Byl jsem uprchlík a neujali jste se mne…

Tomáš Halík

Odmítnutí ujmout se byť sebemenšího množství uprchlíků je symbol, který představuje mnohem horší urážku Krista než jakkoli kontroverzní divadelní představení.

Nedávno opět zaznělo z úst vrcholných politických představitelů naší země: nepřijmeme vůbec žádného uprchlíka, a to ani několik desítek, jak jsme o to byli požádáni. Všichni přitom víme, že přijetí nejen těch několika desítek, ale i několika tisíc migrantů by naši zemi nepoškodilo.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

To odmítnutí byť i malé hrstky migrantů, jak bylo řečeno v jednom nedávném otřesném televizním duelu, má symbolický význam. To je pravda. Je třeba si uvědomit, co to symbolizuje, jakou zprávu o naší zemi tím světu posíláme.

Kdybychom je přijali, říkáme tím: nemůžeme jistě přijmout všechny, kteří usilují o azyl, protože kdybychom naši loď přeplnili nad únosnou kapacitu, nikomu tím neprospějeme. Nejsme naivní „vítači“ ani „sluníčkáři“, musíme se snažit jasně rozlišovat mezi oběťmi násilí a hladu a mezi oběťmi falešných slibů pohodlného života na Západě.

Avšak těm, kterým pomoci můžeme, těm pomůžeme, a to nejen proto, že jsme k tomu zavázáni našimi právními závazky, ale také proto, že jsme snad ještě úplně nezapomněli (ať už navštěvujeme kostely, nebo ne) zásady evangelia a také hodnoty humanismu a solidarity, na nichž stojí evropská kultura. Pomůžeme jim především proto, že jsme lidské bytosti, nikoliv sobecké bestie s kamenným srdcem. Jsme lidmi natolik, nakolik vidíme v lidech v nouzi lidi, ne přítěž.

Nebojme se mediálního lynče populistů, bojme se spíše toho, že nám Kristus při posledním soudu řekne: byl jsem na cestě a neujali jste se mě. Repro DR

Pamatujeme si, že Západ po roce 1968 velkoryse přijal desetitisíce uprchlíků z naší země — a to nebyli lidé, kteří by utíkali jako dnes před válkou, bombardováním, žízní či hladem. V naprosté většině to byli lidé, kteří prostě chtěli žít v politicky a ekonomicky příjemnějších podmínkách.

Také přicházeli ze zcela jiné kultury — ale Západ se nebál, že k nim tito uprchlíci přinesou jedovaté sémě komunismu nebo že budou uplatňovat to, k čemu je po desetiletí vedl reálný socialismus: kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu, z cizího krev neteče. Dal jim velkoryse šanci, mnozí ji využili dobrým způsobem, jiní zneužili — tak už to vždy s migranty bývá.

Celým Starým zákonem zní výzva: pamatuji, že náš otec byl chudým přistěhovalcem. Výzva k pohostinnosti k cizinci je tam častější než výzva k podpoře vlastních.

Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka — ano, i toto je symbol. I tím o sobě něco velmi podstatného říkáme. Říkáme tím, že se zříkáme Krista a evangelia, že se vyřazujeme z Evropy a evropské kultury humanismu, že dáváme přednost jedovatému nacionalismu, národnímu sobectví, že chceme nadále z evropského společenství pouze oběma rukama brát a nejsme ochotni nic dávat. Nechceme se o nic dělit. Svůj chléb a své rybičky máme jen pro sebe, ty sluníčkáři z Nazareta!

Nepřijmeme ani jediného uprchlíka — toto slovo je tisíckrát horší urážkou Krista než jedna scéna z nepochopeného divadelního představení. Nepřijmeme ani jediného uprchlíka — proti tomu by se mělo kázat každou neděli ve všech kostelech!

O pastýřích, kteří tuto povinnost zanedbávají a odvádějí pozornost k nepodstatným věcem, kteří nemají ducha rozlišování, platí Kristova slova, že cedí komára a ignorují velblouda, že jsou slepí vůdcové slepých, kteří nakonec spadnou do jámy.

Církev jako hlasatel nepopulárních pravd

Církev nemá hrát ve společnosti roli ozdobného ornamentu při státních slavnostech a vlichocovat se do přízně mocných, má nezastupitelnou kriticko-prorockou roli, a zvláště v dnešní době jedovatého populismu se nesmí bát statečně se postavit proti většinovému mínění. V Písmu stojí věta, kterou by měl mít dnes každý pastýř církve na svém psacím stole: Nepřidáš se k většině, koná-li nepravost.

