Děti Nicholase Wintona v Senátu: obraz odvahy a zbabělosti českých politiků

Martin Rozumek

Dvě z dětí zachráněných sirem Wintonem přijely do českého Senátu podpořit inciativu europoslankyně Šojdrové, která se pokouší dosáhnout toho, aby Česká republika přijala padesát syrských sirotků. Alfa-samci české politiky mlčí.

Měl jsem čest promluvit v Senátu Parlamentu ČR, ale hlavně setkat se tam s dvěma dětmi Sira Nicholase Wintona - nyní ve věku 92 a 86 let. Paní Milena Grenfellová-Bainesová popsala, jak jí a její sestře Winton v roce 1938 pomohl dostat se spolu s 669 dětmi do Velké Británie. Tam se jich jako uprchlíků ujala rodina s malým domkem, která načas odstěhovala vlastní dceru k příbuzným, aby se tam Milena se sestrou vešly. Zachránili jim život.

Významný britský politik s českým původem a také dítě Nicholase Wintona - Lord Alfred Dubs dokázal v roce 2016 prosadit v Londýně dodatek zákona (tzv. Dubs Amendment), který zavázal britskou vládu přijmout z jiných zemí Evropské unie tři tisíce nezletilých - uprchlíků hlavně ze syrské války. Britská města byla připravena pomoci, nicméně britská vláda celou věc pomoci dětem zpolitizovala a natolik zpomalila, že jich nakonec bylo přijato pouze 480.

A nyní k odvaze či neodvaze českých politiků. Europoslankyně Michaela Šojdrová dnes v Senátu představila svůj skromný plán na přijetí padesáti syrských dětí, na dobu dočasnou, s tím, že česká vláda by rozhodla o délce jejich pobytu a případném sloučení rodiny či jejich návratu. Impulsem byla její návštěva v řeckém hotspotu na ostrově Lesbos v Morii, kde panují otřesné hygienické podmínky kvůli zoufalému překročení kapacity.

Skupina senátorů v čele se senátorem Hamplem pozvala zástupce českých ministerstev, novináře, odborníky a k pomoci připravené a odhodlané spoluobčany ze skupiny Češi pomáhají a společně jsme zkoušeli najít cestu, jak napodobit Lorda Dubse či Sira Nicholase Wintona. Česká republika má kapacity, zkušenosti s přijímáním, lidi ochotné pomoci, prázdné uprchlické tábory - nebyl by to technicky vůbec problém. Podobně to vidí také senátoři a pozvaní odborníci.

Europoslankyně Šojdrová (uprostřed) a dvě z Wintonových dětí Milena Grenfellová-Bainesová (vlevo) a Ruth Hálová na akci v Senátu. Foto FB Češi pomáhají

Český premiér Andrej Babiš o akci samozřejmě věděl, ale „překvapivě“ nesebral odvahu se na setkání s Wintonovými dětmi, europoslankyněmi a senátory dostavit. Asi aktuálně „řešil“ příčiny migrace v Idlíbu nebo ve Sněmovně smskoval, co bude k obědu.

Podobně jako se chovají všichni „alfa samci“ české politiky - když jde o to pomoci lidem v nouzi, tak jsou zrovna v parlamentním bufetu, anebo se podělají a jsou naprosto neviditelní a němí. Od Pitomia či agenta StB Filipa samozřejmě nikdo nic odvážného nebo rovného nečeká, ale zpočátku nadějní a nyní marní Piráti, a ostatní demokratické strany - všichni roky trapně mlčí a panicky se bojí toho, co by jejich případnému vystoupení řekli čeští voliči. Všechna čest výjimkám, na tomto místě zejména Karla Schwarzenberga a právě senátory.

Akce stvrdila, proč je nutné mít silný Senát: pro naše vlastní sebevědomí, svědomí, odvahu. Přijetí padesáti syrských dětí je kapka v moři a potřebujeme ho hlavně my sami, abychom se vůbec mohli ráno, při zprávách o ruských bombách v Idlíbu, podívat do zrcadla.

Za odvahu děkujme europoslankyni Šojdrové a senátorům. A važme si jich jako lidí, kteří dnes zachraňují elementární čest české politiky.

    Diskuse
    FT
    September 15, 2018 v 14.26
    Nedávno se Piráti chlubili, že chtějí přebrat část LoboTomiových voličů. Myslím, že se není čemu divit.
    JK
    September 15, 2018 v 16.49
    Někde jsem četl, že Winton (s ostatními aktivisty) plánoval transporty dávno před nacistickou okupací polofašistického Česko-Slovenska a na Wikipedii píšou, že první transport vyjel 14.3.1939. Takže vlastně zachraňoval židovské děti...před Čechy?
    JN
    September 15, 2018 v 22.29
    Jsem přesvědčen o tom, že na počátku migrační krize by přijetí 50 syrských dětí v ČR nebyl vůbec žádný problém.
    (Češi uprchlíkům v nouzi nabídnou peníze i nocleh, ukázal experiment
    https://m.novinky.cz/articleDetails?aId=384524&sId=&mId=)

    Dnes to problém bohužel už je. Zkuste hádat, co způsobilo změnu postoje k uprchlíkům. Můžete třikrát.
    VK
    September 15, 2018 v 23.21
    Hysterie proti uprchlíkům k níž jste se s plným nasazením přidal, na tom má na každý pád lví podíl.
    JN
    September 16, 2018 v 8.08
    Marně byste, pane Klusáčku, hledal jediný můj diskusní příspěvek,
    který by vaše tvrzení doložil.
    (Najdete ho vlevo dole.)
    JH
    September 16, 2018 v 10.45
    Tvrdá data
    o počtech kladně vyřízených azylových žádostí z eurostatu:

    https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tps00193&language=en

    Kalouskova slova o izolaci je tedy potřeba zmírnit, protože podobná čísla jako my bohužel mají nejen ostatní Visegrádské země, ale i třeba Španělsko. Je ovšem vidět že západní a severní země jsou v jiné lize, i když třeba Belgie taky nic moc. Takže jsme sice loseři, ale izolace nehrozí :)

    Šampión roku 2017 je Německo, na které připadají skoro dvě třetiny(!) všech definitivně přijatých uprchlíků. Dobrá, je to sice ekonomicky nejsilnější hráč, ale celkově ekonomika Německa je jen necelou pětinou EU.

