Děti Nicholase Wintona v Senátu: obraz odvahy a zbabělosti českých politiků

Martin Rozumek

Dvě z dětí zachráněných sirem Wintonem přijely do českého Senátu podpořit inciativu europoslankyně Šojdrové, která se pokouší dosáhnout toho, aby Česká republika přijala padesát syrských sirotků. Alfa-samci české politiky mlčí.

Měl jsem čest promluvit v Senátu Parlamentu ČR, ale hlavně setkat se tam s dvěma dětmi Sira Nicholase Wintona - nyní ve věku 92 a 86 let. Paní Milena Grenfellová-Bainesová popsala, jak jí a její sestře Winton v roce 1938 pomohl dostat se spolu s 669 dětmi do Velké Británie. Tam se jich jako uprchlíků ujala rodina s malým domkem, která načas odstěhovala vlastní dceru k příbuzným, aby se tam Milena se sestrou vešly. Zachránili jim život.

Významný britský politik s českým původem a také dítě Nicholase Wintona - Lord Alfred Dubs dokázal v roce 2016 prosadit v Londýně dodatek zákona (tzv. Dubs Amendment), který zavázal britskou vládu přijmout z jiných zemí Evropské unie tři tisíce nezletilých - uprchlíků hlavně ze syrské války. Britská města byla připravena pomoci, nicméně britská vláda celou věc pomoci dětem zpolitizovala a natolik zpomalila, že jich nakonec bylo přijato pouze 480.

A nyní k odvaze či neodvaze českých politiků. Europoslankyně Michaela Šojdrová dnes v Senátu představila svůj skromný plán na přijetí padesáti syrských dětí, na dobu dočasnou, s tím, že česká vláda by rozhodla o délce jejich pobytu a případném sloučení rodiny či jejich návratu. Impulsem byla její návštěva v řeckém hotspotu na ostrově Lesbos v Morii, kde panují otřesné hygienické podmínky kvůli zoufalému překročení kapacity.

Skupina senátorů v čele se senátorem Hamplem pozvala zástupce českých ministerstev, novináře, odborníky a k pomoci připravené a odhodlané spoluobčany ze skupiny Češi pomáhají a společně jsme zkoušeli najít cestu, jak napodobit Lorda Dubse či Sira Nicholase Wintona. Česká republika má kapacity, zkušenosti s přijímáním, lidi ochotné pomoci, prázdné uprchlické tábory - nebyl by to technicky vůbec problém. Podobně to vidí také senátoři a pozvaní odborníci.

Europoslankyně Šojdrová (uprostřed) a dvě z Wintonových dětí Milena Grenfellová-Bainesová (vlevo) a Ruth Hálová na akci v Senátu. Foto FB Češi pomáhají

Český premiér Andrej Babiš o akci samozřejmě věděl, ale „překvapivě“ nesebral odvahu se na setkání s Wintonovými dětmi, europoslankyněmi a senátory dostavit. Asi aktuálně „řešil“ příčiny migrace v Idlíbu nebo ve Sněmovně smskoval, co bude k obědu.

Podobně jako se chovají všichni „alfa samci“ české politiky - když jde o to pomoci lidem v nouzi, tak jsou zrovna v parlamentním bufetu, anebo se podělají a jsou naprosto neviditelní a němí. Od Pitomia či agenta StB Filipa samozřejmě nikdo nic odvážného nebo rovného nečeká, ale zpočátku nadějní a nyní marní Piráti, a ostatní demokratické strany - všichni roky trapně mlčí a panicky se bojí toho, co by jejich případnému vystoupení řekli čeští voliči. Všechna čest výjimkám, na tomto místě zejména Karla Schwarzenberga a právě senátory.

Akce stvrdila, proč je nutné mít silný Senát: pro naše vlastní sebevědomí, svědomí, odvahu. Přijetí padesáti syrských dětí je kapka v moři a potřebujeme ho hlavně my sami, abychom se vůbec mohli ráno, při zprávách o ruských bombách v Idlíbu, podívat do zrcadla.