Přiznám se, že o polské hierarchii, až na několik vzácných moudrých a statečných biskupů, s nimiž se dobře osobně znám, jsem neměl příliš valné mínění. Měl jsem dojem, že se polská katolická církev nedokáže dost jasně distancovat od současné vlády, která často neužívá křesťanskou rétoriku a symboly podobně, jako se to děje v Maďarsku.

Ale ve věci uprchlíků řekli polští biskupové jasně: pro nás není závazné mínění vlády ani mínění třeba devadesáti procent obyvatel — pro nás je závazné Kristovo evangelium. Postavili se tak za stanovisko papeže Františka.

Ano, nebojme se mediálního lynče populistů, bojme se spíše toho, že nám Kristus při posledním soudu řekne: byl jsem na cestě a neujali jste se mě, měl jsem hlad a nenasytili jste mne.

Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka, uděláme z naší země ghetto etnické čistoty, obrněný skanzen vybájené minulosti uprostřed Evropy — to není jen nemravné, to je také pošetilé a hloupé.

Tato země není naše

Naše země není naše, Hospodinova je země a vše, co je na ní, my všichni, jsme zde jen cizinci a přistěhovalci, říká jasně Písmo. Evropa vždy byla, je a ještě více bude kulturně, etnicky a nábožensky pluralitní, tento vývoj nezastaví žádné zdi a ostnaté dráty. Musíme se naučit žít spolu.

Současná migrace je pouze předehrou toho, co přijde, až v důsledku globálního oteplování zmizí z velké části světa zásoby vody. Ke spoluviníkům toho, že se lidstvo nesnažilo této katastrofě předejít, patří i ti, kteří falešně uklidňovali svědomí viníků popíráním faktu klimatických změn a lidské spoluzodpovědnosti za tento stav. I tito lidé zaujímali u nás donedávna přední místa na státně-náboženských slavnostech!

Jdeme vstříc soumračnému času ve světě i v naší zemi. Kdyby nebylo papeže Františka, měl bych podobnou úzkost i o církev. Jedna stará česká náboženská píseň říká: Pravda malé místo má, všude ve všem světě. Rodina Kristových učedníků musí usilovat o to, aby byla místem pravdy, byť je to pravda nepopulární, aby byla místem nesobecké solidární lásky, byť to mnoho stojí.

Ano, nemějme iluze — budeme-li se této cesty držet, budou nás mnozí chtít — jak to Kristus svým učedníkům předpověděl — „vylučovat ze synagog“, dnes vylučovat z národa a církve. Jdeme vstříc těžkým dobám, v nichž už dnes mnozí přední lidé ve státě i církvi selhávají a mnozí jistě ještě selžou. Tak tomu bylo vždycky v těžkých dobách. „Kdo stojí, hleď, abys nepadl.“ „Nepřidáš se k většině, koná-li nepravost.“

Avšak: Nebojte se, já jsem zvítězil nad světem, říká Kristus. Amen.

Text vznikl jako kázání na 17. neděli v mezidobí, dne 29. července 2018.

    Diskuse
    JN
    July 30, 2018 v 13.5
    Rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem.
    "Někteří z migrantů útočili na policisty exkrementy či nehašeným vápnem, které může způsobit těžké popáleniny. Další uprchlíci byli vyzbrojeni zápalnými lahvemi či sprejovými lahvemi s hořlavými látkami."


    Ti, kteří útočili exkrementy a nehašeným vápnem, patří tedy stále pod souhrnné označení "migranti", zatímco ti, kteří byli vyzbrojeni zápalnými láhvemi, jsou již "uprchlíci".

    Řeč je o násilném vniknutí do severoafrické španělské enklávy Ceuta. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/migranti-spanelsko-prekroceni-hranice_1807261615_jak

    ------------------------------

    Ano, jsme lidské bytosti, pane Halíku, a proto máme pomoci každému člověku v nouzi. Jakmile ovšem začneme chápat svět třídním pohledem a budeme ho dělit na dobré a špatné třídy, například na uprchlíky a Evropany (Evropany, představující - podle Frljiće - zlo, stejně jako ho kdysi představovali - podle nacistů - Židé), pak se v důsledku tohoto třídního chápání světa ocitneme zase v exkrementech.