    Sice nemohu souhlasit s okamžitým dělením politiků na statečné a zbabělé podle toho kdo se zúčastnil nějaké líbivé akce, a nejsem ani zastáncem povinných uprchlických kvót, ale za výsledky ČR se rozhodně stydím.
    JH
    September 16, 2018 v 12.04
    Počty žádostí
    eviduje Eurostat taky:
    https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tps00191&plugin=1

    Ve srovnání s ČR bylo v roce 2016 v 8x lidnatějším Německu s 20x větší ekonomikou podáno 500x(!) více žádostí než v ČR. To je samozřejmě zejména důsledek "vítací politiky", tedy konkrétně "opt-out" z Dublinského protokolu při přijímání žádostí - třeba Francie nebo UK mají taky mnohem nižší čísla, než by odpovídalo poměru HDP. Osobně mám za to, že Německo se jako jediné zachovalo zodpovědně, když se rozhodlo netrvat na nefunkčním rozdělování podle Dublinu, a že nejlepším řešením by bylo zavést nějaké jednotné azylové řízení pro celou EU.
    JN
    Smyslem té činnosti má být poskytnutí bezpečí pronásledovaným a ohroženým lidem.

    Smyslem té činnosti nemá být soutěž o co největší počet dobrých skutků a nadávání těm, co jsou v této soutěži pozadu.

    Soutěž o nejlepšího skutkaře dobrý skutek degraduje a pak ničí i tu ochotu dobré skutky konat.
    JH
    September 16, 2018 v 18.50
    Jednotná azylová politika nerovná se kvóty.
    Já bych sice byl rád, kdyby se ČR k dočasnému řešení připojilo jako projev solidarity s přetíženými zeměmi, ale ne proto že by to bylo dobré řešení.

    Jednotné azylové řízení by nemělo fungovat tak, že Itálie nebo Řecko rozhodnou o udělení azylu, a uprchlík pak na základě nějakého klíče dostane "umístěnku" - buď je "odměněn" Německem, nebo potrestán třeba Rumunskem. Azyl by podle mě měl být udělen pro celou EU a uprchlík by měl možnost volby. A realita je taková, že uprchlíci pochopitelně chtějí do bohatých zemí - jednak se tam obecně žije lépe, a druhak mají většinou kvůli cestě dluhy, které budou v chudých zemích splácet mnohem déle.

    Jak ale lidem nechat volbu, aby nešli všichni do Německa a Švédska? Jednoduše - relokaci do chudší země nějak ekonomicky zvýhodníte (pochopitelně ne na úkor té chudé země, ale celé EU). Možností je celá řada, a muselo by se to neustále ladit, ale žádná taková varianta ani nebyla na stole. Protože, ať už by byly parametry jakékoliv, v konečném důsledku by to jistě znamenalo odliv peněz z bohatých zemí do chudých. A to už by nebylo u voličů v bohatých zemích tak lehké prodat.

    Je to taková záležitost svědomí EU - EU s dnešními ekonomickými rozdíly prostě nemůže dlouhodobě dobře fungovat.
    VK
    September 16, 2018 v 20.08
    Spolu s kvótami bylo na stole i plán nějakého financování pobytu a případného azylu takto rozdělených lidí z unijních zdrojů. Kdyby se tu nezačalo hysterčit proti přijetí byť jen jediného uprchlíka, byla bez problémů zastávatelná vyjednávací pozice - uprchlíky přijmeme, není problém, přičemž náklady s tím spojené se budou platit ze společného evropském rozpočtu (do něhož aliquotně hospodářské síle přispívají všichni, i my) dohodnutou částkou. A evropský rozpočet se s každým dalším rozděleným uprchlíkem o tuto částku navýší, nebude se zároveň počítat do vynucovaných kritérií maximálního rozpočtového schodku. Byl by to nejen projev evropské solidarity ve vlastním slova smyslu, zároveň i šance prolomit skrz celou Evropu válcovanou politiku austerity a v migrační otázce zavedení alespoň té nejmírnější levicové politiky, keynesovské stimulace.

    Chvilku jsem se bavil představou protažených obličejů Schäubleho a dalších ordoliberálů a ty argumenty, proč to tak ale ani náhodou nejde. Jenže zastávat tohle byla na jedné straně udržitelná pozice a nikdo by nemohl vytahovat obvinění nedostatku solidarity a odvracení se od Evropy. Jednak to mohlo docela dobře projít.
    VK
    September 16, 2018 v 20.26
    Kolaříku, berte na vědomí, že kohezní fondy nejsou nějaký milodar Evropy, natož Německa, zcela oficiálně a natvrdo napsané se jedná o kompenzaci ze strany Evropské unie přistoupivším zemím za těžkosti a znevýhodnění přinášených integrací zemí s nestejnou ekonomickou silou a liberalizací vnitřního evropského trhu.
    JH
    jak debata rychle skončí, když se někomu sáhne na prachy. To jde solidarita ajncvaj do kytek :)
    Vyplácet za uprchlíky peníze je právě nesmysl. Hlavní cíl by měl být integrovat je rovnoměrně do celé Evropy, což jde pochopitelně v Evropě rozdělené na chudé a bohaté státy špatně.
    Tohle je pro lidi z bohatých států dost těžké přijmout, a to nejen ty nafoukané. Občané Německa, se kterými jsem na to téma mluvil, většinou krčí rameny, že to přece není jejich vina, že jsou chudé země pořád chudé, případně namítnou, že tu jsou fondy. Jsou, jenže to zjevně nestačí. Lidé vystudují v chudých zemích a odcházejí za prací do bohatších zemí, které tak získávají ekonomiku s větší přidanou hodnotou.
    Nemusí to být ničí vina. Já nikdy netvrdím, že je to vina Němců, jen že je i na nich, aby s tím něco udělali, a pomohli vybudovat evropu kde si jsou opravdu aspoň zhruba všichni rovni.
    JN
    Kolaříku, ČR je taková evropská černá tlama - který evropský fond ona pozře, z toho už nikdy nikdo nic neuvidí a ani zpět už ho nevyzvrátí (viz Karel Plíhal: "Máme doma ve sklepě malou černou díru...").
    Jan Keller tvrdí, že vytváření centra a periférii je samotná podstata panujícího systému, tj. kapitalismu, a nejde s tím v podstatě nic udělat.
    JH
    September 17, 2018 v 10.53
    Tak doufejme,
    že se Jan Keller mýlí, pane Morbicere. Ostatně panují - aspoň teoreticky - státy, potažmo lid, a ne kapitalismus.
    September 17, 2018 v 20.02
    Docela by mě zajímalo, kdy to bylo, kdy neexistovala centra a periferie.

