteří touží pro rázných řešeních.

Sám Andrej Babiš oznámil přesun na ústeckou kandidátku na poslední chvíli a na doporučení Miloše Zemana. Jeho motivace je zřejmá: ANO rámuje Piráty pro tyto volby jako svého hlavního soupeře.

Porazí-li pak Babiš přímo Bartoše a získá kupy preferenčních hlasů — což se zde jeví výrazně pravděpodobnější než třeba ve středních Čechách, kde kandidoval minule —, bude mít Zeman o jeden argument navíc, aby Babišovi umožnil po volbách čekat se sestavením vlády třeba až do změn na zimním kongresu ODS.

PirSTAN a Ivan Bartoš mohou v Ústeckém kraji vše vyhrát. Papírovým favoritem je zde však Babiš, a to snad ve všech myslitelných ohledech. Jinak tradiční pravice udělá v kraji vždycky maximálně patnáct procent dohromady. A komunisté i ČSSD klesali v posledních letech pod deset.

Silnější než stará levice je v Ústí dnes SPD, která může výrazně promluvit i do letošního střetu. Lídrem její kandidátky je tu tento rok přeběhlík z ČSSD Jaroslav Foldyna, přičemž ve volbách 2017 zde SPD přivedla ke dvanácti procentům kandidátka v čele Terezou Hyťhovou, dnes přeběhlicí do Trikolóry.

2) Jihomoravská mačkaná: Fiala, Holomčík, Onderka, Šlachta a Schillerová (plus Ilona Csáková)

Na jižní Moravě se ve sněmovních volbách rozděluje třiadvacet mandátů — jen o jeden méně něž v Praze. Strany tak tradičně volby v tomto kraji nepodceňují. Letošní kandidátky slibují ovšem ještě pestřejší střet než obvykle, protože silné lídry zde nasadilo hned několik subjektů zároveň.