    Třídní vidění světa a jeho propagace bohužel ničí solidaritu s lidmi v nouzi, solidaritu s uprchlíky.
    Ten třídní pohled uplatňujete ovšem Vy sám, pane Nusharte. Tím že automaticky migranty selektujete jenom na základě způsobu, jakým se snaží překonat ploty do - zdánlivého - ráje Evropy.
    K tomu textu (či vlastně kázání) T. Halíka: vzácně ušlechtilé myšlenky, a statečný postoj.

    Nutno uznat: dokud se ještě najdou takoví kteří vykládají texty Bible takovýmto způsobem, dotud ještě křesťanství stále ještě není mrtvé.

    "Nepřidáš se k většině, koná-li nepravost" - to je nakázání vlastně nedemokratické, ale zakládá bezpodmínečnou odpovědnost lidské bytosti vůči primárním zásadám mravnosti.
    HZ
    July 30, 2018 v 16.47
    "Třídní vidění světa a jeho propagace bohužel ničí solidaritu s lidmi v nouzi, solidaritu s uprchlíky"
    Inu, vymýšlet výmluvy, co zničilo zrovna vaši solidaritu, by vám šlo, pane Nusharte.
    JN
    July 31, 2018 v 9.46
    Pane Poláčku, jedná se o citaci z webu Českého rozhlasu.
    Tam je (podle mě nesmyslně) nazýván "uprchlíkem" člověk, který se násilím snaží proniknout na území jiného státu a útočí na policisty zápalnými láhvemi. Původním zdrojem této formulace je ČTK.

    Citaci jsem samozřejmě (z mé strany) použil jako ironii.

    Říkáte, že třídní pohled uplatňuji sám, ale já nechci dělit lidi na "dobré" a "špatné" podle jejich příslušnosti k nějaké skupině, například podle toho, zda jsou původními Evropany nebo migranty (Frljić), zda vlastní nebo nevlastní výrobní prostředky (Marx), nebo zda jsou nebo nejsou Židé (nacismus).

    Nechci lidí dělit na "dobré" a "špatné" ani podle jejich názoru na migraci (tento názor se navíc nevyslovuje k solidaritě s uprchlíky), ani podle toho, zda volili Miloše Zemana či ANO, i když sám takovou volbu považuji za špatnou.

    JN
    July 31, 2018 v 10.4
    Problém je, paní Zemanová,
    že když budu pořád říkat to samé, co říkám od začátku, tedy že je třeba pomáhat lidem v nouzi a nekontrolovaná migrace touto pomocí není a uprchlíkům naopak škodí, budu na tomto webu xenofobem a na nějakém neonacistickém webu zase vítačem.

    Podpora nekontrolované migrace bohužel nutně vyvolává obchod s lidmi a působí utrpení těm, kteří se tak z lidí stávají pouhým zbožím. Zisky z tohoto obchodu jsou vraceny do terorismu, který vyvolává další migraci.

    Podpora migrace nerozlišující její různé příčiny je obyvatelstvem v cílových zemích logicky vnímána nikoliv jako pomoc potřebným, ale jako ideologie. Nešťastným důsledkem takového vnímání podpory migrace jakožto ideologie je zničení solidarity s těmi, kteří pomoc potřebují.

    A navíc - pokud by skutečně z těch oblastí, kde jsou vzdělaní lidé velmi nutně potřeba, právě tito vzdělaní lidé masově odcházeli, pak by to byl jen další příspěvek k úpadku těchto zemí a jejich propadu do nebezpečného chaosu. Ano... samozřejmě, můžeme tam pak poslat humanitární pomoc, zřizovat školy a nemocnice, pokud to bezpečnostní situace dovolí.

    Takže ten, kdo přeleze plot, v tom samém okamžiku přestává být "skutečným uprchlíkem". Opravdu zajímavá logika, pane Nusharte.
    Ne, pane Poláčku, ten, kdo přeleze plot, nepřestává být uprchlíkem (pokud předtím uprchlíkem byl).
    VK
    July 31, 2018 v 13.9
    Jistě, takže aby vzdělaní lidé neodcházeli, přikováme je k zemi původu. Akorát nevím, jestli tam bez možnosti uplatnění neřku-li nějakého výdělku budou co platní a jestli se potom nebudou chtít přeci jen svěřit do rukou převaděčských band - když jim Nushart legální možnost vycestovat a začít lepší život jinde vezme.
    JN
    July 31, 2018 v 17.19
    Milý pane Klusáčku,
    o legální možnosti vycestovat například za účelem zaměstnání jsem se zde nikde nezmiňoval, tudíž z Vaší strany jde nejspíše o omyl.
    + Další komentáře