    Asi někdy v dobách, kdy lidé netvořili větší celky než jedna tlupa nebo jedna vesnice.
    September 17, 2018 v 20.12
    Historie prý zná dva typy světového systému: Světová říše a světová ekonomika. To první bylo už ve starověku. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Teorie_světového_systému
    September 17, 2018 v 20.57
    Paní Hájkové
    Ve starověku ovšem byly rozdíly mezi centry a perifériemi větší než dnes. Například starověký Egypt byl ohraničen přírodními překážkami (ńilskými katarakty a pouštěmi). Egyptská ekonomika založená na záplavách se samozřejmě nemohla rozšířit mimo údolí Nilu.

    V době Římské říše měla limes romanum často podobu opravdové zdi. Na římské straně byly silnice, akvadukty, města s kanalizací, stabilní měna atd, na druhé straně "barbaři", kteří takové většinou věci neměli.

    Evropa byla poměrně dost decentralizovaná v raném středověku, kdy bylo obecně málo peněz a ekonomika byla více lokalizovaná. Králové v té době, pokud vládli většímu území, byli stále na cestách a obvykle neměli žádné hlavní město.

    Řekl bych, že kapitalismus spíše rozdíly mezi centry a perifériemi zmenšuje než naopak. Starověká imperia byla také mnohem stabilnější než novodobá. Britské imperium ovládalo větší část světa než starověké říše, ale jen asi na sto let.
    September 18, 2018 v 6.47
    Já si také myslím, že civilizace je dobrá věc, i když problematická.
    Velké civilizační celky dřív většinou vznikaly vojenským násilím (Alexandr Veliký, Římané). Špatné věci někdy vedou k dobrému. A naopak.
    Feudální rozdrobenost měla možná také své výhody. Otázkou je, zda se něco podobného může znovu objevit. Spíš ne.
    Pokud se v moderní době rozdíly mezi jednotlivými částmi světa poněkud zmenšovaly, bylo to spíš díky technickému pokroku než díky kapitalismu. I když ten se asi rozšiřoval hlavně s kapitalismem.
    Tak paní poslankyně Červíčková z ANO nám právě na tiskové konferenci ve Sněmovně sdělila, že v Sýrii byla a pro děti ze Sýrie by byl přesun do středoevropského prostoru kulturní a sociální "šok", a že to je nepřípustné a je třeba pomáhat tam.

    Paní profesorka Válková teď procítěně hovoří o "takzvaných" sirotcích.

    A nikdo z novinářů je nebyl schopen konfrontovat se skutečností, že ti mladí jsou už dávno v Řecku, v otřesných podmínkách uprchlických táborů...
    JP
    September 18, 2018 v 14.47
    Centrum, periférie a kapitalismus
    Napřed jsem tu Kellerovu tézi o tom, že kapitalismus podporuje dělení na centrum a periférii, chtěl ponechat bez komentáře, jako nepříliš významnou. Ale zdá se, že to přece jenom vzbudilo určitý zájem; tak tedy podrobme onu tézi poněkud hlubší analýze.

    Keller má na jedné straně pravdu: kapitalismus směřuje ke koncentraci. Koncentraci kapitálu, koncentraci moci. Existence velkých, omnipotentních, oligarchických mezinárodních koncernů je toho dostatečně názorným dokladem.

    Na straně druhé - Keller vidí jenom jednu stránku věci. Jak už zmínil pan Kubička, stejně tak je možno tvrdit, že kapitalismus spíše rozdíly zmenšuje.

    To souvisí s druhou hlavní potřebou kapitálu: totiž dosahovat minimálních výrobních nákladů. A to znamená: produkci přenášet právě do té "periférie". Ono se to napřed jeví jenom jako vykořisťování tamější pracovní síly; ale přesto to s sebou přináší pokrok, i ti tamější "periferní" dělníci si časem vytvoří své "třídní vědomí", budou požadovat vyšší mzdy, a větší pracovní práva. Takže je možno opravdu dost velkým právem předpokládat, že to bude právě kapitalismus, který - ač naprosto neúmyslně, a vlastně proti svým vlastním zájmům - bude ty rozdíly mezi centrem a periferií čím dál tím více vyrovnávat.

    To jest, přesněji řečeno budou působit o b a ty uvedené momenty: kapitalismus bude na jedné straně vyrovnávat ty rozdíly v produkčních, pracovních a mzdových podmínkách; ale na straně druhé bude i nadále mít svou stálou tendenci k monopolizaci, ke koncentraci kapitálu a s ním spojené moci.
    JP
    September 18, 2018 v 14.49
    Pan Morbicer (i když otázka by vlastně směřovala na poslankyni Červíčkovou): jak pak se člověk vlastně může stát "takzvaným" sirotkem?

    Zřejmě se takovéto unikum týká jenom sirotků původu syrského; že mohou být bez rodičů, a přesto jenom "takzvanými" sirotky...
    Vtip je v tom pane Poláčku, že paní profesorka Válková dále sdělila, že by musel být zpracován audit, co "být sirotek" znamená v mezinárodním právu, jaké je postavení sirotků v tom českém, jak jsou tyto postavení kompatibilní, co to pro stát znamená atd. atp. etc.
    V českém prostředí cca 3-5 let, s odvoláními a kontra posudky tak 10.

    O to v příspěvku pí profesorky Válkové šlo, musel jsem jít, tak jsem to nestihl celé popsat. To je podstata "takzvaných" sirotků a každý chápe, kam celá věc směřuje, i když ANO připustilo sněmovní jednání...
    MP
    September 19, 2018 v 13.00
    O sněmovní jednání ale přece vůbec nejde a nemůže jít. Pokud by se Sněmovna nerozhodla změnit celou řadu zákonů, nemůže nijak zasáhnout do suverenní kompetence vlády. A právě tak je suverénní právo vlády určit, kdo je pro potřebu přjetí omezené a definované skupiny uprchlíků "sirotek". Nebo abychom nenaráželi na problém, kterého se dotkl Josef Poláček: "bezprizorný nezletilý".

    To, co předvádí paní prof. Válková, je mlžení, které má zakrýt Babišovu odpovědnost. Politický možná zchytralé, ale bylo by pitomé ji v té ondulaci mlhy nad Strakovskou podporovat a brát takové žvásty brali vážně jen pro profesorský titul jejich producentky.

    p.s. Problémy právního postavení syrských dětí mohou jistě vyvstat z hlediska jejch připadného osvojení, ale eto, druzja, o drugom.
    Na druhou stranu tady kritika, z které mrazí a která určitě má reálné jádro:

    https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:JpR-UH48tbYJ:https://www.lidovky.cz/nazory/detem-ze-syrie-je-treba-pomoci-ale-predstavy-sojdrove-jsou-dost-naivni-rika-sefka-mezinarodniho-detskeho-krize.A180919_115856_ln_nazory_gib+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b

    Nicméně situace na řeckých ostrovech je čím dál horší a uniknout odtamtud kterýmkoliv směrem má smysl.