Za odvahu děkujme europoslankyni Šojdrové a senátorům. A važme si jich jako lidí, kteří dnes zachraňují elementární čest české politiky.

    Diskuse (122 příspěvků)
    FT
    František Trampota
    September 15, 2018 v 14.26
    Nedávno se Piráti chlubili, že chtějí přebrat část LoboTomiových voličů. Myslím, že se není čemu divit.
    JK
    Jiří Karen
    September 15, 2018 v 16.49
    Někde jsem četl, že Winton (s ostatními aktivisty) plánoval transporty dávno před nacistickou okupací polofašistického Česko-Slovenska a na Wikipedii píšou, že první transport vyjel 14.3.1939. Takže vlastně zachraňoval židovské děti...před Čechy?
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    September 15, 2018 v 22.29
    Jsem přesvědčen o tom, že na počátku migrační krize by přijetí 50 syrských dětí v ČR nebyl vůbec žádný problém.
    (Češi uprchlíkům v nouzi nabídnou peníze i nocleh, ukázal experiment
    https://m.novinky.cz/articleDetails?aId=384524&sId=&mId=)

    Dnes to problém bohužel už je. Zkuste hádat, co způsobilo změnu postoje k uprchlíkům. Můžete třikrát.
    VK
    Vojtěch Klusáček
    September 15, 2018 v 23.21
    Hysterie proti uprchlíkům k níž jste se s plným nasazením přidal, na tom má na každý pád lví podíl.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    September 16, 2018 v 8.8
    Marně byste, pane Klusáčku, hledal jediný můj diskusní příspěvek,
    který by vaše tvrzení doložil.
    (Najdete ho vlevo dole.)
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    September 16, 2018 v 9.51
    Všechna čest výjimkám
    "Padesát syrských sirotků nalezne domov někde jinde, jistě se bez nás obejdou. My ale říkáme celému světu, že jsme nelidští. Kráčíme dobrovolně do izolace a opovržení. Na tuhle hloupou a buranskou politiku těžce doplatíme. Bohužel zcela zaslouženě."

    Miroslav Kalousek
    JH
    Jaroslav Hajek, Přisluhovač globálního kapitalismu
    September 16, 2018 v 10.45
    Tvrdá data
    o počtech kladně vyřízených azylových žádostí z eurostatu:

    https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tps00193&language=en

    Kalouskova slova o izolaci je tedy potřeba zmírnit, protože podobná čísla jako my bohužel mají nejen ostatní Visegrádské země, ale i třeba Španělsko. Je ovšem vidět že západní a severní země jsou v jiné lize, i když třeba Belgie taky nic moc. Takže jsme sice loseři, ale izolace nehrozí :)

    Šampión roku 2017 je Německo, na které připadají skoro dvě třetiny(!) všech definitivně přijatých uprchlíků. Dobrá, je to sice ekonomicky nejsilnější hráč, ale celkově ekonomika Německa je jen necelou pětinou EU.

    Sice nemohu souhlasit s okamžitým dělením politiků na statečné a zbabělé podle toho kdo se zúčastnil nějaké líbivé akce, a nejsem ani zastáncem povinných uprchlických kvót, ale za výsledky ČR se rozhodně stydím.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    September 16, 2018 v 11.3
    Což ovšem neznamená,
    že by se na území Německa nacházelo jenom nějakých 30 tisíc uprchlíků, to je snad doufám jasné. To poměrně velmi malé číslo svědčí jenom o tom, jak pomalu azylová řízení běží. Příslušné úřady jsou totálně přetížené.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    September 16, 2018 v 11.14
    Neboli když to přepočteme na dny,
    tak německé úřady v r. 2017 stihly kladně vyřídit řádově nějakou stovku případů denně.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    September 16, 2018 v 11.37
    Uprchlíci, kteří přišli do Německa v r. 2015 a 2016
    se objednali na úřad, aby vůbec svoji žádost oficiálně podali, a dostali termín většinou zhruba za rok po svém příchodu. Řádově, plus minus několik měsíců.
    + Další komentáře