V tyto dny se čínští křesťané konečně dočkali vyjádření úředníků ministerstva vnitra ve věci udělení azylu. Kromě osmi z nich dostali všichni záporný verdikt. Mnozí teď rozebírají argumenty anonymních úředníků ministerstva vnitra, kteří rozhodují o budoucnosti pronásledovaných lidí. Ty jsou zcela absurdní a lehce vyvratitelné, ovšem čínským křesťanům, ohroženým na životě, to není nic platné. Těm úředníkům, kteří toto odůvodnění psali, je to také zcela jedno. Mají tu moc, nikdo je nezná jménem a nikdo z nich před veřejností nenese odpovědnost. Politicky ji nese ministr vnitra, vláda a šéf odboru azylové politiky.

Pokud jde o azylovou politiku, je bohužel lhostejné, stojí-li v čele ministerstva Milan Chovanec, nebo Lubomír Metnar. Rozhodnutí by bylo stejné i za předchozího ministra, ba i za předchozí vlády. Milan Chovanec proslul pouze siláckou rétorikou vůči uprchlíkům a pózováním se zbraní v ruce.

Zbývá jediná naděje. Soudy, na které se, doufejme, všichni obrátí. Do soudních síní už je zvenku vidět a každý soudce bude odpovědný za vydání čínských křesťanů do rukou čínské moci, před kterou hledali útočiště a naději u nás.

V naší zemi žijí naštěstí i jiní lidé než poslušní a lhostejní vykonavatelé moci. Znám lidi, kteří žadatelům o azyl nabídli pomoc a starají se o ně. Jsou to úctyhodní jednotlivci. I bývalí disidenti psali kvůli čínským křesťanům otevřený dopis, který pro ně žádal ochranu. Zastávaly se jich jednotlivé církve a občanské organizace. Nebylo to nic platné.

Obrat v politice lidských práv začal po odchodu Václava Havla. Nejsme již zemí, kde se hájí hodnoty, o kterých po roce 1989 nikdo nepochyboval. Jsme zemí, kde vládnou oligarchové, politici jim slouží a úředníci jako převodová páka plní jejich zadání. Všichni víme, že nejde o lidská práva, ale o obchody Kellnera, Babiše, Penty a dalších. Těmto lidem nikdy o lidská práva nešlo, teď však již mají volné pole a v nejvyšších patrech moci politiky, kteří jim slouží, včetně prezidenta. Pokud tam již nejsou sami jako Andrej Babiš.

V Brně se konal za uprchlíky z Číny a jejich osud pochod, mnoho lidí případ sleduje. Občanská společnost, nebo ti z ní, kteří nejsou lhostejní k osudům druhých a k pověsti naší země, by měli hlasitě dávat najevo, že tyto lidi odmítáme vydat. Pokud dovolíme, aby zvítězila odlidštěná moc, sloužící pouze sobě samé, prohráváme i boj o směřování naší země. Jistě, je to jeden zápas mezi mnoha dalšími zápasy o lepší společnost. Ale je to lakmusový papírek, který o mnohém vypovídá. Zápas o čínské křesťany je také zápasem o nás.