    To mi Taťjána Horáková nevymluví.
    MP
    September 19, 2018 v 18.34
    Aleši Morbicerovi
    Ona by ta kritika platila nebýt dvou zásadních háčků.
    1. Ty děti nikdo v dohledné době nevrátí domu.
    2. Padesát dětí je charita, nikoli konkurence systémovému řešení.

    Nečetl jsem nikde nějaké podrobnější představy Michaely Šojdrové o tom, jak by vypadala starost o ty děti. Ale kdysi jsem se s ni setkával jako s poslankyní, která se v KDU-ČSL věnovala školství a nemyslím, že by právě v tomhle byla naivní a že by si představovala: Dovezeme děti a prostě je rozdělíme je po ochotných rodinách. Což je představa, kterou u ni zjevně předpokládá T. Horáková. Ale umím si představit přijetí, a doufám, že MŠ taky, které by ošetřilo většinu rizik kulturního a jazykového neporozumění, naznačených u TH.
    Nejhorší je, že už prostě nevím, co se děje, kde je pravda, co je dobré a co zlé.
    Ani co dělat.
    Třeba Saudové zrovna teď v Jemenu provádějí genocidu -- všechno ve mě říká, že by na ně mělo být uvaleno totální embargo,,,,,, ale pořád jsou to naši přátelé.

    Prostě už ničemu nerozumím...
    September 19, 2018 v 21.04
    Pane Morbicere
    Zrovna před chvílí jsem poslala peníze na Unicef, protože jsem zahlédla tento článek s fotografiemi:
    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/483792-hlad-v-jemenu-pozabiji-jednu-generaci-deti-varuji-humanitarni-organizace.html
    September 19, 2018 v 21.13
    Panu Morbicerovi
    Možná by bylo jednodušší napsat, na koho na Středním východě totální embargo neuvalit. Bylo by lepší kdyby v Jemenu převládl Írán?
    September 20, 2018 v 5.47
    Panu Morbicerovi
    Možná je načase přestat říkat našemu státu "my". Saúdové pak vašimi přáteli být nemusí.
    MP
    September 20, 2018 v 8.53
    Evě Hájkové
    Jistě, můžeme. Je to úžasně jednoduché zříci se jakéhokoli dílu odpvědnost,za to, co dělá stát, ve kterém žijeme.
    September 20, 2018 v 8.56
    Já to takhle nevidím, pane Kolaříku. Proč by ti lidé měli být totožní se státem? Přestože někteří z nich se s ním možná vnitřně ztotožňují (čili říkají mu "my") ve skutečnosti s ním totožní nejsou. Stát má řadu funkcí a mimo jiné je to i mocenský nástroj. A vede také války.
    Domnívám se, že lidé, které budu na ulici potkávat, Saúdy většinou vůbec neřeší. Možná o tom nic nevědí. Tak proč bych se měla od nich chtít distancovat?
    Já se vlastně nedistancuji úplně ani od toho státu. To ani nejde. Jen od některých věcí, které ovšem nemohu ovlivnit.
    September 20, 2018 v 9.02
    Panu Profantovi
    Jak mohou lidé, kteří mají diametrálně odlišné představy o světě a diametrálně odlišné schopnosti, jak ten svět vnímat a ovlivňovat, mít za něco společnou odpovědnost?
    September 20, 2018 v 9.33
    Pane Kolaříku,
    Já si přece na nic nestěžuji. Natož na demokracii.
    September 20, 2018 v 9.36
    Je to zajímavé. Právě řešíme v mailové korespondenci problém pacifismu - Chelčického, Pittera a pod. Psala jsem tam, že jsou mi jejich názory blízké.
    JN
    September 20, 2018 v 11.12
    "... když jdu např. po nějakém moravském městečku, vím, že drtivá většina těch, které potkávám, jsou 'oni', nikoliv 'my'."
    Co asi tak věděla má matka, když v pětačtyřicátém šla po městečku a byla svědkem odsunu? Věděla, že drtivá většina těch shromážděných Němců jsou "oni" a nikoliv "my"?

    (No, já to vím dobře, co tehdy věděla. Pan Kolařík to ale vědět nemůže.)
    Nevím pane Kubičko. Prostě nevím.

    Nevím jak moc je do toho Írán zapletený, nevím kdo další v tom má prsty. Mám podezření, že muslimskou nevraživost zcela záměrně zneužívá světová oligarchie, lidé, kteří vydělávají miliardy na zbraních a válce, ale není mi to nic platné.

    A to neplatí jen pro situaci na Blízkém východě.
    Já už vůbec nechápu ani českou politiku, nevidím v ní jediného poctivého člověka, nevím kdo všechno lže jako když tiskne, bez svědomí, bez morálky. Nechápu úřady a nechápu lhostejnost a brutalitu mezi lidma. Nedávno v Ostravě v parku zkolabovala paní se srdcem a lidé ji skoro půl hodiny překračovali...
    Prachy jsou snad to jediné, co lidi zajímá.

    Jsem ztracený pane Kubičko.
    September 20, 2018 v 13.07
    To není záležitost poslední doby, pane Morbicere. Na to si lidé stěžovali už v době mého mládí, že se často bez pomoci obcházejí ti, kteří spadli na ulici.
    A protože jsme oba Ostraváci (pořád se k tomu ještě hlásím), řeknu vám svou dávnou vzpomínku na jednu gymnazijní profesorku. Je to už mnoho let. Povídala nám o tom, že když zamlada přišla učit do Ostravy, každému upadnuvšímu chodci hned spěchala na pomoc. A skoro pokaždé zjistila, že je to opilec. Tak se pak také začala raději vyhýbat.
    Doufám, že se vás to nějak nedotklo, pane Morbicere. Uvádím to jen jako příklad, jak mravy jedněch mohou negativně působit na mravy druhých.
    JN
    September 20, 2018 v 17.57
    Pane Morbicere,
    neviděl bych za vším jen velké peníze. I velké ideály mohou vést k velké krutosti. Bez důvěry, že svět spěje k dobru (i když se to často vůbec nezdá), se člověk nemůže obejít.
    MP
    September 20, 2018 v 18.21
    Evě Hájkové
    Nejprve jsem chtěl napsat: To je právě ta politika.

    Ale pak jsem si uvědomil, že nejen politika. Znám zblízka tři, čtyři manželství, kde mají muž a žena diametrálně odlišné názory na víru, politiku a třeba také přijatelnou délku sukně -- a nějakých dvacet či více let sdílejí společnou odpovědnost za své děti. A daří se jim to nejméně stejně dobře jako těm, kteří se ve svých názorech shodují.

    September 20, 2018 v 18.54
    Ale víte proč, pane Profante? Víte, proč jsou ti manželé schopni nést společnou odpovědnost i přes velké povahové a názorové rozdíly? Protože se mají rádi!
    Pokud se budou nenávidět, nebudou ochotni nést společnou odpovědnost za manželství a rodinu ani když budou úplně stejní.
    Jenže láska, to není jen takový nějaký pocit, jak si možná myslí pan Poláček.
    JP
    September 21, 2018 v 10.35
    Paní Hájková, před nějakým časem byl podniknut výzkum právě toho, jaké jsou předpoklady pro dlouhotrvající (tedy relativně bezkonfliktní) manželství.

    Výsledek? - Nikoli láska; nýbrž vzájemná t o l e r a n c e je ta zcela základní ingredience, která rozhoduje o tom, zda partneři spolu dokáží vycházet, zda dokáží jít po té dlouhé cestě vzájemného spolužití.

    V déletrvajícím svazku vždy nutně dojde k nějakým názorovým neshodám: ten nesnáší tohle, a ten zase tohle. A tak je to nakonec právě ta schopnost vybudovat si určitou vlastní vnitřní rezistenci proti tomu, co nám na tom druhém vadí, a nedělat z toho hned aféru.
    September 21, 2018 v 10.54
    No, však tohle právě je ta skutečná láska - tedy ta dlouhodobá ochota snášet i to, co nám na druhém vadí, vycházet mu vstříc - prostě odhodlání a vůle žít s ním a řešit společné záležitosti, sdílet společné vzpomínky, starosti a radosti. Jakési dlouhodobé spojenectví.
    Ta prvotní zamilovanost totiž pomine poměrně rychle.
    Jenže, jak málo mají dnes lidé ochoty k takovým dlouhodobým vztahům! Oni totiž často hledají něco jiného.
    VP
    September 21, 2018 v 11.16
    Matka Tereza začala v Indii sbírat jednotlivé děti umírající na ulici. Nebylo to celkové řešení. A není. Avšak získala pro to, množství indických žen, které by jinak ten cit neměly, vzbudila zájem veřejnosti a jistě tím pomohla i celkovému řešení, které pořád není na cestě.
    A tady se řeší, JESTLI pomoci padesáti dětem.
    VP
    September 21, 2018 v 11.17
    Sir Nicholas taky nenašel celkové řešení. Zachránil jen.... Řekněte jim, že se mělo počkat na celkové řešení.
    JN
    September 21, 2018 v 12.34
    Pokud jde o osoby a ne o jednání,
    křesťan může soudit jen sebe samého, zatímco humanista má v těch soudech volnost daleko větší.
    MP
    September 21, 2018 v 13.43
    Mea culpa
    Jsou jistě manželství vydařená a pomalu dozrávají k idylickému konci po vzoru Filomena a Baukidy. Ale ta jsem neměl na mysli, v mém příkladu se jednalo o manželství takříkajíc vyhasla, někdy i rozvedená -- a přesto o fungující partnerskou odpovědnost vůči dětem.
    MP
    September 21, 2018 v 13.50
    Václavu Pospíšilovi
    Malér je v tom, že neřeší, zda pomoci. Řeší se jen, jak co nejlépe politicky zúročit odmítnutí.
    Zhovadilec, který řičí pro zdivočelé stádo: Nechceme v Česku budoucí teroristy, ten přece nemluví o dětech.
    September 21, 2018 v 13.53
    M. Profantovi
    Manželství mohla být vyhaslá, ale vztah obou partnerů k vlastním dětem patrně vyhaslý nebyl. V tom asi bude ten háček.
    MP
    September 22, 2018 v 10.32
    Evě Hájkové
    Právě. Nejde o to, jestli jsem se rozhodl, že s lidmi, které potkávám nemám nic společného , že jsou to "oni" (postoj zvláště pozoruhodný u křesťana), ale o to, jestli jsem přesvědčen, že s nimi mám za něco společnou odpovědnost.

    Třeba za to,
    že na jednom kousku země naprostá většina dětí naučí i za dvacet let do svých jedenácti let číst a psát,
    že tam lidi nebudou umírat před vraty nemocnice, ačkoli by pomohl banální zákrok,
    že se tam ukopání člověka v hospodě bude vyšetřovat bez ohledu na to, jakou měl barvu kůže,
    že se matka, která nemůže uživit své dítě, neodbude výrokem, "Měla sis odpovědněji vybrat jeho otce!" atd.


    September 22, 2018 v 16.52
    M. Profantovi
    Co je na tom tak nekřesťanského, říkat "oni"? Nakonec, vždyť apoštol Pavel také radil věřícím, aby se oddělili od nevěřících:
    "Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími!" (2 Kor 6, 14)... "A proto vyjděte z jejich středu a oddělte se."
    Jenže my si dnes naštěstí můžeme jeho slova vyložit různým způsobem.
    A já naštěstí nemám potřebu se od nikoho oddělovat. Mně jde jen o to, že někdy se dá jen velmi těžko rozpoznat, co je vlastně pravda.
    MP
    September 22, 2018 v 18.18
    Pavlu Kolaříkovi
    Je pozoruhodné, že jste si oba, Vy i paní Hájková, vybrali jen ten kousek o pozoruhodnosti podobného postoje u křesťana.
    MP
    September 22, 2018 v 22.16
    Pavlu Kolaříkovi
    Obávám se, že došlo k dosti zásadnímu omylu. Nemám se Vám zač omlouvat a nemám se Vám k čemu přiznávat.
    A ano, za to, jak se moje země chová k uprchlíkům, se stydím, k tomu nepotřebuji Vaše arogantní doporučení.V tom je právě potíž odpovědného politického "my".


    JN
    September 22, 2018 v 23.19
    Pánové, rád bych se pokusil vás usmířit návrhem,
    abychom se všichni společně raději styděli za tu PŘÍČINU, která teprve vedla k tomu, jak se moje země chová k uprchlíkům.

    Tím bychom se vyhnuli tomu spornému označení "zdivočelé stádo". Se zdivočelým stádem je samozřejmě těžké nést jakoukoliv společnou odpovědnost, natož se s ním ještě pokoušet sebeidentifikovat. "Zhovadilce" pravděpodobně můžeme ponechat, neboť o něj ten spor asi vůbec nevedete.

    Těším se na vaši vstřícnou reakci.
    JN
    September 23, 2018 v 2.38
    Divák Standa se ptá...
    90' ČT24, 19. 9. 20:00 Spor o přijetí syrských sirotků, host Martin Rozumek

    33. minuta, divák Standa se ptá: Je to snaha o humanitární pomoc, nebo předvolební politický boj?

    Martin Rozumek odpovídá:
    "Já si myslím, že my to hlavně potřebujeme pro nějaké naše české svědomí, sebevědomí, postavení v Evropské Unii, nebo v Evropě vůbec, a že je to samozřejmě pěkné humanitární gesto. Také se ptám proč přichází zrovna v této předvolební době, ale myslím si, že je do značné míry vyvoláno i tím, jak náš premiér prostě tady to téma migrace najednou objevil před komunálními volbami, ve kterých by se také mohlo mluvit o tom, že třeba Praha téměř nefunguje, prostě ANO Prahu nezvládlo. Takže si myslím, že určité politikum v tom je, ale na druhou stranu humanitární gesto jsme neudělali celou tu dobu, stále tvrdíme, že jsme připraveni pomáhat, jenom aby to bylo dobrovolně a ne vnucenými kvótami, teď tu příležitost máme."
    IH
    September 23, 2018 v 9.22
    Díky za citát,
    Martin Rozumek na otázku odpověděl výtečně.
    JN
    To myslíte vážně, pane Horáku?
    MP
    September 23, 2018 v 10.58
    Jiřímu Nushartovi
    Je mi líto, ale já si za "zhovadilcem" a "zdivočelým stádem" stojím.

    Část mých spoluobčanů zdivočela mediálně produkovaným strachem z migrantů a zlomek této části se změnil ve stádo, které se řídí instinkty a vybíjí si své frustrace z životních křivd -- ať se již jedná o nízkou mzdu či nízké IQ, potenci nebo nevděčné děti -- hysterickými útoky na ty, o nichž jsou si jisti, že jim případné kopnutí nevrátí. Kdysi to býval antisemitismus, později přišli Vietnamci a Romové, dnes uprchlíci.

    Frustrace tu byla vždycky a máme pro ni v českých zemích dost sociálních důvodů. Ale nenávistné xenofóbie se dlouho dařilo držet na okraji, stigmatizovat je jako něco, co nepatří do slušné společnosti. Mimo jiné proto, že xenofóbní křiklouní jsou často zbabělí a vždy nejistí. Aby mohlo dojít k "normalizaci nenávisti", k tomu byli potřeba zhovadilci -- političtí spekulanti, kteří vsadili na rozdmýchávání nenávisti a strachu.

    S tím zdivočelým stádem patřím k jedné politické společnosti, tedy do jednoho "my". A hlásím se k tomu, protože rozlišuji strach a jeho nositele. Vím, že jsem jim dlužen jako svým spoluobčanům tolik respektu k jejich názoru, abych ho bral vážně a proto ho pojmenovával pravým jménem, že jim prostě to pojmenování "zdivočelé stádo" dlužím a zároveń vím, že mimo okamžité stádo jsou to velmi často lidé, se kterými si mám co říct .

    Považovat zhovadilce za součást politického "my" je sice mnohem těžší, ale co zbývá, jsou to dnes naší (a tedy i moji) řádně zvolení ústavní představitelé. Takže pokud nechci popřít republiku-- a to nechci --, musím přijmout, že pánové Babiš, Zeman, Filip, Okamura atd. patří do stejného "my".


    JN
    September 23, 2018 v 11.36
    Ano, pane Profante, ale to co říkáte, nám přece nijak nebrání STYDĚT SE ZA PŘÍČINU
    toho, proč "část mých spoluobčanů zdivočela a zlomek této části se změnil ve stádo".

    Nebo zdivočeli sami od sebe? Vždyť přece "nenávistné xenofóbie se dlouho dařilo držet na okraji a stigmatizovat je jako něco, co nepatří do slušné společnosti". Co se stalo, že už se to nedaří držet na okraji? Neboli, co je tou PŘÍČINOU, za kterou - jak navrhuji - bychom se konečně mohli začít stydět?

    JP
    September 23, 2018 v 11.45
    Pane Nusharte, co pak se Vám natolik nezdá na vyjádření M. Rozumka k otázce přijetí syrských sirotků?

    I podle mého názoru je odpověď M. Rozumka - velice rozumná...
    IH
    September 23, 2018 v 11.54
    Panu Nushartovi: Ano.

    Panu Profantovi: Vzpomínám, že za podobné "stádo" to tady schytal před časem pan Poláček. Samozřejmě, jsou různé roviny řeči, politik by měl mluvit decentněji, a nečiní-li tak, pak právě pro nějaký (jiný) stádec, který jej v důsledku toho zaregistruje a (možná) bude i volit (no, nekup to!). V obecné občanské diskusi jde o výraz celkem přijatelný, neboť jde o celkem výstižnou alegorii. Takové stádo se chová leckdy mírumilovně, poplaší-li se však, příp. ucíti-li žízníce vodu, může zdivočet a leccos i leckoho (včetně vlastních) pak ohrožuje svými kopyty.
    September 23, 2018 v 12.09
    Já si pořád nějak nedovedu představit (vrátím-li se k metafoře rozvedeného manželství), jak spolu bývalí manželé odpovědně rozhodují o budoucnosti svých dětí, a přitom jeden druhého nazývají zdivočelým dobytkem. Ať už právem či neprávem.
    JN
    September 23, 2018 v 12.44
    Divák Standa má podezření..,
    že více než o snahu o humanitární pomoc jde o politický boj. Pan Rozumek mu to nijak nevyvrací a zcela bezelstně mu přitakává.

    Jenže pomoc se neposkytuje proto, abychom uchlácholili své svědomí, zlepšili své postavení v EU a udělali pěkné gesto. (A už vůbec se pomoc neposkytuje proto, aby tím bylo mediálně přebito téma nefungující Prahy.)

    Bezelstné přihlášení se k těmto motivům je vrcholem na odiv vystavovaného pokrytectví. Pokud toto už chápeme jako normální, pak je naše společnost v těžkém morálním rozkladu.

    Bližnímu v nouzi se přece pomáhá proto, abychom mu ulevili v jeho trápení. Smyslem té pomoci je onen bližní, nikoliv my, náš prospěch, naše svědomí... Pomáhá se z lásky, nikoliv z kalkulu se svým svědomím nebo se svým postavením v nějakém spolku.

    Ta odpověď "svojou prefíkanosťou" prostě evokuje některé odpovědi M. Jakeše...

    JN
    Rozdíl je v tom, že tenkrát jsme se všichni smáli, ale dnes jsou takovéto odpovědi vzorem pro naši morálku.
    MP
    September 23, 2018 v 14.15
    Evě Hájkové
    Každá metafora kulhá a není soucitné ji nutit tancovat, ale...
    Znám bývalý manželský pár, který se rozcházel hodně ošklivě a ani jeden z partnerů dodnes o tom druhém v lepším případě nemluví, v horším (u obou spíše vyjímečném) nemluví dobře.Přesto spolu dokážou komunikovat právě když jde o jejich dvě děti a matka, se kterou děti zůstaly, neřekne v jejich přítomnosti o otci zlého slova.
    September 23, 2018 v 14.31
    Ano. Každá metafora kulhá. A nejvíce kulhá ta metafora manželství. Do manželství, i do těch později nevydařených, se totiž vstupuje dobrovolně. Kdežto do nějakého státu se člověk už narodí. A pokud nechce fyzicky odejít někam jinam, tak se občanem stát prostě musí.
    Takže by zde možná byla vhodnější metafora rozhádaných sourozenců, kteří se musí společně postarat o dědictví včetně starých nemohoucích rodičů.
    MP
    September 23, 2018 v 14.38
    Jiřímu Nushartovi
    Otevřeně řečeno, kdybych si myslel, že s tím Míša Šojdrová přišla právě před komunálníma volbama a jde ji jen o politické body, pořád bych si ji vážil -- protože by to byl sice chytrý kalkul ( keď vám to znie lepšie: prefikaný kalkul), ale zároveň kalkul, který může pomoct padesáti dětem v zoufalé situaci. Ale nemyslím si to.

    A on nic takového neříká ani Martin Rozumek. Říká, že v situaci, kdy premiér problém přijímání uprchlíků zpolitizoval (čeština to umí říct lépe: "zpolitikařil), je malá konkrétní pomoc takové "pěkné humanitární gesto" (to "pěkné" není v tomto případě zrovna nejlichotivější adjektivum), které má co dělat s naším sebevědomím (já to sebevědomí specifikuji jako "stud").

    Šojdrová, resp. KDU-ČSL nepotřebuje, aby se v Praze nemluvilo o selhání ANO a ČSSD při správě města, naopak. Čižinský je jeden z mála pražských politiků, kterého si pražané váží, i ti , co ho volit nebudou. Ale když už se Babišovi to zahlcení veřejného prostoru zástupným tématem povedlo, pak se ovšem nutně i z pomoci padesáti potřebným dětem stává zásluhou "řicící zhovadilosti" politikum.
    JN
    September 23, 2018 v 16.15
    Bezcitný arabista o padesáti sirotcích a o migraci:
    "Vůbec si nemyslím, že občanská válka v Sýrii byla nějakým zásadním faktorem, který ovlivnil migraci."

    https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/218411058040921/titulky
    JN
    September 23, 2018 v 16.44
    Už to zase motáte, pane Profante!
    Mluvil jsem o odpovědi Martina Rozumka divákovi Standovi.

    Ta odpověď pana Rozumka, kterou jsem zde i citoval, mi "svojou prefíkanosťou" evokuje M. Jakeše...

    Je to trochu jasnější?

    Takže jestli mi vytýkáte, že tvrdím, že s tím Michaela Šojdrová účelově přišla před komunálními volbami, tak prostě pláčete na špatném hrobě. Takto jste si totiž sám interpretoval "tú prefíkanú odpoveď pána Rozumka" divákovi Standovi. Pokud ale sám tvrdíte, že nic takového neříká ani Martin Rozumek, pak už opravdu nikdo jiný nezbývá a s tím tvrzením o předvolebním kalkulu Michaely Šojdrové jste mohl přijít jen Vy sám osobně.

    -----------------------

    Těším se na další hodiny funkční gramotnosti.
    JN
    Ale nakonec jde vlastně možná jen o takovou vaši hypotetickou spekulaci: "... kdybych si myslel, že s tím Míša Šojdrová přišla právě před volbami..."
    JN
    September 23, 2018 v 18.39
    Půlku PŘÍČINY zdivočení stáda srozumitelně vysvětluje Martin Rozumek ve své odpovědi divákovi Standovi.
    Ke zdivočení stáda (z půlky) přispěl absurdní požadavek, aby pomoc nebyla poskytována těm, kteří ji potřebují, ale všem kteří se právě ocitnou v našem dosahu, a to nikoli proto, abychom trpícím ulevili v jejich trápení, ale abychom uchlácholili své vlastní svědomí, vybudovali si sebevědomí a zlepšili své postavení v EU.

    To je požadavek natolik idiotský, že pokud bude prosazován dostatečně razantně, má nesmírný revoluční potenciál a musí nakonec vést ke zdivočení stáda.

    Druhou polovinou příčiny zdivočení stáda je pak přilévání oleje do ohně konvičkou.
    JN
    September 23, 2018 v 18.51
    Obě poloviny té PŘÍČINY mohou mít společného hybatele,
    jehož prospěchem by pak byla destabilizace EU.
    VK
    September 23, 2018 v 21.55
    Co pořád melete, Nusharte? Požadavek byl přijmout alespoň nějaké uprchlíky. Místo vůbec žádných, jak se stalo kvůli hysterii vám podobných.
    JN
    September 23, 2018 v 23.14
    Děkuji Vám za připomínku, pane Klusáčku.
    Odmítání poskytovat bezpečí ohroženým a pronásledovaným není součástí mého stanoviska k migrační krizi a nikde to v mých diskusních příspěvcích také nenajdete.

    Trvám ovšem na tom, že takovou pomoc nelze poskytovat z důvodů, o kterých mluvil pan Rozumek ve své odpovědi televiznímu divákovi. Není vůbec principiálně možné, aby skutečná pomoc lidem v nouzi byla postavena na tom, "že my to hlavně potřebujeme pro nějaké naše české svědomí, sebevědomí, postavení v Evropské Unii, nebo v Evropě vůbec".

    To je naprosto šílené destruktivní pojetí "pomoci", které vede buď k pokrytecké autoritativní morálce, k morální kocovině, nebo k hysterické reakci veřejnosti. Vinu pak ale nemůžeme dávat veřejnosti, nýbrž jen těm, kteří toto destruktivní pojetí morálky prosazují.

    September 24, 2018 v 6.17
    Pan Nushart má obavy, že to bude jako v té pohádce o Mrazíkovi:
    - "Všechno jsem pochopil. Špatně jsem žil. Tak teď půjdu a budu konat dobré skutky. A potom se dobrem tím v člověka zas proměním".
    - "Eh, Ivane, Ivane, ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil".
    JN
    September 24, 2018 v 9.24
    Panu Kolaříkovi
    "Pan Nushart" je výsledkem zcela revolučního vývoje umělé inteligence posledních několika let. Vývoj to byl samozřejmě velmi nákladný, ale samotné provozní náklady jsou zcela zanedbatelné.

    Děkuji Vám, pane Kolaříku, za Vaši nefalšovanou citovou angažovanost při dolaďování našeho softwaru.
    JN
    September 24, 2018 v 10.03
    Jak došlo k Vaší radikalizaci, pane Kolaříku?
    Nushart: ... vytvoření pospolitého, solidárního a humánního světa bohužel stále znovu troskotá právě na takových, jako jsem já.

    Snad by tedy bylo správné mě zavřít a poslat na nucené práce, aby ten pospolitý a solidární svět mohl být konečně vytvořen a já abych k tomuto cíli mohl přispět alespoň svojí fyzickou prací třeba někde v lomu nebo v uranových dolech, kde bych se zároveň pokusil o nápravu svého zkaženého charakteru.

    Pavel Kolařík - informatik, Mnichov
    Sobota, 22.Září 2018, 09:30:41
    Ano.

    Nushart: "Ano"? Sobota, 22.Září 2018, 20:40:41
    Jak došlo k Vaší radikalizaci, pane Kolaříku?
    (Jsem rád, že už konečně vím, co se chystáte udělat s těmi nepřizpůsobivými "zanedbanými".)
    MP
    September 24, 2018 v 10.20
    Vojtěchu Klusáčkovi
    Dík
    JN
    September 24, 2018 v 10.39
    Panu Profantovi
    Za co děkujete?
    MP
    September 24, 2018 v 12.53
    Jiřímu Nushartovi
    Tolik příspěvku Vojtěcha Klusáčka zase v téhle diskusái není, abyste na to nepřišel sám.
    Nehrajte si na cíťu milý pane Kolaříku, o mě klidně roztrubujete, že jsem gauner a morální troska, s panem Nushartem se taky zrovna nemažete, tak Vás nějaký "zhovadilec" přece vůbec nemůže rozházet, takovým lžím přece nikdo neuvěří...
    JN
    Tohle měla být kavárenská diskuse, ale Vy z toho pořád děláte hospodskou rvačku.
    September 25, 2018 v 5.03
    Nemyslím si, že někdo z diskutujících je placený troll. Proč hned někoho podezírat ze špatnosti?

    September 25, 2018 v 9.07
    Panu Kolaříkovi
    To je jedno. To "hned" v té větě být nemusí. Proč vůbec někoho (třeba pana Nusharta), podezírat z placeného trollismu? Jak jste k tomu došel? A v čí prospěch podle vás trolluje?
    September 25, 2018 v 12.34
    Pane Kolaříku, nedovedu bohužel posoudit, zda pan Nusshart dělá „brajgl“ pod nejkvalitnějšími články, a sice z toho důvodu, že si netroufám hodnotit, které články jsou nejkvalitnější. Umím články hodnotit jen z toho hlediska, zda se mi líbí více nebo méně, zda mě zaujaly nebo ne. Své mínění považuji za naprosto subjektivní, nemohu ho klást jako normu.
    Uznávám, že pan Nushart svými příspěvky občas provokuje nebo přímo „švejkuje“, nebo že se staví do názorové opozice proti redakci či někomu jinému. Ale myslím, že to dělají nebo dělali i jiní lidé, aniž by nutně museli být trolly.
    Abych pravdu řekla, žádnou učebnici o trollování jsem ještě nečetla, takže nevím, co je učebnicový příklad trolla. A ani moc nechci takovou učebnici číst.
    Eh pane Kolaříku?
    Je tak snadné zapomínat např. na diskusi pod článkem Jakuba Jandy?
    (ale nebojte, nežádám Vaši omluvu, jsem soucitný a do ničeho tak drastického Vás nutit nemíním).

    Vy tady častujete kde koho urážkami, ale sám chcete omluvy za něco, co jste na sebe aktivisticky vztáhl (22.9. 11:04), popřípadě za své falešné morální pobouření (22.9. 20:26).

    Dovolím si Vás citovat: Mimochodem - to je ale hanba! Styďte se.

    Nejsou vztahovačnost i faleš hříšné???
    VP
    September 25, 2018 v 13.03
    Ještě štěstí, že už tomu tady vůbec nerozumím. Aspoň nemusím reagovat.
    September 25, 2018 v 13.41
    Nic takového jsem v dnešních příspěvcích nenašla. Kdo to má být?
    September 25, 2018 v 13.54
    Jediný příspěvek na posledním místě pod dnešními nejdiskutovanějšími? Nechápu.
    HZ
    September 25, 2018 v 14.56
    Přikláním se k tomu, že je to ironie. V kontextu to jiný smysl nedává.
    September 25, 2018 v 15.11
    Tak jsem konečně pochopila, že myslíte pana Macháčka. Jistěže to myslí ironicky. Nikdy by mě nic jiného ani nenapadlo.
    Inu, nic jiného se nedalo čekat pane Kolaříku.

    Ale je fakt, že na odporného soudruha píšícího zvrácenosti jsem to nedotáhl, tak co si vlastně stěžuji...

    Ale ta omluva, ve které zároveň říkáte, že je to přesto odporný soudruh píšící zvrácenosti, ta píše!!!
    JN
    September 25, 2018 v 23.17
    Pane Kolaříku, už se mi z vás začíná zvedat žaludek.
    Máte dobrého advokáta? Přeci jen... naznačovat nějaké mé spojení s StB a potom mě zase posílat do gulagu, to už je trochu přes čáru...
    JN
    Nebo dáte přednost zrychlenému řízení? Třeba v Tranzitdisplay nebo v kavárně Potrvá? Je to taková humanistická tradice...
    JN
    Nebo si nekoledujte a držte hubu, vy korektní humanisto.
    + Další komentáře